Fidibus
komentáře u knih
Cyklistka: Osud poslední baronky
Jana Poncarová
Skvěle vybraný motiv příběhu dotvořený fantazií tak, že jsem se dokázala do hlavní hrdinky vcítit. Opravdu působivé, i když smutné zamyšlení nad osudem šlechtičny, které vlastně nezbylo skoro nic, jen troska majetku, o níž se stará.
Líbil se mi styl vyprávění a nevadilo mi skákání v čase, naopak. Myslím, že tahle kniha ve mně bude dlouho rezonovat. Navíc jsem viděla i krátký dokument, podle něhož to autorka napsala, ten působí ještě děsivěji, život na jeho konci bez smyslu...
Kroky vraha
Michaela Klevisová
Asi jsem vybíravá, ale já radši trochu odlehčenější styl. Zvládla jsem asi třetinu, nezaujalo mne to. Bergman mi až tak zajímavý nepřišel.
Porodní sestra z Osvětimi
Magda Knedler
Ano, chápu nutnost sdělit tyhle hrůzy holocaustu, už jsem toho četla víc podobného. Bohužel mi nevyhovoval autorčin styl psaní, skákání v čase i postavách. Po chvíli jsem měla pocit, že se děj opakuje. Nedočteno.
Aristokrat
Antonín Mazáč
Popravdě jsem na knihu narazila v knihovně, aniž bych znala první díl, na ten se chystám. Nápad s prostředím K. Varů hezký, byť mi ta zápletka, snad zaplať pánbůh, přijde nereálná. Je to dost děsivé, nejvíc ten konec s Andreou. Jinak se mi líbilo to jiskření mezi oběma hlavními hrdiny, připomnělo mi to Mrtvou šelmu.
Zajímavé čtení i zápletka, doporučuji. I když je lepší nemít takovou představivost :-).
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Četla jsem už knih na téma holocaust a válka víc, z poslední doby porovnatelná kniha Kufr p. Lederera. Četlo se to celkem dobře, příběh je promyšlený a ozvláštněný trojicí přátel i drobnými detaily. Syrovost Zuzanina osudu je děsivá, přesto mi konec přišel divný. Ne tou otevřeností, ale nereálností. Jinak prostředí cukrovaru bylo moc pěkné.
