Beltrix komentáře u knih
Akční scény byly skvělé. Vztahy mezi sedmi velmi odlišnými polobohy působily realisticky, ale chyběly mi pohledy Hazel a Franka. Ten Annabethin pohled mi ale přišel dost nepovedený. Jakožto postava, kterou známe již od první knihy první série, je už zavedená a podrobně popsaná, její myšlenkové pochody mi s ní ne vždy korespondovaly.
Hurá! Percy je zpět. Tenhle díl mě bavil víc než ten předchozí, protože Percy je prostě skvělý. Ani Hazel a Frank nejsou špatní, ale nefunguje to tak dobře jako původní série, kde byl pouze Percy ten výjimečný a Annabeth s Groverem sice neměli extraúžasné schopnosti, ale dovedli si poradit jinak. Tady jsou superúžasní se supersmutnými životními příběhy všichni, a ztrácí to tak svou výjimečnost. Zatímco Percyho první výprava byla velmi svižná, tady působila skoro pomalu, především kvůli často zmiňovaným pauzám na jídlo a spánek, které sice chápu, ale rušily tempo příběhu. No a konec, respektive porážka nepřátel mi přišla příliš snadná, což je ale problémem skoro všech Riordanových knížek. Nepřátelé jsou popisováni jako takřka neporazitelní, ale nakonec je cesta k nim mnohem obtížnější než jejich samotná porážka. Z vedlejších postav musím zmínit Octaviána, který by se bezpochyby velmi přátelil s Dolores Umbridge, ale je opravdu dobře napsaný. A užila jsem si i Arése/Marse, kterému byl dán větší prostor.
Mé první setkání s Urbanovým dílem a proběhlo úspěšně. Jednoznačně se podobá dílům Dana Browna, ale tohle mi přišlo ukotvenější v realitě. Napětí spolu s prostředím Santiniho staveb na mě fungovalo, tak jak mělo.
Jedná se o sborník příspěvků, které se týkají genderu a médií, jinak jsou však příjemně rozličné a nabízí tak mnoho různých pohledů. Jen by neškodilo, kdyby všechny příspěvky prošly stejnou korekturou, protože ač ve většině nenajdete chybu snad žádnou, především v jednom z nich najdete několik chyb na každé straně.
Ač název knihy jsem znala již dávno, děj jsem neznala vůbec. Nejspíš se u mě projevuje to, že žiju v naprosto odlišné době, ale postavy a děj mi nebyly blízké. Snad jen Kostelnička a její snaha zachovat za každou cenu dobrou pověst svou a Jenůfčinu působí trochu nadčasově.
Velmi čtivé vyprávění o osudech převážně manželek českých králů.
Ač jsem Harryho Pottera kdysi opravu zbožňovala a teď se k němu navracím, tak téhle knize jsem se nějak podvědomě vyhýbala, možná ze strachu, že půjde o nudnou encyklopedii. Nakonec mě vcelku příjemně překvapila svou čtivostí.
Uhrančivá novela, jejíž jedenáctiletou hlavní hrdinku obklopuje pestrá směsice postav, z které si dívka sama musí vybrat ty, kteří mají dobré úmysly a ty kteří nikoli.
Nostalgie z dětství, vzpomínky na prázdniny u tety. Jinak stále překvapivě čtivá kniha, až na ty anachronismy.
Popravdě nevím, co k téhle knížce říct. Vypravěč není moc sympatický, příběh není pro mě jakožto dospělou moc zajímavý...
Hlavní hrdinka je sympatická, ničeho se nezalekne a s humorem si se vším poradí.
První světová válka podaná skrze osud šestileté holčičky, které se děje spousta příkoří, ale nakonec si v klášteře, kam je umístěna po smrti matky, získává kamarádky. Už dlouho na mě nějaká kniha tak hluboce nezapůsobila, obzvláště závěrečná část, kdy děvčata z kláštera, která zpočátku čtenáři lezou na nervy svým chováním k Jance a která se postupně naučí znát, odcházejí jedna po druhé.
Neuvěřitelně smutný příběh o mladé ženě, která vzdá boj s předsudky ohledně jejího neznámého původu a přijmou jí "přidělenou" neřest za svou.
Krásná vzpomínka na dobu dospívání, kdy člověk chtěl vyletět z hnízda, ale ještě ne tak úplně.
Po předchozí sérii jsem se dost těšila, ale přišlo zklamání. Zatímco s Percym jsme objevovali jeho schopnosti a nový svět, tady ten svět už známe, tak to chtěl autor urychlit a dal nám hned tři nové hrdiny, kteří závratnou rychlostí objevují své schopnosti a ačkoliv dva z nich nikdy předtím nebojovali a nemají výcvik se zbraněmi, tak například Piper už třetí den poté, co se dozvěděla, že je polokrevná, úspěšně zabíjí šestiruké obry dýkou, s kterou nemá absolutně žádné zkušenosti. A takhle to působí naprosto celou knihu, všechno uspěchané a vyhnané na maximum. Postavy nejsou úplně špatné, ale Jason a Piper jsou nudní, Leo je občas vtipný, ale hlavně otravný.
Přemýšlela jsem, jestli tomu dát 5 hvězdiček, protože k tomuhle dílu mám pár výhrad, ale nakonec jsem je dala. Ono je dost těžké budovat příběh a vytvořit uspokojivé vyvrcholení, tady se to povedlo. Nicméně teda ta čísla bojovníků na straně bohů (a jejich docela úspěšné odrážení Kronovy mnohonásobně větší armády) mi přišla neuvěřitelná. Pracujeme s necelou stovkou dětí, s věkovým průměrem 15 let, která má za sebou několik (pokud je průměr příchodu 11-12 let, tak jde o 3-4 prázdniny) dvouměsíčních prázdnin v táboře a najednou zvládají zdolávat desítky nestvůr? To asi jediné mi nesedělo. Ale jinak opravdu skvělé završení této série.
Fascinující knih o lidské zlobě, lhaní sami sobě a o sebeobětování.
Těžko říct, nakolik jde o knihu popisující realitu pravdivě, nicméně je to čtivé a zajímavé.
Po několika letech se vracím k Shakespearovi a jde o návrat velmi milý. Postavy jsou vesměs sympatické, děj hezky svižně plyne a jazyk je skvěle rozdělený mezi šprýmaře a vyšší společnost. Nemám prostě co bych vytkla.