Praha bláznivá

kniha od:


Koupit

Kniha dokazuje, že autorka své město skutečně miluje. Prochází současnými pražskými ulicemi a s humorem, někdy i ironicky, komentuje to, co vidí, prožívá a na co vzpomíná. Město a jeho dějiny jsou zdrojem mnoha absurdních okamžiků.

https://www.databazeknih.cz/img/books/63_/6384/praha-blazniva-6384.jpg 422
Nahrávám...

Komentáře (7)

Kniha Praha bláznivá

kap66
19. ledna

„Do pláče i do smíchu zároveň bývá někdy bezmála i mně, když na svých výpravách procházím městem. Bezpochyby to vyvolávají setkání, střet a vzájemné prolínání Kdysi a Nyní, pevné body na točnách prožitků osobních i sdílených s jinými lidmi.“
Četla jsem autorčiny vzpomínky, které mi mnohdy nedaly spát. Tady je to trochu jinak. V úctyhodném věku (kdy jiní přemýšlejí tak nad tím, kam si zase zastrčili bačkory) se prochází Prahou, nechává ji k sobě promlouvat, vybavuje si opět momenty ze svého života, rozehrává je, s vtipem komentuje své postřehy. Protože tohle je Praha bláznivá, Kafkovo a Kischovo město, ve kterém je místo synagogy sídlo korejské církve se Sdružením pro společenské přeměny v Africe, Asii a Latinské Americe nebo v bývalé Kafkově kavárně závodní jídelna pro policisty.
Tahle knížečka je pro ty, kteří si Lenku Reinerovou oblíbili díky jiným, možná i působivějším knížkám. Pro mě to byla jedna z posledních procházek s přítelkyní, jejíž duševní pochody mě zajímají už dlouho a jejíž schopnost brát život nepateticky a optimisticky mi relativizuje má nicotná trápení.

Marla
26.10.2020

Čtení snové a dost neuchopitelné. Ale kdo by chtěl chytat sny a pochopit Prahu?


EvaApple
28.08.2019

Moje první čtení od L.Reinerové... příjemné, nostalgické

knihovniceS
06.04.2019

Prahu miluji, ale je škoda, že toto dílko není napsané lépe

Warana
10.10.2015

Lenka Reinerová je jistě zajímavá osobnost, ale to psaní...

Titi
18.03.2013

Naprosto souhlasím s Majdulí.

Majdule
31.12.2012

S tímhle hodnocením jsem dlouho váhala, připadá mi totiž vzhledem k osobnosti autorky téměř svatokrádežné. Ale nedá se nic dělat, Praha bláznivá mě prostě nebavila. Tam, kde autorka vzpomíná, kde se jedná o autentické zážitky, tam jsem nadšená a čtu s potěšením. Její vzpomínky a břitký rozum spolu zaručují třeskutou kombinaci. Obdivuji autorčinu moudrost a okouzluje mě její nadhled. Ale kde se Reinerová pouští na půdu fikce a svých vnitřních úvah (tedy téměř v celé knize), tam trpím. Autorka je sentimentálně (asi pochopitelně vzhledem k věku, kdy knihu napsala), ale co hůř, je patetická. Ač Pražačka rodem i duší, s Prahou bláznivou jsem se krutě minula.