Dany58
komentáře u knih
Autor opět nezklamal. Zajímavý příběh z českého prostředí. Přečteno za necelé dva dny.
Celkem zajímavý příběh, ale zbytečně zdlouhavý. Taky mi trochu vadilo, že nebyla dodržena historie. Hraběnka Anděla Sibyla si nemohla vzít syna Přemysla II. ze Žerotína, protože by si brala vlastního bratra. Jan Jáchym se narodil roku 1667, tudíž nemohl být v roce 1695 otcem 13ti leté Anny Vilemíny.
Zajímavá kniha jako vždycky. Jen bych chtěla vidět jak Robert skáče z okna hotelu Four Seasons do Vltavy, když mezi hotelem a Vltavou je ještě silnička a chodník.
Moc mě to nebavilo. Žádná postava mi nebyla sympatická. Český policajt za polárním kruhem vyřeší případ dřív než místní policie. Trochu přitažené za vlasy. Ale někomu se to může líbit.
Do knihy jsem se nemohla nějak začíst, četla jsem ji 9 dní, což je u mě hodně dlouhá doba. Rozhodně to pro mě nebyl bestseller. Hlavní hrdinka byla nesympatická, nechápu jak mohla opustit svá dvojčata, žádná normální máma by to nedokázala. Občas jsem se ztrácela v tom, co kdo řekl. Další knížky této autorky už číst nebudu.
Autorka opět nezklamala. Knihu jsem přečetla za jeden den. Mám všechny autorčiny knihy a doufám, že jich ještě hodně přibude.
Zajímavá kniha. Jen jsem měla smůlu, že se mi dostal do ruky vadný výtisk, kde chybí 16 stránek a je to jediný výtisk v knihovně. Škoda.
Nic moc. Layla se diví, že žádný chlap s ní nejde na druhé rande. No když na něj na prvním rande vybalí, že se chce hned vdát a mít děti, tak se nemůže divit. Závěr docela ujetý. Nevím jestli je v Anglii normální sňatek tří chlapů a jedné holky.
Pěkná knížka zajímavě napsaná a moc dobře se četla. Jen drobnost - milenka Přemysla Otakara II. byla Anežka z Kuenringu, ne z Kruenringu.
Těšila jsem se na novou knihu autorky, ale tentokrát je to těžké zklamání. Nudný táhnoucí se děj proložený básničkami, které jsem už ani nečetla. Škoda, že jsem si nepřečetla komentáře dřív, než jsem si knihu koupila.
Myslím, že už další knížky kupovat nebudu.
Strašná slátanina. Dočetla jsem, ale tu knihu nemohu dát ani do knihobudky, ještě že je před domem kontejner na papír. Už se nedivím, že v Levných knihách byla 2x slevněná.
Původně jsem si chtěla knihu koupit, ale odradila mě její cena. Za 100 stránek brožované knihy 399 Kč. Půjčila jsem si ji v knihovně a jsem ráda, že jsem si ji nekoupila. Text na straně 32 se znovu opakuje na straně 34, což paní redaktorka neuhlídala. Jinak Loosovy realizace v Plzni a Praze jsem viděla, jsou zajímavé. Musím však souhlasit se Sidonií Nádhernou, že raumplan není zrovna ideální řešení bydlení hlavně pro starší lidi. Pořád jen schody.
Mám ráda detektivky z českého prostředí, ale tady se žádné velké nadšení nekonalo. Karla se nechtěla léčit, že by doktoři poznali, že to hraje. Ovšem na závěr skončí v léčebně, a tam to nepoznají?
Moc mě to nenadchlo. Zbytečně často se opakující rozebírání experimentů jsem už vynechávala. Chemie mě nikdy moc nebavila. Detektivku si představuji trochu jinak.
Pěkná kniha. Jen mi trochu vadilo, že obrazy, které jsou zmiňovány v textu, se nachází až o několik stránek dále, takže jsem musela pořád listovat.
Smyšlený příběh ze středověku by byl dobrý, ale je chyba, že je zasazený do Čech. Kdyby zůstal anonymní, byl by lepší.
Mě se kniha vůbec nelíbila. Spousta odborných popisů, opakování již známých událostí, nepřirozená řeč. Nepřipadá mi to jako detektivka, ale spíš jako opis nějakého policejního protokolu. Jsem ráda, že mám knihu z knihovny a nevyhodila jsem zbytečně peníze za něco, co už nikdy číst nebudu. Starší knihy bývaly lepší.
Parodie na detektivku. Sáhodlouhé popisy golfového hřiště (pro lidi nehrající golf absolutně nezáživné) jsem vynechávala. Dvacetileté holky scházející se v jeskyni? Přitažené za vlasy. Moc balastu kolem a vraždy řeší každý a nikdo.
Zkusila jsem pro mě neznámou autorku, ale od začátku se mi to moc nelíbilo. Osmdesátiletá paní mi moc nesedla. Ani se nedivím, že ji archivářka chtěla poslat k psychiatrovi.
Tak nevím co to mělo být. Kuchařka, cestopis nebo slaďák? Už to jméno hlavní postavy je dost divné Athena. V 80. letech by asi těžko rodičům matrika povolila takové jméno. Soupisy jídel jsem ani nečetla, bylo to nezajímavé. Tak třetí kniha od téhlé autorky mě konečně přesvědčila, že tudy cesta nevede a musím si v knihovně dávat větší pozor, co si vybírám.
