Zločin a trest

Zločin a trest https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1106/bmid_zlocin-a-trest-dr0-1106.jpg 4 2694 332

Děj se odehrává v Petrohradě ve druhé polovině 19. století. Hlavní hrdina student Rodion Romanovič Raskolnikov je velmi chudý a právě z nedostatku peněz je nucen odejít ze studií. Rodion žije v zatuchlém pronajatém pokoji, nemá peníze, hladoví, ale přesto nemá zájem si najít nějakou poctivou práci. Aby dokončil školu, chce se jeho sestra provdat za bezcharakterního boháče Lužina. Rodion je zásadně proti a sestře sňatek rozmluví. Rodina napadají hrůzné myšlenky, jak lehce přijít k penězům...... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Academia
Originální název:

Преступление и наказание (Prestuplenije i nakazanije) , 1866


více info...

Přidat komentář

Pawlisman
28.08.2014 5 z 5

Četl jsem již na střední a již tehdá jsem byl stržen dějem a knihou s mistrným skloubením dramatu s trochou krimi a především psychologie zločince spolu s náboženskou otázkou a vhledem do tehdejšího Ruska. Na této knize je úžasné, že jde o těžkou vybroušenou klasiku, kterou však již mohou číst i mladší ročníky. Jde skutečně o jedno z top 100 světových děl ever. Povinná literatura světa pro všechny! 9,5/10

Aaron Lewis
14.08.2014 5 z 5

Knihu jsem četla jedním dechem. Velmi mě zaujal hlavní hrdina a jeho myšlenkové pochody, dále osudy různých lidí a celkové vyústění knihy, že nejpodstatnější lidská vlastnost je pokora. Zajímavě silná kniha se spoustou společenských a filozofických otázek a její jedinou chybou pro mě jsou neuvěřitelně dlouhé dialogy a monology, kde se často opakují již řečené myšlenky, úvahy a věty.


Artia
29.07.2014 2 z 5

Osm set stran pro mě trestu.... Ne, ale vážně. Příběh je zajímavý, ale tak prošpikovaný opakujícími se zdlouhavými monology, popisy, iluzemi nad sám sebou.... Kdyby se kniha tak o půlku zkrátila, neuškodilo by se jí to. Dostojevskij skvěle postavy po jejich duševní stránce popsal, a vyjádřil hlavní myšlenky knihy, to se mu musí nechat. Nicméně, jsou klasiky, které mě uchvátily... tato to opravdu nebyla.

kubla111
26.05.2014 5 z 5

Dostojevskij je klasika, co je klasika víme všichni. Ne všichni čteme klasiky. Tak i já se ke klasice dostanu málokdy, protože ta mi neuteče a neubere se jí nikde časem na hodnotě.. Za tuto knihu jsem vděčný, že jsem se rozhodl ji číst. Rozbor zločince, jeho myšlenek, rozebrání společnosti, popis té doby, oblečení, prostředí a povah - mohu říct skvělé. Jako bych v té době byl a žil.

Lubor123
15.05.2014 5 z 5

Kniha je velmi působivá, když jsem ji četl bylo mi fyzicky špatně, Je skvělá, ale již ji znovu číst nebudu,

LadySegedin
31.03.2014 4 z 5

Pusobivy popis premeny osobnosti. Jak se muze z obycejneho studenta, ktery je bez penez stat vrah a co to udela s jeho dusi. Tema moci nad ostatnimi, zbytecnosti nekterych lidi, kteri jsou oznacovani jako vsi spolecnosti a ospravedlneni vrazdy, ktera je jedna z mnoha a zabiti takove vsi je dokonce oznacovano za sluzbu vsem. Verila jsem Dostojevskemu od zacatku az dokonce, protoze psychologie jeho postav je jako vzdy dokonala. Jen co mi trochu vadilo, bylo mnozstvi postav s typickymi, ujetymi ruskymi jmeny a mnozstvi vedlejsich pribehu, ktere ponekud stezovali sledovani hlavniho deje...

alexpo
23.03.2014 3 z 5

Jsem ráda, že jsme tuto knihu měli ve druháku jako povinnou četbu. Docela ráda jsem si ji přečetla, ale do mých TOP se prostě nedostane. Není to snad stylem, ten je ukázkový (zvlášť ty vnitřní monology hlavní postavy), ani příběhem, ale je to staré napětím, dobou a hlavně psychologizací postav. Jsme už prostě dál, takových vražd, výčitek svědomí i sebestředných jedinců už jsme zažili víc. Pro mne už Raskolnikov není svým činem výjimečný. Je to další chlap myslící si, že je nadčlověk. druhý díl už byla více méně nuda. Holt už v sobě nemám respekt k autoritám.

adorjas
18.03.2014 5 z 5

Možno trošku ťažšie čítanie, hlavne kvôli svojej hrúbke a opisom, ale človeka táto kniha donúti zamyslieť sa nad koncepciou viny. Som rada, že som sa cez ňu prelúskala a kniha mi dala čitateľský zážitok.

Lenisk@
01.03.2014 4 z 5

Knihy, které mají nálepku "povinné", nás automaticky přestávají zajímat a jejich čtení je pro nás trestem... Přesto kdyby nebylo seznamu povinné četby, nenapadlo by mě vzít tuto knihu do rukou.

TerkaPS
20.02.2014 4 z 5

Škoda, že je to povinná četba - ve škole jsem nebyla schopná tuto knihu dočíst. Ocenila jsem jí až mnohem později.

Africanus
05.02.2014 4 z 5

Mé druhé setkání s Dostojevským, po Idiotovi rovněž lehce rozpačité. Jak dokáže bravurně vykreslit mučivě rozervané svědomí vrahovo a dráždí nedoslovností, tak se utápí v dlouhých monolozích, jež příběh poněkud ředí.

Ječmínek
15.11.2013 3 z 5

U knihy jako je Zločin a trest mají podle mě čtenáři tendenci přidávat jednu hvězdičku za světově uznávanou kvalitu. Já jsem se pokusil být objektivní - a tři hvězdičky je tak akorát. Román má své plusy i mínusy. Slušný příběh, některá pěkná místa, sem tam dobré myšlenky, zajímavý konec. Ale také je to zdlouhavé a místy nudné. Předlouhé dialogy téměř o ničem. Kdyby autor po dopsání tušil, že se bude tohle dílo hodně číst ještě ve dvacátém prvním století a že bude dokonce povinnou četbou, tak by jistě polovinu balastu vyjmul (samozřejmě je to kvalitní balast, ale kdo to má číst?). A já bych pak přidal ještě jednu hvězdičku.

Adelajda_4
14.11.2013 5 z 5

Dokonalá kniha! Čtenáře naprosto strhne a po celou dobu četby ho nepustí, přečetla jsem ji jedním dechem. Akorát je to kniha, která neblaze působí na psychiku, je to neuvěřitelně depresivní dílo, ale rozhodně stojí za přečtení.

Tétéčko
26.10.2013 4 z 5

Dala bych i pět, ale po přečtení mi není veselo, natož příjemno. Určitě je to kniha, kterou by si měl každý přečíst. Ale fakt už se k ní nikdy nevrátím. působí na mě depresivně jako Kafka.

ceemel
04.09.2013 5 z 5

Bravurně napsaná kniha, která udržela mou pozornost od první až do poslední stránky. Je to (zatím) jediná kniha, kterou jsem od autora četl, a jsem z ní unešen. Skvěle popisuje Raskolnikovo bláznivé stavy a jeho vnitřní monology, atmosféra knihy je nepopsatelná. Je to skvělé a, odvažuji se říct, nesmrtelné dílo.

Ellieisawesome
03.09.2013 5 z 5

Zločin a trest je snad nejlepší knížka jakou jsem kdy četla , opravdu mně hodně překvapila a ta psychologie postav je genialní.

Kvothe
13.08.2013 5 z 5

Zločin a trest byl jednou z mých knih na imaginárním listu - What u should have read. Styděl jsem se už nějakou dobu, že tam je stále. Nakonec na něj však přišla řada. Očekával jsem dost a dostal jsem snad ještě více. Netřeba plácat o skvělé psychologii postav, o jejich charakterizaci atd. vždyť to knihu proslavilo, to byla a dodnes je Dostojevského síla. Možná stojí za zmínku děsivý fakt, že ta pseudo-filosofie ospravedlnění zločinu je dodnes platná a svým způsobem velmi přitažlivá. Jak snadno se člověk přiblíží k myšlence, že je přece jen trochu víc než ostatní....A nebo možná jen plácám a když píšu tenhle nicneříkající komentář, tak mám nějakou nietzscheovskou či eugenickou náladu ...nebo čapkovskou? Je fakt, že základ mnoha ve finále zhoubných myšlenek je pochopitelný a často s ním lze i sympatizovat....ale každý extrém je špatný, přátelé! A ono se to do extrému zvrhává strašně rádo a strašně snadno!

YvLeZa
11.08.2013 4 z 5

Kniha se mi četla velice snadno a hned od začátku jsem se do ní začetla. Výborné popisy pocitů Raskolnikova i děje. Někdy se mi docela pletla jména, ale to je jen malý detail. Rozhodně doporučuji přečíst a já se k ní určitě v budoucnu vrátím.

Atuin
26.06.2013 5 z 5

Čtu F.M. Dostojevského ráda a čtu jej často, protože se čte velice dobře. Píše, vyjadřuje se takříkajíc z patra a nezatěžuje sebe ani čtenáře těžkopádnými nuancemi, které u mnohých jiných autorů navalí na dílo zbytečnou tíhu. Je to vždy o dobré práci s jazykem a o dobré spolupráci se sebou samým, i kdyby jen v těch chvílích kdy psal. Je neustále v kontaktu jak sám se sebou tak s čtenářem.
I Zločin a trest je kniha která se v podstatě čte jedním dechem, Nahota duše odkrytá v tak přesvědčivých kolážích, v takovém dialogu srdce a mysli, že jakkoliv zůstává i zde autor zastáncem svých názorů, předložil neúnavné a napínavé dílo, které nemá šanci jen tak zestárnout.

Madluska
24.06.2013 3 z 5

Z teorie nadčlověka čtenáře snadno zamrazí v zádech stejně jako z věcného popisu brutální vraždy, o tom není pochyb, ale jinak mě první setkání s Dostojevským spíš zklamalo. Snad nerozumím ruské duši, snad jsem nedovedla ocenit vnitřní rozmluvy Raskolnikova, snad mě ubíjel vztah vyšinutého hlavního hrdiny a subtilní Soněčky. Ať první neúspěch zapříčinilo cokoliv, doufám, že pokud se s tímto ruským klasikem sejdeme znovu, udělá na mě dojem o poznání lepší.