ijcro ijcro komentáře u knih

☰ menu

Děvče pro Oklahomu Děvče pro Oklahomu Mirko Pašek

Příběh jsem četl spíš z povinnost, abych se dozvěděl "jak to bylo dál". Něco mi tam prostě chybělo, třeba takový americky optimistický příslib do budoucna... dramatický příběh sice končí pootevřenými vrátky, ale autor je již neotevřel. Zvláštní, je nejmelancholičtější a přesto nejupovídanější... :|

03.12.2020 4 z 5


Muž pro Oklahomu Muž pro Oklahomu Mirko Pašek

K příběhu jsem se dostal obráceně, od historických postav, které si pan autor vypůjčil a mírně jejich životní dráhu ohnul k obrazu svému. Je to svým způsobem dobře napsaný dobrodružný příběh odplaty bez nějakého pozlátka, které tomuto typu příběhů nasadily pozdější hollywoodské filmy třicátých až šedesátých let (v Evropě třeba i ze studia DEFA) a stvořily tak pokroucený pohled na vyprchávající divoký západ. Dobrý náhled bez pozlátka je třeba povídkový film z poslední doby "Balada o Busteru Scruggsovi"

03.12.2020 4 z 5


Ztracená prérie Ztracená prérie Mirko Pašek

Myslím si, že tenhle díl je ze všech nejzajímavější, líčí osudy českého přistěhovalce Sudíka a jeho dcery ve Státech tak, že je možné příběhu uvěřit i detaily. Není to sice historická freska ani žádná notalgie či volání po dávno zašlých časech, ale bez příkras ukazuje tvrdý boj o claim 160 akrů půdy po vyhnání (odinstalace) Indiánů z nového teritoria - Oklahomy. Děj má široký záběr, je vcelku čtivý a je jak ze života - kdo s koho, s kým a za kolik.

03.12.2020


Vzpoura na lodi Bounty Vzpoura na lodi Bounty Vítězslav Kocourek

Příběh je všeobecně známý a v klíčových bodech stejný, který vede vždy ke stejnému, neodvratnému závěru. O to zajímavější by bylo sledovat osudy těch několika jedinců, kteří unikli žaláři či oprátce a jejich potomci se rozprchli do celého světa.

Příběh v knize je vyprávěn vcelku střízlivě a přihlédnu-li k době vzniku tak třídní hledisko zase tak moc nevyčnívá, i když i tady autor manipuluje se čtenářem a podsouvá mu víc názor druhé, vzbouřené strany.

Z dnešního pohledu je těžké soudit, která spravedlnost byla spravedlivější, každý vypravěč (a to i ve filmu) si mírně upravoval ohnisko pohledu, aby zároveň ospravedlnil a obhájil svůj postoj (a nemusel být zrovna vyhraněně třídní, stačilo jen ukázat, kdo je zlý a kdo je hodný, i když se i ten hodný musel taky zachovat aspoň na chvilku zle).

Možná proto bude navždy kapitán Bligh prototypem hrubého, násilnického velitele, který v lodnících neviděl nic víc nežli jen poslušné nástroje (což je možná vidění vzhůru od nižších společenských vrstev tehdejší doby, ale obecně se vrchnost chovala velmi podobně všude) a nebyla tím pádem vidět i druhá strana Blighova řemesla, kdy se víceméně snažil udržet pořádek a kázeň na lodi. Právě o takový konflikt jde, na jedné straně tuhá kázeň na lodi a na straně druhé konfrontována s bezstarostností a svobodou Tahiťanů.

Prostě Blight měl tu smůlu, že jeho posádka povstala v nevhodnou dobu, na nevhodném místě, a ještě ke všemu tento příběh vešel jako první ve všeobecnou známost, vyprávěný různými aktéry různě.

01.12.2020 4 z 5


Lips Tullian: nejobávanější náčelník lupičů & Černý Filip Lips Tullian: nejobávanější náčelník lupičů & Černý Filip Kája Saudek

Na příběhy Filipa jsem se těšil každý týden, když tatínek přijel z montáží a přivezl s sebou Mladý svět, kde byly na poslední straně vtipy (tehdy nejen od českých humoristů ale hodně i od Mordilla) a hned na předposlední i jedna černobílá kapitolka.

To už jsem uměl docela dobře číst (dokonce jsem si sám zařídil přihlášku do knihovny, to ji ale museli rodiče podepsat) a příběhy jsem jen hltal. V tom správném věku a díky nezaměnitelnému Saudkovu rukopisu se mi onen černobílý svět zdál tak zvláštní, kdy zlo mělo tedy tu zlou tvář, podlost se dala rozeznat z výrazu šklebů, statečnost závisela na mocnosti žvýkacích svalů a láska jenom zářila ;)

To kouzlo tomu příběhu zůstalo i po letech, byť můj obdivně naivní podhled se za ta léta trošku proměnil. Ale občas se s nostalgií ty stránky prolistuji… Supr!

Jinak poznámka k autorovi: svého času jsem z romantiky drsně prozřel, když jsem viděl Saudkovu souběžnou notně sexistickou tvorbu, do jisté míry parodující americké plakáty.

26.11.2020 5 z 5


Tip od Kvída Tip od Kvída Vladimír Přibský (p)

Je to knížka na jedno přečtení do vlaku anebo do letadla s efektem nechtěného. Z dnešního pohledu jsou některé situace poněkud absurdní, ale jako oddechovka? Proč ne.

21.11.2020 3 z 5


Mrtvý úsměv Mrtvý úsměv Ross Macdonald

Jsou příběhy, které se dají číst různě - rychle, pomalu, pečlivě, zběžně... Tahle kniha je spíš pro pečlivější čtenáře, já ji četl dvakrát, aby se mi nepletly postavy (kdo s kým a za kolik). Někdy je prostě jen autorův záměr čtenáře zmást. Ale jinak dobré počteníčko. ;)

21.11.2020 4 z 5


Třikrát soukromý detektiv Lew Archer Třikrát soukromý detektiv Lew Archer Ross Macdonald

Příběhy ze staré dobré školy jsou kapku drsné, mají švih, nechybí jim osobitý druh humoru a hlavně dějové linky do sebe logicky zapadají jako skládačka. Doporučuji!

21.11.2020 5 z 5


Příběh opravdového člověka Příběh opravdového člověka Boris Polevoj

Knihu jsem četl velmi dávno jako povinnou četbu. A pak jsem viděl povinně film. A v prváku na střední jsme předčítali z originálu v hodinách ruštiny, ale nejsem si vůbec jist, jestli jsme se dostali přes první dvě kapitoly.
Příběh je napsaný dobře (originál nedokážu posoudit), film se mi taky docela líbil, ale je to už dávno a díval jsem se na všechno jinýma očima.
Ale souhlasím s mnoha komentáři, je to dobře podaný příběh a odmyslí-li se ideologická vata, je to v podstatě námět pro hollywoodský trhák.

19.11.2020 4 z 5


Vesmírné ostrovy - chvála kosmonautiky Vesmírné ostrovy - chvála kosmonautiky Milan Codr

Knihu jsem spíš považoval jako pokračování "Vesmíru dokořán". Má trošku jiný půdorys, ale množstvím obrazového materiálu na křídovém papíru rozhodně nezklame. Prostě jedna bichle z tehdejší doby.

18.11.2020 4 z 5


Vesmír dokořán Vesmír dokořán Milan Codr

Toto byla jedna z mých nejoblíbenějších knih, která shrnovala pionýrské doby dobývání vesmíru od počátku. Ve své době udivovala detaily na unikátních fotografiích (některé byly v soc.dem. publikovány vůbec poprvé) a velmi decentně ukazovala i odvrácenou tvář soutěžení velmocí.
Každopádně byla pro inspiraci vyhledávaná raketovými modeláři a vlastně všemi, kdož stavěli modely třeba i z papíru ;)
Vytknul bych jí snad jen absence informací o britském či francouzském kosmickém programu.

18.11.2020 5 z 5


Stateční kapitáni Stateční kapitáni Rudyard Kipling

Příběh je především o dobrodružství, odvaze, přátelství, tvrdé práci a hlavně o změně, proměně hlavního hrdiny, na začátku ještě skoro dítěte, v dospívajícího muže, který bude vědět, kde je "nahoře" a kde "dole". Ale je to taky o autoritě, vůli, náhodě a motivaci.
Nádherné obrázky tomu i po létech dávají nezaměnitelný šmrnc a kniha snese srovnání s jinými knihami, ilustrovanými mistrem Burianem.
Rozhodně doporučuji

18.11.2020 5 z 5


Knihy džunglí Knihy džunglí Rudyard Kipling

I po těch letech se mi to zdá supr čtení a nejen pro děti.
Nepříliš dlouhé příběhy jsou vyprávěny přístupným, trošku starovětským jazykem. Rozhodně doporučuji.

18.11.2020 5 z 5


Video s Ježíšem Video s Ježíšem Andreas Eschbach

Jako scénář pro béčkový film dost dobrý, jen... něco tomu chybí, něco jako jasné poselství nebo páteřní myšlénka dovedená do té správné závěrečné tečky (anebo i trojtečky), a taky tam každý každýmu všechno vyžvaní...

18.11.2020 3 z 5


Bílá velryba Bílá velryba Herman Melville

Vlastní příběh honitby je jenom střípkem v obrovské románové fresce, ve které se nezkušený čtenář snadno utopí. Můj dojem je rozporuplný, z mého pohledu se to jeví, jakoby text psalo víc lidí s lehkou schízou, a sadistickou myšlenkou na čtenáře, kteří se budou muset těžkým, spletitým textem prokousávat - všední deprese života je střídána maniakální činností a prokládána nezáživnými popisy jak vytrženými z některých verneovek.
Ale není to hon na ponorku, to ne, jasná paní, to je zase majstrštyk Toma Clancyho...

Za mne těžké, složité a zdlouhavé čtení na dlouhé zimní večery. Není to čtení pro každého...

12.11.2020 3 z 5


Prokletá setba Prokletá setba Jaroslav Haidler

Příběh se tváří jako čtivá, spletitá, historická freska, využívající historické charaktery, kam ale fabulující autor zřejmě záměrně vkládá nepřesnosti k historickým skutečnostem (dozajista nechce testovat čtenářovy znalosti). Je to prostě kapku větší román a vaří z mnoha ingrediencí, což trošku posouvá či dokonce ohýbá ono "zdání autenticity". Nedá se to ale číst na pokračování, jako pár stránek na dobrou noc, musí se to dát na jeden zátah, jinak uniknou určité drobné souvislosti. Hlavně v tom nehledat víc, než autor předkládá ;)

10.11.2020 3 z 5


Do poslední kapky Do poslední kapky Mary Challans Renault

Přihlédnu-li k době vzniku díla, je to možná trošku nezvyklý milostný příběh, zasazený do dobových reáliích starého Řecka v době Peloponéských válek. Reálie jsou jak vystřižené z učebnice dějepravy a trochu příběh shazují, jelikož jsou až příliš popisné a rozvláčné, ale je to prostě takový originální rukopis autorky. Náhled do myslí a na činy aktérů je skvěle podaný.
Není to asi čtení pro každého, mně osobně se to lehce nečetlo.

10.11.2020 3 z 5


Pistole míru Pistole míru J. M. Troska (p)

Abych řekl pravdu, nesednul mi charakter hlavního hrdiny. Asi to bylo pro tu genialitu, tak zvláštně zapouzdřenou v někoho, kdo se snad vyvinul z kozla a při tom se choval dost jako parchant (aneb, kterak mrzák mrzákem býti přestal). A mezitím spáchal na počkání pár paprskových zázraků. Chyběl mi tam ten Troskův pohled, patrný v jiných dílech (třeba v Nemovi nebo v zápasu s nebem). Za mě slabší minus

05.11.2020


Planeta Leon I.-II. Planeta Leon I.-II. J. M. Troska (p)

Odhlédnu-li od příběhu, což je čistá fantazie jak z Avataru, jsou tam jedny z nejotřesnějších dialogů, které mohou potenciálního čtenáře odradit. Dokonce dělají dojem, že byly důsledně stenografovány slovo od slova (a že by jich šlo ale vypustit :) nebo aspoň ty nejinfantilnější naznačit výpustky). Ale obdobné dialogy, zvlášť s použitím domáckých jmen, jsou spíš úsměvné.
Je to jedna z horších Troskových knih, kterou zřejmě spáchal v manické fázi nějaké duševní slabosti.

05.11.2020 2 z 5


Past rozumu Past rozumu Dušan Papoušek

Přihlédnu-li k době vzniku, musím konstatovat, že se jedná o špičkové dílko, které se tehdy objevilo jako zjevení. Mám je na předním místě v knihovně.

Je to komplexní příběh umístěný v té době do velmi atraktivního prostředí tam, kdesi daleko, někde v poušti, v Americe, kde je v podstatě možné vše, co bylo v tehdejším provinčním Československu naprosto nemyslitelné. A v podstatě to není storka ani o ideologii, ale o uvědomění stroje sebe sama v kontrastu se zprostředkovaným šetřením personálu firmy. Příběh postupně graduje a krok za krokem poodhaluje jednotlivé etapy blížící se katastrofy přepínáním dějových rovin jednotlivých aktérů. Zvláštní jsou vsuvky z hlediska samozdokonalujícího se stroje.

Rozhodně doporučuji, ale určitě to není čtení pro každého, nejen kvůli stylu, ale třeba i pro pojetí dějové linky, která se, z dnešního hlediska otřesných sci-fi hororů, plných krve a cynismu, může zdát až příliš krotká a málo naturalistická.

30.10.2020 5 z 5