Dunkelhell komentáře u knih

Od autora jsem četl jeho předchozí výbornou věc, Jak nechutně zbohatnout v rozvojové Asii, proto jsme rád šáhnul i po této novince a musím říct, že mě zklamala. Těhle postapokalypticko imigrantsko uprchlických hlubokých témat je už moc a jsou všechny na jedno brdo. Je příznačné, že tento mini román, spíš novela, po které by jinak nikdo ani neštěkl, byl nominován na prestižní Man Booker prize, i když si to z literárního hlediska určitě nezaslouží. Jak nechutně zbohatnout... doporučuju, Exit West bohužel ne.

1 10.10.2019

Jak tohle Prostor může vůbec vydávat? Viewegh je proti tomuhle "dílu" mistr. Klišé, fráze nic novýho, nuda. Napsal bych četba pro matky na mateřský, ale to bych urážel matky.

Pres urcite dilci nedostatky a nevkusne graficke zpracovani knihy davam 5 hvezd z duvodu odvahy vyjadrit se otevrene i k nasi dnesni civilizaci a soucasnym ci nedavnym kolapsum a problemum typu korupce, nekompetence predstavitelu statu, covid a jeho "reseni" , o kterych oficialni kruhy, vcetne novinaru, dosud ostudne mlci. (Jak by ne, kdyz se sami na dezinformacich podileli).
Co myslite, co asi ceka pekneho na nasi skvelou civilizaci?

21.04.2024

Roman jsem cetl na doporuceni, podle recenzi na obalce dokonce genialni dilo. Precetl jsem par stranek - nezaujalo, zkusil jsem to uprostred, opet nic a jeste par stranek zaveru a mam jasno: ........................................................................................................... (nutna autocenzura). Me imho hodnoceni: odpad!

Tohle je opravdu zajímavá práce, ze které občas mrazí. Doporučuji přečíst každému, ať ví, co nás čeká. :)

Mussolini zůstává pro širší veřejnost často ve stínu svého "slavnějšího nacistického bratra," i přesto, že Mussolini má před Hitlerem dost velký časový náskok. O to větší důvod, přečíst si o dějinách italského fašismu kvalitní románový životopis psaný zajímavým reportážním stylem. Knížka popisuje šílenou situaci v Itálii po první světové válce a vysvětluje "jak to vlastně celé vzniklo."

25.03.2021

זייער גוט sehr gut! :-)

17.03.2021

Jeden z mála případů, kdy je lepší film, než jeho knižní předloha. Přitom hlavní téma, myšlenka, knihy je výborná. (To si uvědomil i režisér filmu). Kniha měla skončit cca v polovině, ta druhá půlka je nekompaktibilní s tou první a méně literárně povedená. Při čtení té druhé půlky, ke kterému jsme se musel spíš nutit, mě napadlo, že se jedná o určitou výpůjčku z Lolity od Nabokova, (skrývají se v pokojích, popisy bizarních mileneckých scén, únosce a jeho oběť, a nakonec mu taky uteče.) Jenže u Nabokova to celé dává smysl a je to skvěle napsané, tohle ne. Je za tím vidět křeč a úporná snaha napsat úžasné psychologické dílo.

26.12.2020

Je to smutný, ale nedá se nic dělat. Po přečtení několika románů od autora Zábranského musím konstatovat, že problém se Zábranského romány je v jejich autorovi. Málokdy (nejspíš dosud nikdy) se mi nestalo, že by ve mně přečtené vzbudilo agresi vůči tomu, kdo věc napsal. Pane, Zábranský, máte kliku, že Vás neznám osobně. :-)

Asi nejlepší počin (kromě reedic Hrabala) jinak dost svérázného nakladatelství, vlastněného úprdelným podnikatelem Savovem, toho času na útěku.
Navrhuju, aby výměnou za beztrestnost, na své náklady, vytisknul a rozdistribuoval toto dílo všem občanům naší krásné země. A podepsat by ho mohl třeba pan premiér. Ano, ano...

Pan Zábranský, pokud čte zdejší recenze, mě mít rád nebude. Co to je zase za pseudointelektuální exhibici? Začal jsem číst v dobré víře, že se něco zajímavého dozvím a ejhle - tumáš čerte kropáč - opět nějaká autorova onanie. Dám 2 hvězdy, za to, že je to tak tlustý. :-)

02.03.2020

Tohle je bohužel, na rozdíl od povedených Sběratelů knih od stejného autora, naprostá kravina.

Sorrentiniho fabulace nezná mezí. Fiktivní životopisy neznámých lidí, napsané na základě toho, jak na autora působí jejich fotografie. Něco podobného jste ještě určitě nečetli. Výjimečná knížka od výjimečného autora a světově uznávaného filmového režiséra. Doporučuji! Plný počet hvězd.

16.09.2019

Tuhle knihu jsem četl asi před deseti lety, pak na ni zapomněl, ale v hlavě mi celé roky strašila její divná a tajemná atmosféra. nedávno jsem ji našel zapadlou v knihovně a s chutí znovu přečetl. Pasáže o Volném pádu na Tahulů jsou jedna z nejdivnějších věcí, co jsem kdy četl. Snese srovnání s Ajvazovou Lucemburskou zahradou, nebo sci-fi pasážemi románu Cesta na jih. Případně se nabízí srovnání s některými díly Miloše Urbana. Zkrátka: výborná věc, škoda, že o ní nikdo neví.