Blue komentáře u knih
Tento ediční počin je sám o sobě velmi záslužný. Zajímavý text spolu s úvodem a závěrem, které osvětlují jeho vznik a další okolnosti, tvoří dohromady úžasnou knihu, která, byť je určena primárně mládeži, přinese velké poučení a radost i dospělému.
Originální námět, nápadité zpracování, zkrátka osvěžující zážitek. Jen ten konec mě mrzel. Proto pouze čtyři hvězdy.
Jiří Weil nebyl a nikdy nebude masově čten. Je to škoda. Kdo chce číst skutečně autentické svědectví o realitě Sovětského svazu 30. let, nechť neváhá. Je to skvělé, byť poněkud šedivé a ne zrovna napínavé čtení. Ale v tom to je.
Nejlepší, co jsem od Boyda přečetl. Pasáže o chování opičáků, tak podobném chování lidí, jsem četl několikrát a běhal mi mráz po zádech. Velmi doporučuji.
Velmi půvabná kniha, kterou by člověk od autora velkých historických cyklů snad ani nečekal. Možná i proto, že stojí ve stínu historické pentalogie a trilogie, je dobré Třináctou komnatu doporučovat. Skutečně stojí za to.
Zvláštní věc, mně se v tomto případě více líbil film, ten mě skutečně dojal.
Nevšiml jsem si, že by se to někde zdůrazňovalo, ale podle mne je Macurova tetralogie jednou z největších hodnot, které nám v české literatuře přinesla 90. léta. V rámci historického románu je to úplná špička. Osobně si nejvíce považuju Guvernantky, ta je napsána překrásným jazykem.
Je to dnes už dost naivní a hlavně předvídatelné čtení, ale i tak se jedná o příjemnou záležitost. Díky za každého Batličku.
V televizním dokumentu Gentleman J. Š. Škvorecký říká, že si této své knihy cení nejvíc. Kdysi v Samožerbuchu psal, že nejraději má Prima sezónu. S tím bych souhlasil více. Nevěsta se nepovedla. Se svou "stříhací metodou" tady došel až na samu mez srozumitelnosti, kniha se příliš rozbíhá do několika nesouvisejících celků a není tak úplně čtivá. Což pro Škvoreckého bylo vždycky samozřejmostí.
Dle mého bývá Inženýr oprávněně vyhlašován za vrcholné dílo J.Š. Je to velmi inteligentní a moudré čtení, k osudům jeho hrdinů se dá vracet. Navíc jsou to "ilustrované" dějiny naší společnosti od 40. do 70. let.
Po přečtení, a vlastně už při čtení, u mne převládaly spíše rozpaky. Tady opravdu nevím, co tím chtěla autorka říci. Po Tajze je to zklamání.
Nejlepší kniha od Hůlové a pro mne i jedna z nejlepších knih od současných českých autorů.
První kniha, kterou jsem od Škvoreckého přečetl. Byl to tenkrát skutečně text o nejdůležitějších věcech života. Takže pak šly v rychlém sledu i jeho ostatní knihy.
Velmi pravdivá a drsná kniha. Pokud Ota Filip skutečně prožíval události, které popisuje, není mu co závidět. Na druhou stranu jako čtenáři buďme rádi, že se to stalo, nebýt toho, byli bychom ochuzeni o mimořádný čtenářský zážitek a česká literatura o jednu významnou knihu.
Tohle je skutečně literatura s velkým L. Občas bývám mile překvapen, když vedle profláknutých spisovatelů z učebnic objevím někoho "neznámého" s originálním rukopisem.
Čekal jsem Jacka Londona a dostal jsem Cormaca McCarthyho. Nic proti tomu. Četba je to velmi poutavá, kniha se čte jedním dechem a uvízne čtenáři na dlouho v hlavě díky nečekané události v polovině textu. Od absolutního hodnocení mě nicméně odrazuje podle mne vykonstruovaná výchozí situace. Úplně se mi nezdá představa, že třináctiletého kluka jen tak jeho matka pustí na rok do divočiny. Ale možná jsou na to na Aljašce zvyklí. Knihu vřele doporučuji, poslední dobou se mi nestává moc často, že by se mi něco takhle líbilo. 90%
Pěkné čtení, autorka nezastává žádnou vyhraněnou ideologickou pozici, nikomu nestraní, objektivně popisuje lidské osudy, se kterými zamíchala divoká doba. První, a také nejdelší povídka, nezapadá mezi ostatních pět, které jsou více sjednoceny jednotou místa a doby a vlastně i postav a tvoří nějaký přirozený celek. To mi trochu vadilo.
Pozoruhodná kniha, u níž čtenář zažívá velmi rozporuplné pocity. Jelikož po této knize sahá zpravidla čtenář westernů, má pocit rozčarování, že hrdinové jeho oblíbených příběhů byli ve skutečnosti poněkud jiní a vůbec reálie, jež zná z kovbojek, tak úplně neodpovídaly skutečnosti. Na druhou stranu je tento čtenář rád, že se dozvěděl hodně zajímavých věcí a získal určitý nadhled nad věcí. A obrovské potěšení skýtá jazyk, Brdečkova nádherná čeština plná jemného humoru. Měl jsem k dispozici druhé vydání knihy, do níž chtěl údajně autor přispět ještě jednou pistolnickou historií, což už mu pro časné úmrtí ale nebylo dopřáno. Je to velká škoda.