adela.hol komentáře u knih

Mags Barkworthová má život, který by jí mohla spousta žen závidět. Její manžel Bradley je pohledný, inteligentní a díky své práci vědce má tolik peněz, že už by Mags nikdy nemusela hnout ani prstem. Žijí spolu ve velkém domě a společně vychovávají jedenáctiletou dceru Tam. Zdá se, že je vše zalité sluncem. Opak je ale pravdou.

Před narozením Tam je postihla tragédie, ze které se Mags nikdy nevzpamatovala. Aby zvládala své panické ataky, chodí pravidelně na terapii. Aby toho ale nebylo málo, Tam jednoho dne nakreslí obrázek domu s těmi nejmenšími detaily. Co je ale na kresbě obrázku zvláštního? To, že si Tam nepamatuje, že by ho namalovala. A jedním obrázkem to teprve začíná.

V knize se střídají dvě formy vyprávění. V er formě sledujeme dění kolem Mags, Tam, Bradleyho a několika dalších postav. V ich formě nám své nejniternější myšlenky popisuje vrah. Počet jeho obětí v průběhu děje narůstá.

Příběh byl od začátku napínavý a postupně jsem na hlavní zápletku přicházela. Autor píše velmi poutavě a s tím, jak prezentoval vrahovy myšlenky, jsem se setkala prvně. Čtenář postupně pochopil, proč zabíjí a že prostřednictvím jejich smrti zažívá ten pocit úlevy, které se mu nedostávalo.

Na závěr také musím zmínit obálku, která plně vystihuje hlavní motivy knihy.

2 06.07.2023

Tato kniha byla od jara všude. Vyskakovala na mě pomalu z každého druhého bookstagramu a já se vlastně nedivila. Vzhledově je nádherná, má dokonalou digitální ořízku a lákavou anotaci. Když jsem si ji mohla zakoupit v předprodeji i s podpisem autorky, neváhala jsem. Po všech pětihvězdičkových recenzích jsem se na knihu hrozně těšila. A ač mě to opravdu mrzí, u mě nakonec vysoká očekávání nebyla naplněna.

Autorka píše dobře, kniha byla čtivá a já neměla problém se ihned začíst. Co byl pro mě ale hlavní kámen úrazu, že jsem se těšila na strhující dark romanci, která mi způsobí bušení srdce na každé stránce, ale za sebe jsem bohužel tu temnotu postrádala.

Harry je přes den redaktorem v rodinném nakladatelství, v noci se z něj stává Habibi, manažer pochybného nočního klubu. To slibovala anotace a já se těšila, jak hlavní hrdinka Cassie bude jeho dvě stránky postupně poznávat. Jak ji bude jeho temná stránka přitahovat, zatímco by se jí spíš měla bát.
Harry sice měl potetovanou celou horní polovinu těla, nechyběly mu ani piercingy a prskal ze sebe jeden vulgarismus za druhým. Ta temnota z něj ale pro mě bohužel nesálala. I jeho náklonost ke Cassie, uvědomění si, že je výjimečná oproti všem předchozím ženám, byla velmi rychlá. Nepotřebovala jsem zrovna slow burn tempo, ale takový ten postupný vývoj mi chyběl.

Paradoxně temnější postavou byla Cassie. Zápletka kolem ní byla opravdu originální a autorka mě dokonale zmátla. Ačkoliv možná v určitých momentech až moc. I sám Harry v jednu chvíli tvrdil, že to věděl, ale když se mu odhalila, tvářil se, že je to pro něj naprosto nová informace. Ale možná to byl záměr, jak nás čtenáře zase zmást. V tom případě to bylo v pořádku.

Ohledně závěru knihy, možná bych se tentokrát obešla bez epilogu. Bez něj by mi to sedlo víc. Co ještě kladně musím ohodnotit bylo propojení s předchozími autorčinými knihami. To mám vždycky ráda.

Do druhého dílu série se určitě pustím. A budu věřit, že to s Candym dopadne lépe.

2 06.07.2023

(SPOILER) Zatímco první díl měl kvůli představení celého světa pomalejší začátek, druhý díl byl nadupaný akcí od samého začátku. Postavy měly více prostoru ukázat své charaktery a autorka nám představila svou další část fantazie, kterou do příběhu vtiskla. Neuvěřitelné a strhující!

Znovu se setkáváme s Isarell, sledujeme její popasování se s novou rolí princezny a její věrné pobočníky, kteří se k ní přidali na konci prvního dílu. Isarell jsem si oblíbila už v předchozím díle, ale to jak se charakterově vybarvila tady, teprve stálo za to. Obdivovala jsem její přímočarost, rozhodnost i obrovskou sílu, kterou musela vynaložit nejen na misích, které vedla. To, co se po ní kolikrát chtělo, přijímala s pokorou, ale zároveň tak, aby ona byla tou, jež z toho vyjde vítězně.

Více prostoru zde dostal Bastien, za což jsem byla opravdu ráda. Chvíli jsem si myslela, že přece jen mezi ním a Isarell něco bude, ale opravdu na ně sedělo to, že jsou víc než sourozenci a zároveň míň než milenci. Měli mezi sebou speciální, výjimečný vztah, který by nic nemohlo zničit. Ani Bastienova budoucí nevěsta, ani ... Kdo četl, ví, co myslím.

V prvním díle bylo pár drsných scén, ale to, co předváděli sarrei, kteří se nám už předvedli v celé své kráse, to byl teprve nepříjemný zážitek.
Poslední část knihy byla srdcervoucí. Trpěla jsem spolu s hlavními hrdiny, nenáviděla jsem, brečela jsem, doufala jsem. Kruté okamžiky byly propojené se silnými emocemi. Bolest na srdci tu tentokrát byla větší, než bolest fyzická.

Absolutně netuším, co všechno se ještě může odehrát v dalším díle, ale vím, že ho rozhodně potřebuju číst.

2 04.07.2023

Sarah a Adam Morganovi jsou již přes deset let manželé. Zatímco ze Sarah se stala úspěšná právnička, Adamova kariéra spisovatele spíše stagnuje. Sarah tráví většinu času v práci a Adama už nebaví její neustále rušení domluvených schůzek a omluv, že musí zůstat v práci přesčas. Což nakonec vede k tomu, že si Adam najde milenku. Scházejí se ve druhém domě, který si se Sarah pořídili, a tak se mu daří svůj poměr skrývat. Jenže jednoho dne je Kelly Summersová nalezena brutálně ubodána. Kde? Přímo v Adamově posteli.
Prvním podezřelým se tak pochopitelně stává Adam. Byl by ale natolik hloupý, že by na sebe tak snadno upoutal pozornost? Nebo právě v tom má být ta finta, aby se na něj nepřišlo? Zabil ji Adam? Anebo někdo úplně jiný?
Případu se ujímá Sarah. Dá se ale vůbec zvládnout obhajoba nevěrného manžela a zároveň si udržet profesionální tvář?

Kniha je vyprávěna z pohledu obou hlavních postav, takže můžeme sledovat jejich aktuální myšlenky. Také sledujeme další možné podezřelé z Kellyiny vraždy a rozplétáme, kdo mohl mít jaký motiv.
Zápletka knihy je rozhodně zajímavá, kniha se četla dobře, ale musím se přiznat, že jsem měla problém v podstatě se všemi postavami. Nad jejich nelogickým chováním v určitých situacích jsem jen valila oči. K tomu některé vyšetřovací postupy mi přišly úplně mimo.
Hlavní zápletku knihy jsem neodhalila, až do poslední chvíle jsem netušila, kdo Kelly zabil a proč. Díky tomu se alespoň jisté momenty v knize vysvětlily.

2 03.05.2023

Nečekala jsem, že tolik let od maturity mě ještě potká povinná četba. Ale mám ráda knižní výzvy, a tak jsem se dostala i k této knize.

Kniha vypráví o autorově životě od dětství až po dospělost a zaměřuje se na jeho zálibu v chytání ryb a na všechny zážitky s ní spojené. Pro stejně zapálené musí být kniha příjemným zážitkem. Já tomuto koníčku neholduji, takže to ve mně příliš nezanechalo. Ovšem dokážu pochopit, že rybáři při tomto koníčku zažívají jistý druh volnosti a svobody.

2 24.03.2023

Těšila jsem se, ale bohužel mi to vůbec nesedlo. Zatímco u HP a prokletého dítěte jsem měla obavu z té formy scénáře, tak mi to nakonec vůbec nevadilo a krásně to utíkalo. Tady to bylo naopak.

Filmovou verzi jsem neviděla, ale možná by to čtení pak bylo snazší. Měla bych alespoň nějakou představu o postavách, ale takhle jsem se v tom hrozně ztrácela. Kdo ke komu patří, kdo je klaďas, kdo záporák. Tady mi to ten scénář opravdu komplikoval.

Původně jsem chtěla dát i jenom dvě hvězdy, ale posledních sto stran jsem se konečně začetla. Před dalším dílem asi budu muset nejdřív zkouknout filmovou verzi, snad to pomůže.

2 04.02.2023

(SPOILER) Poslední kniha z volné trilogie a jen potvrzení, že knihy autorky budu rozhodně číst dál. Její styl psaní mi naprosto sedí.

V této knize se vrátila do hlavní role Bára z Lososa z kaluže, ale jako vedlejší postava tu nechyběla ani Tereza z Pandy v nesnázích. Toto propojení všech postav mě bavilo. Podobně jako v předchozích dvou knihách tu byl náhled ze dvou stran. Konkrétně na minulost (naši současnost) a budoucnost. Autorka si zahrála na věštkyni a zkusila odhadnout, jak naše budoucnost bude vypadat. Musím říct, že u určitých věcích bych se nedivila, kdyby se trefila. Nebo by nebylo špatné, kdyby se trefila. Rozhodně taková hodně rychlé adopce by byla ku prospěchu všem. Rodičům, kteří marně čekají na dítě a dětem, které nechtějí dospělým říkat jen teto a strejdo.

Kromě dvou časových rovin tu hlavní hrdinkou nebyla jen Bára, ale i její děti Magda a Michal, které měla s Petrem, se kterým se seznámila na konci Lososa.
Nejdřív bych začala asi krátkým komentářem k dětem. Magda mě ze začátku hrozně štvala (asi podobně jako její maminka v Lososovi), ale co se jí narodila Milinka (pojmenování po prababičce, super) tak se změnila a hrozně jí slušel ten závěr, že přece může být šťastná i bez chlapa. U Kláry jsem popravdě návrat k Pavlovi čekala.
Michal byl na začátku zase takový ňouma, co se nechává sekýrovat jak od sestry, tak od své holky Niny, ale po Mikaelově adopci jako kdyby se z něj konečně stal chlap. Sice to pořád byl takový ten typický ajťák, co není do života moc praktickej, ale to, že měl Mikaela u sebe a že se ho pak musel zase vzdát, ho hodně posílilo. A vlastně sám nezůstal, měl pak Ninu, se kterou si to taky jen díky Mikaelovi všechno vysvětlili.

A nyní komentář k Báře. U ní byla nakousnuto vážné téma Parkinsonovy choroby, ale v této blízké budoucnosti se stal zázrak a Bára se vyléčila. A mohla si tak znovu vzpomínat na svůj život s Petrem a na komplikace, kterém jim způsobila jakási Lucie, se kterou se seznámila na předporodním kurzu. Musím říct, že Báru ani Petra nechápu, že tolik let dokázali tajit, co je trápí. Bára to, že si myslí, že jí je nevěrný a Petr to, že ho tolik let pronásleduje psychopatka Lucie. Čím déle něco člověk tají, tím hůř přece ten druhý věří nějakému vysvětlování. A lhát tolik let, když se vlastně Petr ničím neprovinil, to nevěřím, že nikdy nebyla příležitost si to vyříkat.

Konec byl podobný jako u Lososa, asi aby si čtenář ten happyend domyslel. I když třeba já bych si ho ráda přečetla. Takže za to jedna hvězda dolů, ale i za chyby ohledně věků postav. Jakože třeba Magda byla v pubertě jak v roce 2033, tak v roce 2040. A myslím, že tam to bylo více.

2 04.09.2022

(SPOILER) Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, a kdyby byla kniha poloviční, vůbec by mi to nevadilo. Kniha je rozdělena do třech částí, která se věnuje vždy jedné nebo dvěma postavám. Všem třem částem, ale dominuje postava komorníka Karla.

V první části se seznamujeme nejen s ním, ale také s doktorem Kvěchem, který moderními metodami té doby, vyléčí třináctiletou hraběnčinu vnučku Annu Vilemínu. Kromě toho také otevře Karlovi oči ohledně soudce Bobliga a jak je to vlastně s čarodějnicemi, které jsou u nich odhalovány a upalovány, jak na běžícím pásu.
Ve druhé části, která je nejrozsáhlejší, sledujeme zrod dětské lásky mezi Annou a jejím patnáctiletým učitelem rajtování. Michal je syn velkostatkáře, a tak jakákoliv láska (nebo v jejich věku spíš zatím nevinné přátelství) je zakázaná.
Ve třetí části je ukázáno, jakým způsobem byly odhalovány čarodějnice, jak už v první části upozornil doktor Kvěch. A dostáváme se tak k nejzajímavější části knihy.

Jak už jsem psala výše, za mě by kniha stačila poloviční. Druhá část mě chvílemi nudila, protože zdlouhavé domlouvání s Michalovým otcem nebo se samotnými dětmi, každý Michalův příjezd a odjezd (i když se zrovna rajtování nekonalo) mi přišly zbytečné. A vlastně otevřený konec mě nakonec zklamal.

Kniha má ale rozhodně hluboký podtext v tom, jak dokážou být lidé slepí, jak stačí jeden člověk, aby ovlivnil velkou masu lidí. Což se bohužel stává v jakékoliv době.

2 23.08.2022

(SPOILER) Od knihy jsem neměla žádné velké očekávání, ale o to víc jsem byla mile překvapena. Je psána formou deníku, příběh se rozvíjí plynule a přirozeně, životní osudy jsou odhalovány v tu pravou chvíli a postupně.

Hlavní postava je dvaapadesátiletá Sylvia, která je svobodná a bezdětná. Už to je komplikované, protože na takovou ženu se většinou hledí jak na nějakého vyvrhele společnosti. Ale všechno má svůj důvod.

Prvním z nich byl Carl Lomax. Univerzitní profesor, stejně starý jako Sylvia, kterému dělala asistentku a do kterého byla dlouhých patnáct let beznadějně zamilovaná a vzhlížela k němu, jak k nějaké modle. Doufala, že jednoho dne se rozvede a bude s ní. K rozvodu došlo, jenže krátce na to se objevila Lola, o dvacet let mladší žena, která měla profesorovi víc co nabídnout. Jenže Lola byla paradoxně pro Sylvii ten nejmenší problém. Snažila se ji sice zdiskreditovat, přitáhnout profesora zase zpět k sobě, jenže nakonec musela sundat své růžové brýle a zjistit, že profesor rozhodně není ten pan dokonalý a že jeho manželka měla pravdu, když říkala, že za rozpad jejich manželství může on.

Další důležitou součástí příběhu, jsou vztahy se Sylviinou rodinou. Má mladší sestru Millie, která nad ní drží ochrannou ruku, zbožňují se, jen se švagrem Kamalem a neteří Crystal si nerozumějí. I zde to má svůj důvod, když se v průběhu knihy čtenář dozví, že Sylvia s Kamalem před sedmnácti lety jednou spala a následkem toho ještě otěhotněla. Millie se vše dozví samozřejmě v tu nejhorší možnou chvíli a je to jediná Sylvia, která je ta špatná. Ale ona spíš byla ta jediná, která opravdu trpěla. Když tolik let v sobě musela dusit to tajemství, aby sestře neublížila a hlavně, žít s pocitem, že dva dny poté, co podstoupila potrat, její sestra oznámila své těhotenství, s tím samým mužem. Poté také dávalo smysl, proč si nerozuměla s neteří. Protože dívat se na ni a zároveň vědět, že své dítě dala pryč, to nikdy nepřebolí.

Jedinou svoji útěchu tak shledávala v ježčím útulku, kam chodila vypomáhat a kde se vlastně její příběh nakonec obrátil k lepšímu.

Musím říct, že samotný závěr se mi opravdu líbil. To, jak se nakonec sblížili s Crystal, jak pokračovala v Jonasově práci, i úplně poslední scéna náznaku smíření s Millie, takový lehký posměch nad profesorem a Lolou a že i s Neilem to půjde tím správným směrem.

2 27.07.2022

Fedorov, ruský magnát a kandidát na prezidenta USA, chce dosáhnout svého dávného snu za každou cenu. Jenže ten sen by mohl svět přivést až na okraj chaosu. Jeho úmyslům se snaží zabránit Frances Coffeyová, špionka CIA. Do jejího vytvořeného týmu se posléze dostane ještě jeden člen. Aubrey Argylle, agent s komplikovanou minulostí, který sám na sebe přitáhne pozornost v thajské džungli, kde doposud žil. Zapadne do týmu a podaří se všem společně zabránit Fedorovu plánu?

Kniha je vyprávěna v er formě a je rozdělena na tři části. Začátek knihy vypadal nadějně, bavila mě část v džungli i následný výcvik u CIA. Poté ale nastala dlouhá prostřední část, kdy jsem často nevnímala, co vlastně čtu, až jsem se dostala k poslední části, kde krátce před odhalením zápletky konečně došlo na nějakou akci. Nebo abych byla přesnější, akcí bylo v průběhu knihy více, jenže ani jedna mě nijak neoslovila. Závěrečnou zápletku jsem také v průběhu čtení odhadla, takže ani nepřišel šokující zvrat.

Ač je hlavní postavou Argylle, neměla jsem pocit, že by v knize nějak výrazně dominoval. On, ale i ostatní postavy, včetně té hlavní záporné, byly příliš ploché a nedokázala jsem si k nim vytvořit žádný vztah. Objevily se sice určité náznaky, čím si postavy prošly v minulosti, aby je čtenář mohl litovat nebo nenávidět, ale nebylo to dostatečně propracované natolik, abych s nimi soucítila nebo aby mi bylo líto, že z děje odešly.

Potenciál kniha určitě měla, ale ani dějové skákání z jednoho místa na druhé, od jedné postavy ke druhé, mi k orientaci nepomáhalo. Knihu vám tentokrát doporučit nemohu, za to stejnojmenný film, ze kterého kniha je, naopak ano. U filmu zažijete akci, zasmějete se a nechybí ani romantická linka. V knize mi chybělo tak nějak všechno.

2,5*

1 16.04.2024

Ava se v den svých osmadvacátých narozenin dozvídá nemilosrdný ortel. Vrátila se jí rakovina, tentokrát ale v nevyléčitelné podobě. Poté, co se vzpamatuje ze šoku, že jí zbývá posledních několik měsíců života, se rozhodne nestrávit je v bolestech v nemocnici. Chce se jí užít, dokud to půjde. A chce prožít to, o čem odmala snila - o svatbě. Chce se tak prostřednictvím jednoho šťastného dne rozloučit se svými blízkými a přáteli. Co na tom, že jí chybí ženich? Ava to bere jako oslavu života. Nebo se přece jen i ten ženich objeví a loučení se životem bude o to těžší?

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Avy. Kapitoly jsou krátké a čtivé. I přes těžké téma najdete v knize spoustu humoru, který skličující a bezmocnou atmosféru zjemňuje. Ava je velmi silná hrdinka, která svým přístupem dodává energii nejen sama sobě, ale i svým blízkým, kteří se snaží smířit s představou a utrpením, že je Ava opustí. Jsou tu ale i těžké momenty, kdy nemoc zaútočí, a kdy to Ava chce už všechno vzdát.

Romantická linka je tu logicky zrychlená, protože nebylo možné ztrácet čas. S Jamesem se mi spolu líbili, ale k tomu, aby mi jako nezapomenutelný pár utkvěli v hlavě, mi něco chybělo. Zavěrečné drama mi přišlo zbytečné, jen takové na efekt. Myslela jsem si, že to bude víc zaměřené na city a celkově, že mě jejich příběh semele a rozdrtí na kousíčky. To se bohužel nestalo. Ač jsem citlivka největší, během čtení mi neukápla ani jedna slza.

I když nedávám nejvyšší hodnocení, knihu určitě doporučuji už jen pro zastavení a zamyšlení se nad tím, že bychom měli přestat řešit malichernosti a raději si užívat čas s lidmi, které máme rádi. A také, ač je to klišé (ale zatraceně pravdivé), je nutné si znovu uvědomit, že zdraví je to nejdůležitější.

1 31.03.2024

Samovi se blíží padesátka. Typický detektiv, co se věnuje jen své práci a ignoruje svou rodinu. Mezi tu nejbližší patří bratr Will a babička Anna. Té už nezbývá mnoho času a při posledním setkání předá Samovi dřevěnou truhličku, která se dědí z generace na generaci. Klade mu na srdce, že ji musí opatrovat, ale zároveň ji nikdy nesmí otevřít. A co se stane, když někomu řeknete, že nemá něco dělat? Samozřejmě to udělá. Babička ho varuje, ale Sam všechno nadpřirozeno považuje za kravinu. Nevěří bláznivým povídačkám. Jenže vše se pro něj brzy stane až příliš skutečným. Stane se tím, co kráčí se Smrtí.

Kniha je vyprávěna v er formě z pohledu Sama. Kniha má větší formát a čtení vám možná chvíli zabere, ale to nevadí. Kniha má nejen originální příběh, co si užijete, ale její grafické zpracování je pastva pro oči. V knize nenajdete jedinou stránku, kde by byla jen klasická černá na bílé. Jsou zde desítky ilustrací nebo jen barevná ohraničení. Vše z rukou autorky. Neodtrhnete se od barev v knize, ani od myšlenek ukrytých v příběhu.

Smrt tu není jako postava v černém a s kosou. Je to zhruba třicetiletá žena, která neustále mění svůj vzhled a oblečení. Obojí vždy hýří křiklavými barvami. Ve spojení s uzavřeným a introvertním Samem, vytváří upovídáná, zvědavá a často vzteklá Smrt, dokonale vtipnou dvojici. Veškeré nadpřirozeno je zde vysvětleno srozumitelně, logicky a uvěřitelně. Celý svět si hned oblíbíte.

Vedle Smrti nechybí zmínka o postavách Života, Času a Osudu, i když ne všechny dostaly svůj prostor. Čekají nás ale ještě dva díly. Konec knihy mě dostal, protože i já napjatě čekala, co se stane. A stejně jako Sam s Lucianem, jsem byla převezena. O to víc se těším na pokračování.

1 16.03.2024

Svět se proměnil v jeden kontinent, vypukla válka a chaos. Ti, co přežili, se obávají každé noci, kdy se objevují lovci, co přeživší unášejí. To se jedné noci stane i Jessice a její rodině. V čele lovců stojí Silvestr, který od prvního setkání cítí k Jessice zvláštní pouto. A právě oni dva jsou klíčem k odhalení tajemství, které v sobě skrývá sídlo lovců. Jessicu a Silvestra to spojí nebo naopak rozdělí?

Toto je první recenze na knihu od autorky, kterou osobně znám. Přesto to na mé hodnocení nebude mít vliv. Maruška jistě pochopí, že jsem férová jako jsem bývala při hodnocení písemek z matematiky (které u ní byly mimochodem vždy stoprocentní).

Kniha je psaná v er formě, pohledy postav se střídají v rámci kapitol s přiměřenou délku, ač s malým písmem se mohou zdát delší. S první polovinou knihy jsem upřímně trochu bojovala. Nemohla jsem se začíst, dostat se do toho světa. Až s postavou Erika se ve mně něco přepnulo a běželo to jak po másle. Sem tam jsem narazila na pravopisnou chybku, ale to jsem příliš neřešila. Více mě při čtení rušilo, jak se střídalo oslovení u jednotlivých postav v rámci jednoho odstavce - Jessica/dívka, Silvestr/chlapec/lovec. Než jsem si na to zvykla, měla jsem pocit, že je tam jiná postava.

Jessice jsem zpočátku nemohla přijít na chuť. Přišlo mi, že si na nový život rychle zvykla. Neměla tendenci nějak bojovat (chápu, že třeba věděla, že je to zbytečné), ale představovala bych si aspoň snahu. U Silvestra jsem zase nevěděla, co si myslet, proč měl tendenci Jessicu ochraňovat. Když ale vyšlo najevo to tajemství, vše začalo dávat smysl a upřímně jsem zvědavá, co se tady s tím trojlístkem dál stane. Protože mám pocit, že s Erikem je to jejich propojení větší, než se zdá.

Druhý díl už mám doma a nechám se překvapit, jakým vývojem si postavy prošly. Maruško, jsi skvělá a máš můj obdiv, že si tohle dokázala v tak mladém věku.

3,5*

1 09.03.2024

Od událostí prvního dílu uběhlo několik měsíců a z nevinné Anny se stala královna večírků, co svádí ostatní k závislosti na alkoholu a drogách. Dělá to, protože nemá na výběr. Nečekaným způsobem zjišťuje, že je součástí dávného proroctví a že právě ona může zlomit moc démonů nad světem lidí. Její otec ji spolu s Kopanem posílá po světě, aby přesvědčili další nefily ke spojenectví. Ale během cest není Anniným problémem jen řešení proroctví. Je tu křehký vztah s Kopanem a to, že nezapomněla na Kaidana. Mohou ti dva být vůbec někdy spolu?

Kniha je vyprávěna znovu z pohledu Anny a mně tu strašně chyběl ten Kaidanův. Hlavně co se týče jeho citů k Anně, které pro mě byly dost matoucí.
Sice jsme v průběhu děje o Kaidanovi něco věděli, a i když se nakonec ukázalo, že to bylo jinak, nemělo to na mě takový efekt. U jiného páru bych to milovala, u nich dvou mi pořád něco chybí.

Zápletka s Kopanem byla předvídatelná, ve spoustě situacích mu Anna svým jednáním ubližovala, i přes tvrzení, že se musí držet zpět a nemůže se k němu chovat jako k Jayovi. Váhala jsem, zda mi víc nesedí Anna nebo její otec, u kterého mé pochybnosti přetrvávají.

Na závěr se musím vyjádřit k tomu proroctví. Smysl spojenectví všech nefilů je jasný a chápala bych ho pro začátek u těch, které Anna znala. Přesvědčovat ale ke spojenectví cizí lidi, kterým při prvním setkání prozradí úplně všechno a doufat nebo spíš rovnou věřit, že nebudou zrazeni? Že se to neobrátí jednou proti nim? To mi nepřišlo moc smysluplné.

První dvě třetiny knihy byly zdlouhavé, nic se nedělo, jen poslední třetina to vylepšila. Anna s Kaidanem konečně byli spolu a pár zajímavých momentů měli. Kdyby takové momenty byly už v prvním díle, nejspíš bych na příběh reagovala jinak.

1 29.02.2024

Kayla se dál stará o Liamovy děti a zdá se, že se vše vrátilo do starých kolejí. Až na to, že je pryč Manny. Když už si konečně vyznali své city, musel odejít a Kayla každým dnem doufá, že právě ten den se vrátí.
Jenže Manny se nevrací a na Karmalechu se dějí podivné věci. Když Liam zjistí, že jsou v nebezpečí i jeho děti, musí s nimi Kayla utéct. V té chvíli pro ně všechny nastává dobrodružná cesta, ve které se znovu setkají s Poutníkem. Kdo vlastně Poutník je? A vzpomene si Kayla konečně na svou minulost?

Kniha je psaná er-formou, kapitoly jsou krátké a velmi dobře se čtou. Popisy přírody nebo prostředí mají až pohádkový nádech a s každým přečteným řádkem plujete na obláčku, na kterém se vám nemůže nic stát.
V prvních kapitolách autorka lehce shrne hlavní události předchozího dílu, což jsem opravdu ocenila a mohla jsem plynule pokračovat navzdory několikaměsíční pauze mezi díly.

Kayla mi v prvním dílu sedla mnohem více. Možná to bylo tím, že byl více akční, a Kayla se kolikrát musela "prát" o své postavení mezi muži. V tomto díle byla jen chůva a v mnoha případech se mi nelíbilo, jak byla uťápnutá a jak dětem ustupovala, místo aby ona udělala to dospělé rozhodnutí.
Také její stýskání po Mannym se často opakovalo. Chápala jsem ho, ale zároveň, když se postupně dozvídala nějaké útržky o něm, mrzelo mě, že o něm i jen na chvíli pochybovala.

V této knize nečekejte žádné velké akce. I když mi chyběly, po dočtení jsem pochopila, jakým směrem byl příběh veden. To jak člověka změní těžká zkušenost, když najednou nedosáhne na to, na co byl zvyklý. A že to nejzásadnější se propojilo až v epilogu, mělo také svůj význam.

3,5*

1 04.02.2024

(SPOILER) Poslední díl příběhu obyčejné dívky Americy a jejího dilematu, zda zvolit prince Maxona a stát se princeznou nebo zda se vrátit k jistotě v podobě bývalého přítele Aspena. Odehrál se předvídatelný konec?

Zatímco v předchozím díle America přebíhala od jednoho k druhému a stále nevěděla, v tomto díle už si byla svou volbou jistá. Opravdu na to stačila scéna v úkrytu a Maxon bez košile, čímž prozradil své tajemství? A Aspen to urychleně pochopil a ihned se jí vzdal?

Tento díl byl o chloupek lepší, než ten předchozí, ale zároveň tu bylo několik věcí, které za mě nebyly úplně dobře vyřešené. Chyběl mi nějaký zásadní rozhovor pro vztah Maxona a jeho otce, tajemství Američina otce mi zase přišlo trochu ušité horkou jehlou. Těsně před koncem se Maxon konečně dozvěděl o Aspenovi a vše se vyřešilo tím dramatickým zavěrem? A to Maxonovi stačilo, aby Americe odpustil, že z něj tak dlouho dělala hlupáka?

Vím, že je tato série velice úspěšná, ale pro mě úplně nebyla. A rozhodně to není tím, že už věkově nejsem v této kategorii, protože například poslední vydaná kniha od autorky si mě získala se vším všudy. Tady mi ale hlavní hrdinka nesedla a milostný trojúhelník byl mnohdy ubíjející. S dalšími díly, které se věnují dceři hlavních hrdinů, už pokračovat nebudu.

Na závěr musím poznamenat, že mnohem více by mě zajímal příběh Marlee s Carterem. Mrzelo mě, že po té srdcervoucí scéně ve druhém díle už neměli žádný prostor. Za mě měli mnohem větší potenciál.

3,5*

1 19.01.2024

Čarodějky a čarodějové po staletí čerpají svou moc z ročních období a udržují tak klima v rovnováze. Jenže atmosféra je nevyzpytatelná a oni pomalu začínají ztrácet nad vším kontrolu. Naděje na záchranu padá na bedra sedmnáctileté Clary. Vždyčarky, která je jediná, co dokáže kombinovat magii všech ročních období. Problém je ten, že Clara svou moc neovládá a kvůli tomu už zemřelo několik jejích nejbližších. Nechce svou moc a zároveň jen ona může všechno zachránit. Nalezne nakonec způsob, jak svou moc využít ku prospěchu svému i všem ostatním?

Ačkoliv nemá kniha ani 300 stran, úplná jednohubka to není. Text je napsán malým písmem, ale naštěstí je kniha čtivá. Celkový námět knihy se mi líbil. Magie rozdělená dle ročních období na květočary, létočary, listočary, zimočary mi přišla zajímavá, bavilo mě trénování jejich schopností. Spousta situací se ale opakovala a celý magický svět za mě nebyl pořádně představen.

Z děje jsem se nedozvěděla, kdy a kde se příběh odehrává. Obálka mi evokovala pohádkovo-kouzelný nádech, přitom hlavní hrdinka neustále nosila džíny. Odehrávalo se to nejspíš v normálním lidském světě, ve kterém nikoho nerozhodilo, když do nemocnice přivezli čaroděje. A jak Claru ovlivňovala její moc ohledně citů, si v některých situacích také protiřečilo.

Clara byla typická hrdinka svádějící svůj vnitřní boj. Na jednu stranu jsem ji chápala a vlastně mi ani nevadilo, že její nerozhodnost se táhla větší část knihy. Co mi ale naopak vůbec nesedlo, byla romantická linka, bez které bych se tentokrát obešla. Bohužel jsem jí nevěřila. Alespoň ohledně Sanga. Víc by mi Clara pasovala k Paige. Ani nevím proč.

Finále knihy a rozuzlení zápletky mělo sice velkolepý nádech, ale přišlo mi to zase hrozně málo. Žádny wau efekt se nekonal. Co ale zase oceňuji, byly citáty na začátku každé kapitoly. Ve spoustě z nich se každý mohl najít.

1 17.11.2023

Gloss byla na počátku 21. století velmi populární dívčí popová skupina. Jednou z členek byla i Cassidy Holmesová. Do skupiny nastoupila jako poslední poté, co nahradila jednu ze zakládajících členek a zároveň jako první ji opustila.
Po patnácti letech žijí zbývající členky již své životy mimo záři reflektorů, ale zároveň z bývalé slávy ještě trochu těží. A právě při jednom společném rozhovoru v rádiu se dozvídají, že Cassidy zemřela. Posléze vychází najevo, že spáchala sebevraždu. Proč? A proč vůbec tehdy ze skupiny odešla?

V knize sledujeme zrod dívčí skupiny, jejich vzestupnou popularitu, ale můžeme vidět i tu negativní stránku slávy. Tu za mě autorka zvládla velmi dobře. Dále mi přišlo, že se nejspíš hodně inspirovala u Taylor Jenkins Reid, protože vše popsala tak, že jsem měla při čtení pocit, že Gloss opravdu existovaly. Přesto něco mi tam chybělo.

Kniha se četla lehce a autorka do ní zakomponovala několik vážných témat. Střídají se zde dvě časové linky. První z doby největší slávy Gloss a druhá ze současnosti. K tomu se ve vyprávění střídají všechny členky skupiny. Postupně odhalujeme to, co fanoušci nemohli vidět a že nejen Cassidy, ale i Rose, Merry a Yumi měly nějaké své tajemství, které si s sebou nesly až do současnosti.

A tady se dostávám k tomu, proč jsem pár hvězd musela ubrat. Za mě tu těch témat k řešení bylo moc a nebyl dostatečný prostor ke kompletnímu výsledku a pochopení všech postav. Chyběl mi například alespoň jeden pohled Cassidy ze současnosti. Navíc mi ani neseděla ta její přezdívka, kterou během skupiny dostala. Nevybavuje se mi jediná scéna, kde by se její drzost projevila.

1 28.06.2023

Hlavním hrdinou knihy je Brigham Theodore, čerstvě dostudovaný právník, který po několika neúspěšných pohovorech přijme místo v trochu pochybné právnické firmě. Svůj první případ, kterým bylo "jen" překročení rychlosti, prohraje a okamžitě ztrácí potřebnou motivaci. K jeho překvapení mu ale šéf hned poté svěří mnohem složitější případ. Má obhajovat Amandu Pierceovou, která je obviněna z vraždy. Amanda za bílého dne a před několika svědky zabila muže, který znásilnil a zabil její malou dceru.
V této knize nepátráte, kdo je vrah, jak nebo proč to udělal. Víte to od začátku, ale v tomto případě jste zvědaví a čekáte, jak soud rozhodne. Bude Amanda odsouzena k trestu smrti nebo k doživotí? Nebo bude její trest mírnější vzhledem k okolnostem? Protože ruku na srdce, kolik rodičů by chtělo vzít spravedlnost do vlastních rukou? Pomstít se a ulevit si od bolesti. Jenže ... opravdu to pomůže?

Kniha se četla sama, jste schopni ji přečíst na jeden zátah, protože je to opravdu jednohubka. A v tom vidím za mě zásadní problém. Kdyby měla alespoň o 100 stránek víc, určitě bych dala vyšší hodnocení. Myslím si, že takové vážné téma by si zasloužilo podrobnější rozepsání. I z toho důvodu, aby čtenář s postavami více soucítil, oblíbil si je, nenáviděl apod. A to jsem bohužel moc neměla. Jejich pocity a myšlenky nám autor příliš neposkytl. Také za mě byly zbytečné náznaky vedlejších linek (ať už romantické s Molly nebo Tommyho minulost), jelikož pak ani nebyly dořešeny.
Každopádně závěrečné řeči obou právníků byly hodně povedené a celkově s ukončením knihy jsem spokojená.

1 15.04.2023

(SPOILER) Obálka knihy je naprosto dokonalá, to bylo rozhodně první lákadlo. Poté prostředí hor, ze kterého jsem ještě nic nečetla, byla další motivace. Kniha byla čtivá od první stránky, takže nebyl problém se začíst.

Chemie mezi hlavními hrdiny rozhodně byla, ale na můj vkus přišla příliš rychle. Hrozně rychle přeskočila jiskra, hrozně rychle jeden na druhého žárlili a jeden druhého chtěli chránit. A přitom o sobě pořádně nic nevěděli. Mám radši o něco pomalejší vývoj.
Další, co na mně asi úplně nezanechalo to, co mělo, byla zápletka s Robertem. Byla rozhodně originální, tohle se stávat nemá a Livie mi bylo líto, ale zároveň mi v tom postupném odhalování něco chybělo. A upřímně jsem čekala, že mu Daniel stihne minimálně jednu vrazit, ale nechal to být hned poté, co mu Livie bez vysvětlení řekla sbohem a o Roberta se nakonec postarala Marie. A tam bych si taky uměla představit trochu rozepsanější scénu.

Za mě tedy mírné zklamání, asi jsem měla příliš velká očekávání.

1 21.01.2023