Hoď se do pogody
Richard Pogoda , Sandra Pogodová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407549/bmid_hod-se-do-pogody-SyO-407549.jpg
4
224
78
Většina lidí má tátu, ale já mám tatu. Můj tata je, jak to jen hezky říct… přírodní úkaz, lokální baron Prášil. Na jeho obhajobu uvádím, že za to nemůže. Naše rodina Pogodů je totiž hodně bizarní seskupení bláznů a toto není ani tak kniha, jako dokořán otevřené okno do našeho obýváku. Vítejte! Doporučuji odskočit si, pak se posadit, slabší nátury se prosím přikurtují, a můžeme začít. Přísaháme s tatou, že všechny příběhy, které zde vyprávíme se opravdu staly. To je na tom to nejlepší! Dotisk v r. 2020... celý text
Přidat komentář
Docela dobré čtení a občas jsem se opravdu nahlas zasmála, třeba u povídky Šarikův fireman. Ty tatovy povídky byly mnohdy spíše k zamyšlení než na pobavení. Jinak stejně jako KnihovniceVěra jsem byla dost rozhozená fotkou Autoportrét. Bylo to nevhodné, dehonestující, vulgární a zbytečné.
No, psát vtipné historky je hodně těžká disciplína a tady se to potvrdilo. V ústním podání samotné Sandry by aspoň něco možná vtipné bylo, ale v psané podobě to podle mě moc nefunguje. Pousmála jsem se možná třikrát a to je na 200 stránek textu žalostně málo.
Pěkná pohodová, oddechová, místy nudná kniha. Nechci být zlá, ale čekala jsem trochu víc. Hold mám jiný smysl pro humor než rodina Pogodových.
Kniha mě pobavila, občas jsem i brečela smíchy......pěkná oddechovka, doporučuji.
Knihu jsem prvně začala číst, ale něco mi k tomu chybělo. A tak jsem si v knihovně půjčila audioknihu. Povídky vyprávěné Sandrou Pogodovou a Janem Kanyzou, některé i tatínkem Richardem Pogodou, to bylo to pravé. Nemohu říct, že se mi všechny líbily, ale poslech byl pro mne lepší něž když jsem knihu četla.
Trošku zklamání, čekala jsem knihu (jak sama autorka v jednom rozhovoru řekla) u které se budu smát nahlas. No, možná tak dvakrát za celou knihu. Nebylo to zlé, to zase ne, ale víc než tři hvězdy dát nemůžu. :-)
Skvělé čtení, za text bych dala i 5 hvězd nebýt Sandřiny fotky se symbolem dámského přirození a textem "Autoportrét" - to ona je fakt pí.a ?
Ani nevím, kde jsem narazila na toto pro mě milé a ryze Olomócké vzpomínání :-)) .
Paní Sandra Pogodová je prostě živel, líbí se mi její přístup k humoru a životu. Většina lidí má tátu a já mám tatu, řekla někde sama Sandra. Její moto je, smíchem ku zdraví.
Herečka je skvělá nejen na jevišti, ale je také neuvěřitelně vtipná, srdečná a pro peprné slovo nejde daleko .
Jsem patriot, žiju v Olomouci dlouhou dobu, vím o čem a kterých místech je řeč.
Povídky nejsou můj šálek, přesto jsem se do knihy pustila. Byla úsměvná, na relax někde u vody přesně to pravé. Ani by mě předtím nenapadlo, že Sandřin tata má tolik známých mezi slavnými osobnostmi a Sandra, že je opravdu takové třeštiprdlo. Úplně slyším vyprávění autorů v podobě audioknihy, věřím, že to by teprve mělo šťávu. Ale jedno se nedá upřít, zážitků a příhod mají jistě hromadu a k tomu i to druhé potřebné-bavičský talent.
Úsměvné povídky. Ty od pana Richarda ocení spíš asi generace mých rodičů a starší, ale četly se všechny pěkně.
Sbírku povídek přede mnou četla tchyně a náramně se bavila, tak jsem si ji chtěla přečíst taky. Náramně jsem se bavila, ale jen v polovině povídek a to u těch, které vyprávěla paní Sandra, u povídek jejího otce jsem se až tolik nebavila. I tak obdiv autorům za to, že se svěřili čtenářům s trapasy a veselými příhodami z jejich života. Rozhodně je to čtení pro ty, co potřebují zvednout náladu, taková oddechovka. Bohužel za mne by bylo hodnocení mnohem lepší, kdyby knihu psala jsem Sandra.
Na sbírku povídek jsem se neskutečně těšila, jelikož jsem viděla rozhovory Sandry Pogodové, v rámci kterých vyprávěla nějaké rodinné příhody. Mimo jiné zmínila, že jsou právě v této knize. Jako takhle... Kniha nedostála mým očekáváním, protože jsem ji četla v papírové podobě. Zatímco při vyprávění jsem se řezala smíchy, tady jsem se jen pousmála. Věřím, že audiokniha je mnohem lepší, snažila jsem se představovat si texty hlasem Sandry - je úžasná vypravěčka.
Co se týče samotných povídek, je ihned poznat, kdo zrovna povídku píše. Přestože oba autoři mají neuvěřitelně širokou slovní zásobu, každý má osobitý styl (což je dobře). Celkově hodnotím sbírku ale kladně. Příhody samy o sobě jsou vtipné, především ty, co psala Sandra a týkaly se jejího cestování. Povídky od pana Pogody jsem si užívala především z hlediska slohu a stylu psaní.
Další díl si rozhodně "přečtu", ale tentokrát ušima :-) Přímo to vybízí.
Dočetla jsem, ale moc mě to nebavilo. Snad jen jedna historka byla opravdu veselá. Druhý díl ani číst nebudu.
První knížka tohoto žánru, kterou jsem četla. Podobné čtivo asi nebudu moc vyhledávat, ale zase nemůžu říct, že by to bylo špatné. Občas jsem se i zasmála. Musím říct, že obdivuju lidi, kteří si ze sebe dokáží dělat až takovou legraci a brát vše s lehkostí.
Jedna z mála knih, kterou jsem nedočetla. Pardon, ale to se fakt nedá... Ty historky jsou více než trapné. Můj šálek kávy to tedy rozhodně není. Ve mě to, spíš než pohodu, vyvolává vztek a odpor.
Při čtení knihy jsem si příběhy, které vyprávěla Sandra představovala čtené jejím hlasem .... no je to oddechové čtení, knihu jsem měla na kopičce s ostatními, které čekají, až na ně přijde řada a sáhla jsem po ní, když jsem se potřebovala odreagovat a dát do pohody ....
v době, kdy to čtu a vybavím si hlas Sandy, jak to vypráví - je to prostě super pobavení. Ona tomu umí dát říz a upřímně...vracím se do dětství - podobné zážitky mám i já :D.
V době konání moc vtipné nejsou, ale po letech se tomu směje celá rodina.
Za mě dobré, oddechové čtení :D
Vyloveno z knihobudky, ale dosti rychle vráceno zpět. To rozhodně není styl humoru, který by mě pobavil a jsem přesvědčen, že na úspěch na poměrně vysokém hodnocení zajišťuje spíše jméno autorky než samotné historky, někde hraničící až s trapností. Takže mé hodnocení: jedna hvězda české autorce a jedna hvězda ( a to je až dost) za obsah.
To na mě takhle vyskočil rozhovor se Sandrou Pogodovou ve Všechnopárty na youtube, kde vyprávěla o tom, jak jí nebrzdilo auto v Americe a bylo to mega vtipné. Pustím si s ní více rozhovorů a sem tam se někde zmínila o knize. Ok, zkusím to. A musím říct, že já se bavil. Některé historky jsou zábavné více, jiné méně. To už tak bývá. Z knížky je ale hodně cítit, že Sandra má své rodiče opravdu ráda a pustit se do sepsání knihy se svým tatou, to byl báječný nápad :)
Štítky knihy
humor vzpomínky rodina Olomouc
Kniha Hoď se do pogody je v
| Právě čtených | 25x |
| Přečtených | 298x |
| Čtenářské výzvě | 72x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 140x |
| Chystám se číst | 117x |
| Chci si koupit | 28x |
| dalších seznamech | 2x |
Celkem vtipně sepsané povídky o životních peripetiích nejrůznějšího druhu otce a dcery Pogodových. Párkrát jsem se musela v MHD ovládnout, abych se nesmála příliš nahlas. Odpočinkové čtení.