Hellboy komentáře u knih

Dokonale vypointovaný a nesmírně krvavý příběh z pera komiksového scenáristy Štěpána Kopřivy. Obálku maloval Jiří Grus. První ne-komiksový počin nakladatelství CREW. Název, který dokonale vystihuje dění. Nestačí? Hlavním hrdinou je odsouzený masový vrah:) John Keller (přičemž nudné jméno Keller považuju asi za největší slabinu jinak nabušené knihy) má na kontě pár set tisíc killů, jenže posledních šestnáct let nevytáhnul paty z vězení. A to má ještě štěstí, že na Saturnu neexistuje trest smrti... Pak se ale jednou dostane ven, protože je potřeba vykonat "prácičku", kterou může zvládnout jedině on. A asi je jasné, co že to má tenhle schizofrenní zabiják posedlý Alfredem Hitchcockem udělat... Celou knihu jde totiž jen o jedno - zabíjení. (A občas také filosofické rozpravy na téma Kámen je kobliha (str. 297))

2 30.11.-0001

Sbírka zábavných epizod z války, přičemž v paměti mě nejvíce zůstala ta část, ve které vojáci učili domorodce hrát kriket:)

4 30.11.-0001

Tohle je, drahý Saxonbergu, moje oblíbená dětská knížka, o dvou dětech, jedenáctileté Klaudii a devítiletém Jamiem, kteří utečou z domova a schovají se v Metropolitním muzeu v New Yorku. Tam narazí na sošku anděla, o které panují dohady, jestli se nejedná o práci Michelangela Buonarrotiho. V noci, když je muzeum prázdné, Klaudie zjistí, že zespoda je na sošce vyryto písmeno M. Rozhodne se vypátrat milionářku, která sošku muzeu věnovala. ___ Skvělý detektivní příběh pro děti naprosto ideální, vůbec na tom není poznat, že E. L. Konigsburgová knihu napsala již v roce 1968. Když nad tím tak uvažuju, tak to ale poznat jde. Dnes jsou totiž prostě všude bezpečnostní kamery a schovávání se v muzeu by dneska prostě nikomu neprošlo. Kniha byla dvakrát zfilmována, ale nikdo to, koukám, neviděl: http://www.csfd.cz/film/27344 a http://www.csfd.cz/film/27283-tajemny-andel-pani-frankweilerove/ .

3 30.11.-0001

K Malému princi jsem se naštěstí dostal ve velmi nízkém věku, kdy jsem si ho naprosto oblíbil, což už později nemohlo nic změnit. 100%

6 30.11.-0001

Kniha přibližuje srozumitelným, ale zárveň vědeckým způsobem českou mediální kulturu ve 30. letech se zaměřením na film a hlavně nástup zvukového filmu. Dělí se na několik samostatných kapitol, které nejsou chronologicky seřazené, ale věnují se různým konkrétním prvkům naší tehdejší kultury. Jedna celá kapitola se tak například věnuje gramofonovému průmyslu (a jeho napojení na film - skrz vydávání filmových šlágrů). Skvělé čtení pro zájemce o 30. léta a český film obecně. 85%

2 30.11.-0001

Den pro Šakala byla první a asi i poslední kniha od Forsytha, kterou jsem kdy četl. Jeho styl mi nějak nesedl. Příběh je to poměrně zajímavý a je neuvěřitelně pečlivě zasazený do skutečného světa, ale hrozně mi vadily nejrůznější pasáže popisující takové ty detaily, které by prostě jiný autor vynechal. Knihu nemám po ruce, tak nemůžu ocitovat žádný příklad, časem.

3 30.11.-0001

Poutavé vyprávění muže, který trpěl maniodepresivní psychózou v době, kdy uměl tuto nemoc málokdo diagnostikovat, natožpak léčit. Občas je to fakt neuvěřitelné čtení. 80%

2 30.11.-0001

Zajímavý příběh, který, jestli si to po těch letech pamatuji dobře, obsahoval mimo jiné takový zvrat, že se hrabě Monte Christo stal členem klubu sebevrahů, který přísahal, že až ho život přestane bavit, ukončí ho vlastní rukou. Stalo se tak poté, co okusil rajský plyn:) Kniha je napsána pouze volně na motivy Alexandra Dumase, původní název zní Der Herr der Welt a napsal ji Adolf Mützelburg. 70%

2 30.11.-0001

V podstatě dost hloupá kniha, rozhodně Brownova nejhorší. Nejenže autor opět používá tu samou strukturu vyprávění jako v předchozích knihách - což by mi tak nevadilo, na to už jsem si v podstatě zvyknul - ale když má čtenář knihu přečtenou a pokusí se dát příběh dohromady, uvědomí si, jak neskutečně je nesmyslný. Vypadá to, že se Brown prostě a jednoduše vyčerpal. Co mi vadí na jeho psaní? To, že z každé maličkosti dělá záhadu a velkou věc - to, že jednou zjistil, co je to cliffhanger, a od té doby cítí jakousi nutnost uzavřít jedním z nich každou svou krátkou, třístránkovou kapitolu. Celý příběh je vystavěn špatně. Původně jsem chtěl psát něco o Malachovi, ale úplně celý příběh je vlastně vybudován tak neskutečně špatně, že zacházet do jednotlivostí nemá cenu. Číst Ztracený symbol je ztráta času. 10%

16 30.11.-0001

Limes Inferior je nesmírně zvláštní sci-fi kniha polského autora z roku 1982. Nemá téměř žádný děj, soustředí se takřka výhradně na popis lidského společenství kdesi v nepříliš vzdálené budoucnosti. Je to svět, ve kterém je život každého jedince řízen Klíčem, jakousi kreditní kartou, která je nepřenosná, má ji každý na světě a jsou na ní všechny údaje o jejím držiteli. To je na knize naprosto úžasné: ačkoliv je 30 let stará, její hlavní myšlenka, která byla v době psaní naprosto nereálná, se teď poměrně jistě stává skutečností. Karta, díky níž vás mohou sledovat všude a vědí o každém vašem kroku. Hmotné peníze už neexistují, pouze "body" na Klíči, kdekoliv za cokoliv člověk utratí, částka se strhne z Klíče a policie má okamžitý přehled o pohybu jejího majitele. No prostě docela depresivní vize. Zajdel pak popisuje, jak taková společnost funguje. Lidé jsou rozřazení do 7 skupin podle inteligence a v závislosti na své úrovni dostávají na klíč každý měsíc body. Nejméně polovina obyvatelstva nepracuje, protože pro ni není práce, ale i tak dostávají body, alespoň nějaké - nikdo není v hmotné nouzi. Svět je ale zároveň plný nejrůznějších veksláků a podvodníčků, kteří jsou schopni změnit, zvýšit inteligenční skupinu člověka a tím mu zajistit více peněz na Klíč. Trochu mě mrzí závěr knihy, ale jako celek je to výborná zkušenost. 85%

7 30.11.-0001

Mnoho let moje vůbec nejoblíbenější knížka. A zároveň dílo, které mě seznámilo s nechronologickým vyprávěním. To bylo dlouho před tím, než jsem poprvé zhlédnul Pulp Fiction:) Hlava XXII je špičkově napsaná, dá se číst téměř jako válečný deník, protože líčí život posádky lehkého bombardéru dost věrně, ale zároveň je to pochopitelně protiválečné dílo překypující absurdním humorem, který miluju. 100%

6 30.11.-0001

První kniha od Philipa K. Dicka, co jsem kdy čet. Okamžitě jsem věděl, že to je můj favorit.:) 90%

2 30.11.-0001

Moc pěkný horor, zřejmě první, co jsem kdy četl. Naprosto dokonalé vykreslení stupňující se paranoie (ale to jsem ještě nevěděl, že nepřekonatelným mistrem budování paranoie je Philip K. Dick). Nesmírně zajímavý satanistický příběh a neúprosné rozuzlení. 85%

4 30.11.-0001

Nebýt těch pitomých Vládců z nebes by byli Trifidi mou první post-apokalyptickou zkušeností. No každopádně tato kniha byla ve své době asi skutečně průlomová, skoro bych řekl, že z ní dodnes mnoho autorů čerpá. Skvělý zážitek. 85%

9 30.11.-0001

Betonová zahrada se mi fakt líbila, moje první seznámení s Ianem McEwanem. Příběh zasazený do podivného bezčasí, obsahující dysfunkční rodinu, smrt, incest a všudypřítomný praskající beton. Co víc si přát. 80%

4 30.11.-0001

Rambouskova kniha popisující odboj a útěk bratrů Mašínů z Československa v 50. letech. Mezi kamarády se stala kniha docela "kultovní", takže ani já jsem se jí nevyhnul. Kromě toho, že mi přiblížila zajímavou tematiku také způsobila, že jsem k Mašínům pocítil náklonost, kterou už asi nic nezmění. Pro mě to byli hrdinové a jsou jimi dodnes. 90%

11 30.11.-0001

Jedna z velkého množství knížek, které mi půjčila babička:) První ze dvou povídek je jakási detektivka, pátrání po vzduchoplavci, který se kdysi ztratil v době konání velké Jubilejní výstavy. Souček šikovně proplétá fiktivní události s těmi skutečnými a hlavně se mu skutečně podaří osud zmizelého "suchoplavce" i po mnoha desetiletích odhalit, což mě tehdy velmi zaujalo. Druhá detektivka je ještě zajímavější, poprvé jsem se v ní střetl s termínem werewolfů - nacistů, kteří operovali tajně i po konci druhé světové války. 70%

2 30.11.-0001

Vládce z nebes jsem kdysi přečetl, když se mi náhodou dostali do rukou. Je to brakový sci-fi příběh o skupině oligarchů - Vládců nebes, kteří žijí v obřích vzducholodích a vládnou pozůstatkům zničeného světa. Byla to první kniha, co jsem kdy četl, která popisovala post-apokalyptický svět, dost možná první sci-fi, kterou jsem kdy držel v ruce, a určitě první kniha obsahující erotické pasáže:) Pamatuji si z toho jen zlomky, vím, že hlavní hrdinkou byla Jan, žena z vesnice Minerva, která byla na palubu vzducholodi odevzdána jako sexuální otrokyně. Nikdo neví, že je Jan odhodlána k sebevražedné misi - do pochvy si skryla dynamit, kterým plánuje vyhodit vzducholoď do vzduchu:) _____ Pamatuju si, že mě na knize dost zaujalo vykreslení světa zničeného ne atomovými zbraněmi, ale biologickou, genetickou válkou. Ale také si dost dobře pamatuju, že to byl neskutečný brak. 50%

1 30.11.-0001

K této knize jsem se kdysi dostal v nepatřičně nízkém věku, možná právě proto, se mi vryla poměrně hluboko do paměti. Je plná naprosto šílených postav (nechybí liliput) a šílených událostí. 16 letý vypravěč Frank Cauldhame žije se svým otcem na tuším že skotském ostrově, utajen před úřady, a jeho postižení spočívá v tom, že nemá penis, který mu v dětství ukousl pes. Už to zní jako podivná premisa, ale celá kniha je mnohonásobně divnější. Frankův starší bratr Eric je zavřený v blázinci a Frank je divoch, vyrábějící na "svém" ostrově různé zbraně. Frank zabíjí zvířata, jejichž mrtvolami si vyznačuje "teritorium", ale jeho mistrovským dílem je Vosí továrna. To je smrtonosné bludiště pro vosy, které má 12 konců - 12 různých způsobů smrti. Pomocí tohoto zařízení Frank předvídá budoucnost. Když například vosa vleze do pasti, ve kterém shoří, Frank ví, že se blíží oheň. ____ Celá kniha je naprosto šílená, tak jako její hlavní hrdina, a psychicky stabilním čtenářům ji doporučuji k přečtení. Při čtení jsem se královsky bavil, ale myslím, že i dnes, ve vší vážnosti, mi může hodně nabídnout. 85%

3 30.11.-0001