dagmar2403 komentáře u knih

Dostala jsem sice něco úplně jiného, než jsem čekala, ale rozhodně nelituji! ;) Abych to uvedla na pravou míru - čekala jsem "zamilované" povídky bez nějakého většího přesahu, tak tomu ale rozhodně nebylo. Marketingový záměr - tedy představit šikovné české autorky píšící pod hlavičkou Motta se podařil na výbornou. Rozhodně si plánuji přečíst další romány spisovatelek, o kterých jsem předtím nic moc nevěděla. A troufám si tvrdit, že sbírka není rozhodně určena jen čtenářkám, své si v mozaice najdou jistě i mužští knihomolové ;)

13.05.2024

I přes neustálé stěžování si, jak nemám na nic čas, jsem Příběh slunečnice zhltla za dva dny. Když jsem začala, nechtělo se mi knihu odkládat ;) Dvě dějové linky se střídaly tak akorát často, hezky se vzájemně doplňovaly a ovlivňovaly, člověk byl zvědavý, kam se obě vyvinou. Připomínat si naši (nedávnou) minulost je důležité, vzhledem k současnému dění ve světě snad ještě naléhavější. Autorka přitom schválně vynechává ty literárně nejatraktivnější části (je to hrozné, ale je to tak) německo-české minulosti a nedojí tak ze čtenáře zbytečně silné emoce - ale nenechte se zmýlit, slzičky ukápnou i tak. Slunečnice je příběh o lásce, ale přináší čtenáři i několik důležitých poselství - druhá šance existuje, nikdy není pozdě změnit svůj život, pokud s ním nejsme aktuálně zcela spokojení, nebo také že je důležité nevzdávat se na úkor druhých své vlastní identity. A ještě poznámka na okraj - ze stylu ani jazyka není nijak patrné, že se jedná o autorčinu prvotinu, nikde nic nedrhne a příběh se krásně rozvíjí a přirozeně plyne.

3 06.05.2022

Vrazím do šatny a... Penisy! Dobrý bože. Všude samé penisy. Velké penisy, malé penisy, tlusté penisy a penisoidní penisy. Je úplně jedno, kam se podívám, protože všude jsou penisy.
Aneb deset z deseti za největší výskyt slova penis v jedné větě ;)
Vážně jsem se bavila. Sarkastický autorčin humor mi sedl a když bylo společensky nepřijatelné smát se nahlas, alespoň jsem se žulila pod fousy. Jako jasně, je to VELKÁ guilty pleasure, plná vyrýsovaných mužských těl a sebevědomých sportovců, kterým ale nechybí mozek a slušné vychování. Jenže ať je to, jak je to, já jsem na ty hokejisty prostě fakt ujetá a tohle zkrátka sedlo jako pr..l na hrnec. Vyvážený poměr erotiky, romantiky, humoru a taky trochu těch heavy témat, které mi přinesly minimálně jedno zajímavé osobní prozření. Nikdy bych po téhle knize sama od sebe nesáhla, protože mě fakt odradila obálka, ale možná i díky tomu to bylo jedno z mých největších čtenářských překvapení.

Oproti předcházejícím dvou knihám je Okno úplně jiné, přesto senzační. Autorka se vydala mimo hranice země a místo, aby čtenáře opět vzala na procházku panoptikem více či méně tradičních českých rodin, zavede ho do upršené Normandie a romantického Skotska. Tajemnému příběhu tak dominují cizokrajné reálie, díky kterým se člověk cítí jako na dovolené. To, co začíná jako první velké romantické vzplanutí na svět rozezleného teenagera, se postupně mění v příběh o tom, kam až je člověk schopen zajít, aby si splnil svůj sen. Tenhle čtenářský zážitek mohu jedině doporučit!

6 07.02.2022

Nečekaný dárek, který udělal velkou radost. Obdivuhodné množství velkých myšlenek na celkem malém prostoru. Na jednu stranu mi (člověku, co žije ten usedlý, předvídatelný život s manželem, dvěma dětmi a spoustou trvalých příkazů) bylo smutno po době, kdy jsem se do té osoby, kterou jsem, ještě formovala, na stranu druhou jsem upřímně ráda, že už to mám za sebou ;) Víc takových knih a autorů!

21.01.2022

Velké významné plus si kniha zaslouží už za svou velice originální zápletku. Navíc se čte jedním dechem, je psaná čtivě, příběh příjemně odsýpá a graduje, takže člověk s napětím otáčí každou další stránku. Ukazuje, jak si často sami "šlapeme po štěstí" jen a pouze proto, že jsme nějak nastavení a všechno, co se kolem nás děje, vidíme přes filtr vlastních obav a předpokladů. Někdy možná můžeme kroutit hlavou nad tím, jak se hlavní hrdinka Vanda v některých životních situacích zachovala, když se ale na příběh podíváme s nadhledem, uvědomíme si, že pro nezúčastněné by se mohly zdát nepochopitelné i některé naše vlastní životní osudy. Z knihy vyplývá celkem jasné ponaučení, že bychom svoje strachy neměli dusit uvnitř, ale vždycky se pokusit alespoň najít cestu, jak se s nimi vyrovnat - a pokud je to nad naše síly, nebát se si říct o pomoc.

2 20.07.2021

100 bodů za téma, 100 bodů za to, že se kniha stala předlohou k tam bomba seriálu (1. sérii). Asi bych hodnotila jinak, kdybych nejdříve četla a potom koukala, ale bohužel jsem nejdříve koukala a proti tomu je předloha trochu slabým odvarem.

3 06.02.2021

Tak tohle byla jízda. Příběh nezaškobrtnul od začátku do konce, žádný z dějových zvratů jsem neodhalila dřív, než jsem měla, mělo to spád, mělo to grády, ani na chvilku tomu "nespadnul řemen". Jako psavec navíc hodně oceňuji tu lehkost, se kterou nás autor provedl příběhem občas tak nějak nazdařbůh - přeskakoval v čase, míchal dohromady dvě scény, vložil kapitolu, kterou by si hrdinka přála prožít, ale neprožila, a do toho montoval své fun facts vo sto péro, s kapitolami si příliš hlavu nelámal a čtenář přitom vůbec nezaváhal, kde se zrovna nachází. Na styl psaní s mořem anglicismů jsem si rychle zvykla, a po první stránce jsem na přání autora opravdu knížku zavřela a hluboce se zamyslela. A víte co? Odpověď nemám ani teď, po dočtení. Je to tvrdý oříšek ;). Kromě děje má kniha taky ještě kupu témat k zamyšlení a pak je tu taky to, co slovy úplně vyjádřit nejde - mělo to jiskru, mělo to šmrnc a prostě, sakra, ten člověk umí psát. Jen tak si vysype z rukávu příběh, jehož jednotlivé části si sednou jako p...l na hrnec, a přitom to všechno vypadá, jako by to bylo jen tak mimochodem. Jako jo, no, závidím ;)

6 06.02.2021

Pro mě osobně velké zklamání. Z prvních 60 stran jsem byla nadšená, autorka čtenáře hodila hned na první stránce pěkně do děje, žádné průtahy. K tomu se postupně rozkrývala nějaká ta minulost, soucítila jsem s hlavní hrdinkou, upřímně jsem se těšila, co bude dál... no a pak to prostě totálně ztratilo šťávu. Dalších 60 stran se to vleklo odnikud nikam a pak někde kolem strany 120 jsem odhadla, jaké to asi bude mít rozuzlení a světe div se, opravdu to tak dopadlo. Takže dalších 120 nebo nevím kolik stran pro mě skoro nemělo smysl číst. Kniha není napsaná špatným stylem a skoro mě mrzí jí dát tak špatné hodnocení, ale tohle mi prostě nesedlo :/.

1 06.02.2021

Těžko se mi hodnotí příběh a dějové zvraty, protože jsem měla tu čest sledovat tuhle knihu od počátku jejího vzniku, a přijdu si s jejími hrdiny natolik "srostlá", že nedokážu říct, jak moc jsou reálné nebo uvěřitelné. Rozhodně bych ale ráda vyzdvihla styl, kterým je kniha napsaná. S nadsázkou, nadhledem a spoustou humoru řeší autorka i ty těžší situace v životě. A pak samozřejmě ten přesah, který se jí povedlo vyjádřit už názvem a obálkou, a který je velice univerzální napříč věkovými skupinami či pohlavím - protože v životě každého z nás někdy přišla chvíle, kdy toho bylo prostě moc. A to uvědomění si, že člověk skutečně MUSÍ jen hodně málo věcí, ty ostatní jsou volitelné, je pak jedinou cestou ze začarovaného kruhu. Takže pokud máte chuť a odvahu přečíst si knihu, která Vás donutí zamyslet se nad podstatou života, jaký žijete, a jeho spokojeností s ním, rozhodně do toho jděte. Katka a Marie vám to polopaticky vysvětlí na příkladu svých, někdy radostných, někdy hodně bolavých životů.

3 14.09.2020

Kniha se četla jedním dechem, jakmile se čtenář ponořil do děje, nedalo mu to, dokud se nedostal až na konec. Osobně mám pro takové "osudové" příběhy slabost. Kromě poutavé zápletky navíc dostanete i pár podnětných námětů k přemýšlení o životě, který může někdy opravdu skončit naprosto nečekaně. I když "konec" v mysli autorky není vůbec smutný nebo depresivní, stejně uzavírá jednu etapu, kterou by člověk měl rád dořešenou a nenechal po sobě jen kupu restů (většinou vztahových, samozřejmě). V rutině všedních dní člověk totiž často zapomíná na ty nejdůležitější věci...

7 19.08.2020