Jelitovna komentáře u knih

Nikdo nekomentoval, málokdo četl, ale kdosi se ještě chystá, tak teď skloubit pár vět, abych neprozradila příliš a neodradila nikoho.
Příběh začíná u Ake Henryho, kterého na ostrově vysadili z lodi zmláceného a o jehož uzdravení se postaral místní léčitel. Stal se z něj majitel ostrova.
Dörr se ho ptá: "Dal jste se na humanismus. Copak vám vynášejí školky pro děti zaměstnanců?"
Henry: "Popularitu. Berou vítr od huby rejpalům. Navíc mi tam rostou zdravější pracovníci. Potřebuju i střední inteligenci do kanceláří a pro techniku."

Hlavním nehrdinou je Němec, Dr. Dörr, který poprvé ve válce zkusil transplantovat palec. Později, již na ostrově mezi domorodci, a kdy již věděl, jak obelstít imunitní systém, aby transplantát neodmítl, si vyžádal v Evropě čtyři infaustní (beznadějné) a chudé kardiopacienty, kterým úspěšně transplantoval srdce. Po prezentaci úspěchu nabízel nové orgány jen bohatým, dle vlastního výběru.
Duchem vědec, jehož charakter asi nejlépe vystihuje následující rozhovor:
"A nemohli byste," ošetřovatelka tiskla k ústům kapesníček, "nemohli byste při tom pomoci někomu zadarmo? Matce dětí, chudákovi, na kterého je odkázána rodina..."
"Milá sestřičko, musíme rozlišovat. Nabízíme svou práci nejplatnějším členům lidské společnosti. Těm, kteří něco velkého dokázali. A čím se dá lépe vyjádřit cena člověka, než jeho majetkem? To je objektivní ukazatel. Kapitáni průmyslu, velcí ekonomové, generálové, guvernéři, úspěšní politikové reprezentují nejvzácnější část lidstva. Tím, že je pro další život zachráníme, prospíváme i těm drobným. Nesmíme svou energii tříštit a roztahovat ji do plochy. Celou sílu je nutno zaměřit k hlavnímu bodu. Ostatně," přidal, když viděl, že dívka zrudla a obrátila se k oknu, "těm prostředním a malým slouží ony řadou mecenášů podporované instituce, o kterých jsme mluvili. Ti ať dělají charitu i za nás."

Ještě pár vět, které prozradí maličko o autorovi.
"Obětavý lidumil, který dává něco za nic, neexistuje. Pokud se za takového vydává, pak má snahu získat právě onen titul lidumila."
"Hlad je nejlepší kuchař pro toho, kdo sedí u bohatého stolu, pro jiného je to svůdce odhodlaný ke všemu."
„Svět se po válce dostával z krize, chudí se vyhrabávali pomalu, ale bohatí rychle.“
Dörr: "Podepište. Úmluva a váš slib jsou tu ohraničeny lhůtou tří měsíců. Na zkoušku. Pak ji buď obnovíme na celý rok a po něm na další a další léta, nebo vás dám utopit. Takže se nezavazujete doživotně, ale na omezenou dobu."

2 07.01.2021

Kromě všeobecně známých osobností Paracelsa, Mesmera, Jennera, Hahnemanna, Priesnitze, Semmelweise a Virchowa pojednává autor také o mnoha méně známých, Vesaliovi, Weyerovi, Hallerovi, Frankovi, Schönleinovi, Dieffenbachovi, Müllerovi, Pettenkoferovi, Bergmannovi, a poznáme i příběhy a jména několika dalších - Harvey, Auenbrugger, Laënnec, Graefe, Helmholtz. Možná jsem někoho vynechala.
Kniha se mi navzdory svému stáří (přes 80 let) četla dobře.
S ohledem na snad nejčastěji používáné slovo dneška (očkování) jsem si vybrala malou ukázku o Jennerovi.
"Nejen kravské neštovice chrání před pravými, nýbrž také obráceně; kdo jednou přestál pravé neštovice, u krav se už nenakazí. A to, co nazývají koňskou vyrážkou, není nic jiného než jiná forma kravských neštovic, dokonce snad i původní, a ta činí člověka rovněž imunním proti neštovičině."
"Jenner se považuje za oprávněna uveřejniti svůj objev. Pošle spisek Královské společnosti věd v Londýně. Přijde mu zpátky s poznámkou, aby si doktor Jenner nekazil svou dobrou pověst podobnými pošetilostmi.
Tiskne tedy své pošetilosti na vlastní pěst. Jen několik lékařů si toho povšimne, jsou však okamžitě nadšení. Několik podnikavých doktorů počne vyrábět lymfu z kravských neštovic ve velkém a založí společnost s r. o., aby mimořádného vynálezu bylo důkladně využito. Výsledkem toho je více úmrtí a veřejné diskuze o nejnovějším fušerství lékařů."

3 04.01.2021

Četla jsem kdysi a nyní podruhé a naposledy. Určitě se mi to tenkrát líbilo, ale dneska? Nebavilo, už to není ničím obohacující. Autor nezapře psychologa.

5 22.12.2020

(SPOILER) Autor se mi trefil do vkusu už úvodním citátkem, který bych klidně zkrátila na jedinou větu: "Technologie jsou chtíč izolovaný od přírody."
Za zmínku mi stojí, že kapitolu 007 věnoval Čapkově hře R. U. R.
Transhumanismus je téma, kterým jsem se nechávala míjet. Úplná emulace mozku. Hlavy v chlaďáku. Vypisování grantu ministerstvem obrany pro výzkumné programy „biohybridů“ s cílem stvořit křížence mezi bytostí a strojem. Wozniakova představa, že jednou budeme mazlíčky robotů… No neber to! Přičemž údajně v tuhle chvíli není na světě ani deset lidí, kteří by na plný úvazek pracovali na bezpečnosti těchto technologií.
Po téhle exkurzi si potřebuji přečíst o smrti zase něco tradičnějšího.

Stuart Russell, profesor informatiky
„Použijeme-li k dosažení svých cílů mechanického agenta, do jehož fungování nebudeme moci po počátečním nastartování účinně zasáhnout kvůli tomu, že jeho činnost bude tak rychlá a nevratná, že akce bude dokončena dříve, než získáme data nutná k zasáhnutí, pak bychom se měli důkladně ujistit, že cíl zabudovaný do stroje se shoduje s cílem, po němž opravdu toužíme, a není pouze jeho barvitou imitací.“

6 20.12.2020

(SPOILER) Z předposlední hry, která se zdejším čtenářům příliš nelíbí, mě ovšem baví.
Člověk z budoucnosti - ZUKU:
"Uklidni se. Víme, že existujeme. Víme dokonce, že existujeme a fungujeme jako Pozorovatelé, a dokonce Zkoumatelé, bohužel neodlučitelně a nepostradatelně integrovaní v pozorovaném a zkoumaném objektu. Ale malér je v tom, že jsme složkou vesmíru, který se snažíme analyzovat."
AGRONOMKA: "Cože jsme?!"
ZUKU: "Neodmyslitelně, neoddělitelně, nenahraditelně integrální součástí zkoumaného. Nemůžeme se izolovat, nemůžeme tudíž zhlédnout Zkoumané zvenčí. Chápeš?"
AGRONOMKA: "Ne."
ZUKU: "Rozhlížíme se uvnitř problému a otázka zní, kam dohlédneme. Z našeho pohledu se suneme v pevném sevření prostorem a časem, snažíme se rozlousknout záhadu, jako co se suneme - v tom jsme už došli dost daleko, ne ovšem na konečnou - podle jakého řádu se suneme, pokud vůbec, a hlavně, a to je největší tajemství, PROČ. Celé věky se snažíme tyto záhady proniknout - úžasný je pro nás i prostý fakt, že jsme je vůbec objevili. Celé věky si taky odpovídáme. Dokonce tak, a v tom je i značná dávka komiky, že Tajemství, kterému věnujeme pozornost, se stejným dílem zajímá o nás. Vytváří se tak iluze Komunikace."

4 20.12.2020

Proč dávám o hvězdičku míň? Jsem zklamaná... Jsou to lidi jako já. Akorát neumím postavit plot, nevydržím dlouho sama, a když jsem nemocná, dolezu sotva na záchod, takže mít zvířata, pošla by po pár dnech, no a venku je mi od října sviňská zima... prostě taková sralbotka, a za to, že jsem si to při čtení zase jednou připomněla, přichází pomsta v podobě hodnocení. :-)

27 19.12.2020

Střecha světa v tomto podání mě nezaujala.

2 02.12.2020

Čte se dobře, ale neseděl mi ten poamericku pozitivní přístup. Zdejší rodič při něm snadno zvadne a chvílemi sklouzne až do pocitu, že dělá všechno špatně, když je především vyčerpaný a připadá si s problémy dlouhodobě osamocen. Když si nevšiml, že by u nich autismus měnil rodinu k lepšímu, a vnímá přístup autorky jako přehnaně idealizovaný.
„Uchopit Jackův autismus je jako uchopit sněhovou vločku špičkou prstu.“
„Má-li se dobře ovládat, cvičení a pohyb jsou pro něj naprosto zásadní. Když si teď všimneme, že na něj jde „bzučení“…“ Bzučení považuji za trefný výraz.
„… minimalizovat stav, kdy se nejsou s to ovládat, tím, že se naučí věnovat pozornost svému tělu.“
„… mluvte s Jackem nízko položeným hlasem a pomalu.“ Má ostřejší sluch.
Teprve při posledním, pátém, dítěti rodila Carrie bez epidurálu, protože ho nestihla, a byl to – jaké překvapení – její nejtěžší porod.

Na Databázi opomíjená kniha, v níž autor cituje Paula Epsteina z Harvardovy univerzity - zdůrazňuje, že pandemie mají sklon se objevovat v době velkých sociálních proměn. Jako by to dnešní doba chtěla potvrdit, celosvětové přesuny lidských mas a demonstrace probíhající v mnoha státech provází pandemie koronaviru.
„Prvním překvapením bylo, že tak mnoho pacientů uvádělo nikoli kašel a dušnost, ale břišní bolesti, nucení na zvracení a průjem. Tři lidé byli propuštěni domů s příznaky „gastroenteritidy“, ale bylo je třeba rychle přivézt zpět do stejné nemocnice, neboť jejich stav se prudce zhoršil a trpěli výmluvnou dechovou nedostatečností.“
Cyklické opakování. Slova, na která v textu ani jednou nenarazíte, přesto mě několikrát během četby napadla.
Všechno začalo infekcí, u níž se počáteční příznaky nelišily od běžného nachlazení. Rychle docházelo k naplnění plic infiltrátem a selhání ledvin. Záhadná nemoc se stala hitem sdělovacích prostředků, pletli se do rodin, fotografovali pohřby. Nastala panika, obviňování Navahů, paranoia, vzkříšení starých předsudků. Navažští starší přitom předpovídali šest měsíců předtím, než se nemoc objevila, že lidé budou umírat. Usuzovali tak podle špatných klimatických podmínek předcházejícího roku. Vědecké vakuum vytvářelo mimo rezervaci prostor pro různé tajemné teorie, nějaký člověk například faxoval, že se Rusové dostali do konfliktu s ufony a rozprášili na rezervaci tuto nemoc.
Se znepokojením si vědci uvědomili, že virus už nezmizí.
„Hantavirová epidemie byla něčím více, než jenom výstražným příkladem pro Ameriku. V podivně načasovaném varování, přesně rok předtím, než hantavirová nemoc vypukla, sešla se pod záštitou Institutu lékařství Spojených států skupina významných amerických mikrobiologů, vedena společně R. E. Shopem, profesorem epidemiologie a ředitelem výzkumného oddělení arbovirů na Yaelově univerzitě, a J. Lederbergem, nositelem Nobelovy ceny a prezidentem Rockefellerovy univerzity v New Yorku. Cíl tohoto setkání byl z tehdejšího pohledu kacířský: posoudit nebezpečí nových infekcí ve Spojených státech.“
Cholera.
Hlízový mor. „Panika vyvolala hromadný útěk. Vyděšení lidé si uvázali na tvář kapesník a po stovkách se vydávali na místní vlaková nádraží, aby se dostali pryč. Mrazivý strach sevřel město.“
Tuberkulóza.
Neobvyklá forma streptokoka. „Novináři byli nadšeni odporem lidí k bacilu, který požírá živé lidské maso.“… „A tak vypukla jiná epidemie: bitva mezi novinami o to, kdo bude mít senzačnější titulek.“
Afrika. Ebola. Panika. Lékaři pracující bez elektřiny. Nástroje sterilizované v nádobě na plynovém vařiči. Řada článků v novinách a v časopisech pojednávajících o tom, že sovětské laboratoře pěstují „mikroby ebola“ pro válečné účely. 1978, Reuters – článek popisoval, jak Rusové upravili ebolu, aby byla ještě smrtonosnější.
AIDS. „Klidný a rozvážný přístup vlastní vědcům vůbec neodpovídal tomu, čeho bylo třeba. Společnost potřebovala být elektrizována: bylo třeba spustit pořádný mediální poplach.“ Virus mezitím putoval mezi státy a kontinenty a všude, kam dorazil, přinášel s sebou na počátku stejnou zuřivou vlnu obviňování, společenského ocejchování, diskriminace, strachu a hněvu. Situace jako přes kopírák. „Vzdělávací programy se vracely k taktice nahánění strachu: rakve, pokoutní nebezpečí, hudba v mollové stupnici a k tomu melancholické narážky na osamělost a smrt.“
„Třetí epidemie sociální, kulturní, ekonomické a politické reakce na vir… je stejně důležitá pro svět jako vir samotný.“
„Viry upravené geneticky tak, že nesou na svém povrchu protilátky, mohou jednoho dne nabídnout světu laciný zdroj vakcín proti takovým nemocem, jako jsou u zvířat slintavka a kulhavka a u lidí snad i proti HIV.“

Ryan je nadšenec. Považuje viry za živé entity, které sdílejí se všemi formami života na zemi fyziologii, biochemii i společný vzorec DNA nebo RNA, a jejichž prací je genomy splétat.
Popíše a vysvětlí vše, co ke čtení potřebujete znát, včetně zabezpečení laboratoří různých úrovní či intervenční terapii ECMO.
Kritika
Použit ještě český překlad pro DNA a RNA (DNK, RNK). Všechna data napsaná slovy (sedmého dubna); mně by pro lepší přehled vyhovovalo označení dne číslicí. Časté překlepy, některá slova dvojmo (možná se možná, musí musí).

6 10.11.2020

Hodně zastaralé, ale základ vysvětlen jednoduše, pochopí každý.

1 09.11.2020

Odkud odtud vzala se Jaga-Bura v železné stoupě, s pístem v ruce, popadla Filušku, posadila ho do stoupy a uskákala s ním po křovinách, po lesích, po roklinách, stoupu rychle pístem pohánějíc. Dumám, kde se vzal nápad železné stoupy s pístem coby dopravního prostředku?

2 06.11.2020

Až letos po nejméně pátém přečtení jsem si všimla, že některé věty tam nejsou pro děti, ale pro dospělé.

2 03.11.2020

Dějiny stvoření jsou příjemným čtením na večer, příběhem lidí pátrajících odedávna po vzniku života. Mojí výtkou je chyba, které jsem si všimla - Corynebacterium diptherie nezpůsobuje úplavici, jak je uvedeno v knize, nýbrž záškrt.

5 01.11.2020

Text je jasný a přehledný. Dnes v médiích často zmiňovaná buněčná imunita je vyjádřena také na pochopení nenáročným barevným obrázkem. Kniha je opravdu velice stručná, na stranách 21 a 88 dokonce příliš, chybí totiž dokončení odstavce. :-)

Pro rodiny s více dětmi ideální. S "miminem" hledáme ryby a ptáky (pipi), se starším piráty a tesaře se zelenou čapkou, což je výzva i pro obrýleného dospěláka, no a zájem odrostlejšího školáka vede spíše po technické a dějepisné lince.

3 15.10.2020

Vzhledem k tomu, že jsem těsně předtím četla Třetího šimpanze (2004), prvních šest kapitol jsem se nudila, bylo v nich v podstatě totéž. Ani během dalších jsem nenarazila na nic nového, pro mě neznámého, nějakým způsobem objevného. Naštěstí jsem knihu poslouchala a tak ani jako opáčko nebyla ztrátou času. Chtěla jsem dát tři hvězdičky, ale když vidím, jak hodně je čtena, nechci jí kazit průměr, protože užitečná, to ona určitě je.

15 25.09.2020

Následující tři citované věty se hodí jako informace do současné doby pro všechny.
"Virus - Lze s ním zacházet způsobem, který by běžně živé organizmy zahubil - můžeme ho například rozložit a znovu sestavit, aniž by jakýmkoli způsobem byla poznamenána jeho schopnost infikovat hostitele."
"Pro výrobu vakcín potřebujeme naopak poskládat nové viry z jednotlivých "součástek" náležejících i k odlišným virům. Molekulárně genetickými nástroji nyní bude možno virovou RNA upravit tak, aby její porce do sebe navzájem zapadaly."
Celkově jsem z knihy velmi na rozpacích, jenomže se mi nechce vypisovat proč. Ke konci publikace tvrdí: "V České republice zemřelo na chřipku v uplynulém desetiletí přes tisíc osob a na její komplikace 36 000 lidí ročně.", což ovšem neodpovídá údajům ze SZÚ, kde se počet úmrtí s (nikoli na) chřipkou uvádí 1500 - 2000 ročně a jedná se o dopočítaný údaj (odhad).

3 24.09.2020

Knížku jsem nikdy neměla v plánu číst, jenže kdosi mi ji donesl se slovy: "Ty přečteš všechno a mně se to líbilo." Takže se za hodnocení předem omlouvám...
Třistadvacet otravných stran. Rozsahem, obsahem a stylem "všechno to na vás vybleju".

1 31.08.2020

Carlos se ptal, zda je možné dát kouř každému, kdo by tu zkušenost chtěl zažít, a don Juan mu povídá: "Dát kouř komukoliv je jako ho rovnou zabít, protože nemá nikoho, kdo by ho vedl."
Už jste tohle od nějakého drogového dealera slyšeli? Já tedy ne, a to mi je na Václavském Václaváku nabízeli už za totáče.
(Mimochodem, registrovali jste možnost, že volně dostupný lék paracetamol působí oploštění emocí? Česky třeba tady: https://magazin.aktualne.cz/le-monde-paracetamol-podle-vedcu-potlacuje-emoce/r~345dc60efa1311e4ae1b002590604f2e/ Užívají ho i malé děti.)
Kdyby v době, kdy jsem četla "Učení" poprvé, existovala Databáze, a kdybych na ní nějakým omylem už byla, vytlačila bych s určitým sebezapřením maximálně tři bodíky. Ale nepohrdla jsem dalším dílem a postupně jsem je přelouskala všechny. Uteklo od té doby dost času, letos jsem si první díl poslechla, už mi nevadily nudné popisy ani návody, nějak mi začaly dávat určitý (ne chemický) smysl, a slyšela jsem i věci, kterým jsem kdysi nevěnovala pozornost. Nevnímalo je asi dost lidí, jinak by se nemohli ptát, proč se ti mocní čarodějové neubránili evropským kolonizátorům, ani by nikdo nepředpokládal, že se člověk změní v havrana ve fyzickém těle či světě. (Doporučuji prokládat čtením vtipného úvodu do fyziky "O čem víme prd", jejímiž autory jsou profesor experimentální částicové fyziky a komiksák z robotiky.)
Zkrátím to. Přestože drogy neberu, nepočítám-li kávu, a jsem spíše jejich odpůrcem, dávám čtyři plus 1.

8 16.08.2020

Z textu:
Zástupce známé farmaceutické firmy Bayer: "Mohli byste nám dodat sto padesát žen, na kterých bychom rádi vyzkoušeli nový uspávací prostředek? Za jakou cenu?"
Velitel Osvětimi: "Odpovídajíce na Váš dopis jsme ochotni Vám dodat podle výběru požadované ženy v ceně 200 marek za hlavu."
Bayer: "Potvrzujeme příjem Vašeho dopisu, ale pokládáme cenu za příliš vysokou. Nabízíme Vám 170 marek za každou ženu."
Velitel Osvětimi: "Přijímáme Vaší nabídku. Ženy byly již vybrány, odjedou dnes večer."
Bayer: "Konvoj sto padesáti žen dorazil v pořádku. Poněvadž však pokusy nemohly být ještě uzavřeny, potože tyto ženy zemřely, prosíme vás o laskavou zásilku dalšího přídělu žen ve stejném počtu a za stejnou cenu."
...
Továrny Bayer dodávaly jakýsi lék ve formě ampulek bez jakéhokoli návodu. Ty jsme píchali tuberkulózním. Nešťastníky neposílali nikdy do plynu, nýbrž čekali na jejich smrt, která se dostavovala velmi záhy. (Výňatek z výpovědi Dr. Müncha v procesu s IG Farben v Norimberku, 1948)
...
Sto padesát židovských žen, koupených firmou Bayer od správy tábora v Osvětimi a umístěných v ženském bloku mimo tábor, sloužilo k výzkumu neznámých léků obsahujících hormony.
-------
A firma Bayer AG, významná německá agrochemická a farmaceutická akciová společnost založená roku 1863, nástupce nechvalně proslulé firmy IG Farben, která za druhé světové války vyráběla cyklon B, působí bez ostychu dál... Významně investovala do obchodu s GMO a čelí řadě problémů.
1981 - Spolu s několika dalšími společnostmi se Bayer stal součástí skandálu, kdy nestáhl z oběhu vzorky krve pro hemofiliky, o kterých věděl, že jsou nakaženy hepatitidou C a AIDS a kvůli kterým bylo AIDSem nakaženo odhadem 6–10 tisíc pacientů. (Wikipedie)