Handokan
komentáře u knih
Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal
Tomáš Etzler
Takhle nějak, jenom v menším měřítku, si představuji, že to vypadalo u nás za komunistů, podle toho, co mi vyprávěli rodiče a prarodiče. Korupce, policejní šikana, donášení, útlak a mohla bych pokračovat.
Musím říct, že ke konci už mě vytáčelo vychvalování CNN a nadávání na malost Čechů a České republiky.
Hranice věčnosti
Ken Follett
Kdyby byla část o kubánské krizi kratší, četla by se mi kniha lépe. Vlastně celkově tam mohlo být méně pasáží ze života George.
Moje Pacifická hřebenovka
Monika Benešová
Ale jo, tohle bylo dobrý. Ten přerod z rozmazlené holky, která se tlemí klacku na opékání buřtů, v sebevědomou ženu byl fajn. A velký bonus jsou krásné fotky.
Losos v kaluži
Markéta Lukášková
(SPOILER) Ze začátku jsem si říkala, jak zajímavě je kniha pojatá a líbilo se mi střídání Báry a Milady ve vyprávění. Styl vyjadřování Báry mi moc nesedl, ale dalo se to zvládnout. I když u některých jejích cynických poznámek jsem měla pocit, že autorka až moc tlačí na pilu a snaží se být za každou cenu vtipná. Bohužel mám problém se zbytečným používáním anglických slov v českém jazyce a tady se to občas prostě nehodilo, například ASAP nemusí být pro spoustu lidí pochopitelná.
Problém ve čtení nastal zhruba ve třetině knihy, když na řadu přišlo nebe. Vykreslení nebe mi prostě přišlo jako jedno velké klišé. Jako bych to už někde četla nebo viděla, nejenom jednou. A probírání gendrově rasových otázek už na mě bylo opravdu moc. Potom se to vlastně táhlo až do konce. Knížku jsem dočetla pouze ze setrvačnosti a v ději mě nic nepřekvapilo, protože to bylo velmi předvídatelné.
Myslím si, že tahle knížka je taková rychlokvaška, po které za pár let neštěkne pes, protože je zasazena do určité doby a jsou v ní zmíněny určité trendy současnosti, které za pár let nemusí být pro čtenáře pochopitelné. A nebo se mýlím a bude to naopak. :)
Doktoři
Erich Segal
Velmi čtivě napsaná kniha o osudech několika doktorů, kde převažují zejména dva příběhy. Děj čtenáře provede důležitými historickými událostmi, ale nejdůležitější je popis náročné přípravy na povolání lékařů. Autor velmi dobře dokázal popsat charaktery jednotlivých postav a poukázal na to, že i lékaři jsou pouze lidé a najdeme mezi nimi, jak bezcharakterní egoisty, tak i velmi empatické osoby s morálními zásadami. A to se týká celé knihy, autor se třeba nebojí poukázat na to, že i černoši jsou rasisti s předsudky.
Hana
Alena Mornštajnová
Nechápu, proč je kolem téhle knihy tolik povyku. Myslím, že je přeceňovaná. Aby nedošlo k nedorozumění, tak v žádném případě nechci zpochybňovat brutalitu holocaustu, ale Hana byla naprosto sobecká a uťáplá holka, která zapříčinala smrt celé svojí rodiny. Zas na druhou stranu mě bavil pohled dospívající dívky na dění kolem sebe.
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
Ladislav Zibura
Jak se Mašina Láďa propil Arménií a Gruzií. Dvě třetiny knihy jsou vzpomínky na pitky s obyvateli Kavkazu, ale Láďa je zvládl popsat s humorem a určitým nadhledem. O Gruzii se toho z knihy moc nedozvíte, Arménie je zmíněna trochu podrobněji a nejvíce prostoru dostal Náhorní Karabach. Spíše než cestopis mi to připomnělo sociální sondu. Jsem ráda, že jsem strávila několik večerů s tak vřelými a přátelskými lidmi.