danielavachova komentáře u knih
Moc hezká kniha,začátky pronikání žen do lèkářství,jejich diskriminace a nedůvěra v jejich schopnosti,boj Samanthy s předsudky,zastaralými postupy a s otřesnými hygienickými podmínkami,skvělé čtení.
Zpočatku se mi kniha líbila,psaná z pohledu tří osob,pak už mi přišlo,že se to zbytečně zamotávalo a protahovalo.
Za mě opět poklona paní Táborské! Příběh sester- dvojčat,z nichž jedna skončí na ulici jako drogově závislá a vzdá se dítěte,druhá odmítne nést odpovědnost za dítě sestry. Mezi tím odvíjející se příběh na Ukrajině,mimochodem určitě věrohodně popsaný ,se spojí s našimi hrdinkami. Život v této zemi je těžky i dnes. Líbila se mi i pasáž ,kde Bůh mluví na Smrt. A v neposlední řadě zápisky z deníku drogově závislé Běly,to byla síla. Občas těžší čtení,ale stálo za to. Měla jsem obě knihy půjčené,ale už jsem si je objednala,chci je mít. Těším se na další knihu od paní spisovatelky!
Problémový vztah adoptivní dcery s matkou,následně těhotenství dcery bez otce dítěte,to jsou skvělá témata pro knihu. Autorka nádherně popsala Malčinu určitou nevyzrálost,pocity a stavy,ale více jsem obdivovala její matku Inu,tu její vnitřní sílu ,kdy se snažila dělat vše pro Malku. V knize se mi i líbily pasáže,kde se mluvilo o Bohu,podle mě to nebylo od věci. Pak jsem vždy přemýšlela proč se nějaké věci dějí tak jak se dějí. Skvělá kniha ,poklona paní Táborské,už se těším na Běsu.
Hezká ,čtivě napsaná kniha,dost postav,jejichž život se prolíná,občas jsem ztratila nit,konec zase oteřený,jinak super čtení.
Toto je moje druhá kniha od paní Třeštíkovè a už ji přicházím na chuť,určitě lepší než Dobře mi tak,kniha mi ale přišla zase taková smutná.
Super téma,pro mě ještě lepší neż téma Žítkovské bohyně,téma odsunu Němců po válce z Čech je pro spoustu z nás zcela neznámé,příkoří co si museli vytrpět.
Jsem ročník 1974 a nikdy se nám ve škole o této časti historie ani nezmínili,to je špatně. Když poukazujeme na to, co se jiní dopustili na nás,měli bychom si přiznat
čeho jsme se dopustili my na druzích. Možná by tato kniha mohla být povinna četba ve školách,jak psal pan jeseteri,moc hezký komentář.
Docela těžká kniha na čtení,téma úžasné,propletené vztahy,občas mi vadilo přeskakování v událostech ,po přečtení jsem z ní byla dlouho doslova vyšťavená. Za čas si ji přečtu znovu,s odstupem.
Ze začátku jsem měla trochu zmatek v dějových linkách i osobách,ale jinak dobrá kniha,dozvěděla jsem se spoustu mě dosud neznámých skutečností z 2.svět.války v Norsku a Švédsku.
Moje první kniha od paní Soukupové,zvláštní styl psaní,ale za čas jsem si zvxkla,tři sestry a jejich vzájemné vztahy,trochu každá z nás,
Bezva psychothriller, půjčila jsem si ji náhodně bez předchozích recenzí,zcela něco jiného než pan Nesbo,ale za mě fakt dobrý,to platí i pro druhý i třetí díl.
Dobrá odpočinková kniha,četla se velmi lehce,nenudila,obvzlášt popisy krásné divoké australské přírody.
Úplně jiný styl než Dítě č.44,dobrý psychothriller,napětí až do konce,který překvapí.
O něco slabší kniha než první a druhý díl,ale opět velmi čtivé,Lev mi nějak přirostl k srdci bude mi chybět.Vřele doporučuji k přečtení.
Skvělá kniha ze stalinovského Ruska,psychický i fyzický teror,mučení,vraždy na denním pořádku,perfektně popsaná neutěšenost té doby,bída a hladomor,z knihy mě občas mrazilo,doporučuji.
V knize se prolíná minulost a současnost,holocaust v Paříži r.1942,silný a smutný příběh Sáry,vůbec jsem netušila,že se taková zvěrstcs děla i ve Francii,za čas se ke knize určitě vrátím.
Čtivý historický román,velmi mě zaujal,určitě se podívám po dalším od této autorky.