Kapis komentáře u knih

Místy atmosféra připomínala Lovecrafta, místy to šlo až do psychóz alá Dick, ale zase to nebyla taková šílenost jako Deník nalezený ve vaně. Poctivá staromilská psychologická VĚDECKO-fantastická literatura. Poprvé se také někomu povedlo přenést na papír to moje vnitřní dilema, kdy mě napadají věci, které by jako nebyly ze mně - něco jakoby si to pomyslelo za mě - a i když vím, že bych "to" nikdy neudělal, představa že se "to" může zhmotnit je děsivá. Ano, občas nás napadají myšlenky, které od sebe odháníme, ale nemůžeme jim zabránit se vyskytnout - náš život, svědomí a charakter je pak sítem, který dovolí nebo nedovolí daný čin uskutečnit.

Nevím, jestli je to zrovna vrcholné dílo od Lema, ale je rozhodně hodně vysoko u toho vrcholu. Na filmy se nemám úplně odvahu dívat - z Tarkovského mám strach, že se budu dívat na půlhodinové záběry na kapající déšť do kaluže a u americké verze se zase obávám, že to bude přeslazená romantika pro bachraté Američanky, které u toho sežerou kybl zmrzliny a to podstatné tam klasicky nebude.

42 21.01.2019

První kniha, kterou si pamatuju, že mi mamka četla v dobách bezstarostného dětství. Krásná klasika plná nostalgie. Teď zase my se snažíme dětem zajistit bezstarostné (tím nepočítám, že musí dojest večeři a pouklízet si bordel v pokojíčku před spaním) a šťastné dětství - čteme ji a vůbec nevadí, že snad už počtvrté či popáté.

45 11.01.2019

Velkolepé zakončení divoké adaptace Voltairova díla. Ani jsem nečekal, že to bude taková jízda, plná vizuálních nápadů, vtipných situací a nenápadných poct ikonám komiksové historie - nejvíc mě pobavila místnost s postavami ze Saudkova Arnala a Tintin. Co více říct, skvělá kresba i scénář, velký formát, dokončilo se to!! Za to díky BBArte a možná by se to mohlo zkusit vydat i v zahraničí, to by se mohlo chytnout.

11 19.12.2018

Velice pěkná, dalo by se říci staromilská kniha , která nenásilně učí něco z dějepravy, starých řemesel, ekologie i o nezměnitelném chamtivém lidském charakteru ale i o čisté lásce k přírodě. Jsem zastáncem toho, abychom navrátili přírodě co jak nejvíc prostoru, kde si bude panovat sama a my jí do toho nebudeme zasahovat. Nechápu, kde se v nás pořád bere ta dutá arogance, že to zvládneme lépe než příroda. Proto mě třeba kácení v Bělověžském pralese hodně rozesmutnilo. Stejně tak mě serou všichni, kteří by nejradši všechno vykáceli, na všem hospodařili (rozuměj káceli) a ještě mají tu drzost křičet cosi o tom, že za stávající kůrovcovou katastrofu mohou ekologičtí aktivisté. Šumava je dostatečným důkazem toho, že pokud necháme přírodu být, poradí si se vším nejlépe sama, i když někteří - ať už z hlouposti nebo z zištnosti - to nikdy nepřiznají.

Opravdu pěkná, milá knížka, kterou zařazuji do dětské poličky v naší velké knihovně, ať si to můžou děti kdykoli vytáhnout a přečíst.

15 18.12.2018

Opravdu pěkně a srozumitelně vysvětlená rozvaha a výsledovka. Může to být poměrně motivační pro některé děti (ale i rodiče!). Ale cpát to děckám zatím určitě nebudu, protože nevidím smysl v tom, aby četly někdy před - chm, těžko říct... desátým, dejme tomu - rokem, něco o nakupování aktiv, když mají ve své pokladničce s beránkem Timmym nasbíraných 350 korun. A taky aby to děti nevzaly příliš vážně a nestaly se z nich malé vychcané kurvy, které nedají zadara ani "sveza." Pravda, kniha vede spíše k "hledání příležitosti" a rozumnému nakládání s prostředky, ale stejně.

Celkově je to ale velice pěkně uděláno, až nečekaně mě to bavilo a musel jsem, chudák, místo činností, naplánovaných mi ženou, si sednout do hospody, vypít tři piva a dočíst to do konce:) Akorát se na mě zase číšnice dívala tak schovívavě, když viděla na obálce napsáno....a staň se bohatým dítětem. Druhá a třetí část, kdy autor vykrádá sám sebe z jiné knihy, je kreslená hodnotněji než zbytek, jehož ukázku jde vidět na obálce. Za 39 kaček z Levné knihy není vůbec o čem uvažovat, ať už chcete k finanční gramotnosti nějaké děti vést nebo ne. Nicméně, ještě mám vlastně poslední výhradu - kniha oslavuje "vlastní podnikání" a tvrdí, že být zaměstnancem se rovná být skoro otrokem - nějak mi tam chybí aspoň zmíněno, že i to podnikání sebou nese jistá rizika a ne každý se super nápady dopadl jako superboháč. Že to klidně může dopadnout i naopak.

15 17.12.2018

Pět francouzek, pět stylů kresby a všechny dost povedené, pět klasických pohádek. Leží nám to na stole a malý se furt dožaduje, ať mu z toho čteme - tak mu z toho čteme. Opravdu vyvedená a nenápadná knížečka, která je, řekl bych, neprávem zapomenutá.

10 10.12.2018

BRAKKA BRAKKA SVAASH BRAKKA BRAKKA WHUDD WHUDD BRAKKA BRAKKA GÁKK GRGHCH BRAKKA BRAKKA SHUKK BRAKKA BRAKKA GRGHCH BRAKKA BRAKKA KURVA KURVA KURVA KURVA SHUKK PKOW PKOW BRAKKA BRAKKA BRAKKA BRAKKA KURVA SVAASH SVAASH THUDD SPLUKK KURVA BLAM SHUKK PKOW

Víš Carle, já vím, že mě miluješ, je to s tebou fajn, ale budeme jen kamarádi, neva?

SKORKK SPLUKK SPLUKK BRAKKA BRAKKA WHUDD KURVA SHUKK PKOW GÁKK GRGHCH SVAASH WHUDD BRAKKA BRAKKA THUNK THUNK WHUMP SKRESSH BRAKKA BRAKKA KURVA BLAM BLAM

Bolí mě srdíčko za Alfou a mě zas za Lucille.

PKOW PKOW SVAASH SPAKK WRAKK BRAKKA SHUKK BRAKKA BRAKKA GRGHCH BRAKKA BRAKKA KURVA SVAASH KURVA SKORKK THUDD SPLUKK GÁKK KURVA SHUKK PKOW PKOW BRAKKA BRAKKA BLAM

Uffff. To byla jazda, pane gazda, která zatím překonala asi všechno. Nevím, jestli je kde gradovat, ale Kirkman to určitě zvládne, navíc vzhledem k tomu, co se žene. Teď je jen otázkou, jestli vydržím já, až budu mít více dílů pohromadě nebo už v únoru budu bušit na dveře Matrixu, ať mi kurva dupou osmadvacátý díl, jinak BRAKKA BRAKKA SVAASH BLAM. Je to asi pravděpodobnější varianta, vzhledem k tomu, že v květnu vyjde speciál o Neganovi a devětadvacátý díl bude až v srpnu. Tak dlouho asi nevydržím.

Tentokrát opravdu zasloužených 99,5%.

16 06.12.2018

Jojo, tak tímhle jsme se s dětma pročítali nesčetněkrát, parádička.

14 05.12.2018

Tak mi koment přesunuli do diskuze, kde to zůstane mrtvé, nu což, aspoň tu teda překopíruju komentář, který se netýká jistých podivností na DK.

K tomuto novému barevnému vydání v pevné vazbě, které je zcela jiné, než to původní, ale já to musím psát do jednoho kompostu, mohu říct jen jedno: Barva je to, co geniálnímu Kůstkovi při prvním vydání chybělo. Je to paráda a má to mnohem lepší atmosféru!!!!

11 04.12.2018

To se nám to pěkně rozfičelo, Kirkman opět šlápl na plyn a když je na scéně Negan se svým masitým čurákem, tak je o zábavu postaráno. Je to jízda a když člověk zapomene nějakou postavu, v této sérii se autor nebojí zopakovat, čeho byla součástí nebo co udělala. Člověk se tak nemusí nikam vracet a dohledávat, jede to jak namazané horkou krví - a je to přesně jak jsem čekal, musím si dneska koupit 27.díl, nedá se svítit. Nejvíc jsem zvědav, co se vyklube z toho rádia, protože Negan si asi bude schopen udělat pořádek ve svoji nové partě. A dívám se na net, že v Americe je venku teď 30 knih, takže je brzo doženeme.

14 04.12.2018

Kdo by řekl, že Rick umí dávat takové cucfleky;)? Ukecaný díl pryštící emocema, připravující půdu na další jatka. A furt baví!

13 03.12.2018

Tak po 100 nábojích jsem se vrhl konečně na něco u čeho nemusím číst všechno co vyšlo, stokrát se vracet v ději a studovat každý panel deset minut. I po skoro roce to naskočilo samo a smlsl jsem si během jízdy do a z práce + hodinku v hospodě jak Vlado Tépeš na Turcích. Je neuvěřitelné, že se Kirkmanovi neustále daří přicházet s něčí novým a neopakovat se. Samosebou ty povídačky mezi postavama jsou takové moc strojené, každý v pravou chvíli s precizní argumentací ze sebe vysype přesně do posledního slova co má na srdci, nezasekne se a ani nic nezapomene. Ono to tak v normálním životě není, navíc ve vypjatých situacích, ale na to jsem si už zvykl, jsou to jen malé kapky stékající po kůlech. Jedu dál, ještě, že mám další dva díly v pohotovosti!!!

15 30.11.2018

Furt jsem si říkal, že mi tam chybí rodina Rockefellerů, kteří přece jenom v té Americe mají cosi pod palcem a ejhle, nejmocnější spojkou se ukáže samotný Abe Rothstein :)

Přestal jsem si dělat zápisky někde u jedenáctého dílu, protože mě to tak strhlo, ženebylčaspyčo. A to byla trochu chyba, protože jsem musel opět dohledávat střípky informací, které jsou nenápadně rozesety po všech sto sešitech - především ty události, kdy Augustus s Javierem a Gravesem v podstatě Trust převzali po zabití svých rodičů někdy v šedesátkách - a nedohledal jsem všechno, protože to bych nad tím musel strávit ještě týden. Tyto kousíčky jsem si měl červeně zakroužkovat ve svých poznámečkách. Celá situace s upálením na molu, jež se táhla jako nit od probuzení Colea Burnse byla odstřelena jedním obrázkem, z kterého usuzuji, že to byl pan Dietrich, i když ho měl Graves před tím na mušce v autě po hlasování o rozpuštění minutemanů v Atlantic City.

Mám za to, že kdo zvládne tuto TOP sérii, tak se může považovat za dospělého komiksového čtenáře. Tato série vyžaduje plně soustředěné pomalé čtení a hodně uvažování a spojování si události do jednoho celku. Mě třeba sralo, když jsem nevěděl co se děje a co kdo proč mluví, proto jsem si to vypisoval a i tak jsem se musel hodně vracet, protože zjevně nedůležité může být o 80 sešitů zásadním. Vodítkem může být třeba stav nehtů Lona, tvar opasku (třeba zrovna v této bichli jsou scény, které na sebe na první pohled navazují, ale jsou úplně z jiných míst), či napůl vyslovená věta, kterou si musí čtenář později domyslet a zasadit do kontextu a to nemluvím o celých událostech, které se stanou mimo záběr.

K božské kresbě, její kompozici a geniálnímu coloringu netřeba nic dodávat, je to to nejlepší, co český čtenář může dostat.

Strávil jsem nad těmito sto sešity sedm týdnů, nepočítám-li těch jedenáct let před tím - nečetl jsem samozřejmě furt, protože doma večer už na čtení není síla, ani po tom, co ti dva malí neposedové jsou uloženi do postele - a musím říct, že to bylo krásných sedm týdnů, užil jsem si každou chvíli v tomto nelítostném světě krvavých jatek, zvrhlých bestií a nejvyšší politiky, skláním se před autory, děkuji BBArtu, že to nakonec dotáhl a .... prostě děkuji za tuto parádičku:)

10 29.11.2018

A hele, co jsem zapomněl okomentovat, takže koment z roku 2012 z comicsdb, který zůstává za mně v platnosti:

Nejsem batmanovec...a celé mi to dává dost dobře smysl. Grafické zpracování se McKeanovi povedlo dokonale a proto jsem se knihou potuloval snad tři dny. Chápu, že někomu mohl přijít scénář slabý, tohle asi není klasický Batmanův příběh počítám. Mně přišel vyvážený, ucelený a grafická stránka podtrhuje šílenství, které z knihy cáká jako hnisavé vředy superpříčetného člověka, zmítajícího se za zvuků třepotajících se křídel v krvavé záclonové kazajce za zrcadlem, visícím v prochcané kobce.

Arkham je původně fiktivní městečko v Massachusetts, do jehož okolí Lovecraft umístil některé své příběhy o nehmatetelném šílenství a jestli je vytvoření psychiatrické léčebny s tímto jménem u Gothamu chápano jako pocta, myslím, že se to docela dost povedlo. Rozhodně se to povedlo v tomto booku. Jen teda nevím, jak moc dobrým nápadem je umisťovat nebezpečné vraždící šílence do domu, který se jejich psychem živí - a tudíž ho i musí prohlubovat, zintenzivňovat a dělat z nich psychopaty ještě brutálnější. No nic, na podobné metafyzické úvahy jsou tu jiní, musím říct, že jsem si knihu dost užil, klobouček dolů, co mě rušilo byl font, kdy bylo malé tiskací e psáno jinak než dlouhé malé tiskací é, obyčejné e vypadalo jako epsilon, hrozně to bušilo do očí, ale to je stravitelná moucha, takže za mě dobrých 95%.

10 27.11.2018

Před osmi měsíci, kdy jsem to četl poprvé, jsem v tom měl slušný guláš, teď se situace jeví celkem jasně, což znamená, že všechno může být úplně jinak. Škoda Pahejla, ten mi byl sympatický a ta poprava malých dětí mi opět neudělala úplně dobře - ale divil bych se, kdyby v této úžasné sérii něco podobného chybělo. A taky se dívám, jak s postupujícími díly tady ubývá komentujících. Stejně jako postav v sérii, no nic, s posvátnou úctou otvírám poslední dvanáctisešitový svazek, vrážím nos mezi jeho tiskem vonící listy a jdu na to. Fakt jsem napnutý jak to celé skončí, tohle jedenáctileté bečení, aby to už BBArt konečně dovydal. Myslím, že byla jedna snad i dvouletá pauza a obávali jsme se, že to utnou úplně. Ještě, že se tak nestalo a BBArtu děkuji, že to do konce dotáhl.

9 19.11.2018

To jsem to hezky napsal minulý leden :))) Když to čtu v kuse, tak už se necítím jako s cizí ženou v cizím pokoji, asi to bičování růžencem zabralo a vše dává mnohem větší smysl. I když Azael umí překvapit a i tam, kde jsem si myslel, že fakt vím, tak posléze zjistím, že nevím. Došlo mi, že Neila Walkera upálit nemohli, protože to bylo někdy v šedesátkách, co "umřel." Kdo má hlavu v tom pytli, na to jsem fakt zvědavý. Jak jsem si pochvaloval, že autor aspoň do toho propletence nemíchá skoky v čase, tak to už taky neplatí. Nedostaneme nic zadarmo. Rozhovoru Graves/Shepherd s Wyliem u kolotočů, po tom, co jim bylo oznámeno, že se jich chce Trust zbavit, jsem nerozuměl ani po přečtení té pasáže s Rose Madridovou v 8. knize. Tam je ještě něco neodkryto, co dá smysl asi až v posledním díle. No uffff - co a jak se přesně semlelo v té Itálii taky nevím, v čekárně u zubařky jsem na to neměl úplně to správné rozpoložení mysli a snad ten průběh nebude úplně důležitý - předpokládám, že Echo má obraz i prachy, Ronie je mrtvý a to mi pro teď stačí. Tak ještě jednu tenkou knížku, kterou jsem už četl a jde se na finále, které bude pro mně nové. Těším se na to jak cyp!!!

10 16.11.2018

Ententýky, dva špalíky a z kola i elektriky je venku další rodina. Zato rodina minutemanů se mám rozrůstá a už máme na správném místě Netvora Highjacka i na druhé straně barikády Svatého Remiho, zvaného tež mámrádkurvajatka;) Kluci kdysi na té pláži na molu možná upálili Neila Walkera? Co? Zatím nevím. Na koho to slovo padne příště? Nebo kdo spadne? Tuhle knihu jsem četl poprvé poměrně nedávno, takže jsem si pamatoval zhruba, co bude následovat. Vůbec to nebylo na škodu a zavíral jsem sešit, jež ohraničil třetí čtvrtinu série, s velkým uspokojením.

7 15.11.2018

Takže se nám zase pár věcí dovysvětlí a pár se zamlží, trochu si zakucháme a máme zase o jednu až dvě rodinu méně. Graves se jmenuje Filip a Shepherd Pepa, to je jediné jasné. Na kolik stran, v kolika vrstvách to Graves hraje a jaké jsou jeho cíle ale není jasné vůbec. Spain se objevil pouze jako postava na pozadí, kdežto Mindžu (skvělá přezďýfka morééé) už jsme viděli při pašování Arating z Mexika. Na konci nám zůstane zajímavý smutně milostný čtyřúhelník. Na druhé čtení mi ta obecná čeština tak nevadila, jako minule, když to po sobě čtu a už celý slintajíc nadržeností otevírám desátý díl!

9 12.11.2018

Tak v 50. sešitě je nám odvyprávěn příběh ostrova Roanoke a slova Croatoa(n), kterýžto se skutečně stal a dodnes není spolehlivě vysvětlen. Příběh nám poví nový minuteman na scéně - Victor Ray. V sešitě 37 vypráví Graves Shepherdovi, že právě aktivoval jednoho minutemana v Chicagu - myslel jsem, že mluví o Dizzy - nemluvil o ní, ale o Victorovi, kterého jakoby náhodou oslovil na ulici. On to má ten ďábel Azael fakt promyšlené od začátku do konce, každý detail na půl huby řečený má svůj význam, třeba i o 40 sešitů dále. Ve stejném sešitě se také bavili o tom, že "další na řadě je Předák," padla jména "Netvor nebo Svatý - a o Svatém se prý radši nemluví."

Zbylých sedm sešitů této knihy je strhující jízdou skrz New Orleans a pasti na medvědy, ve strhující kresbě a kulestrhujících barvách. Wylie Times se konečně probudí a v Trustu je hned na to už pouze 11 rodin. Dizzy se nám taky probere a evidentně byla naprogramována na Shepherda, který se nakonec projeví jako milovník divoké přírody:) Tady se opět ztrácím ve vztahu Graves-Shepherd, který ještě stihne oznámit Lonovi do basy, že Medici potřebuje velitele proti Gravesovi + chce i ten obraz, o který šlo v 5. knize a který má (pravděpodobně) Megan Dietrichová. Lono souhlasí a evidentně nebude problém dostat z basy vraha policajtů. Padne i věta "Pes zabil parchanta v L.A." Potřetí se nám taky dostane vzpomínka na akci, kdy šest minutemanů upálí pravděpodobně sedmého z nich.

Takže si to shrnu ohledně těch minutemanů:
MIlo Garret - Parchant (mrtvý)
Lono - Pes
Victor Ray - Déšť (1. aktivovaný po Atlantic city)
Cole Burns - Vlk nebo Předák ?? (Vlk je prý s Gravesem, ale Předák byl aktivovaný hned po Viktorovi, což na Colea taky sedí)
Wylie Times - ??

A zůstává nám Svatý a Netvor, s tím, že mám jenom 5 jmen. Patřil mezi minutemany i Curtis Hughes? A to mi přináší další otázku - pokud jich to všech sedm přežilo, koho to teda Trust sejmul v Atlantic City?? No, těch otázek by bylo mnohem více, ale radši se vrhám na další díl. Tato série je návyková a rozhodně v TOP 3, co kdy u nás vyšlo!

9 08.11.2018

Táák, mé přání z před pěti let se nevyplnilo a dohromady si to mohu přečíst až v roce 2018. Ale i za to zaplaťpámbů. V tomto díle se setkáváme s postavami, které jsme už viděli a které evidentně neměly jen epizodní roli. Loop Hughes, který si odmítnutím nabídky agenta Gravese podepsal vstupenku do basy, je už ostřílený mukl, když později dojede jeho známý - Lono the imortal.;) Příběhy s Lonem jsou vždycky nejzábavnější, i když potkat bych ho nechtěl nikdy. Ve věznici strávíme čtyři sešity a jak se to vyvrbí si budeme muset počkat. V dalších třech sešitech se nám na scéně znovu objevují feťáci Jack a Mikey ze sešitů 21. a 22., 4. knihy (popsaná A4ka je skvělý pomocník), kteří na začátku hledají krevetovou restauraci o které se zmínila "Mia" na summitu trustu, který proběhl v Atlantě, v sešitech 23. až 25. stejné knihy a který má mít prý neopakovatelnou atmosféru. Daniel Peres si tam už nestihl skočit. Bratránek od Mikeyho provozuje takzvané ZOO a skončí to velice vesele celé. Jack, jenž dostal 100 nábojů, aby sejmul sám sebe, ale on místo toho poslal hnít do země hromadu jiných, nakonec prohlédne a dá se na cestu čisté žíly. Myslím, že o něm ještě uslyšíme, protože vchází do Atlantic City, kde se stala ta taková ošklivá a skoro bych řekl zlá, zlá, pane řediteli, nepěkná věc:) Tímto se dostávám do půlky, další sešit nese číslo 50.

9 06.11.2018