borsalino_csfd
komentáře u knih
Corleone
Mario Puzo
Kdyby knížka vyšla první, asi by moc slávy nenadělala. Spíše působí dojmem, že připravuje terén pro velkolepé dílo a sama spíše ilustruje dobu a situaci ve třicátých letech v přistěhovaleckých čtvrtích. Žádná z postav nijak zvlášť nevyniká, děj se sune ve více liniích až na Lucu Ale i tak jsem si ji s chutí přečetl a rozhodně za přečtení stojí, o tom žádná. Takže teď plynule navazuji knihou Kmotr, kterou už jsem kdysi četl, ale tohle je nabídka, kterou nejde odmítnout...
Zrádná operace
Henry Kenneth Bulmer
Vlastně trochu zklamání, většina replik je totožná s filmem a knížka tak nepřináší prakticky nic. No co, vždyť je spousta dalších knížek...
Profesor biologie na žebříku
Zdeněk Jirotka
Fakt strašné, nedočetl jsem tu snůšku blábolů, která nebyla ani zábavná ani poučná, jen servilní vůči socialistickému zřízení.
Sázka na třináctku
Antonín Winter
Tak tady jsem kdysi viděl film, který byl k uzoufání nudný, korunu tomu nasadil svým bídným hereckým projevem Satoranský. Náhodou jsem v knihobudce našel předlohu a musím říci, že kniha je násobně lepší. Má dynamiku, příběh a rozhodnost. Vlastně jsem byl příjemně překvapen a myslím, že knížka stojí za přečtení. Marně přemýšlím, proč je film tak mizerný...
Firma
John Grisham
Film jsem neviděl, začal jsem s knihou. Příjemná, velmi čtivá oddychovka, ovšem neškodilo by trochu příklonu k realitě a ubrat supermanských schopností hlavnímu hrdinovi. Ale jinak zdařilé, musím zkusit další kus.
Šest dnů Kondora
James Grady
Knížka předčila mé očekávání, a to vždycky fajn. Fakt jsem knížku slupnul za jedno odpoledne, ani jsem nedutal. Paráda.
Maratónský běžec
William Goldman
Příběh a styl staré školy, žádné zbytečné okolky a rovnou na komoru. Super.
Valachiho svědectví
Peter Maas
Hodně zajímavé, tedy až na doslov, který je viditelně psaný direktivou minulého režimu. Pohled zevnitř na téma, které většina z nás zná jen zvenku...
Zimní válka
Eloise Engle
Vždy když začne debata o tom, zda jsme se měli 1939 bránit a utvrzujeme se v tom, že to bylo dobře, objevíme třeba ve Finech inspiraci, že ač mnohem hůř vyzbrojeni, v malém počtu a s dlouhou hranicí je možno se nepříteli postavit. Jen zázrakem by takový stát mohlo čekat vítězství, ale minimálně by kůži nedali lacino. To přesně jsou Finové v rámci zimní války, nečekající až zázrak spadne z nebe, poctivě se snažili, přeskupovali se, útočili. Věděli, že jde o všechno. Velmi inspirující.
Inovovati budeš: Jak izraelská vynalézavost pomáhá k nápravě světa
Avi Joreš (p)
Čtenář by mohl snadno získat dojem, že nač izraelský člověk sáhne, tak za pomoci chucpe dokáže. Tak to není, vývoj trval mnoho let, v případě "trávy" už od šedesátých. Počítám, že i u nás došlo za mnoho let také k významným objevům, které vzešly z vize, vůle a vytrvalosti, ale pochválit se neumíme. Přestože mi styl knihy moc nesedl, vnímám nejen tuto knihu, ale také Start-Up Nation či Budiž voda jako dobře zabalený sumář úspěchů, na který mohou být Izraelci náležitě pyšní a současně je stravitelnou prezentací těchto úspěchů pro celý svět pro lákání investorů pro další zajímavé projekty.
Oskar Schindler (1908-1974)
Radoslav Fikejz
Při návštěvě Svitav jsem v Městském muzeu musel navštívit velmi zdařilou expozici Oskara Schindlera a v pokladně jsem zakoupil i tuto knihu. Radoslav Fikejz dle mého soudu odvedl velmi slušnou práci, kdy OS neadoroval, neshazoval a v některých momentech otevřeně přiznal, že prostě neexistují či se nepodařilo nalézt ověřitelný zdroj informací, který by některé důležité milníky vysvětlil, takže se nepouští na pole konspirace a výmyslů. Současně se kniha v rámci zdrojů proplete s knihou Schindlerův seznam, podle kterého byl natočen slavný film, či Oskar Schindler - legenda a fakta a dalšími zdroji, zejména od O´Neila a otevřeně polemizuje s některými tvrzeními. V Brněnci, což je kousek od Svitav, stále ještě stojí bývalá továrna, byť už v hodně smutném stavu, dovnitř jsem pouze nakoukl. Aktivita potomka bývalých vlastníků Löw-Beerů se snaží objekt zachránit, tak uvidíme.
Knížka mě opravdu příjemně překvapila, byť by mě opravdu zajímalo, co se v OS skutečně odehrálo a jaké byly jeho skutečné motivace...
Kámen
Václava Jandečková
Dokumentárně velmi zdařilá kniha o akci Kámen. Samotná metoda falešné hranice je mnohem starší, používalo ji například již NKVD v rozděleném Berlíně, jen s rozdílem, že přeběhlíky rovnou ve sklepích popravovali. To nic nemění na tom, že jde o neuvěřitelně odpornou metodu a v podstatě psychopaty, kteří se na tom podíleli. Zrůdnost metody dokládá to, že ten celý systém v podstatě živil sám sebe - provokatéři z StB se snažili lidi přesvědčit k útěku (aniž by třeba vůbec původně chtěli) - pak jim pomohli k hranicím (fiktivním) - získali od nich informace o dalších možných lidech, kteří by takto mohli taky smýšlet - no a pak je zavřeli. A tak pořád dokola. Ne nepodstatnou informací je, že šlo taky o peníze a majetky. Třeba Zápotockému se líbila Prošvicova vila... Byl jsem se ve Všerubech i na hrázi Myslívského rybníka podívat, je to silný zážitek. Rovněž mohu doporučit televizní film https://www.csfd.cz/film/228428-swingtime/prehled/, který je natočený volně na toto téma, přičemž Vladimír Dlouhý a zejména Alois Švehlík vysloveně excelovali.
Ročník jedenadvacet
Karel Ptáčník
Knížka těžká svým obsahem o nuceně nasazených, kteří se snažili jen přežít, ale také o přijímání ran v podobě ztrát kamarádů, drobných jistot a běžných věcí, které běžně lidé mají. Ale v knize je také naděje, která všechny drží při životě.
Antarktická míle
Lynne Coxová
Musím přiznat, že nejlíp se mi knížka četla v posteli, kdy jsem se zachumlal pod peřinu, protože z řádků knihy mi místy byla skoro zima, když Lynne zdolávala své kilometry převážně ve vodě, kam by běžný smrtelník nestrčil ani sousedův prst u nohy.
Takhle - Lynne je blázen. Nicméně musela mít pro plavání jednoznačně předpoklady, ať už fyzické, tak osobnostní, jako je pevná vůle, odhodlání, výdrž a taky odvaha. Fyzickou část doplnil v dětství tvrdý drill nejen v bazénu, ale hlavně v suché přípravě. Následný odklon od bazénu k plavání ve volné vodě, kde se vlastně našla, je pro mě neuvěřitelný, přičemž si kromě stoky (Nil) vybrala největší mrazáky světa.
Podle mě knížka mohla být daleko obsáhlejší, zajímala by mě motivace rodičů, jak se dostala k tak špičkovému trenérovi, zejména v závěru knížky jsou přeplavby už hodně stručné, jako by se báli toho, že knihu nikdo nedočte. A pár fotek by taky neškodilo.
Nulté číslo
Umberto Eco
Mé první setkání. Asi jsem to vzal za špatný konec. Pořád jsem čekal, co bude. Překonal jsem nekonečné fabulace a čekal jsem, co bude. A nebylo nic.
KX-B neodpovídá
Alois Šiška
Hodně syrové, sychravé, mokré a ledové vzpomínky Aloise Šišky, které ani po tolika letech neztratily nic ze své opravdovosti, prostě protože je zachytil tak, jak je viděl a cítil, bez nějakých politických či manipulativních výkladů. Z knihy čiší vlastenectví a společná touha po svobodě, bez ohledu na to, odkud kdo je. A tomuto cíli je podřízeno vše, včetně vlastního života. Hodně dobré.
I zvíře mělo více útrpnosti než člověk
Stanislava Vodičková
Při čtení o utýrání faráře Toufara jsem opakovaně našel zmínku o této knize, a tak jsem si ji v knihovně vypůjčil a musím říci, že rozhodně stojí za přečtení. Kněz Štverák velmi autenticky popisuje své věznění a týrání za války 1940 - 1945 (Pankrác - Terezín - Sachsenhausen - Oranienburg - Dachau), aby po pár letech okusil věznění a týrání vlastními lidmi 1949 - 1954 (Pankrác - Valdice - Ruzyně - Hájek - Želiv). Právě míra autenticity je až mrazivě brutální. Štverák přežil snad jen díky své silné nátuře, štěstí, humoru, ale také svému silnému duchovnímu zázemí, které patrně pomohlo přečkat veškeré hrůzy, které ho v životě potkaly.
Krok do tmavé noci
Miloš Doležal
Jako první knihu jsem četl "Jako bychom dnes zemřít měli", která mě oslovila daleko více, neboť byla přímo o Toufarovi, jeho životě a přístupu k lidem. A to mě dost zasáhlo. Kniha "Krok do tmavé noci" je spíše dokumentárním podkladem souvislostí kolem celého vypořádání nového režimu s Katolickou církví, obsahuje mnoho jmen estébáckých tyranů a v závěru také "medailonek" vraha Máchy. Ale Toufar byl v této knize pouze jedna součástka, rozemletá na padrť v průběhu padesátých let. Tím nechci říci, že je kniha špatná, Doležal opět odvedl mnoho práce, ale nepřenesla na mě onu tíhu a zoufalství. Spíše jsem si připadal, jako bych měl za úkol třídit a zařazovat nějaká fakta a data, to jsem dokončil a nic dál z toho neplyne.
Doktor Proktor a prdicí prášek
Jo Nesbø
Tak jsem si chtěl přečíst, co je nyní v kurzu, co čtou aktuálně moje děti a je to cool, případně hustý, wtf a podobně. A bylo to moc fajn, fantazie si zatančila valčík a na mnoha místech jsem se od srdce zasmál. Asi začnu číst více knížek pro děti :)
Strážce nádrže
Zdeněk Svěrák
Příjemné a milé počtení, pojaté formou dopisů. A kdo by čekal romantický závěr - nu, ať si knížku přečte :) Těším se na další!