gad komentáře u knih

Velmi zajímavá knížečka, skládající se z patnácti zamyšlení nad důležitými biblickými událostmi, počínaje stvořením, přes první lidi, potopu světa až po exodus Židů z Egypta a Mojžíšovu smrt. Autor na tyto události pohlíží z ne zcela standartního pohledu a tak i jeho výklady jsou velmi zajímavé. Samozřejmě hodně čerpá z židovské tradice, která není širší veřejnosti tolik známá a tato skutečnost poutavosti výkladů silně napomáhá.
Z mého pohledu se jedná o povedené dílo, které doporučuji každému biblickému písmákovi.

1 24.05.2016

Netivot olam vyšla poprvé v roce 5355 od stvoření světa, tedy v roce 1595 občanského letopočtu. Jejím ústředním tématem je Maharalovo vnímání etiky lidského konání, podložené citáty z Tanachu a Talmudu.
Tato kniha je spíše vhodná jako studijní materiál, protože je tam spousta míst, která nutí čtenáře k zamyšlení a hledání souvislostí. V každém případě napomáhá k hlubšímu porozumění talmudické etiky a filozofie judaismu a v neposlední řadě i k lepšímu pochopení Starého zákona. Do nedávna jsem i já patřil mezi ty, kterým při vyslovení jména Rabi Löw vytanul na mysli Golem. Teprve tato kniha mi ukázala, jak velký filosof a myslitel Maharal byl. Hodnotím tento počin edice Sifrej Maharal jako velmi záslužný a těším se na další Stezky.

1 24.05.2016

Tato Stezka je stěžejní a nejobtížnější částí Netivot olam. Není divu, neboť popisuje cosi vyjímečného a pro Židy zásadního. Ano, pojednává o Tóře, kterou většina lidí zná pod pojmem 5 Knih Mojžíšových a jedná se o prvních pět knih Starého zákona. Tóra je základ, v němž se pojednává o vzniku Země a všeho, co je na ní, včetně člověka. Nalezneme zde i historické údaje o životě prvních pozemšťanů a o dalším vývoji lidstva, o světové potopě, o rozdělení jazyků, o vzniku starověkých národů, etc. Ale jsou zde i ponaučení a rady pro spokojený život a nalézá se zde i známé Desatero Božích přikázání, předané Mojžíšovi na hoře Sinaj. Tóra je základem, z něhož vše ostatní pochází.
A opět jako u Stezky návratu i zde se jedná o studijní materiál, který čtenáři otevře šiřší obzor a umožní mu lépe chápat starozákonní souvislosti. Na závěr knihy je přidána ukázka z jiného Maharalova díla Tiferet Jisrael, pojedávající o darování Tóry
Jen doufám, že postupně se podaří vydat i další Stezky, neboť osobně je považuji za velmi dobrý doplňující materiál ke studiu Starého zákona. (knihu jsem zakoupil v nakladatelství P3K)

1 24.05.2016

Ner Micva neboli Světlo příkazu nám popisuje osmidenní svátek Chanuka, Svátek světel. Maharal hovoří o historii tohoto svátku spadající do období povstání Makabejských. Dále je se zapálením každé lampičky spojen příběh nebo výklad biblického textu. Např. výklad Nebúkadnesarova snu o zlaté soše z knihy Daniel je zajímavý. Mezi jednotlivými lampičkami je zapálen šamaš-pomocník neboli středová pomocná lampička, kterou se pak zapalují ostatní lampičky. A tak i mezi jednotlivými kapitolami je právě takový pomocný vysvětlující komentář. Maharal nepokládá Makabejské povstání za izolovanou epizodu izraelských dějin, ale spíše jakési vyvrcholení předchozích událostí. Jde ve svém výkladu až k počátku a postupně odhaluje dějinné souvislosti spjaté s touto událostí.
Jako čtenáře mě tato kniha opět obohatila o nové vědomosti a informace mi do té chvíle neznámé. Mé chápání biblického textu se opět posunulo a některé věci se mi vyjasnily. Doporučuji.

3 24.05.2016

Úsměvná kniha z let 80. minulého století, kdy u nás vládl komunistický režim a tak někteří lidé měli problémy, způsobené odlišnými názory, které samozřejmě nesměli říkat nahlas. Kdo tak učinil, byl v lepším případě jen dán na černou listinu, v horším si užil "pohostinnosti" některého z komunistických kriminálů.
Příběh je popisován očima středoškoláka Petra, který žije se svou matkou - architektkou a otčímem Béďou, který je sochař, machr na hlavy, ale nyní, právě díky režimu, notorický alkoholik. Petrovými nejlepšími kamarády jsou průšvihář Břečka a hluchoněmý Víťa. Petr vypráví o společném záškoláctví, popíjení po pražských hospodách, o svých prvních opicích, o černém taxikaření a havárii, o soudním přelíčení, lásce k Daniele, o "céčkománii" a malém Aleškovi, o soše generála Rybalka, o neuskutečněné cestě k moři a spoustě dalších věcí.
Pokud vám jsou některé výše zmíněné věci povědomé, tak není divu, neboť tato kniha posloužila jako námět k filmu Pupendo. Film je samozřejmě upraven, ale kdo viděl nejdříve film a pak četl knihu, tak neunikne tomu, že mu před očima ožívají hrdinové v podání našich umělců. Při zmínce o opilci Béďovi jsem měl před očima okamžitě Bolka Polívku, akademiku Fáberovi už nikdo neodpáře tvář Jiřího Pechy, mamka bude už jen Eva Holubová, atd.
Kdo žil aspoň chvíli v té době pochopí, kdo ne, ať se zeptá rodičů a pak snad pochopí. Skvělé čtení.

První vydání této knihy bylo záhy vyprodáno, takže jsem si ho pro jistotu předobjednal přes net a při jeho druhém vydání jsem nic nenechal náhodě. Dostala se mi tak do ruky kniha popisující prvopočátky a vznik, dnes již nestora českého punku, kapely Visací zámek. Haubert používá svůj nezaměnitelný specifický projev a vkládá do svých řádků humor a různé drobné postřehy z cest po sálech českých. Nejedná se tedy pouze o jakousi kroniku nebo strohý záznam z cest, ale dílo se tímto stává velmi čtivé. Odkrývá vznik nejen VZ, ale punkového hnutí v Čechách vůbec. Má-li kdo chuť se o tomto období dozvědět více, neměl by tuto knihu opominout.

1 24.05.2016

Bojovník světla není žádný nadčlověk, ale může jím být kdokoliv. Coelho v krátkých textech odhaluje tajemství života, jenž se skládá z maličkostí a drobných každodenních zázraků, které mnoho z nás pro své starosti a zaobíráním se sama sebou nevidí, nebo nechce vidět v čekání na "něco velikého", co mu změní život a tak se klidně může stát, že mu tento proteče mezi prsty. Autor nutí čtenáře, aby se zamyslel sám nad sebou a uvědomil si, že už samo narození je zázrak, ale že život nebude vždy procházka růžovou zahradou. Přesto ho můžeme prožít důstojně a přijímat tak, jak přichází se svými výhrami i porážkami. Knihu nelze vstřebat najednou, ale mně osobně se osvědčilo přečíst 3-4 stránky a pak o nich přemýšlet. Je to dílo plné moudrosti, snad proto, že čerpá z tradic různých zemí. Vřele doporučuji.

2 24.05.2016

Musím se přiznat, že první sbírku Povídky, jsem nečetl, nějak mi její vydání uteklo. I k této nové jsem se víceméně dostal náhodou, při objednávání jiných titulů na IN. Vřele toto útlé dílko doporučuji všem, kteří mají rádi jazyk český a s nímž si autor hraje s fantazií sobě vlastní. Je to takové milé pohlazení po duši, která se při čtení usmívá a člověku je tak nějak uvnitř dobře. Moc hezky to o svém psaní napsal pan Svěrák na zadní straně knižního přebalu (a jak vidím citát je použit i v představení knihy, viz. výše):

Ptám se sám sebe, co to vlastně
dělám, když píšu povídku.
Jako bych našel pecku
a dělal kolem ní třešeň.
Nebo švestku. Podle toho,
co seberu. Jádro každého příběhu
jsem našel na cestě. Byl to třeba zážitek,
s nímž se mi někdo svěřil,
nebo jen věta zaslechnutá
od vedlejšího stolu v restauraci.
Moje práce spočívá v tom,
že si představuju, co bylo
předtím a co potom, a hledám
v mateřštině slova, která dovedou vrátit
dávno snědenému ovoci dužinu a šťávu.
Kéž by vám to chutnalo. (Zdeněk Svěrák)

Za sebe říkám upřímně, že chutnalo a to moc.

6 24.05.2016

Příběh dospívajícího chlapce z pražské periferie, do jehož života vstupuje jako zjevení starý indián Ramon. Mezi oběma vznikne přátelství a Martin Luter, tak se jmenuje vypravěč, který je kromě jiného i velmi zdatný spisovatel své nápady a povídky zaznamenává do sešitů. Příběh Ramona sepsal do sešitu nadepsaného Psáno pro New York Times (to jen na vysvětlení podtitulu). Příchodem Ramona do Kozloděj dochází samozřejmě k oživení zdejší nudy. Ramon se brzy, díky svému bezelstnému jednání, stane oblíbeným léčitelem a důvěrníkem. Martin ho ubytuje na Jamajce, což je zahradní chatka v zahrádkářské kolonii, kde spolu meditují a diskutují zahaleni kouřem marihuany z vlastní sklizně. Martin sem prakticky utíká před svou bláznivou rodinou, kterou má však přesto rád. V povídce zachycuje postřehy ze života poklidné vesnice, která se začne "hýbat" díky polistopadovým politickým čachrům jejích představitelů. Osudy jednotlivých hrdinů jsou natolik propojeny, že se jen těžko dělá výtah toho nejdůležitějšího. Takže raději končím a knihu doporučuji všem, kteří mají dílo Petra Šabacha rádi.

1 24.05.2016

Velmi poutavá kniha z práce miamské policie, resp. Oddělení vražd. Hlavní hrdina, bývalý katolický kněz, Malcolm Anslie vyšetřuje případ řetězce velice brutálních dvojnásobných vražd. Autor klasicky střídá přítomnost, ve které popisuje práci vyšetřovatelů se vzpomínkami a vnitřními myšlenkami postav. Asi od poloviny knihy je vnímavému čtenáři jasné, kam příběh vyústí, ale i přes to je závěr překvapením.

3 23.05.2016

Tato útlá knížka byla vydána poprvé v roce 1979 v Curychu. Autor se humorem a satirou sobě vlastní pokouší popsat své zážitky z komunistických kriminálů. Humor byl ostatně asi jedinou obranou proti hlouposti a omezenosti věznitelů, ať už tupých bachařů nebo náčelníků a jiných vyšších hodnostářů, jejichž vzdělání mnohdy zůstalo omezeno na několik tříd základní školy. Mluvím-li o humoru, mám na mysli humor plný sarkasmu, při kterém často čtenáře mrazí a úsměv tuhne na tváři.
Vladimír Škutina, dnes už legendární "prezidentův vězeň", byl vězněn pro "vzbuzování falešných nadějí, pobuřování hromadnými sdělovacími prostředky a snižování vážnosti dr. Husáka" – tak zněl rozsudek. Je to poprvé ve světové literatuře, kdy se spisovatel s takovým filozofickým nadhledem a především s humorem ohlíží na léta strávená v nepředstavitelně krutých podmínkách kriminálu. Po přečtení "Prezidentova vězně na hradě plném bláznů" plně pochopíme, proč tajemník ÚV KSČ Vasil Biľak hřímal na zasedání ÚV KSČ v dubnu 1969: "Všemi prostředky – podtrhuji – všemi prostředky musíme vyhladit z našeho socialistického společenství ŠVEJKIÁDY A ŠKUTINÁDY!" (Z vysílání Hlasu Ameriky pro Československo).
Kdo tuto dobu neprožil, možná nepochopí, ale přesto ji doporučuji všem, kteří nejsou spokojeni se současným stavem společnosti a nebo těm, kterým se stýská po "starých zlatých časech".

2 23.05.2016

Nevíte, co je jidiš? Pokud ne, nalistujte si v této knize, resp. slovníku, stranu 155 a na ní a dalších pěti následujících se to dozvíte. Pokud si myslíte, že je to hebrejština, jste na omylu a doporučuji vám totéž. A pokud víte, stejně vám tuto publikaci doporučuji k přečtení, či prostudování. Nikdy bych neřekl, že budu číst slovník jako knihu. V tomto případě se tak stalo. Autor, známý některým jako tvůrce knihy Pan Kaplan má třídu rád, ke každému heslu uvádí původ slova, pokud je znám a jeho použití v praxi, přičemž zabrousí občas do historie, tu zas pro lepší pochopení vloží židovskou anekdotu nebo lidový příběh. Tím povyšuje obyčejný slovník na velmi čtivé a současně poučné dílko.
Tento lexikon je autorem revidované vydání Jidiš pro radost z roku 1998. V Americe je kniha považována za nejstěžejnější práci o jidiš a stala se tak nezbytným pomocníkem spisovatelů, novinářů, politiků a studentů. Rosten sám charakterizuje svůj slovník jako: „objevné výpravy do jidiš humoru, zvyklostí, svátků, dějin, náboženství, obřadů, folkloru a kuchyně, to celé bohatě dochuceno příběhy, anekdotami, citacemi Talmudu, lidovými rčeními a vtipy“.
Co k tomu dodat? Snad jen přečtěte a posuďte sami.

2 23.05.2016

Alegorie dneška... I dnes lidé potlačují přírodu a tráví svět různými chemikáliemi, jí "jedovatá" jídla a tráví dokonce sami sebe neustálým pořádáním spousty tablet. Tak jsem tento příběh pochopil a těším se na knihu druhou, pokud tedy bude přeložena.

1 22.05.2016

Skvěle napsaný román. To by mělo vyjádřit zcela vše, ale nedá mi to, abych aspoň lehce nenastínil příběh a strukturu knihy.
Celé dílo je psáno ve dvou rovinách - současné a té z počátku minulého století, tedy doby spisovatele Arthura Conana Doylea. Jak už název románu napovídá, vše se točí kolem nejslavnější Doyleovy postavy, tedy Sherlocka Holmese. Nebudu nijak prozrazovat děj románu, zmíním jen vraždu, následné vyšetřování a nečekané zvraty, kdy už se zdá, že vše je rozluštěno. A ještě to, že v současnosti je hlavním vyšetřovatelem jistý holmesolog Herald a v době kolem roku 1900 nikdo jiný, než sám stvořitel velkého Detektiva sir A. C. Doyle. Věřím, že každého, kdo příběhy slavného Sherlocka zná, toto dílo okouzlí a pohltí, tak jako mne.

A důležité upozornění na závěr! Knihu čtěte až do konce, tedy i s dovětkem autora...

1 22.05.2016

Autor vytvořil model budoucnosti, ve které si svět zachovává jistá specifika známá nám již dnes. Takže například Evropa je symbolem blahobytu i když pod přísnou kontrolou Falangy, v Rusku je bída, Amerika podporuje svobodu. Bůh je odstaven na vedlejší kolej a hlavní hrdina Jan je toho důkazem, neboť je typickým ateistou, až zavilým nepřítelem Boha. Ve věžích postavených na základech starého světa vidím alegorii na biblickou věž v Bábelu. Navíc i v této době přežívají neduhy typické pro vyspělou společnost, že totiž na jedné straně se lidé nudí v přepychu a nesmrtelnosti a na straně druhé jsou zde stále davy přežívající na pokraji chudoby. Přesto práva na rodinu, děti, stáří a smrt se nehodlají vzdát. Chrání si ho v Barceloně, oddělené od chemicky čistého zbytku Evropy tlustým sklem a jedinou bránou. Je to jakýsi mnohonárodnostní a multináboženský slum, ve kterém Jan zažije osvícení.
Doufám, že tímto směrem se lidstvo ubírat nebude. Tento román vřele doporučuji všem fandům tohoto žánru a nejen jim.

5 22.05.2016

Tentokrát Michael nacházíme v Africe. Dostane se do nebezpečné mise, kdy její život bude viset opravdu na vlásku. Pouze díky své houževnatosti a touze po pomstě se opět postaví na nohy, aby uvedla věci na pravou míru.
Po předchozích třech dílech, jak zde již mnohokrát zaznělo, trochu slabší a to nejen díky tomu, že nemusím teplo a příběhy z afrického prostředí. Přesto je to stále dobré čtení, plné zvratů a napětí a přijde-li další pokračování, opět do něj půjdu.

2 22.05.2016

Tuto knihu jsem měl půjčenou asi před deset lety a přečetl jsem ji jedním dechem. Mnohé se mi potvrdilo, mnohé objasnilo. Velmi zajímavé čtení.

Neohrožený, nekompromisní a nerozbitný Jack Reacher se zcela náhodou nachomýtne k únosu agnetky FBI Holly Johnsonové. Kupodivu není hned zabit, ale spolu s obětí odvezen na základnu únosců. Pomalu a jistě si dává jednotlivé úlomky do širších souvislostí a rozkrývá tak obraz, který se mu pranic nelíbí. Vidí, že pomoci se jen tak nedočkají a tak se rozhodne jednat na vlastní tvrdou pěst. Naštěstí pohádky končívají většinou dobře, takže žádný strach, Jack to zvládne i tentokrát.
I přes některé nesrovnalosti (proč Jacka nezabili jako mnohé jiné), až přespříliš podrobný popis krajiny, materiálu staveb, rychlosti kulek (jako bych před sebou viděl hotový scénář k filmu), tak i vysvětlování politických vztahů mezi různými armádními a vládními složkami (ale to prostě k tomuto žánru patří) je tato kniha velice čtivá. Přesto, že tušíte, jak vše dopadne, chcete to vidět černé na bílém. I tak se na konci dočkáte překvapení. Příjemná oddychovka. Myslím, že si přečtu i další reacherovky.

"V Americe je to lepší než kdekoliv jinde. Vím to, protože jsem cestoval všude po světě. Jinde je to horší. Mnohem horší. V Americe je v nepořádku spousta věcí, ale všude jinde je jich v nepořádku ještě mnohem víc. Měli byste se nad tím zamyslet." Tak tohle si mohl autor odpustit...

2 22.05.2016

Nemáte jasno v situaci v oblasti Palestiny? Proč tam dochází do dneška k tak krutým bojům? V této knize jsem nalezl spoustu odpovědí. Název knihy je výstižný, i když nepopisuje nám známou událost z dob Mojžíšových, ale přesuneme se do doby těsně po druhé světové válce. Tehdy byly po celé Evropě milióny Židů, kteří přežili fašistickou genocidu. Jsa bez domova - umístěni v internačních táborech pod dozorem Britů, jakýchsi obdobách německých koncentráků - upnuli se všichni k jednomu cíli, Izraeli. Zde získají konečně svobodu a vlastní identitu.
Autor procestoval celou Evropu a získával informace od očitých svědků a dlouho je shromažďoval a pak vše shrnul v pěti knihách, které tvoří celek s názvem Exodus. Pět knih, stejně jako Tóra – symbol nebo záměr? Pravdou je, že pouze Zákon a víra dodávaly Židům po celá staletí odvahu, která je hnala do podniků, pro jiné neuskutečnitelných.
Je to kniha o odvaze, víře v dobrou věc, lásce k vlasti i k bližnímu a o soudržnosti, jež vedly ke vzniku státu Izrael. Asi si neumíme představit za jakého úsilí vznikaly první kibucy, jak Židé od dvanácti let s puškou na rameni obdělávali poušť až dala svou první úrodu, jakému tlaku ze strany Arabů i Britů museli odolávat. To vše se odehrává na historickém pozadí, ze kterého vystupují jednotlivé postavy, které se v určitý okamžik střetnou a tím je ovlivněn jejich budoucí život. Ať už je to rodina Baráka ben Kannana, německé Židovky Karen Clementové – Hansenové, polského Žida Dowa, který jako jediný přežil masakr ve varšavském ghettu nebo americké ošetřovatelky Kitty Fremontové.

11 21.05.2016

Tato kniha byla u nás vydána v roce 1990 nakladatelstvím VOKNO ve druhém přepracovaném vydání. V tomto roce jsem ji také poprvé četl a byl jsem jí přímo nadšen. Snad to bylo dáno dobou porevoluční, snad netradiční formou napsání, nevím. Ale když jsem ji zahlédl nedávno v regále antikvariátu, okamžitě jsem ji koupil (stála celých 20 Kč). Prodavačka mně dokonce od koupě zrazovala se slovy, že už není aktuální, a že dnes už nikdo autostopem nejezdí. Nemám jí to za zlé, nemohla vědět, co pro mě tato kniha znamená.
Mnohý odborník na jazyk český by se asi zhrozil nad formou, kterou je kniha napsána, ale to ji právě činí zajímavou. Ostatně tentokrát jsem neodolal a připojuji krátký úryvek pro jasnější představu. Autor – český emigrant žijící v Kanadě, hippie, věřící čistá duše – popisuje svoji cestu po Evropě, kterou absolvoval autostopem. Stalo se tak v letech osmdesátých minulého století. Se čtenářem se přitom nenásilnou formou dělí o své poznatky, názory, které nevnucuje, ovšem nutno podotknouti, že stojí za zamyšlení. Chtěl bych zdůraznit, že kniha není turistickým průvodcem po evropských zemích, neboť v tomto směru je poněkud neaktuální. Svoboda se spíše zaměřil na místa méně známá, na mentalitu obyvatel země, ve které se právě nacházel, jako vegetarián hodnotí i stravu daného místa. V knize popisuje i různé "fígle", jak se kde levně najíst, jak konverzovat s řidičem, který vás veze, jak si chránit doklady a peníze a vůbec, jak projet celou Evropu co nejlevněji a ve zdraví. Na závěr připojil rozdělení evropských měst podle různých hledisek (IQ obyvatelstva, nejošklivější města, nejhezčí města, atd.)
Kniha již dnes opravdu není aktuální, ale v nás, kteří jsme ji četli v roce 1990 vyvolá nostalgii a vzpomínky na tu dobu a proto jsem se k ní tak rád vrátil.

A nyní krátká ukázka:
"Potom sem to dámy a pánové normálňe švihnul faktycky kolem celýho světa. Normálňe autostopem kolem světa.
To normálňe jedete a najednou přijedete zase tam votkuť ste vyjeli. Zemňe je faktycky kulatá. Jako glóbus. Jako fodbalovej míč. Neumim si vysvětlit jak je to možný.
Tak f tom pitomym Toronťe sem zase jako vobvykle set do toho pitomýho letadla jo. Řikam do pitomýho prté ste f tom zavřený po dobu šesti hodin a nemužete se nikam hnout.
Tentokrát mi ty holky přinesly dobrou vegetarijánskou zdravu. No dobrou. To byste to museli vochutnat.
Švihal sem to přes ten Atlantyk. Zase sem si jako vobvykle nasadil na uši sluchátka a pustil sem si klasický zvuky. Mozarta a podobňe. Šíleňe mi to dráždí moskový buňky. ..."

4 10.05.2016