Klamm komentáře u knih

Pro stoupence Pěti Tibeťanů, není v knize v podstatě nic nového. Nečekejte žádné pohádky, ani barvevné obrázky, které by vám pomohly navnadit vaše ratolesti k tomuto cvičení. Snad jen to, že při popisu cviků se používá místo vykání, důvěryhodnějšího tykání. V knize je pak velice obecně pojednáváno o čakrách, výživě a vlivu duchovna na fyzično.
Hvězdiček se zdržím, protože pro někoho může být kniha při prvním setkání s touto naukou značným přínosem.

Yalom, jako člověk celý život rozmlouvající s lidmi, si je vědom nejpalčivějších otázek týkajících se naší existence. Prostřednictvím tohoto příběhu nám moudře nabízí mnoho rad a postupů k jejich pochopení či zmírnění.
Kniha je plná elegantních rozhovorů. Zvláště v první polovině jsem měl pocit, že jsem svědkem pomyslné šachové partie.
Popsané rozmluvy jsou vlastně terapeutickým rozhovorem situovaným na dvě výrazné, inteligentní persony žijící v druhé polovině devatenáctého století.Tehdy však psychoterapie ještě neexistovala a metoda je v knize nazývána léčbou mluvením.
Knihu bych doporučil spíše člověku, který se nachází v období určité krize, než studentovi chystajícího se na zkoušku z psychologie. Zvláště pak mužům zažívající krizi středního věku. Myslím, že jestli to na mě někdy padne, tak po knize ještě jednou rád sáhnu.
90%

1 04.01.2014

Kniha se věnuje okolnostem okolo umírání a lidem, kteří měli tzv. prožitek blízkosti smrti (PBS) a kteří o tomto prožitku promluvili. Jsou zde zmiňovány autoři, kteří se PBS zabývají a jsou průkopníky tohoto fenoménu, jako třeba Moody a Morse. Moodyho knihu život po životě jsem kdysi četl, takže po prvních stránkách jsem vytušil, o čem bude v knize řeč. Nicméně jak jsem se do knihy nořil, tak mě začínala oslovovat hlouběji a já si jí začal připouštět blíže k tělu.
Zážitek při četbě byl navíc umocněn poslechem alba, We´re here because We´re here, od skupiny Anathema.

Autor si musel dát docela prácičku, posbírat tolik vět jen o tématu smrti. Kniha na mě nepůsobila nijak zádumčivě ale spíše pozitivně. Autor bere smrt jako součást našich životů a kulturního dědictví s určitou lehkostí, kterou jsem mezi řádky vyciťoval.
Jsou zde myšlenky slavných filozofů, spisovatelů, umělců a jiných věhlasných jmen. Nejraději mám věty, které jsou vyřčeny přímo v okamžiku smrti či těsně před ní, jako výrok Waltera Raleigha před svou popravou: „Tohle je ostrá medicína, ale zaručeně proti všem nemocem.“

Karel Kopfrkingl, by měl z této publikace jistě radost.
90%

1 17.11.2013

Jelikož jsou mýty něco, co v sobě člověk rád pěstuje, nerad si pak připouští když mu je začne někdo bořit a vyvracet. Při četbě jsem tedy občas jásal a občas skřípal zuby. Například zjištění, že potírání včelího vpichu cibulí, nemá na hojení žádný velký význam. Poznatky jsou v knize podloženy až na můj vkus příliš podrobnými vysvětlivkami.

Maminky docházejí do semináře, kde v kruhu řeší palčivé problémy týkajících se výchovy dětí. Své poznatky pak převádějí do praxe v rodinném prostředí. Kniha je vyprávěním z pohledu jedné z žen. Musel jsem si zvyknout na styl kterým je psaná, ale nakonec jsem v ní našel docela praktické finty jak vycházet se svými ratolestmi. Pár se mi jich s úspěchem podařilo aplikovat.

Jako sympatizant s meditací vipassana, jsem očekával něco v podobném duchu. Něco jako Satiterapie. Nestalo se tomu tak. Kniha mě tak nějak nebavila. Možná je to tím, že v době kdy jsem knihu četl, jsem měl psychologie která z knihy čiší, tak nějak nad hlavu.

1 09.10.2013

Výborná kniha. Metoda kaizen se dá praktikovat snad v každé životní oblasti, kde chceme něčeho dosáhnout. Z vlastní zkušenosti mohu jen doporučit.

„Kdo dělá dlouhé kroky, nekráčí nejrychleji.“
,,Pochod na tisíc mil, začíná vždy prvním krůčkem."
Lao-c
100%

1 15.07.2013

Hezky znázorněno, jak člověk jedná v životních situacích dle své dřívější zkušenosti, která se pro něho stala měřítkem a bernou mincí. Podobné jako můj oblíbený citát:: ,, Nezáleží na tom co se děje, ale na tom, jak na věci reagujeme."
V knize jsou pak metody, jak s úzkostí a strachem bojovat. Pokud máš z něčeho strach, tak jdi a dělej to. Nenalož si ale víc než bys zvládl. Začni pěkně pomalu a po malých dávkách...
60%

1 14.07.2013

Zaujal mě autorův smysl pro toleranci a v závěru až zenový přístup. Takové knihy je radost číst.
80%

1 10.07.2013

V knize je kladen hlavní důraz na pročištění čakramů (čaker) a to mě osobně nikdy moc nelákalo. Jinak mě ale kniha velice zasahovala, hlavně přítomností persony Fráni Drtikola. Z knihy je cítit, opravdovost, upřímnost odhodlání.

,,Cvičit se musí každý den, neexistuje žádná dovolená..."

90%

1 10.07.2013

Klasická Morrellovka, která se příjemně čte. Děj je plynulý, nechybí akce, romantika, napětí. Postav tak akorát a zápletka nic přehnaně fantaskního. Uteklo to jako voda. Takového Morrella mám rád.
75%

1 09.07.2013

Docela nápaditá kniha, ze které se pár fíglů naučíte. Můžete pak pobavit své ratolesti před usnutím, že jim na strop zahrajete pár zvířátek. Stačí k tomu baterka ,,čelovka". I když se v knize uvádí až sto zvířat, sobně jsem jich zvládl tak maximálně do deseti. Zbytek byl bud nedůvěryhodného zjevu, nebo je to na vykloubení prstů. A nebo to chce trénovat a já pro to hold nemám vlohy.

1 08.07.2013

Kniha je plná praktických rad, jak systematicky pročistit organismus a ukazuje příklady z praxe. Dočtete se jak fungují naše hlavní filtrační orgány jako střevo, játra, ledviny, a jak jim uvedenými očistami ulevíte. Některé metody jsou na mě příliš radikální a odpudivé, proto si z knihy beru jen to co uznávám za vhodné. Například, na rozpuštění ledvinových kamenů pít kančí moč z určitostí nikdy nebudu. Naštěstí jsou tam i přijatelnější metody, jako pojídání melounů atd.

Je to povídková kniha a já mám povídky docela rád. Nejedná se o klasickou akčňárnu na kterou jsem byl zase u Morrella zvyklý, ale kniha neurazila. Jak je psáno v anotaci: ,,Všechny prózy spojuje navzájem motiv posedlosti a odhodlání dosáhnout svého cíle." Skutečně jsou hrdiny jedinci, kteří si jdou až nezdravě jako berani za svým. A tak to občas v určité intenzitě chodí i v našich každodenních životech. Jestli je to tak dobře, či není, posuď sám, milý čtenáři. Před každou povídkou dá Morrell krátký úvod, kde nastiňuje co ho k napsání oné povídky motivovalo a to se mi osobně páčilo.
Nejvíce se mi líbily povídky: 1. Nic se ti nestane, 2. Gotický román na Rio Grande
85%

1 23.06.2013

Mě tyhle absurditky prostě baví :-)

,,A Akéla nechápal, nevěl nic..."

Knihu jsem dočetl, i když jsem v tom pěkně lítal. Vždycky jsem se ale zase chytil a tak jsem vydržel až do konce a i mě to bavilo. Jako celek jsem si ji pak vyložil po svém. Zda v souladu s autorovým plánem či ne, to nevím. Film jsem ještě neviděl, ale album Sestra od kapely Psí vojáci určitě není od věci.

,, My šedí vlci z Karpat..." :-)

60%

1 12.06.2013

První kapitola Zardoušené srdce byla pro mě sugestivní. Pak mě ale kniha tak nějak pozvolna přestávala bavit. Nicméně tři hvězdy za v dnešní společnosti tabuizované téma.
55%

1 11.06.2013

Testament má grády. Hlavně je výživný pro čtenáře, kteří si žijí poklidným rodinným životem. Po této knize už mě Morrell nepustil...
85%

1 10.06.2013

Ano, je to směr který učil Eduard Tomáš. Konkrétně o tomto díle se zmiňuje ve své působivé knize Poselství na straně 12.