Zrcadlový muž
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445109/bmid_zrcadlovy-muz-MTz-445109.png
4
2078
518
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 8. díl >
Mladá dívka zmizí cestou ze školy. O pět let později se její tělo objeví na hřišti v centru Stockholmu. Díky bezpečnostním kamerám se Joonovi Linnovi podaří najít očitého svědka, jenže se ukáže, že jde o psychicky nemocného muže. Z toho, co viděl, si vůbec nic nepamatuje. Joona se proto spojí s hypnotizérem. Pomůže mu odhalit pravdu?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2020 , HostOriginální název:
Spegelmannen , 2020
více info...
Přidat komentář
Ježišmária! Čo toto bolo? Lars mi teda tentoktrát dal ozaj zabrať. Toľko brutálnych scén! Mám dve dcéry. Asi ich nikdy nepustím do Švédska :).
(SPOILER) Po předchozích dílech bohužel zklamání. Zápletka dobrá, myšlenka fajn, tempo bylo dobré a četlo se skvěle jako vždy, ALE... Bohužel patřím ke čtenářům, kteří nepotřebují detailní popisy mučení, znásilňování ani sexuálních scén. Téma mi nevadí, ale brutální nechutné scény, které měly podle všeho přitáhnout pozornost čtenářů, kteří se stávají imunní vůči krvi a potřebují víc, mě neskutečně odrazovaly. Knihu jsem dočetla a i konec mě značně zklamal. Chápu, že psychické poruchy jsou lákadla, protože je to tak trochu neprozkoumaná půda, ale tohle už je moc. Keplerovci by si mohli dát na chvíli odraz, nasadili příliš rychlé tempo a už se to ukazuje jako kontraproduktivní.
Ještě že je to zatím poslední díl...tolik násilí, další díl má vyjít v listopadu. Tak do té doby se snad oklepu. Jinak Joona opět jako superhrdina, ale proto to čteme, že? Doporučuji.
Miluju "Keplerovky", ovšem tento díl byl pro mne trošku zklamání. Když tušíte, kdo je vrah od prvních stran, děj se pak jednoduše vleče. A čtete ze setrvačnosti. Celkově na mne příběh nepůsobil tak propracovaně, jak jsem byla zvyklá u předchozích dílů.
Kladu si otázku: Jsem jen otupělá celou tou nepopsatelnou vlnou agresivity a lidského hnusu?
Nebo čím víc toho člověk přečte, tím se mu zvedají nároky na literaturu obecně. Kam až lze text dohnat, aby ohromil, šokoval. Kam se to dá posouvat? :)
U poslední dílu nazvaného “Lazar” jsem psala, ze to byl zatím nejlepší díl. Po přečtení tohoto nového dílu, musím říct, ze je to každou knihou lepší a lepší a dávám tak tohle jako top.
Dej je velmi chytlavi, od poloviny jsem knihu nemohla odložit. Měla jsem opět mnoho špatných tipů na vraha, abych se nakonec nestačila divit.
Mám ráda knihy od Larse Keplera. Některé jeho knihy jsou pro mě bezchybné a jiné díly slabší, ale nikdy mě nezklamaly. Proto se těším na další knihu od tohoto autora.
Tento díl se mi asi líbil nejvíc ze všech, které jsem četla. Sice po přečtení skoro celé série na jeden zátah, tzn. kromě jednoho dílu, mi připadalo, že psychicky narušených osob se sklony k sériovým vraždám je na severu až přespříliš, ale tak to v knihách chodí. Autorům se povedlo tentokrát lépe propojit život Joony Linny a ostatních zúčastněných a tím mně navnadili k tomu, že si další díl neopomenu přečíst.
Čtivá detektivka, na mě moc brutální. Ale dočíst jsem to prostě musela. Závěr byl překombinovaný a asi už si další dílo této dvojice nepřečtu.
Hodně dobrá knížka. Odhodlala jsem se po roce, trochu jsem měla strach, jestli Keplera dám. Čekala jsem silný příběh, těžké momenty, napětí, nečekané rozuzlení. Vše tam bylo v nemalém množství. Doporučuji číst pouze v dobré psychické kondici.
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Série s Joonou Linou je zkrátka moje srdcovka a tento díl mě na rozdíl od toho předchozího absolutně nezklamal. Manželé vystupující pod spisovatelským pseudonymem Lars Kepler mají velmi úderný styl psaní, který dohromady s krátkými kapitolami vytváří přímo smrtící kombinaci. Příběh není spjat jen s originalitou, ale také velkým napětím, které nás provází na každé stránce. Vážně to zhltnete téměř okamžitě navzdory tomu, že knihy těchto autorů počtem stránek neodpovídají žádné brožurce. K Joonu Linovi můžu zase říct jen to, že ho stále zbožňuju stejně, jako postava mi nesmírně sedí a v mém srdci má speciální místo. Nechybí tu ani další nezbytná položka - STRACH - opravdu, pokud se chcete bát, nenajdete k tomu vhodnější sérii, tyhle severské detektivky mají totiž hodně co do sebe. Z finálního rozuzlení příběhu mi spadla brada a pusu jsem pořád ještě nezavřela, jednoduše geniální a já to absolutně nečekala. Pokud hledáte mrazivou a originální detektivku se sympaťákem v čele, tady máte můj tip.
Čím jsem starší, tím jsem asi větší měkkota. Sám jsem nevěřil, že tu knížku přečtu do konce, protože jsem si často říkal: "Tak na to nemám", ale zajímal mě závěr knihy a nerad knížku odkládám. Fanouškem Larse Keplera jsem se nestal.
Kniha se čte dobře, možná i díky grafickému rozložení řádků, i když krátké jednoduché věty - navíc psané často každá na vlastní řádek - jsou trochu zvláštní. U předchozích knih této dvojice mi to trochu uniklo :-) Kniha má asi vše, co má moderní thriller mít, přesto mi tam něco k udělení plného počtu hvězd scházelo. A ty akční scény byly přece jen trochu moc akční :-)
Já prostě jejich knihy miluju. Tahle byla opět napínavá do poslední stránky. Kdo je kdo, nebo kdo je vrah jsem samozřejmě do poslední chvíle vůbec netušila. Takže pro mě byl konec ,,wow efekt". Narážka na další knihu mi otevřela pusu dokořán a už se na ni moc těším
(SPOILER)
Naprosto chápu komentáře, které označují "Keplerovce" za šílené a vhodné aspiranty na psychiatrickou péči. Jsem z detektivek Chrise Cartera zvyklá na brutality, ale toto bylo i na mne už prostě moc. Vraha jsem uhodla ještě před jeho odhalením, respektive mi tato postava lezla na nervy od začátku knihy a že je "opravdu nějaká divná", se pak už jen potvrdilo. Co musím autorům dále vytknout je že evidentně nemají rádi psy. Vadí mi násilí na zvířatech, celou kapitolu s psími zápasy jsem přeskočila. O chudákovi "vořechovi", který hlídal klece s unesenýma holkama a musel provádět i jiné nechutné práce, ani nemluvě. A není to první kniha autorů, kde je násilí na zvířatech popisováno.Za to dávám ještě jednu hvězdu dolů.
A k anagramu na konci. I já doufám, stejně jako ostatní, že to neznamená návrat...
Úplne super. Vrelo odporúčam. Záver bol absolútne skvelý a prekvapivý ani omylom by mi nenapadlo kto je Ceasar a som veľmi rada, že som si knihu prečítala. Určite sa teraz pustím aj do ostatných z tejto série.
Kniha napínavá od začátku až do konce. Krátké kapitoly, překvapivý závěr (alespoň pro mě), ...
Velmi se mi líbila a rozhodně se pustím do dalších knih ze série.
Starý Kepler je naštěstí zpět, kvalitativně skok o knihu až dvě zpět, čili tak jak to máme rádi. Pochmurné, hodně výslechů, několik hodně napínavě a velice čtivě popsaných scén. Fajn postavy. Výtka tak maximálně opět až zbytečnému zácházení do explicitního násilí.
Na můj vkus někdy až příliš brutální a moc mě nenadchlo ani rozuzlení. Překvapivé, ale to vše kolem, to se mi moc nelíbilo. J
Při poslechu prvních kapitol jsem si řekl " bože to je blbost", vážně jsem se musel přinutit to poslouchat. Do poloviny to bylo ubíjející, no možná do 3/4. A navíc to zbytečně natahování s hypnozami, ještě že nepočítal po jedné. Závěr byl lepší, akčnější, jasně, brutální, ale to jsem tak nějak čekal. Ale stejně si více než 40% nezaslouží.
Štítky knihy
vraždy thrillery znásilnění severská krimi únosy švédské detektivky
Pokud nevěříte, že by v moderním světě 21. století mohla někde žít skutečná Baba Jaga, tak si přečtěte tenhle kousek. Oproti pohádkové Babě Jaze se tahleta liší přesně v těchto bodech:
- nelétá na koštěti, ale jezdí v kamionu;
- nesídlí v chaloupce na kuří nožce, ale v odlehlé farmě ve švédských lesích daleko od civilizace;
- neloví malé děti, ale výhradně dospívající holky ze všech koutů Švédska;
- ulovené holky zavírá do chlívku ne kvůli vykrmení, ale jako zásobárnu sexuálních otrokyň;
- namísto plůtku z lidských kostí má okolo svého brlohu igelitky s uťatýma končetinama některých holek, které se pokoušely zdrhnout.
A tady rozdíly končí, jinak je to Baba Jaga se vším všudy. Dokonce má i velkou pec, ale radši nechtějte vědět, čím v ní topí...
(Není divu, že podobnost věznitelky s Babou Jagou si uvědomí jedině holka původem z Rumunska, přeci jen běžné švédské teenagerky východní mytologii neznají, takže Jagu běžně nazývají "Babička"... ).
Jak s reálnou Babou Jagou souvisí příběh životem těžce zkoušené architektky ze Stockholmu, která před lety přišla o dceru a jejíž manžel se od té doby léčí na psychiatrii? Víc, než si myslíte.... :))
Zpočátku mi dělalo problém si zvyknout na styl popisu děje, který je celý psán v přítomném čase a působí spíše jako reportáž než jako román. Brzy jsem si ale zvykl a nechal se pohltit příběhem, která je opravdu nervydrásající. Podobně jako v jiných žánrech severské krimi, ani zde nechybí náhled do psychologie postav, ale je to v naprosto vyváženém poměru vůči odsýpání děje (je to ve výrazně menším měřítku než třeba v sérii Sebastian Bergman od Rosenfeldta a Hjortha - což kvituji). Rozuzlení jsem opravdu nečekal, celou dobu jsem měl podezření na někoho úplně jiného.