Faustka komentáře u knih
Už jen výstižné "FUJPES" mě dostalo do kolen a to jsem teprve na začátku.
..................
A takovej to byl roztomilej a dobrosrdečnej hafík. To je ale „fujpsíživot.“
Jejich oči se na chvíli setkaly; Donniny rozšířené modré, Cujovy zastřené rudé. Chvíli se viděla jeho očima, viděla sebe, viděla ŽENU.
Škoda, že takové autory už dnes nevydávají. Moc pěkné.
Dokud seděl Kajínek za katrem byl klid. Teď mi to tu připomíná "Hon na Kajínka." Každá doba má přece své "hrdiny." Co třeba Babinský. :-)
Chytila jsem retro slinu a tak čtu a čtu a navíc Metráček je oblíbená knížka mojí mamky.
No, jako malá jsem Robinsonku hodnotila mnohem líp. Teď už mě to tak nebralo, takže když to shrnu je to za tři.
Mám to stejně jako Vivienne, nejsilněji na mě zapůsobil Král duchů.
Knížku jsem si přečetla po letech a byl to super zážitek. Vrátit se na chvíli do dětství je fajn. Určitě to zopakuji častěji.
Kniha, která má skutečně tu moc otevřít dveře do léta. Náš pan Powell to dosvědčí.
Série Duna je pro mě běh na dlouhou trať.
……………….
Malý ptáček tě z dálky volal k sobě,
zobáček do karmínu namáčel.
Zavolal jenom jednou v síči Tabr,
ty na Pohřební planinu jsi šel.
Tak snad to dám. :-)
S tím starým byl bych nerad rozmíchán
a milerád ho vídám časem.
Vždyť je to rozkošné, když velký pán
tak lidsky ráčí hovořit i s ďasem.
………………..
Nu, toť Faust,
jenž v srdci mém si komůrku udělal.
Dlít tam bude vesměs tiše,
než znovu ozve se má duše,
chtíc další šprým a švár.
Na to, že jsem celý prosinec prudila Ježíška, to zase taková bomba nebyla.
Tolik Jeníků, Honzů a Janků by porazilo i Chucka Norrise. Já to dala.
Nechtění mě chytlo,
až mě z toho v kříži ruplo.
..........
Dám si proto malou radu,
Sedmikrásky budou k duhu.
Na chodbě si Tristan odfoukl a vytáhl z balíčku cigaretu. „Zatrolená situace, Jime, ale víš, co vždycky říkám.“ Škrtl zápalkou a blaženě se nadechl: „Všechno vždycky dopadne líp, než člověk čeká.“ …. Tak toho se budu držet.
A co že, to tam bylo vlastně za zvířátka? … Ale, no tak.
Nadčasové. Proto, až taková situace nastane (a to se dřív, nebo později stane) .. budu připravená.
Smrťova říše je tiché místo. Žádný vánek nerozechvěje větve stromů. Nikdy nepřijde skutečný podzim. Jediným zvukem jsou různé druhy ticha. Je to místo, kde se Smrť pokouší odpočinout si od problémů světa - a přitom ví, že on je jedním z nich.
„Když se ti nelíbí chodit do školy, proč se nevyučíš aspoň nějakému řemeslu, aby sis poctivě vydělal na chleba?“ „Chceš, abych ti něco řekl?“ odpověděl Pinocchio, který už začínal ztrácet trpělivost. “Na světě je jen jedno řemeslo, které by se mi líbilo.“ „A které řemeslo by to mělo být?“ „Jíst, pít, spát, hrát si a od rána do večera se toulat.“
.......................
Jó, tak to by se mi taky moc líbilo. Ale řekni mi milý Pinocchio, kdo mě bude sponzorovat? Zvlášť, když je Modrá vílečka už zadaná.
Parádní krimi, které mě drželo v napětí od začátku do konce. "Thanks for the hunt" .. Ursula.
Irma toho umí hodně a ještě něco navíc. I když je to "jen uklízečka." :-)