deauville deauville komentáře u knih

☰ menu

Po hlavě do oxeru Po hlavě do oxeru Lída Slavíková

Tak je to knížka pro poměrně úzkou cílovou skupinu "koňáků", s čímž ale autorka počítá. Prostě kdo nikdy nevlastnil nebo nejezdil koně "s vlastním názorem", nepochopí. Ti, kterým se to poštěstilo, se budou hodně smát. A možná jim knížka zvedne sebevědomí:-)

25.03.2023 5 z 5


Pole neorané Pole neorané Peter Jilemnický

Příběh popisuje těžký život rolníků i dělníků na Ostravsku a Kysucku ve 20. a 30. letech 20. století. Máte-li rádi příběhy tohoto typu (já ano), bude se vám kniha líbit. Dávám ale dvě hvězdičky dolů za ideologické zabarvení - v tomto typu literatury a z této doby běžné, ale tady příliš schematické: komunisté jsou jednoznačně dobří, nekomunističtí dělníci váhaví a bohatí samozřejmě nejhorší "buržousti" vykořisťující lid dřinou, lichvou a denaturovaným lihem...

21.03.2023 3 z 5


Neděle odpoledne Neděle odpoledne Viktorie Hanišová

Mně se kniha hodně líbila. Ano, příběh je temný na téma "duševní mrzáci by neměli mít děti, neboť z nich pravděpodobně také vyrostou duševní mrzáci". Ale první část, vyprávění hlavního hrdiny Tea, je příjemně sarkastické a Vychcanova slovní zásoba mě neskutečně obohatila:-)

Vyprávění otce a matky v poslední třetině knihy už je vážnější, v poslední třetině kniha také nabírá spád. A konec je vlastně happyendem.

16.03.2023 5 z 5


Naděje umírá poslední Naděje umírá poslední Halina Birenbaum

Knih o holocaustu je mraky a já jsem jich taky mraky přečetla. Ty příběhy jsou jiné, přesto vlastně stejné v tom smyslu, že čtenář ví, co může čekat: hrůzu, kterou si nedokáže představit).

Tyto příběhy se pak zpravidla mohou odlišovat jen formou a zpracováním. U tohoto příběhu oceňuji "civilní" zpracování, asi jako kdyby autorka vyprávěla svůj příběh pro projekt Paměť národa. Odlišuje se to hodně od publikací na toto téma vydaných v poslední době (autorka knihu napsala už v roce 1967), kde je kromě zveřejnění příběhu patrná také snaha co nejvíc prodat...

Emočně je zajímavý je také "dodatek", který autorka dopsala v 80. letech minulého století, kdy se z Izraele vrátila na "místo činu".

09.03.2023 5 z 5


Půl žlutého slunce Půl žlutého slunce Chimamanda Ngozi Adichie

Určitě se jedná o (pro nás) exotické a neznámé téma. Z toho mám vždycky trochu strach, někdy mám pocit, že mentalita tak vzdálených národů pro mě bude nepochopitelná. V tomto případě tomu tak rozhodně nebylo, naopak, postavy a jejich jednání mi byly srozumitelné. Vadilo mi ale střídaní časových rovin - jindy s tím nemám problém, ale exotická jména a názvy to v tomto případě komplikovaly.

25.02.2023 4 z 5


Hra s ohněm Hra s ohněm Marie Pujmanová

Jak už ostatní příspěvky uvedly - z celé trilogie je v tomto dílu nejvíce patrná komunistická ideologie. I tak jsem to ale přečetla poměrně rychle, zajímaly mě osudy hrdinů z předchozích dílů...

28.01.2023 3 z 5


Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři Aleš Palán

Co se týče knihy, dobrý nápad, dobré zpracování. Co se týče lidí v ní "vyzpovídaných", velmi zajímavé, ale za mě ne vždy obdivuhodné. Ale co, nechť si každý žije jak chce, když tím neotravuje ostatní.

28.01.2023 4 z 5


Modrý zámek Modrý zámek Lucy Maud Montgomery

Příběh jako takový není špatný, ale zpracování se mi hrubě nelíbilo. Moralistické, předvídatelné, hned víte, kdo je dobrý a kdo zlý, a jak to celé dopadne. I když beru v úvahu dobu vzniku, přesto mi toto dílko přijde příliš schematické.

23.12.2022 2 z 5


Emilka: Život lidem nakládá, kolik unesou Emilka: Život lidem nakládá, kolik unesou Ivana Fajnorová

Mám ráda tyto rodinné ságy, i když jich je na trhu mraky, a i tahle měla ze začátku pěkně našlápnuto. Bohužel poslední třetina mi přišla ve srovnání s prvními dvěma třetinami nudná a všední, takovou historii bych vyprávěla maximálně vnoučatům, ale neměla bych potřebu ji publikovat.

V poslední třetině se z Emilky stává tuctový rodinný příběh, škoda, že autorka neskončila své vyprávění po 2. světové válce.

23.12.2022 4 z 5


Lidé na křižovatce Lidé na křižovatce Marie Pujmanová

Mně se líbilo. Ano, kniha obsahuje ideologický balast, na který se dnes můžeme dívat s odstupem, v roce 1937, kdy byla kniha napsána, to ale dost dobře nešlo. Život za první republiky nebyl žádná selanka, zvlášť pro tu chudší část obyvatel, není divu, že na tyto podmínky levicově smýšlející intelektuálové upozorňovaly... Hvězdička dolů za to, že místy je to občas trochu hnáno do krajnosti, a i když to z dnešního pohledu chápu, působí to naivně.

Dlouhé popisy mi na rozdíl od ostatních přispěvatelů nepřišly nikterak dlouhé (Jirásek byl za mě jiná liga!, viz příspěvek od mosem) a nijak mě nerušily.

30.11.2022 4 z 5


Sudetský dům: Jaro - léto 1945 Sudetský dům: Jaro - léto 1945 Štěpán Javůrek

Silný příběh, bohužel tak nějak useknutý, snad autor přemýšlí o pokračování? Jediné minus: postavy jsou takové... neživotné. Přitom by člověk snadno chápal popsané emoce, ale nějak autorovi to vyprávění nevěřím.

29.10.2022 4 z 5


Oblaka v ohni Oblaka v ohni Kendall McDonald

Životní příběh českého letce RAF Josefa Čapky. Velmi silné vyprávění, i v těch nepříjemných situacích převládá humor. Četla jsem několikrát a vždycky si říkám, co všechno člověk zvládne vydržet a nezbláznit se...

16.08.2022 5 z 5


Kvítek karmínový a bílý Kvítek karmínový a bílý Michel Faber

Příběh z viktoriánského Londýna je zajímavý, dobře napsáno, dobře přeloženo. Ale hlavní hrdinka mi nebyla svými postoji a přístupem k životu sympatická, a nepomohl tomu ani ten závěr. A sympatie či nesympatie k hlavní hrdince či hrdinovi jsou bohužel důležité, zvlášť u knihy s takovým počtem stran...

16.08.2022 4 z 5


Němá dívka Němá dívka Lucy Maud Montgomery

Tak jméno autorky mi dosud nic neříkalo, mám ráda příběhy z historie... Takže jsem po knize sáhla. Příběh prostinký, až naivní, místy trochu postrádal logiku... ale když vezmu v úvahu, že to autorka psala v úplně jiné době a že dokázala vylíčit charakter jednotlivých postav, popsat pohádková místa atd., tak jen jedna hvězdička dolů.

16.08.2022 4 z 5


Umění radosti Umění radosti Goliarda Sapienza

Ale no tak, 30 % si ta kniha nezaslouží... Jo, musím souhlasit se všemi komentáři pode mnou. Příběh takové italské hippie komunity, kde spí každý s každým, děti se vychovávají společně a kde finančně zaopatření lidé vedou levicové řeči, je nekonzistentní, ukecaný, v druhé polovině už ztratíte přehled o tom, čí dítě komu patří... ale vlastně je to jedno.

Hlavní hrdinka Modesta je mi nesympatická, pokud si někdo představuje umění radosti jako schopnost manipulovat s druhými a využívat toho pro své potěšení, pak se mu ale bude Modesta líbit.

Přes tyto výhrady si myslím, že tak nízké hodnocení není spravedlivé a minimálně první polovina knihy je čitelná...

07.05.2022 3 z 5


Cesta s ayahuaskou Cesta s ayahuaskou Ivan Velíšek

Líbilo se mi, obdivuji autora, že se vydal na tak neobvyklou a dlouhou cestu a že nám zprostředkoval něco, co většina z nás nikdy nezažije, a mám-li psát o sobě, ani to zažít nechci. Což ale neubírá knize na zajímavosti. Jediné minus: místy se to trochu vleče...

27.03.2022 4 z 5


Ukradený syn Ukradený syn Markéta Šichtařová

Příběh = čirá hrůza. Nicméně souhlasím s komentáři, které podtitul "Skutečný příběh státní zvůle" poněkud rozladil. Za tuto tragédii žádný stát nemůže, za tu si bohužel může hlavní hrdinka sama. Ale nelze se jí divit, rodina, kde se po několik generací opakuje fyzické i psychické týrání, prostě není prostředím, ve kterém lze vyrůst v sebevědomého člověka se zdravým vztahem k ostatním lidem. Prostě začátek špatný, konec ještě horší. A jednoduchá cesta ven z tohoto kolotoče neexistuje.

Co se týče "formy", přijde mi kniha bohužel dost odbytá. Jak typograficky, tak jazykově.

15.02.2022 4 z 5


Sestřička Carrie Sestřička Carrie Theodore Dreiser

+ Líbí se mi doba a prostředí, v jakém se příběh odehrává. Kontrasty v americké společnosti, povrchnost, bída, to je podle mého zobrazeno dokonale.

- Mám problém s hlavní postavou, Carrie. Nevím, zda je to kladná či záporná postava. U mužských "hrdinů" mi jednání přijde srozumitelné, Carrie je naivka, která životem tak nějak pluje, bída ji nebaví, muži ji nebaví, peníze ji vlastně taky nebaví... Bere všechno tak, jak to přichází... Nechtěla bych takhle žít.

01.02.2022 4 z 5


Amok Amok Stefan Zweig

Líbilo se mi, moc. Velmi mi to připomíná "psycho" povídky Edgara Allana Poa - Pád Usherova domu, Berenice, Ligeia, William Wilson... prostě ty, kde posedlost přechází v šílenství. Nebo v amok?

31.01.2022 5 z 5


Z kolébky do kočárku Z kolébky do kočárku Naďa Černá

Tak moje "parketa" jsou spíš kočárky 80. a 90. let minulého století, starší kočárky mi přijdou hodně nepohodlné (hlavně pro rodiče), nicméně chápu, že každý (spíš každá?) má oblíbené období dle svého "vzniku".

Ale klobouk dolů před autorkou, že dokázala shromáždit tolik materiálů, uspořádat je chronologicky a vydat z nich knihu... Vlastně vědecká práce:)

13.01.2022 5 z 5