Carmilla (převyprávění)
Josef Pepson Snětivý (p)
Carmilla je gotická novela Josepha Sheridana Le Fanu. Poprvé byla publikována v roce 1872 a vypráví příběh mladé ženy, jež podlehla vlivu upírky jménem Carmilla. Podle románu Josepha Sheridana LeFanu převyprávěl Josef Snětivý. Carmilla je právem považována za jednu ze dvou nejslavnějších a nejoblíbenějších vampýrských knih - tou druhou je Dracula Brama Stokera (kterého Carmilla zásadně ovlivnila). Lauře je devatenáct let a žije s otcem na zámku ve Štýrsku. Otec se jí snaží nahradit i matku, která jí zemřela velmi záhy, a tak Laura prožívá dětství i dospívání plné lásky a přepychu. Touží po vztahu a milování s mužem, což ale u neprovdané dívky jejího společenského postavení není v 19. století dost dobře možné, a tak svou potřebu něhy ukájí v náručích přítelkyň. Právě jedna z nich, Berta, neteř a schovanka otcova přítele generála Spielsdorfa, však za záhadných okolností náhle umírá, právě když má přijet za Laurou na návštěvu. V tu chvíli se za okolností neméně podivných zjeví překrásná Carmilla, která se zdá být více než dostatečnou náhradou zemřelé přítelkyně. Carmillina matka poprosí Lauřina otce, aby se Carmilly na nějakou dobu ujal, než se ona vrátí z neodkladné a nebezpečné cesty. Otec na Lauřino naléhání svolí a Laura, zcela očarovaná nevšední Carmillinou krásou a jejím zvláštním charismatem, si užívá milování i něžného přátelství s tajemnou návštěvnicí. Méně příjemné jsou už zvláštnosti Carmillina chování a především její časté citové výlevy vůči Lauře, které ji uvádějí do rozpaků, byť dotekům se ani trochu nebrání... Navíc ji po nějakém čase začnou pronásledovat příznaky podivné choroby a také příšerné sny, až příliš podobné noční můře z raného dětství. Laura už nemá sílu vzdorovat Carmille, která jako by z ní vysávala všechen život. Také v okolí se množí případy lidí, kteří zakoušejí něco podobného, ovšem ti na rozdíl od ní záhy umírají. Ve chvíli, kdy se zdá, že podobný osud čeká i nešťastnou Lauru, se na scéně objevuje generál Spielsdorf, aby za pomoci svého záhadného přítele barona Vordenburga vykonal pomstu na nestvůře, která zahubila jeho neteř Bertu. Pátrání po ní ho zavádí do rozvalin zámku Karnstein, kde se jednoho podzimního podvečera setká nejen s Laurou a jejím otcem, ale i s Carmillou. Jak jejich setkání dopadne? Je Carmillina podobnost s dávno zemřelou Mircallou, hraběnkou z Karnsteinu, a s Bertinou přítelkyní Millarcou jen čistě náhodná? Podaří se Lauře uniknout ze spárů smrtonosné lásky? A co je třeba udělat pro to, aby byla z kraje sňata kletba těch, kteří nemohou odpočívat v pokoji? Odpověď najdete v rozuzlení strhující novely irského klasika Josepha Sheridana Le Fanu, kterou v moderním duchu přeložil a převyprávěl Josef „Pepson" Snětivý.... celý text
Přidat komentář
Upírská gotická novela o záhadné cizince, která je stejně tak krásná jako je nebezpečná. Kdysi dávno by mě příběh nadchl. Ale když máte za sebou Draculu, Anitu Blake, Pravou krev či Červený vrch - tak vám to přijde spíš úsměvné.
Hodně předvídatelné, ale čtivé. Co mě překvapilo - na tu dobu velmi otevřená zpověď o lesbické lásce.
Nepříliš působivé.
Byť novátorské, tak bez atmosféry a strachu.
Nakolik je text upraven převyprávěním, mohu jen spekulovat.
Ale zřejmě je uzpůsoben pouze dnešnímu čtenáři.
Zápletka je očividná, způsob řešení se brzy nabízí, a tak překvapí pouze jemný vyprávěcí styl, nehodící se pro hororovou novelu.
Respektuji 19.století a přijímám nabídku z toho již dávného času.
Za zmínku stojí popisovaný milostný život mladých dívek (vysvětleno v doslovu) a postava upíra hraběnky, z které vzešel slavnější Dracula.
Ale upřímně, od čtení příliš neočekávejte...
Velice příjemná jednohubka gotického rázu. Pro milovníky upírských žánrů mohu jen doporučit, osobně mě nejvíc bavilo vnitřní srovnání s Interview s upírem, co se pojetí vztahu vypravěčky a Carmilly týče.
Dvě hvězdy strhávám za český překlad. Jako pardón, možná (spíš určitě) jsem hnidopich, ale výraz "v pohodě", ať už užitý v přímé či nepřímé řeč, v gotickém románu prostě nepřekousnu.
Na svoji dobu velmi odvážný a průkopnický počin! Teď už si jen doplnit vzdělání a navázat přečtením Draculy od Brama Stokera, kterého Carmilla ovlinila. Svým rozsahem se dá Carmilla slupnout poměrně rychle a i přes zub času se mi pěkně četla. Čím byla odvážná? Inu tím, že celkem otevřeně líčí lesbický vztah, což muselo být tenkrát literárně krapet nevídané. Novela nemá vyloženě komplikovaný jazyk, mysteriózní zápletka je v úvodu dobře rozehraná a kupodivu má dobře vykreslené postavy včetně vygradovaného závěru. Spokojenost.
Knihu lze zařadit do žánru gotická novela. Je prvním známým dílem, které spojuje prvky vampirismu a lesbické lásky. BRAM STOKER se nechal inspirovat touto knihou při psaní knihy Drakula. Pokud porovnám knihu Dracula s knihou Carmilla, tak více se mi líbila kniha Dracula, která byla mnohem propracovanější a napínavější. Knihu jsem četl několik dní. Také některé scény mi nahnaly strach. Carmilla je kniha na jedno odpoledne, taková jednohubka. Kniha se četla dobře, styl psaní se mi líbil, většinou jsem se nebál. :)
Překladatel Josef Pepson Snětivý v Doslovu uvádí: "S ohledem na dnešní čtenářky a čtenáře jsem si dovolil potlačit poněkud rozbujelou popisnost originálu a naopak zvýraznit detail či emoci tam, kde jsem to považoval za vhodné. Jinak ale před Vámi vyvstává Carmilla, tato nejslavnější vampýrka všech dob, v celé své původní kráse, byť v modernějších šatech."
Kniha neurazí, ale ani bůhví jak nenadchne. Spíš taková oddechovka pro chvíle oddechu od jiné literatury. Víceméně jednohubka s ženskou verzí Drákuly a vztahu dvou žen. Pro mě průměr :)
Velmi kratičká, avšak děsivá novela o upírce Carmille se mi velmi líbila. Hlavní postava Laura, která celý příběh vypráví líčí svůj děsiví zážitek opravdu realisticky. Koneckonců celá novela vyznívá reálně. Carmilla, na první pohled mladá dívka, která je na návštěvě u Laury, vám přijde přeci jen od začátku podivná. A také, že ano! Z této mladé dívky se nakonec vyklube staletá hraběnka, která touží po krvi. Několik dívek z okolí jí podlehlo a teď je na řade Laura...
Opravdu skvělá gotická novela, která kombinuje prvky vampyrismu a lesbické lásky... Rozhodně pro milovníky hororů a upírů jasná volba!
Kniha splní, co od ní čtenář očekává. Dobrodružný a strašidelný, odpočinkový, pěkně odvyprávěný příběh z doby před dvěma stoletími. Bonusem je pak překvapivé zjištění, jak v té, zřejmě daleko prudérnější době, než je ta naše, kvetla lesbická láska. Takže - jak píše v doslovu mého vydání překladatel - je to vlastně i dílko erotické.
Odpočinková četba, trochu moc krátká ale bavila mě. Za mě doporučuji koho baví upírská tématika.
Myslím, že bych měla opravit anotaci. Když se totiž řekne "upírská kniha", vybaví se lidem místo Carmilly spíše Stmívání. A to je podle mě škoda.
Každopádně, kniha Carmilla je uzounká. Sto stránek, pche! Jenže celkem rychlé čtení mi znesnadnilo převyprávění. Tak buď tu knihu nechám v originále, nebo ji celou převyprávím, v moderním jazyce, jak malým fakanům! A neudělám to jen tak napůl.
Nicméně, abych pokročila. Již jsem zmiňovala, že kniha má jen krátkých sto stránek. A na mě to prostě bylo málo. Tuhle chybu ale taky tak trochu svaluji na pana překladatele, protože on sám v doslovu zmiňuje, že pár těch nudných pasáží vyškrtl a poupravil. Což mě celkem mrzí.
Jinak, knihu bych s klidným srdcem nazvala "gotická klasika", nebo i "klasická gotika". Má to atmosféru, spád, nadpřirozené prvky a mně se to líbilo. Neběhal mi z toho mráz po zádech, ale líbilo se mi to.
Novela s nádechem hororu a lesbické romance. Četla se mi dobře, jen někdy mě vážně rušil překlad, ale to se nedá nic dělat. Ale příběh jako takový se mi líbil, začíná nevinně seznámením dvou dívek, které se zvrhne k lesnickému vztahu. Ale to není všechno, vše je opředeno tajemnou atmosférou a v neposlední řadě je zde upírka. Tato tenoučká knížečka se mi vážně líbila. Doporučuji.
Bez mučení se přiznám, že o Carmille jsem dlouhou dobu nevěděla (upíři u mě vždy začínali s hrabětem Drákulou). Čekala jsem klasický gotický román s lehkým oparem tajemna, nikoliv onen silný erotický náboj, který Carmillu/Mircallu provází na každém jejím kroku. Carmilla je démonická, podmanivá a bez ohledu na sexuální orientaci pochopíte, proč jí mnozí padli za oběť.
Co ruší čtení, je český překlad. Brr! Tak buď převedu gotický román do "moderní" češtiny nebo ponechám ten patos a balast, rozhodně nepřeskakuji z jednoho do druhého. Pak vznikne takovýto prapodivný zplozenec. Naštěstí mě Carmilla uchvátila natolik, že jsem překousla i tuhle "maličkost".
Když se řekne upíří příběh, hned vytanou na mysli dvě jména - Drákula a literárně trochu méně známá Carmilla. Konečně jsem se k dílu Le Fana dostal (ano, ostudně pozdě, ale přece) a byla to sladká gotická novelka. Dech jsem hrůzou sice neztrácel, ale šok se dostavil, když z Carmilly čišel erotický nádech. Vlastně to nemálo vysvětluje jistou erotičnost s upíry spojenou, ale v rámci Le Fanova díla je vpravdě překvapivé, že se nebál hovořit (ačkoli dle všeho nikoli do detailu) o věcech, o nichž se veřejně nemluvilo a v době prvního vydání to muselo čtenáři nemálo otřást. A pokud znáte Drákulu, pak Stokerovu inspiraci poznáte velmi snadno. Suma sumárum je tenhle příběh na pár hodin příjemné četby se scénami, které jsou mé zdravě zvrácené mysli velice milé.
Avšak! Avšak si budu muset sehnat jiný překlad, abych si chvíle s Carmillou více vychutnal nebo rovnou originál. Je pro mě totiž zcela nepochopitelné, proč se páně Snětivý rozhodl tenhle příběh převyprávět! Tento přístup jsem chápal vždy jen v případě převyprávění pro děti. V dospělé literatuře se mi to zdá naprosto vulgárním, jako kdyby překladatel ze čtenářů dělal naprosté hlupce nebo dával najevo svou nadřazenost, jak skvěle ovládá jazyk a prznění klasiky. Převypravování mě uráží. Le Fanu však nemůže za to, že zplodil nádhernou postavu, kterou se moderna rozhodla nejednou znásilnit. Pardon, že jsem se nechal trochu unést, ale nedovedl jsem mlčet.
Předchůdce Stokera přistupuje k tématu s větší naivitou (danou i povahou vypravěčky) a zejména nižší variabilitou - oproti Viktoriány oblíbené kombinaci několika svědectví, forem a narátorů je Carmilla s jediným zdrojem poněkud chudičká. Ale obrovská škoda, že to nevyšlo v nějakém lépe přeloženém a vkusnějším gotickém vydání. Elektronická varianta sice čtenáře ušetří utrpení fyzického kontaktu s neestetickým svazečkem, nicméně k nastolené atmosféře by se tentokrát lépe hodil papír.
Knihu jsem přečetla jedním dechem! Do děje mě příběh vtáhl hned. Je to nádherně zpracované i když hubené. Carmilla mi byla strašně sympatická a konec knihy mne mrzel. I ona se přeci musela živit, ne? Určitě si tento historický a tajuplný příběh přečtu znovu a ráda bych ho uvítala ve své knihovničce! Všem doporučuji!
Tato kniha o upírech vyzývá věřit upírům! Nedivila bych se kdyby tento příběh byl pravdivý!
No nijak úžasné to nebylo.. čekala jsem od toho víc. Taková příjemná oddychovka. Zkusím si přečíst původní delší vydání a uvidíme :)
s notoricky známou povídkou Carmilla jsem se setkal už v hooodně horrorových výběrech a dá se říct,že ji znám prakticky už na zpaměť-jeden z nejlepších gothic horrorů,co jsem kdy četl(poprvé v knize Rej upírů už jako malej kluk).Vše je opravdu velice jemně naservírováno a podáno,aby děj čím dál víc gradoval,až do finále-v poslední kapitole,tuším retrospektiva se vše objasní..Z mého pohledu minimálně tak dobré jako Dracula,jen kratší
Štítky knihy
upíři gotické romány viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 2011 |  Tři vánoční dárky |
| 2017 | Vánoční zázraky |
| 2018 | Tři vánoční přání |
| 2015 | 2x mistři klasického hororu: Klenot sedmi hvězd / Carmilla |
| 2014 | Tomáš Řepka - Neuhýbám |
Kniha Carmilla (převyprávění) je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 113x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 70x |
| Chystám se číst | 25x |
| Chci si koupit | 6x |
Celkem zajímavý příběh, pokud máte rádi upíry. Ona gotická atmosféra z téhle knihy přímo dýchá. Upíři jsou zde vykreslení zcela klasickým způsobem. Spaní v rakvi, nesnášenlivost křesťanských obřadů apid. Zajímavé je, že jim příliš nevadí denní světlo.
Na hodně mistech je Carmilla zařazena žánrově mezi erotické romány, nicméně já s tímhle nesouhlasím. V době svého vzniku to nepochybně mohlo být pohoršující až revoluční psát otevřeně o lesbickém vztahu, ale žádné explicitní popisy určitě nečekejte. Jistý erotický náboj tam je, ale popis většinou končí něčím jako "milovaly jsme se dvakrát denně". Nevím, na kolik je to způsobeno překladem nebo "převyprávěním", ale erotickou knihu si představuji jinak.
Jednohubka na jeden večer, která není nikterak hluboká, ale přesně splnila očekávání, které jsem od gotické upířiny čekal. Nicméně z tématu se rozhodně dalo vytěžit výrazně více.