beanstk komentáře u knih
Dějiny jedné rodiny říznuté roadmovie otce se synem po Německu, Belgii, Lucembursku. Do poloviny to celkem šlo, pak už jsem dočítal jen silou vůle - iracionální chování hlavního hrdiny mne iritovalo čím dál více. A ještě varování - celé je to napsané (nebo vydané) formou jednolitého textu, není členění na kapitoly, ale ani na odstavce! Opravdu se to čte mimořádně obtížně...
Popis absurdit fungování vojenského zravotnictví, potažmo Pohraniční stráže koncem osmdesátých let. Humorných (většinou alkoholických) historek opět mnoho, ale s koncem knížky přicházejí i drsnější okamžiky k zamyšlení. Znalost prvního dílu není nutná, ale určitě ho dejte :-).
Jak uvádějí kolegové, zábavná jednohubka. K tématu vojenských lékařů za socíku doporučuji stejné zábavné Bílé barony od Jiřího Kučery.
Kdo četl Wintrovi od Deightona, bude částečně vědět, do čeho jde ... klasická rodinná sága versus nacistické Německo.
Trochu to připomíná Houellebecqovo Podvolení, tentokrát jde o podvolení se moci korporace, o podvolení se organizovanému cestovnímu ruchu a jevy s tím spojenými. Doporučuji i vzhledem ke spojení s Prahou.
Kdo má rád tento specifický subžánr katastrofického románu, ať spíše zkusí Havárii na sklonku dne, případně skvělý Gorazdův limit.
Výborný, uvěřitelný špionážní thriller. Jen škoda toho trochu useknutého konce. Doporučuji nenápadný, ale poctivě natočený film dle námětu - s McGregorem, Skarsgardem a N. Harris. Tam si konec rozumně a nenásilně vyfabulovali.
Jak píše Dolente, tato kniha je nejsilnější v popisu stavu duše a vnitřních monologů hlavního "hrdiny". Žádná aktuální "alkoholická" kniha není v tomto poctivější (Panáček, Úsměvy smutných mužů...). Měl jsem jednoho takového alkoholika (bohužel až do terminální fáze) v rodině a ty proslovy a zdůvodňování sedí... Existuje i kongeniální film Billyho Wildera (1945).
Zejména prostřední část se nedá nesrovnávat se stejně skvělým Clavellovým Králem krysou...
Velmi mi to připomnělo film Bad Lieutenant s Keitelem, případně remake s Cagem...
Typická rodinná sága na pozadí velkých dějin, v tomto případě zejména NDR. Připomnělo mi to skvělý Deightonův román Winterovi.
Okamžitě mi to připomnělo divadelní hru "Bůh masakru", rovněž i skvělé filmové zpracování s Christophem Waltzem, K. Winslett, Jodie Foster a J. C. Reillym ... Večeře má podobné téma, jen o poznání temnější.
Klasický tarantinovský model, příběhy jednotlivých (a téměř do jednoho divných) hrdinů se proplétají v luisianských močálech stižených hurikánem Katrina a ropnou havárií BP.
Britský předobraz skvělé anglické TV série i geniální americké předělávky s K. Spaceym. Politické intriky jsou, zdá se, všude stejné, zde podané s ostrovní noblesou...
Opravdu mrazivá kniha z Osvětimi. Pohled na masové vraždění očima tří fiktivních charakterů. Pro mne nejzajímavější postava - velitel tábora. Vždy přemýšlím, co se muselo honit hlavou velícím důstojníkům SS ve zde popisovaných letech 42-43 ... když postupně prozírali, že se vývoj války neodvratně otáčí ...
Jedna z mála výjimek, kdy se kvalita filmu vyrovná literární předloze. Knížka jde v úvahách hlavního hrdiny, v rozhovorech i v situacích více do hloubky, ale vše podstatné se podařilo na plátno přenést. Plus geniální Lasica, Satinský, Kodet, Řehák a Hlaváčová k tomu. Kniha i film = hořkosladký popis konce zahnívajícího socialismu.
Okouzlení technikou, (mordibním) sexem a popfilozofií ... vše namixováno typicky Cronenbergovsky. Zvláštní mi přišel jen ten úkrok k Severní Koreji.
Autor se ve všech svých dílech věnuje životu v komunismu. Tentokrát jde o bezčasí osmdesátých let a mladého začínajícího referenta na úseku cenzury masmédií. Osobně mi předchozí kniha Zatracení přišla mrazivější, útisk se hodně pohybuje v rovině alegorie. Nejsilnější je kniha v popisu tehdejších režimních rituálů, v používání tehdejšího ptydepe.
Oproti Vzpouře oceánů a zejména Limitu se to čte opravdu ztuha. Nápad jako takový (otrávení A. Šarona a spiknutí v tajných službách) přesně zapadá do kategorie politického thrilleru, ale na rozdíl od mistra žánru Forsytha kniha prostě nemá spád. Téměř 70% obsahu je prakticky expozice k finálnímu rozuzlení s opravdu podrobnými dějinami izraelsko-palestinského konfliktu - na beletrii tohoto typu prostě moc. Takže nápad skvělý, provedení tentokrát slabší, dočteno silou vůle.