BARBARRKA komentáře u knih

Tentokrát jsem docela zklamaná a velice ráda, že jsem knihu nekoupila a počkala, až bude v knihovně. Navíc se mi nelíbí ilustrace, protože samotný Saturnin je prostě hrozný (ostatní jsou mi celkem jedno). Ilustrátorka zřejmě zapomněla, jak ho vylíčil kdysi pan Jirotka...... úhledný/pohledný světlovlasý, sportovní typ ovládající bravurně mnoho sportů.... atd. Rozhodně ne, podivně rozbředlý chlapík s nemožnou šošolkou. Brrr! Docela mi to zkazilo dojem z četby a tím přispělo k negativnímu hodnocení. A to jsem byla ochotna autorovi dost odpustit, díky návratu známých postav a postaviček.

1 16.02.2024

Jestli ještě jednou uvidím slovní spojení "eroticky přitažlivé chlupy na mužné hrudi" začnu asi nahlas .... protestovat. Nicméně jsem knihu dočetla v jakémsi záchvatu masochismu a už nikdy více. O mě se sice říká, že bych v nouzi přelouskala i telefonní seznam, ale ten má více logiky pod jedním písmenem, než tohle na 462 stránkách.

1 19.05.2023

Dnes zakoupeno a už začínám litovat. Nebudu vynášet předčasné soudy, jen mě okamžitě popudila "inovace" bratra paní Barrymorové, který přece zahynul na blatech místo sira Henryho a navíc to nebyl žádný proslulý vrah, ale člověk spíše mdlého rozumu, který měl smůlu. Takže uvidíme, nečekáme přece žádný vrcholný umělecký zážitek, a "navazování" na příběh se očekává, dějotvorné zásahy do původních postav nikoliv. Nakonec jsem onu lítost přehodnotila a knihu jsem dočetla celkově spojená, neb mám ráda páně Mackův styl a zejména dobrou češtinu. Paradoxně mě nejvíc potěšil závěr věnovaný C. Doylovi.

1 17.01.2023

Považuji se za čtenáře zmlsaného, místy znuděného a Alberta Čubu jsem si pár večerů omrkávala na jevišti. Ale i tak jsem toto, nemohla předvídat. Knížku (je útlá) jsem zhltla stylem start - cíl a sedělo mi každé slovo. Oponentům doporučuji nechat se vtáhnou do atmosféry děje se vším všudy... a je fakt, že asi příslušnost k obyvatelům černého města mi to ještě více usnadňuje. V záplavě knih, které snad ani nestojí za použitý papír, příjemné překvapení... 5/5

Velmi příjemné čtení. Hrdinka není zrovna "standardní" šedesátnice, ale jak já ji rozumím ! Je tu humor, přiměřený nadhled a pragmatický postoj k životu a mateřství a také laskavé srdce...... i když se to občas snaží skrývat. Neúspěšně.
K německým autorům mám kladný vztah, zejména kvůli Hansi Falladovi. A pak je tu Lion Feuchtwanger, Erich Maria Remarque, Karel May, Erich Kästner.... a další.
Takže ano, malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti, jak pravila moje bezdětná, pětkrát šťastně provdaná prateta.

05.12.2023

Na nějakou dobu si dám o Sandry Brown pauzu. Ano, četlo se to celkem dobře a jejímu úsilí o pomstu jsem rozuměla a fandila. Co jí ale pořád nemohu odpustit, jsou eroticko-pornografická líčení příslušných událostí. Zbytečně snižují hodnotu knihy, která jinak má potenciál se se silnými příběhy hrdinů. Škoda, nebýt té pachuti porna, mohla to být dobrá kniha. Nejsem nijak prudérní, ale věci se dají vylíčit i jinak, aniž by utrpěl děj.

26.06.2023

Já mám tahle příběhy docela ráda. Začalo to Upířími deníky a sérií Stmívání a tím taky skončilo. Takže mě to nenadchlo, ale ani neurazilo, jen se nebudu pokoušet najít stejný žánr jinde. Měla bych se už jednou poučit, že když dva dělají/píšou totéž, není to totéž.