Česneksmedem
komentáře u knih
Duch whisky
Richard Grindal
Než budu chválit, neodpustím si jednu poznámku. Vzhledem k tomu, že půjde o skotskou whisky, vzpomněl jsem si na výrok o starší panně - "Chránila si rozkrok jako Skot peněženku.". Pěkně to potvrzuje všeobecně známou povahovou vlastnost Skotů.
Chválit je v tomto případě třeba. Dozvíte se mnoho informací o jednotlivých palírnách, je zde i mnoho historek (dojde i na Orwella), postupy, rozdíly mezi druhy whisky...
Docela jsem byl překvapen informací, kdy a kde vznikla první pravidla golfu. Nádherné a zajímavé čtení, ke kterému se budu vracet.
Boží muka
Karel Čapek
Jsou knihy, které člověk rád přečte za jeden den. To by, dle mého, byla u knih Karla Čapka chyba. Ty je třeba číst pomalu a případně se i vracet. A tento povídkový soubor není výjimka. Není to úplně jednoduché čtení, navíc poněkud pochmurné a záhadné. Top kvalitka je povídka Šlépěj.
Dřevěný nůž
Jiří Hájíček
Dost dobrá povídková kniha, ale žádná legranda to rozhodně není! Snad jen povídka "Příběh milovnice koňakových špiček" byla trošku úsměvná. Přesto jsem rád, že jsem si knihu mohl přečíst. Poměrně smutné, nostalgické a melancholické dílko.
Jo a do kronik by se měla psát pravda, i kdyby byla malinko lechtivá.
Kniha apokryfů
Karel Čapek
Skvělé! Skoro bych řekl, že to od Čapků už tak nějak očekáváme. Častokrát jsem měl pocit jako by se oklikou vyjadřoval k současnosti. Asi nejvíc jsem se bavil u příběhu nazvaného O úpadku doby. Toho moudra je v knize požehnaně.
Případ křičící ženy
Erle Stanley Gardner
Detektivky s Perry Masonem mám velmi rád. Přispívají k tomu i jeho pomocníci Della Streetová a Paul Drake. Postupné rozplétání bych přirovnal ke královské hře. Perry zřejmě šachy umí velice dobře. Je to pohodové, příjemné a rozhodně ne nudné.
Kobra
Deon Meyer
Tak tenhle díl je "moerse" (vysvětlení ve slovníku na konci). Pro naše duševní zdraví je velice dobré, že nevíme ani půl procenta toho, jak si naši mocní přilepšují. Závěr je poněkud, vzhledem k profesionálním padouchům, méně věrohodný. Připouštím ale, že každý občas udělá chybu.
Lidožrout
Jaroslav Velinský
Když jsem si pročítal čtenářské výzvy na rok 2023 a došel k číslu 11, tak jsem měl jasno bude to nějaký díl s Otou Finkem. Vybral jsem si Lidožrouta a opět se skvěle bavil, i když musím uznat, že to rozhodně není nejveselejší díl. Určitě však stojí za druhé přečtení.
Hoď se do pogody
Sandra Pogodová
Vítám každého, kdo si umí udělat srandu i ze sebe a nestydí se za to. Zde se mi toho dostalo v maximálním měřítku a navíc i s velkou dávkou inteligence, citu a porozumění.
Přiženit se do této rodiny, asi bych si nejvíce rozuměl s tchýní, ti zbývající dva exoti jsou už na mé staré nervy přece jen silný kafe. Příběhy jsou psány oba autory na střídačku. Knihu vřele doporučuji!!!
Ohnivé znamenie
Juraj Červenák
Exvizitní série! Tentokráte se velká část odehrává v domě, kde byste mozity hledali marně. Opět super čtení, takže brzy půjdu na další díl. Doporučuji!
Ideální manžel
Oscar Wilde
„Pravda je velice komplikovaný pojem...“
Citát z knihy
Na to, že se pohybujeme v 19. století, jsou některé výroky v knize dosti nadčasové. Například prohlášení o parlamentu, že se jedná o nemorální shromáždění. Dialogy Roberta a Gertrudy vyvolávají pousmání, stejně jako afektované a vtíravě podbízivé salonní dialogy. Dravá až odporná tvrdost lady Cheveleyové bude jistě pár čtenářů silně iritovat. Povedené dílko se sladkým koncem. Nebo ne?
Nevědění
Milan Kundera
Dle mého, je to taková posmutnělá, možná trošku emigrantsky ublíženecká intelektuálština. Na začátku je poměrně velké jazykové a historické okénko, kde dojde i na islandštinu a Odysea. Uvažoval jsem i nad názvem. Možná má sdělit, že ti, kteří zůstali, stěží mohou pochopit. Možná ti, kteří odešli a vrátili se, nevěděli, jak se znovu začlenit, a jestli vůbec zůstat. Každopádně jsem měl dojem, že to celé vyznívá jako mírné naštvání na ty, kteří zůstali. Je ale třeba si přiznat, že ti to zde také, po odchodu svých příbuzných, neměli vůbec lehké. Z toho chmurného vyprávění křičí slovo samota.
7 dní
Deon Meyer
Velkou roli v příběhu hraje program EZČO. Prozradím, že se jedná o ekonomické zvýhodnění černošského obyvatelstva. Prostě taková "neziskovka".
Kniha se četla velice dobře. Překvapí v ní česká stopa. Benny opět bojuje se závislostí a docela se podceňuje. Závěr je jako z červené knihovny.
Bez tváře
Rob Ashman
Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet, nebo chválit. V tomto případě chválit nebude vůbec problém, protože to bylo velice dobré čtivo. Růženka je tedy trošičku problematické stvoření, ale každý jsme nějaký. No a ten pošahaný jedinec tomu dodával. Bylo zajímavé sledovat jeho myšlenkové pochody. Fakt dost dobrý.
Dům u kanálu
Agatha Christie
Hlavní roli zde hraje dům u kanálu (vedlejší pak pečené kuře). Mít takový dům není až taková výhra, neboť se občas z kanálu linou nelibé vůně. Navíc se zde objeví postava, která není úplně compos mentis. Jinak další pohodový díl s Pentličkou a Tommym.
Neptunův trojzubec
Fred Vargas (p)
Adamsberg je exot jako prase. Chtě, nechtě, musím přiznat, je tak trochu moje dvojče. Rozhodně nejsme stádový jedinci a děláme si věci po svém. A ostatní to buď vezmou, nebo ať si...třeba koupí konzervu z Agrofertu. To jsem trochu odbočil, ale mám osýpky z představy možného prezidenta (viz jeho úvaha, že kráva používá svoje žaludky na výrobu mléka a Měsíc je planeta).
Jinak parádní počtení, takže rozhodně doporučuji!
Živý mrtvý a další policejní povídky
Martin Goffa
(SPOILER) Zuzanka. To je můj druhý favorit této útlé knihy (o tom prvním později). Hned vysvětlím proč. Moje dědkovská hlava už tento svět přestává chápat. Vraždění civilistů není vraždění, ale speciální operace + Nohavica šméčko Péčku nevrátí (třeba půjde jednou výhodně prodat) + mouřenín není černý, ale modrý + cé je er... Pokud to takhle půjde dál, tak za pár roků bude heterosexuál zařazen mezi úchylky.
V příběhu Zuzanka je ale vše při starém. Příběh je to sice hořkosmutný, leč i zábavný. Zuzanka je totiž babochlapka, která bojuje se svým osudem poněkud svérázně. Nenechává se upravit na čtyřkovou blondýnu, ale ve svém vlastním světě si představuje, jak – ale to už si přečtěte sami.
Nejlepší povídkou je dle mého povídka Greg. Nejen na propojení epilogu s prologem je vidět propracovanost. Kniha je to čtivá, takže s radostí doporučuji.
Noc trifidů
Simon Clark
Pokračovatele známe všichni – stalo se tak u knih Agathy Christie, Stiega Larssona nebo Zdeňka Jirotky. Některá pokračování jsou slabší, jiná jsou naopak povedená. Člověk by při hodnocení měl poznat, kdy má raději třít vonnými mastmi než skelným papírem. V tomto případě to bude velice příjemně vonící vonná mast, protože Simon Clark šel méně schůdnou cestou, místo Billa zvolil za hlavní postavu jeho syna Davida a vymyslel krásný nový příběh, za který moc děkuji!
Pátá oběť
Jonathan Dylan Barker
Slušný špalek! Dle mého trošku slabší než první díl a také malinko překombinované. Pořád je to ale solidní čtení. Co ale považuji za naprosto zákeřný faul na čtenáře je utnutý konec knihy. To je dle mého věc, která by se neměla stávat. Že si autor udělá nějaký prostor pro další díl, to chápu. Toto ovšem ne.
Nevieš dňa, nevieš hodiny
Dominik Dán
Můj 24. DD, což ho řadí mezi absolutně nejčtenější spisovatele, které jsem kdy četl. Tento díl je trochu více psychologický, ale hlavně ke konci je i pár dobrých fórů. Dominantně v něm vystupuje Richard Krauz. Je to stále vysoce návykové!!!
Mezi dvěma ohni
Martin Goffa
Co k tomu napsat? Působilo to víc do psychologie než do detektivky.
O podnikatelském prostředí si asi nelze dělat jakékoliv iluze. Tam se pohybují ti, kteří klidně rozdojí i kozla. Zaznamenal jsem i jedno velké plus, a sice výběr bílých vín. Takže za čtyři.