Aniga komentáře u knih

Tak už konečně máme budoucnost - 21.října 2015 již bylo :o)
Jedná se o úspěšné pokračování trilogie.
Ač pro mne také nejslabší díl, je však nutný, aby vše krásně zapadlo dál do třetího dílu.
Je až neuvěřitelné, kolik novinek se v roce 2015 vyplnilo (např. čtečka prstů, plochá televize, videokonference,...) a zase je tam něco i k pousmání, co se za tu dobu tak dopředu nevyvinulo (létající auto jako běžný dopravní prostředek, samo-vysoušecí bunda, která upravuje i velikosti a boty se samo-zavazováním, létající hoverboard, na kterém se sice co vím pracovalo, ale nemělo to zatím takové účinky, které čekali)
Pro mne jako fanouška nemohu hodnotit jinak než za pět, kniha se mi četla velmi dobře a dá se říct, že kopíruje téměř přesně film.

1 20.11.2015

Pokud by se mi někdo zeptal, jaký film mám nejraději, odpovím jednoznačně že Návrat do budoucnosti. Je to příběh, na kterém jsem vyrůstala, od dětství jsem každou scénu hltala a prostě dvojice Marty a Emmett je bezkonkurenční... :)
Kniha se mi líbila, našla jsem v ní drobnosti, které nebyly ve filmu, jenž znám snad nazpaměť, zpracované.
Pro mne je to výborná adaptace scénáře... přečtení mi dalo přesně to, co jsem čekala :o)
Pro fanoušky doporučuji.

3 19.11.2015

Jojo Moyesová opět nezklamala... do knihy jsem se začetla hnedka na první stránce :).
Děj je neuvěřitelně poutavý, snad každého musí vzít za srdíčko.
Příběh o lásce, zradě, pochopení, naděje, důvěřivosti, ctižádosti,..
Velký obdiv patří především Sophii, hodně těžce se mi četla část, která vypovídá o odchodu z městečka St. Péronne.
Zavírám oči a představuji si ošuntělý rám a v něm "Dívku, již jsi tu zanechal" a ten její výraz, který na každého působí jinak.. jak by jen zapůsobil na mne?

4 17.11.2015

Do knihy jsem se bohužel nedokázala plně začíst (což je veliká škoda) a proto hodnotím jen ***.
Každopádně ode mne velký obdiv p. Kaplickému, že dovedl zpracovat téma černé magie, jen jsem bohužel měla chvílemi pocit, že kniha naráží na stále dokola stejné myšlenky a děj by se mohl odvíjet rychleji.

2 15.11.2015

Velmi pěkně napsaný příběh o malé zapadlé vesničce Jindi, které "není snad zakreslena ani na mapě".
Ač jsem věděla, jak kniha dopadne (ano, podívala jsem se na konec, i když bych neměla), byl pro mne příběh poutavý a lidský.
Slečna Dora Kingové (hlavní postava příběhu) nám převypráví svoje začátky v této vesničce jako nástupkyně jejich bývalé učitelky Edie, postupně začíná poznávat, že její úloha zda není jen děti učit ve škole (jednotřídce), ale i vychovávat mimo školní vyučování.

1 08.11.2015

Bohužel jsem od knihy čekala něco jiného, doufala jsem, že se dozvím nějakou hlubší myšlenku, než se píše v samotné informaci o knížce.
Jak se uvedeno na obálce knihy: " Román je určen vyspělým čtenářům, kteří hledají v literatuře důvod k zamyšlení, k uvědomění si palčivých problémů naší současnosti." - bohužel asi nepatřím do této skupiny čtenářů, neboť kniha mi nezaujala... a přitom se to zdála se začátku tak slibná...

06.11.2015

Jedna z nejlepších knih, která se mi kdy dostala do rukou.
Příběh manželů Landauerových a jejich známých, kteří ve skleněném pokoji prožili svoji část života.
Kniha je členěna na pět hlavních sekcí. První a druhá sekce (nejzásadnější z knihy) mne naprosto dostala. Popis obývacího pokoje byl tak dokonalý, že jsem měla pocit, že stačí zavřít oči a sama stojím na podlaze, na které je položeno krémové linoleum, slunce probouzí onyxovou stěnu k životu, stačí jen zmáčknout tlačítko a okna zajedou, studený vzduch proudí dovnitř...
Hlavní dějovou linii (Liesel, Viktor , Hana, Oskar, Kata) dlouho asi nezapomenu.
Jen si myslím, že kniha by měla skončit v tom nejlepším, což bohužel tady nebylo. Tomáš a Zdenka - (část č.4) jen příběhu uškodila. Jak již naznačuje JitkaJak, "trapnost Hany" v této části bych vynechala. Přišlo mi to naprosto nevhodné.
Kvůli této části a závěru, který se mi také moc nelíbil bych dala čtyři hvězdičky, ale vzhledem k první zásadní části hodnotím za *****.
PS: Třeba se jednou do vily č. 45 v ulici Černopolní sama podívám, až uznám, že je k tomu ta pravá chvíle... (příteli, děkuji za doporučení knihy)

6 03.11.2015

Povedený příběh o "Tom, co je moje".
Perfektně promyšlený děj, kniha se četla velice dobře.
Konec mne dostal, posledních pár stránek nešlo odložit knihu, nejvíce se mi líbilo, jak polední kapitola navázala na první a vše dostalo smysl.
Pokud se mi do rukou dostane další titul od Anne Holt, nebudu váhat :)

1 31.10.2015

Zdařilé pokračování této série. Je nutné si přečíst předešlé díly, aby "okrajový a zároveň hlavní" příběh Henninga dával smysl.
Bylo velmi příjemné, že příběh byl napsán i ze strany Nory.
Samotný děj o Heddě a celé její rodině byl promyšlený a pěkně autorem zpracovaný.
Nejvíce se mi líbilo, že zápletka "Heddino zmizení" se protne z minulých knih, najednou se objevují nám známé postavy v novém světle, jak bychom je nečekali.
Na obálkách knih se dozvídáme, že by celkem mělo být v sérii šest knih, na obálce Horké půdy se najednou mluví jen o pěti knihách.... už nyní se však těším na další a uvidíme, zda bude poslední nebo se nakonec dočkáme ještě jedné :)

4 25.10.2015

Výborné pokračování.... kniha nenudila, jen je opravdu zapotřebí si přečíst alespoň minulý díl "Fantomová bolest", aby čtenář znal postavy a nebyl zmatený kdo je vlastně kdo a proč je to takto.
Jen jsem trochu čekala, že se dozvíme více z toho, jak Henning prožíval se sestrou své dětství a hlavně dospívání... ale myslím, že se toho dočkáme v dalších dílech :)

18.10.2015

Těžko hodnotit knihu, kterou bych jsem si ke čtení nevybrala sama, dle obsahu.
Každopádně jsem ji měla v ruce a když už je doma, řekla jsem si, proč to nezkusit a třeba budu mile překvapena.
Překvapení se ovšem nekonalo.
Měla jsem problém se orientovat v kapitolách. Vůbec jsem někdy netušila, kde se děj odehrává a v jakém období a s kým vůbec. Samozřejmě pak mi to došlo (ale že to trvalo).
Když se zamyslím nad celým obsahem knihy, bohužel mi to žádnou podstatnou myšlenku nepřineslo.
Jedniný plus knihy pro mne bylo to, že ač jsem děj pořádně nechápala, překvapivě se mi četl snadno.
Za mne dneska jen 1*. Možná bych po druhém přečtení dala více,ale na to už nemám chuť ani sílu.

2 12.10.2015

Od paní Javořické je to moje druhá kniha a opět nezklamala. Jedná se o pěkné příběhy, které přinesl sám život.
Také nevím, jakou povídku bych vybrala za nejvíce zajímavou, ale nejméně mne zaujala hnedka první - stejného názvu jako kniha : Koukol v pšenici.

1 09.10.2015

Příběh o dívce, která je "hozena" do světa dospělých ve chvíli, kdy tatínka odvede gestapo z její rodné chalupy a ona se zachrání pouze tím, že nebyla doma. Stázka je tím pádem nucena odejít ihned z domova a najít si vlastní cestičku svým osudem.
Je to kniha o odvaze pomoci druhým ve chvílích, kdy sami na tom nejsme zrovna nejlépe, ale i o tom, že je potřeba důvěřovat, ale i prověřovat, ne všichni Češi táhnou za války spolu.
Po přečtění knihy však tápu, komu v dnešní době je kniha určena. Myslím, že současná mládež si ji asi se zaujatím nepřečte (mnoho starších výrazů a obratů) a pro dospělé zase tomu něco chybí, co by mi nutilo o ději uvažovat do podrobností.

1 08.10.2015

Nejprve jsem si přečetla druhý díl série Juul Henning - Fantomová bolest a byla jsem naprosto nadšená, takže jsem neváhala si přečíst tento první díl - Kamenný déšť.
Za začátku je tedy pravda, že mi kniha moc nebavila, neboť jsem se dozvěděla vše, co jsem si postupně vydedukovala z druhého dílu (požár v bytě, rozvod, atd..), ale jakmile se kniha začala točit kolem samotného případu "Mrtvoly ve stanu na Ekebergské pláni", nemohla jsem se od děje odtrhnout.
Výborně promyšlená zápletka.... takže hodnotím za *****.
A těším na další díl :)

1 06.10.2015

Naprosto skvělá kniha - dostal se mi náhodou do rukou tento druhý díl a neváhám si zakoupit a přečíst první díl (Kamenný déšť) a popř. i další knihy, pokud se mi série takto dál bude líbit.
Moc pěkné zpracování obálky, krátké kapitoly, hodně střídavý děj.
Jen také jsem měla pak i problém si zapamatovat všechna ta norská jména, abych věděla, kdo je kdo :)
Chyba v knize - na str. 119 při návštěvě vězení musí odevzdat J. Henning mobilní telefon, na str. 128 si však na mobilní telefon nahrává záznam návštěvy. V tomto případě se domnívám, že snad šlo jen o chybný překlad a mělo tam být uvedeno na diktafon, neboť na str. 254 je opět uvedeno, že jediné, co musí odevzdat při vstupu do věznice je mobilní telefon.
Rozhodně stojí za přečtení, velmi se divím, že celkové hodnocení knihy není až tak dobré, jak bych čekala, mne rozhodně děj v žádném případě neunavoval a nepřišel nudný.

3 30.09.2015

Jedná se o moji první knihu z této série, ke které jsem se dostala dá se říct náhodou (zakoupeno v Tescu se slevou na 39 Kč).
Nemohu říct, že by mi příběh nesedl nebo nějak neupoutal, jen plno stran mi přišlo zbytečných. Některé se opravdu táhly a nepodstatný děj rozebíraly do detailů. Možná mi to přišlo zbytečné i proto, že jsem se s Evou Dallasovou setkala poprvé.
Každopádně pokud se mi zase dostane do rukou jiný díl z této mega série, přečtu si jej.

26.09.2015

První "setkání" se Sandrou Brown.
Kniha měla perfektní děj, moc se mi líbila zápletka.
Styl psaní je jednoduchý a přitom neuvěřitelně čtivý, stránky ubíhaly jedna za druhou, že jsem ani nemohla uvěřit, kolik již mám přečteno.
Pokud narazím na jinou knihu od této autorky, určitě po ní sáhnu všemi deseti :)

15.09.2015

Romantický příběh dvou zamilovaných lidí.
Děj se posouval rychle dopředu bez zbytečných rozsáhlých popisů a byla jsem velmi zvědavá, jak to vše nakonec dopadne.
Rozhodně to není špatná kniha, i když se začátku jsem měla trochu problém se začíst do textu napsaném v "nářečí a mluvené nespisovné češtině".

2 10.09.2015

Tato kniha byla pro mne velice příjemným překvapením. Nemohla jsem se od čtení vůbec odtrhnout, takže nakonec jsem knížku přelouskala za jedno odpoledne.
Krásné jsou i ilustrace, které se autorce velmi povedly.
Pokud mám vybrat jednu povídku, rozhodně bych byla pro tu poslední a v ní jedinečný text: "Zapomeňme, kolik stojí jedna naše hodina či minuta, zapomeňme na konto v bance, bloumejme se po lese, tančeme a smějme se. Každá chvíle radosti má neskonale vyšší hodnotu než 536,30 Kč. Ani minutu nejde vrátit, ani minutu si nemůžete koupit. A také za svého života ani minutu neprodejte za nevyčíslitelnou částku"

3 09.09.2015

Kniha nebyla špatná, ale abych byla objektivní v hodnocení, bohužel to dneska je jen na tři hvězdičky.
Moc se mi líbilo, jak Alewej a Vladimír vzpomínali na svoje dětství v začátku knihy. Čekala jsem, že to bude více emotivnější vyprávění, že budou popisovat, jak přímo na ně působil stav beztíže, jaké je to vlastně se "proletět" ve vesmírné lodi. Místo toho spíše dost pěkný začátek knihy vystřídala chvála na SSSR a vřelé vztahy s Československem a jaký je to být hrdým občanem těchto států... to knize jen a jen uškodilo, ale asi to bylo nezbytné pro "chválihodnou věděckou literaturu" v té době, kdy byla kniha napsána. Je např. škoda, že více nepopsali, jak funguje běžné vybavení - např. sprcha, o které se jen zmínili nebo na trenažeru stav beztíže apod.
Každopádně souhlasím s tím, že i v dnešní době je v knize pár míst, které za přečtení rozhodně stojí.

08.09.2015