Boboking komentáře u knih
Pro příznivce klasické hororové literatury není určitě titul „Carmilla“ ničím novým. Vždyť českých vydání tohoto slavného příběhu je už několik. Ať už jako součást antologií, např. slavné klasiky „Rej upírů“ či „Zelený děs“, nebo i samostatně. Ve většině případů se jedná o vydání, která překladatel nejen přeložil do češtiny, ale i upravil či moderněji převyprávěl. Nejnovějším přírůstkem do bibliografie tohoto významného irského autora hororových či strašidelných příběhů Josepha Sheridan Le Fanu (1814-1873) je „Carmilla“ , kterou do češtiny přeložil a převyprávěl Josef “Pepson“ Snětivý (*1973), český spisovatel, hudebník a majitel nakladatelství Čas.
Děj příběhu se odehrává ve Štýrsku v první polovině devatenáctého století, na téměř bohem zapomenutém zámku, kde žije hlavní hrdinka Laura se svým otce, Angličanem nízkého šlechtického původu. Jejich život se pomalu a klidně odehrává den po dni, plné jistého uspokojivého stereotypu. Kromě několika sloužících nemá mladá dívka Laura příliš mnoho možností s kým si promluvit, či navázat přátelství. A proto se vždy těší na ty krátké okamžiky, kdy se u nich objeví někdo na návštěvě. Především na schovanku Bertu blízkého generála Spielsdorfa , na chvíle důvěrných setkání a rozhovorů se svým vrstevníkem. Ale letos žádné radostné setkání nebude, protože Berta nečekaně zemřela. Vše to snad osud vynahradil nečekaným příjezdem neznámé a krásné dívky Carmilly, které Lauřin otec nabídl azyl. Od toho okamžiku se ale život Lauře začíná měnit.
„Carmilla“ je klasický upíří příběh, který vyšel desítky let dříve než světově proslulý „Dracula“ od Bram Stokera. Svým pojetím má možná blíže ke gotickým románům, než k hororům, a převyprávění Josefem Snětivým tomu ještě trochu pomáhá. Jeho pojetí příběhu je více emotivní, a to především tím, že Snětivý chápe „Carmillu“ jako eroticko - lesbickou novelu. Což zdařile obhajuje ve svém skvěle napsaném doslovu. Když tedy jsem pro srovnání přečetl asi nejznámější převyprávěnou verzi z dílny Josefa Voláka, rozdíly v autorských pojetích byly markantní. Už v první kapitole čtenář objeví značné odlišnosti. Zatímco Volák jejich sporadická setkání popisuje: „Na delší nebo kratší dobu mě navštěvovaly mé mladé přítelkyně z okolí, ale já jejich návštěvy nikdy neoplácela. Takto vypadaly naše pravidelné společenské styky.“, autor nové verze to předkládá jinak, skutečně erotičtěji, za použitím výrazů jako: „…takovými představami, jsme pak ukájely v měkkých dívčích objetích. … Není tedy divu, že jsme vyhledávaly každou příležitost k dívčímu milování…“ Je to ale přesně ve stylu, jak se od tohoto „Don Juána“ naší literární scény dá očekávat. Člověka, jehož curriculum vitae končí slovy: „Miluje muziku, knihy, historii, sport a v neposlední řadě ženy na všechny způsoby.“ Kniha je přesně taková, jaká se dá očekávat od autora knih jako „Ženy s krátkými nehty“ či „Dopisy v nevratných láhvích“, které jsem měl to potěšení přečíst. Tedy čtivý, moderně napsaný příběh s lehce erotickým nádechem.
V době jisté renesance příběhů z devatenáctého století, a to především děl od Austenové či sester Brontëových, na čemž má značný podíl i vydavatelská činnost Josefa „Pepson“ Snětivého, je tedy „Carmilla“ dalším zajímavým titulem nejen pro příznivce klasického pojetí strašidelné literatury.
Z knihovny jsem si přinesl komiks Grandville : fantasie Bryana Talbota - scénář a kresba Bryan Talbot. Večer jsem ho hned přečetl. Kniha zaujala hned od začátku jak příběhem, tak kresbou. Drsný, akční a přitom mi to připadalo originální. Steampunkový příběh z časů, kdy Anglie byla socialistická republika, která patřila do nedávna napoleonské Francii. Je to vlastně detektivka. Zajímavostí je , že postavy lidí zde jsou zvířata. Lidé se zde objevují, ale jako negramotná a tupá spodina. Skvělý komiks.
Amelie nezklamala. Autobiografický příběh jejího návratu do milovaného Japonska, její nečekané milostné vzplanutí k Japonci a vlastně popis života a zdejší společnosti na počátku 90. let minulého století. Knihu přes mírně pomalejší rozjezd nakonec jsem přečetl běhel jednoho večera. Překvapivě i značně humorně napsaná. Dějem se odehrává před knihou Strach a chvění.
Tuto knihu jsme už četl dvakrát, a pro silné "žaludky" skutečně super kniha.
Je to neobvyklý pohled na tématiku koncentryčních táborů za holocaustu. Musím ale říci, že osobně mi připadala kniha taková průměrná, přes témat emočně slabá.
Naprostá špica!! Hodně obdobné jako Garfield, ale přece jen trochu jiné.
Nádherný grafický román jak po stránce obsahové, tak především po grafické. Will Eisner byl a je komiksový mistr.
Kniha pro silné povahy. Chlap ne chlap, probrečel jsem celou knihu!!
Fantastický příběh. Když si člověk vzpomene, jak Vatikán bouřil proti Šifře mistra Leonarda, tak toto by ho mělo "nakrknout" ještě více. Ten příběh psaný z pohledu Ježíše, kdy sám popírá jakékoliv mesiášství či roli Božího syna, a naopak druhý příběh z pohledu Piláta, který zde je vykreslen jako čestný a vlastně obět celého toho "případu" jménem Ježíš Kristu, jde vlastně proti vžité podobě této události. Zcela jedinečná kniha!
Jedinečná kniha! A podle Publishing Trends (z Grand Biblio 1/2011) taky nejprodávanější kniha ve světě v roce 2010.
Musím přiznat, že nejsem nadšenec pro Murakamiho. Přečetl jsem zatím Na jih od hranic, na západ od slunce a opravdu se mi to líbilo. Tyto nové povídky mi ale nějak nic neříkaly. Vzdal jsem to po druhé.
Kniha nezklamala. Skutečně mistrně napsaný historický thriller.
Super, nový Barry! Už rozbíjím prasátko a jdu to shánět. Jeho knihy jsou fakt super. Čllověk brečí smíchy.
Jsem asi v polovině, a stejně jako u první knihy - Vykladačka smrti - i zde musím říci, že je to skutečně čtivá historická detektivka, či přímo thriller. Výborné postavy, zajímavý děj.
Dočetl jsem Chuť jablečných jadýrek / Katharina Hagena a je to nádherná kniha. Skutečně se líbila, fantastický vnitřní pocit pohody. Autorka skvěle v díle evokovala letní čas v zahradách na vesnici, vůně ovoce, květin a to vše v zajímavém příběhu jedné dolnoněmecké venkovské rodiny. Vzpomínky mladé Iris na minulost, babičku, tety, lásky a krutosti smrti. Doporučuji.
Souhlasím s jethro.tull , kniha je skvělá, film je skvělý, a přitom jsou to jakoby dva rozdílné příběhy. Film sice neobsahuje snad ani polovinu příběhu knihy (a jedinou výtku mám Zemeckisovi k tomu typicky americkému "sladkobolnému" závěru o smrti z AIDS), ale je to věru jeden z nejlepších filmů v dějinách..
Kniha s tímto svébytným jménem je skutečně skvělým obrazem dnešní společnosti. Drsné, vulgární, místy pornografické, ale pro mne až nepřiznatelně pravdivé. Doporučuji!
Další knihu ze Zlaté edice nakl. Jota jsem nedokázal odložit z ruky, dokud jsem nepřečetl poslední stránku. Drsný příběh z drsné jižanské Americky v drsné době hospodářské krize v třicátých letech dvacátého století. Hlavní hrdinkou je Serena, novomanželka majitele velké dřevařské společnosti. A jak už podnázev knihy říká - když žena touží po moci -, firma v Severní Karolině je pro ní jen odrazový můstek. Kniha se vlastně dá částečně považovat za detektivku, zvláště v jejím závěru. Hlavním kladem knihy je příběh, a pak především charakteristika - vykreslení jednotlivých postav, o kterých se nedá říkat, že jsou tuctové. Vřele doporučuji.