Figol
komentáře u knih
Mechanický pomeranč
Anthony Burgess
Vím, že je to kult, vím, že by se mi to mělo líbit, ale... Nelíbí. Neskutečně mě vytáčí překlad, forma i obsah. Nebudu lhát, že jsem to dočetla, můj názor se zakládá na prvních několika desítkách stran, ale... Ne, díky.
Jíst, meditovat, milovat
Elizabeth Gilbert
Po všem tom humbuku kolem jsem čekala něco víc. Neskutečně se to táhlo a vlastně jsem to dočetla jenom proto, že jsem neměla nic lepšího po ruce. První, italská část, byla ještě poměrně čtivá, druhá byla neskutečně roztahaná, kdy jsem měla ráda jenom toho chlápka z Texasu. Ve třetí části jsem neměla ráda nikoho. Fakt. Dvě hvězdičky za to, že ačkoli obsah byl dost low, poselství to mělo a snad mě to i donutilo popřemýšlet o životě a vůbec.
Silo
Hugh Howey
Měla jsem co dělat, abych se prokousala začátkem, ale tak po prvních 100, 150 stránkách mě to začalo i bavit. Co ale fakt nechápu je ta paralela s Romeem a Julií. |SPOILER| Když už to tam sakra muselo být, tak jsem čekala, že se vším všudy a sluníčkový konec mě dost zklamal. Nesnáším tyhlety veskrze pozitivní, štěstím a spokojeností všech postav nasáklé konce.
Kde končí duha
Cecelia Ahern
Alex a Rosie mě neskutečně sr*li od začátku až do konce. Jako chápu, že kdyby se chovali normálně, tak by o nich nešlo napsat knihu, ale ten pocit marnosti a natvrdlosti obou postav mě neskutečně rozčiloval. V první půlce jsem z toho byla vážně zoufalá, v druhé už mě to jenom vytáčelo. I přes to se mi ale knížka z nějakého nevysvětlitelného důvodu dost líbila. Možná díky Ruby, možná kvůli konci, který mě potěšil. Rozhodně ale ne kvůli nechutnému přebalu knihy.
Rozbité okno
Jeffery Deaver
Asi před deseti lety jsem četla Sběratele kostí a byla jsem totálně nadšená a chtěla další Deaverovy knihy. Bohužel jsem tehdy žádnou jinou nesehnala a postupně jsem úplně zapomněla, že někdo takový existuje. A když se před pár týdny tahle kniha objevila u mě doma, nevěnovala jsem tomu větší pozornost. Tedy až do chvíle, než mi secvaklo, že je to stejný Deaver jako před lety. Tak jsem se do knihy s chutí pustila a musím říct, že mě kniha mile potěšila. Skvěle se četla, děj plynul a já za dva dny ani nevěděla, jak se stalo, že jsem na poslední straně. Téma informačních technologií, ztráty soukromí, krádeží identity... mě zajímá a musím říct, že po přečtení ve mě zůstal dost nepříjemný pocit a víra v to, že si Deaver většinu informací prostě vycucal z prstu. Jinak je to skvěle poskládaná mozaika, které snad ani nelze nic vytknout. I přesto však dávám jenom čtyři hvězdy-asi proto, že po dřívějším nadšení ze Sběratele kostí jsem prostě čekala něco málo víc.
Úsměvy smutných mužů
Josef Formánek
Knihu jsem včera koupila jako vánoční dárek. To, že už ji mám přečtenou mluví za vše-původně jsem chtěla jen nakouknout na začátek, ať vím, co dávám pod stromeček, ale po pár stránkách jsem se doslova nemohla odtrhnout. Líbí se mi forma, jakou je napsaná, i když jsem se ze začátku dost ztrácela ve jménech a jednotlivých příbězích. Každý z těchto příběhů je originální, smutný, upřímný, srdcervoucí. Jsem ráda za příležitost podívat se na problém z druhé strany a už pro mě nejspíš nebude tak jednoduché hodnotit nebo snad opovrhovat někým, kdo podlehl a své problémy začal "řešit" alkoholem.
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Prokousat se začátkem byl pro mne téměř nadlidský úkol. Naštěstí jen téměř, zbytek knihy za to vážně stál. Námět knihy je vskutku originální. Při četbě jsem se hodně zamýšlela a musím říct, že ani zpětně jsem ještě knihu tak úplně nezpracovala. Psychologicky bezchybně prokreslená hlavní postava, poutavá kombinace příběhu podkreslovaného pracovními hlášeními a palčivá myšlenka po přečtení knihy. Nic jiného než pět hvězdiček udělit nelze.
Pekáč buchet
Kateřina Petrusová
No, jak to říct... Původně jsem ke knize přistupovala poněkud skepticky a četla ji spíš z nouze, protože jsem zrovna po ruce neměla nic lepšího. Po pár stránkách jsem se však ponořila do děje a samotnou mě překvapilo, jak rychle jsem knížku přelouskala. Jasně, není to originální, není to plné neočekávaných zvratů, zápletek, dějových odboček. Zato je to poměrně vtipné, hlavní postava je sympatická, konec přesně takový, jak to mám ráda (i když trochu natáhnout a rozebrat ho by mi nebylo proti srsti). Prostě fajn oddychovka.