Covenant komentáře u knih
Výborné pokračování, které už se dostalo do tempa z něhož není úniku! Druhá kniha trilogie, vypraví příběhy postav, které se prolínají tak skvěle, že prostě nelze přestat číst. Tentokrát je pro mě nejslabší vyprávění o Kurtovi, protože zde je to pouze o boji a v Arábii je na můj vkus až moc nepřátel. Oproti tomu děj odehrávající se kolem Ursuly a Ruprechta, nemá chybu a je vskutku epický. Těším se na završení této trilogie a doufám, že nebudu zklamán...
Jelikož jde o povídky od různých autorů, nelze knihu moc hodnotit jako celek. Svět Asylum je v pohodě, ale zatím mě příliš neoslovil, natož aby mě pohltil. Uvidím. Určitě tomu dám ještě šanci a přečtu si někdy další serii. Jinak pro mě, nejlepší dvě povídky z této první serie : "Brána létajících nožů" od Poul Andersona. A "Stínolez" od Andrew J. Offutta
Pobavila nejen dceru, ale i mě. Nejoblíbenější věta z knihy, jež mi utkvěla v hlavě: ,,Co budeme dělat?" Rozhodli se zpanikařit, což bylo za daných okolností dost rozumné..."
Povinná četba na základní škole. A jedna z prvních, které jsem vůbec četl a dočetl... Je to cca 25let, přesto nemám chuť číst jí znovu. Ne snad proto, že byla povinná, ale protože bylo natočeno tolik filmů na toto téma, že jsem tímto příběhem přehlcen...
Sapkowski si libuje ve faktech. Těžko říct, kdy je to k dobru a kdy už je to otravné. Měl jsem co dělat, abych se všema ERPÉGÉČKAMA, KÁPÉEMKAMA, KÁPÉESKAMA a jinými názvy protipěchotních min, tanků, obležení a vůbec, vojenskou terminologií prokousal. Když jsem se tím tedy prohrabal, snažil jsem se ponořit do příběhu hlavní postavy, praporčíka Levarta a "jeho" zmije. Začala se mi do toho míchat historie z britsko-afghánské války a Makedonie. Opouštěl jsem stále příběh z roku 1989, abych se nořil do historie dřívější. Nešlo to. Nepřirostli mi k srdci, snad jen na závěr, ale to je málo. Levart a jeho zmije mě neučarovala. Jak už jsem zmínil, kniha mi nabídla pouze hromadu názvů vojenských zbraní a vybavení. Do toho ještě proslovy v jazyce, kterému nerozumím. A ještě Mudžáhidi a jejich slovník. Na tak malou knihu, zbytečně moc popisu a chabý příběh (je to vlastně rozvleklá povídka). Sapkowského mám rád, ale tohle mi prostě nesedlo...
Ke knize jsem přistupoval skepticky, ale ukázalo se, že je dobrá. Snad ničím nevybočuje z formátu fantasy ságy, takže vás nic nepřekvapí. Mág Rhonin (hl. postava) se vydá na výpravu s bojovnou elfkou, přidá se k nim trpaslík (létající na Gryfu), potom i na chvíli Glum, pardon goblin a za záporňáky tu jsou samozřejmě Orci, kteří mají jako hlavní bojovou sílu draky, které si krutě podmaňují. Druhá dějová linka, se zabývá Gandalfem, nebo jak se jmenuje ten důležitej mág a to mě nějak nebralo (i když to jako bylo důležitý). Na druhou stranu, vykonstruovat příběh na základě nějaké hry.....tak myslím, že to dopadlo velice dobře. Ale jak jsem psal, je to prostě průměr. Neurazí, ale uvažování o tom, že bych se k tomu někdy vrátil, nepřichází v úvahu.
Jedna z mála knih, kterou jsem nedočetl. Přesouvání se do minulosti a dál mimo hlavní děj mi přišlo, jako by si vypravěč na něco vzpomněl v půlce příběhu a začal vyprávět příběh zcela nový... Obdivuji všechny, kteří se přes to dokázali přenést