Clint komentáře u knih

Nešlo to dočíst. První díl mě nadchnul. Extra skvělé scifi. S jakou chutí a doslova nadržeností jsem se zakousnul do Návratu Rámy... Jako když dopíjíte nádhernej plnej Malbec a do sklenice vám číšník naleje trpkej, žluklej a kyselej patok. Oklepete se a za chvilku to ještě jednou zkusíte, jestli jste se před tím nespletli a dáte tomu druhou šanci.
Nedal jsem vic jak polovinu. Zmatek, děj neustále utíká někam jinam, zlouhavé popisy mimo Rámu. Řešení církevního pohledu v takovém objemu ve scifi? Wtf?
Jedním slovem hrůza.

Snažím se lidi nesoudit. Nikdy nevím, čím prošli, nebo prochází. Kdybych soudil, Oveho bych poslal do hajzlu i s jeho Saabem hned na začátku knížky :D

Nakonec se ze starýho páprdy vyklubal docela vnímavej týpek. Sice mrzoutskej, ale na pivo bych s ním zašel.

Ač to není prvoplánová řachanda, jsou tam místa, kdy jsem se s chutí zasmál. Dá se to považovat za hořkovtipnou knížku s návodem, že ne každej mrzout je takovej protiva i ve svým nitru.

18 03.12.2020

Vysoce hodnocená Duna. Výborné scifi. Fakt? Ne.

Nemůžu souhlasit. S Dunou jsem se nesešel. Čekal jsem něco jiného. Přestože to určité prvky scifi má (děj v budoucnosti, cizí planety atd.), přijde mi to spíš jako psychologický román odehrávající se na cizí planetě, než scifi. Předlouhé popisování detailních myšlenek postav a vysvětlování jejich niterných pocitů. Neustálé vypisování, jak která postava přemýšlí, co dělat chce, nebo by měla, nad čím uvažuje. Věčně se řeší vztahy mezi postavami. Zdlouhavě kdo s kým, kdo kdy proti komu, kdo je jaký. Samotného děje, akce, je poskrovnu.

Základní téma Duny je dobré, použitý jazyk vcelku čtivý, ale děj neakční. Na jedné straně cestování mezi planetami, bojující stroje jakési „toptéry,“ na druhé straně používají meče a otrávené šipky. Tyto technické nelogičnosti bych snad i přešel. Ale jako scifi je to nezáživné, pomalé, vlekoucí se. Děj má spád jako lavina medu.

Pro dobré scifi nepotřebuju střelbu a mraky robotů s tykadly. Například v knize Setkání s Rámou taky nejsou a přitom je to scifi excelentní. Duna mi ale do tohoto žánru nezapadá. Knížka je to určitě dobrá, psycho skvělý. Ale jako scifi? Je mi líto.

Smutná knížka. A není to použitým jazykem. Je to obsahem.

Je pro mě nepředstavitelný, kde se v lidech bere vnitřní síla překonat nepředstavitelný. Přežít zvěrstvo a ještě o něm poté mluvit a vracet se k tomu v knížce. A přesto jsou osobnosti, jako paní Šimková, které to zvládly. Zachovaly si svoji čest, nadhled, lidskost a důstojnost a nepodlehly zrůdnýmu režimu a zrůdným lidem, kteří takový režim podporovali.
Nic proti Boženě Němcový, ale tohle by mělo být zařazeno do povinný četby na druhým stupni základních škol. Smekám před morální silou paní Šimkový. Následky, metody a způsoby zrůdnýho bolševicýho režimu nesmí být zapomenuty.

S hlubokou poklonou Vám paní Šimková upřímně děkuji za tuto knížku vzpomínek. Ač jsem nechtěl, tak při čtení se mi často vybavovala otázka – a co ty? Vydržel bys to taky? Dal bys to? Rád bych věřil…

17 25.11.2020

Geniálně podané, polopaticky a jednoduše vysvětlené, jak postupovat při potížích. Kdo čeká strojené, oficiálně popisované postupy záchrany, bude zklamán. Vít používá jazyk tak, aby to zaujalo a čtenář si to díky tomu lépe zapamatuje.

Kolikrát jsem vyprsknul smíchy. Knížka pobaví i poučí. Jediný negativum je formát knihy. Čtverec se strašně blbě drží.

3 26.08.2020

Dvě hvězdy za atmosféru. Sci-fi, postapo a podobný žánr mi vcelku vyhovuje. Musí ale mít hlavu a patu.

Nápad života v metru je dobrý. Vadil mi přebytek zdlouhavých a rozvláčných popisů různých frakcí a skupin. Na můj vkus taky mnoho zbytečný a všudypřítomný politiky.

Hlavně co mi vadilo, byly nelogičnosti. Pozor, možné SPOILERY: Skoro v každý stanici hořely ohně, někde louče, jinde lojový svíce. V uzavřeným metru a tunelech? Kam šel ksakru kouř? Za ty roky hoření v omezeným prostoru by byli všichni jak uzenky a nebylo by vidět na krok. Vůbec se neřešilo dřevo - všude přikládali dřevo na oheň, ale kde ho brali? Podobných technických nedomyšleností tam je vícero.

Dalším místem, kde mi drhnuly oči při čtení, byly záchrany hlavního hrdiny. Pokaždý když měl už už namále, tak se jako zázrakem vždy objevil někdo cizí a úplnou náhodou Artyoma zachránil. Klasický klišé, kterých tam je ale řada.

Navíc tam chybí ženy, děti. Taky různé profese bez kterých by tak dlouho nemohli fungovat, doktoři atd. Základ příběhu je ale originální a nabízí mnohé možnosti. Nicméně další díly nedám.

6 27.03.2020

Ještě nikdy jsem neměl ambivaletní pocit z knihy po jejím přečtení. Tak dobrá, až se mi z ní chce zvracet. Občas jsou popisované vztahy trochu zamotané, ale je to podáno čtivě, že i člověk neznalý všech jmen, neztratí přehled.
Škoda že to nebylo jako povinná četba před prezidentskou volbou. Pro slušné lidi je to velmi smutná a vcelku depresivní realita.

Dobrá práce, pane Kmento!

12 25.03.2020

Rozepisovat se není třeba. Škoda že takových "povídek" není víc.

Sice se v knize objevilo několik věcných a logických nedostatků, zřejmě aby příběh fičel a gradoval, ale hodnocení knihy to u mne nesnížilo. Od prvního otevření knihy jsem po 38 hodinách dočetl do finále. Za mě povedená knížka.

2 24.08.2019