iLuciferie komentáře u knih
Milý čertovský příběh s přesahem.
(Za nás ve čtyřech letech ok.)
Super knížka plná fantazie, napínavý příběh a pěkné ilustrace (i když stylem tedy spíše pro dospělé než pro děti).
Už rozečítáme druhý díl :)
Takový ne moc věrohodný pokus o "pražské děti z Bullerbynu". Jak je zmíněno i níže, vypravěčka působí trošku jak pěst na oko, nálada knížky je sice fajn, ale některá témata jsou celkem nevýchovná.
Pohádky jsou divné a obrázky nejsou moc pro děti. Nedočteno.
Dostala jsem to, co jsem očekávala. Horší i lepší povídky, což je taková klasika u povídkových sbírek. Myslím, že slovo "mysteriózní" v popisu je důležité - pozor, určitě nejde výhradně o hororový žánr. Mě však autorka prostě baví a to včetně její inspirace Kingem.
Tato knížka mi potvrdila, že je často důležité, v jakém věku člověk knížku čte. Pamatuji si, že když jsem ji kdysi četla někdy na konci základky, velmi se mi líbila. Letos jsem se v rámci ČV rozhodla, že si ji po 20+ letech dám znovu a musím říct, že vůbec nechápu, co se mi na ní líbilo. Děj možná z počátku psaný zábavným stylem se mi po několika opakování téhož začal zajídat a zápletka s Ruth už jen korunovala nesmyslnost popisovaného. Nemluvě o tom, že to, co mi asi kdysi mohlo přijít vtipné, mi s postupem času přijde spíše rozčilující nebo stresující.. Ano, nikdo holt nemládneme :D
Zde jsem opět díky ČV vystoupila ze své “komfortní čtenářské zóny“ a nemůžu říct, že bych litovala, nicméně ani, že bych se z knížky nějak zvlášť posadila na zadek. Ilustrace super, příběh celkem zajímavý, konec první části však nečekaně brzký.. Po dalším díle se samozřejmě také poohlédnu, protože mě zajímá o co tedy vlastně jde, ale na druhou stranu nic extra objevného (i s přihlédnutím zde na hodnocení) neočekávám.
Vůbec zde nechápu tak vysoká hodnocení, mně tedy knížka přišla spíš jako nepovedená parodie.
Milý, napínavý příběh (nejen) pro děti, které nemají školu až zas tolik rády.
Autorka má super nápady, jen mi přijde, že by z nich mohla vytěžit více.
Ano, autorka píše pořád skvěle, jen mi tentokrát úplně nesedlo téma. Linie s Frostovou byla příjemným zpestřením. Na příští díl se samozřejmě těším, i když v rámci naznačeného směru mám trošku obavy, no uvidíme..
U třetího dílu mi přišlo, že už je téma bohužel dost vyčerpané.
Líbil se mi příběh i styl vyprávění. Knížka však rozhodně není pro každého.
Kingovy povídky mám ráda, i toto dílko se četlo dobře, ale místy jsem měla pocit, že je v textu zbytečně mnoho vynecháno. Ano, možná trošku zbytečně nevyužitý potenciál, ikdyž jsem ráda, že to nemělo 1000 stran, protože to bych to pak určitě nečetla..
I druhý díl obsahuje příjemné, veselé příběhy, jejichž hlavní záměr poučit je zřejmý, avšak celkem překvapivě nerušivý. Co nás zde trošku rušilo bylo nesmyslné přejmenování Emilky na Emu, ale jinak opravdu rovnocenné pokračování.
Knížka se mi četla dobře, to ano, ale myslím, že už tak od čtvrtiny se mi do mysli stále dokola vkrádala otázka "Proč je to proboha tak dlouhý?!"
Nejsem sice uplně cílovka, ale poslední dobou mě baví si občas dát nějakou "pohádku" na odlehčení, a tak jsem v rámci ČV sáhla po tomto dílku.
Začátek mě vlastně i dost bavil, ale postupně mi začalo vadit víc a víc věcí. Například nechápu, proč musí být ve většině fantasy světů tolik postav typu víly, jednorožci (o, pardon, tenkorožci)... Nestačil by uplně svět plný časodějné magie bez jiných zbytečných fantasmagorií?.. A pak samozřejmě chování hlavní hrdinky. A tak nějak hlavní hrdinka obecně. Ano, chápu, že je cílem mladší generace, ale musí to být až takto hloupé?..
No, takže ve výsledku, ne že bych přečtení knížky považovala za zcela vyhozený čas. Ono je zajímavé si občas lehce rozšířit obzory, ikdyž to není zas tak šálek té správné kávy. Ale na další díly bohužel nalákaná nejsem. A málem bych zapomněla - takto otevřené konce tedy vážně nemam ráda.
Ze života :D Ale řekla bych, že je knížka víc pro maminky než pro děti.(?)