Škola Malého stromu

90 10. května

Ak je táto kniha literárny podvod zo strany autora, tak veľmi vydarený.
Hoci tu nie sú opisované autentické, ale iba fiktívne zážitky malého chlapca, ktoré prežil u svojich čerokézských prarodičov v Apalačských horách, kniha týmto vôbec nestráca na sile svojich krásnych posolstiev...
Tento kontroverzný autor si dokázal získať aj moje sympatie predovšetkým svojou nenásilnou propagáciou jednoduchého života v harmónii s prírodou a tradíciami.

3 20. března

Překrásná kniha, která vezme za srdce. Psaná s moudrostí a lehkostí!

13 09. ledna

Příběh, který se dostane pod kůži.... Boj Indiánů se v Americe odehrával v době dávno minulé, ale tito lidé se museli smířit se situací, kdy vám někdo cizí, kdo se z nějakého – lidsky nevysvětlitelného, jen mocí – důvodu postavil nad vás a vše, od půdy přes majetek po svobodu vám vzal. Ale ne srdce a duši! O tom je tato kniha.

Je vyprávěna generací, jež to nezažila – malým chlapcem, kterému jeho prarodiče předávají lásku a odpuštění (tomu se říká boj za lidská práva - ČV´23) tak, aby jeho srdce ani duše netrpěli. Popisy jsou někdy hrubé, obsahem i použitým jazykem, ale nic to nemění na poslání příběhu. Chápu proč je tato kniha tak oblíbená a že jejímu souznění s přírodou a životem tolik čtenářů podlehlo. Jsem jedním z nich.

41 09. ledna

"Dědeček říkal, že je vo moc lepčí někomu vysvětlit, jak se co dělá, než mu něco dávat. Říkal, dyž někoho naučíš, jak si má sám poradit, bude v pohodě; ale dyž mu třeba něco dáš a přitom ho nic nenaučíš, budeš ho mít na krku až do konce svýho smrtelnýho života. Dědeček říkal, že mu vlastně prokazuješ medvědí službu, protože dyž bude na tobě závislej, vemeš mu jeho charakter. Vlastně ho vo charakter vokradeš.
Dědeček říkal, že někerý lidi se můžou vytahovat, že pořád někomu něco dávaj, dělá jim to víc dobře než těm, co něco dostávaj; ačkoliv by bylo lepší, dyby svýho bližního něco pořádnýho naučili, aby se moh spolehnout sám na sebe.
Dědeček říkal, že lidská povaha už je taková, že sou lidi, kerejm došlo, že druhejm lidem dělá dobře, dyž se můžou vytahovat, a tak ze sebe dělaj takový ubožáky, že by po nich ani pes neštěk. A tak se naučili štěkat sami na pány Vejtahy, místo aby si zachovali charakter. Říkal, že pořád kňučej vo almužnu, zatímco by potřebovali, aby je někdo pořádně kopnul tvrdou botou do zadku."

Dědeček byl moudrý muž. Výše uvedený citát by se měl (ve spisovné češtině) tesat zlatými písmeny do mramorové desky a tím šutrem omlátit hlavy všech dobroserů, kteří za peníze daňových poplatníků vytvářejí jedině přemnožené davy nezodpovědných budižkničemů.
Nebudu řešit charakter autora, pravdivost příběhu ba ani ten použitý jazyk, obtížný pro osobu nelibě snášející prznění mateřštiny. "Školu Malého stromu" jsem absolvovala formou skvěle zpracované audioknihy a byl to pro mě ohromně milý, po duši hladící zážitek. Rozhodně v prvních dvou třetinách, ta poslední poněkud potemněla, ale v nejmenším nesnížila dojmy, zaslzela jsem si kvalitně. Píšu okouzlujícímu Malému stromu jedničku s hvězdičkou a za několik let se do jeho školy jistě vrátím. Pravděpodobně opět ušima. 95%

1 09.10.2022

Pěkný příběh, ale styl psaní mi nevyhovoval a ke čtení jsem se musela často nutit.

07.10.2022

Krásný příběh o soužití indiánského chlapce s babičkou a dědou. V knize zaujmou popisy přírody a zazní spousta jednoduchých a přitom důležitých mouder. Ke konci jsem brečela jako želva.

1 20.08.2022

Tá nádherná, príťažlivá jednoduchosť, ako žili postavy v tejto knihe ma neskutočne dojíma. A to zžitie s prírodou, ktoré my, 'civilizovaní ľudia' poslednú dobu hľadáme, no ideme na to z úplne opačného konca... Pričom stačí len jedna vec, ako povedal starý otec Malého stromu; lesy ťa nakŕmia, ak s nimi žiješ, namiesto toho, aby si ich ničil...