Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84764/bmid_zitkovske-bohyne-HEo-84764.jpg
4
6952
1389
Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat – prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou? Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele – její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní… Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Či se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Kniha bude zfilmována, objeví se na jevišti zlínského divadla a je překládána do několika jazyků.... celý text
Přidat komentář
Audiokniha - skvělé načtené, příběh velmi zajímavý, překvapivý, místy hodně drsný a vcelku hodně smutný.
Čtivé, mělo to spád . Četlo se mi to ještě lépe než Bílá voda. Bohyně byly i více autentičtěji popsány.
Krásné,už mám něco přečteno,ale tady se přiznám,že i slzička ukápla jak smutné to bylo počtení a tak nějak zůstal i smutek na duši.Trvalo mi dost dlouhou dobu než jsem se k této knize dostala ,ale ani chvilku jsem se nenudila,úplně se tam v té drsné přírodě vidím.Těžký život v těžké době,,,dávám pět hvězdiček a jednu navrch.
Vše bylo napsáno.
Nelze napsat již nic jiného.
Některé knihy dokáží veselit,smutnět,rozesmát,pobavit,rozladit,umořit,navnadit,rozvášnit,zamilovat se.
To vše umí stránky šustící.A co samotný dojem ? Jak je někdy důležité kdy čtete ? Jakou roční dobu zvolíte a v který čas zvolíte ?
Řeknu vám to do chřtánu.Přinejmenším do obličeje :)
Po trmácení příjemném v podzimní čas rozsvícených plamínků dušiček.
V mlhách pouličních lamp.Rozplizle září ukazují cestu domů.
Čeká na vás.Osamělá,na komínku z dalších knížek.A Kdo ?
Přeci Kačka a její bohyně.
Za času horkých čajů a opařených srkajících rtů.Studený nohy schovám pod peřinou.Na dotek příjemných pocitů.Nečtenáři (nepoznamenaní) tyhle blázny nepochopí ...
Vracívám se do Bílých Karpat.Do Žítkové.Kdy napsal a jestli vůbec někdy ? Žral,jsem tuto knihu.Vodila si mě.Byl jsem zvonečkem na ocásku kočky.
S úctou,jak příběh vyprávět a udržet čtenářskou soustředěnost.Vůli lovit informace a nakonec vše prdnout na papír.Ano,nám vděčným dychtivím čtenářům.
Jen samotná jména postav,okolních míst se vryjí pod kůži..
Žítková,Janigena,Dora Idesová,Surmena,Ruchárka,Mahdalka,Fuksena,Baglárka,Krasnačka,Irma,Shánělka,Kopanice,Koprvazy,Potočná,Bedová,Jakoubek,Gabrhelka,Mlkva a mnoho dalších.
To se jen tak z hlavy nevyžene.Nezapomenutelné momenty jakbysmet.
Zaříkávání u zesnulého.Bouře se Surmenkou na kopci.
Ztrávit průběžně týden v Karpatech,tomu šlo jen stěží odolat.Pokud noc ,která byla ještě mladá dovolila.Vracet se do tohoto světa,než se oči začli klížit a čím dál častější frekvence zívání narušovala cestování i do pohanských časů,procesů čarodějných,přes výzkum nacistů,až k STB zlovolným praktikám.A nad tím vším prolínačky s Dorou v současnosti.
Na první dojem dát,bývá někdy ošemetné.Když se to podaří,je to radost.Trefí se do vkusu,nálady,rozpoložení a vůbec té správné atmosféry opuštěných laviček v parcích zapadaných listím.Tomu se nic nevyrovná.
Ten dojem.Hřejivej pocit.I když to není nic zrovinka veselého.
O tom žádná !
Lidová moudrost potírána jako čarodějnictví - dříve ze strany církve a později ze strany komunistické StB, jako šarlatánství.Taktéž drobnohled příslušníků SS.Ničení poklidných lidských životů z pozice moci.Pověry, tradice, obyčeje a hledání pravdy ze strany Dory a rodinné prokletí.
Jsem naprosto unešena. Žítkovské bohyně si mě získaly hned od první strany a já jsem neskutečně ráda, že jsem si knížku přečetla. Jedná se o velmi chytlavý a dojemný příběh, ve kterém i každý menší detail zapadá to velké mozaiky. Je to neskutečně krásné dílo, jedno z nejlepších, co jsem kdy četla.
Knihu som si vypočula ako audionahrávku v interpretácii Terezy Bebarovej a Miroslava Táborského. A dávam plný počet hviezdičiek, hoci po prvých minútach prvej kapitoly som sa obávala, že odložím ďalšiu plytkú "krvavinu" o zisťovaní kto, prečo a čo mu za to... Ale napokon som si nechala porozprávať príbeh odohrávajúci sa doslova za humnami, na mystickou prírodou objatých kopanických samotách, príbeh o tom, ako a koľko ľudských životov a osudov dokáže zmariť vytrvalá ľudská zloba, závisť a pomstychtivosť.
Množstvom dohľadaného materiálu autorka ukázala, že každá doba, každé storočie, alebo aj desaťročie má svoj "hon na bosorky". Že hoci sa vek stáva novším a modernejším, stále má rovných a rovnejších. Že obyčajný človek veľakrát strávi podstatnú časť života klopaním na zavreté brány.
Nebolo mi pri deji úzko, mnohé krimi thrillery, či svedectvá holokaustu opisujú horšie zverstvá. Necítila som sklamanie pri fatálnom osude Surmény, jednej zo žítkovských bohýň. Ono nenaplnenie do deja tak nejako patrí, keďže ľudstvo vždy najťažšie akceptuje tých, ktorí stoja mimo a odmietajú "vyť so svorkou na mesiac".
Ženská sila a spojitosť s prírodou a zemou sa mi páčili, hoci manipuláciu s počasím som pokladala za tak trochu pritiahnutú za vlasy. Hlavou mi však hneď prebleslo nedávne hodonínske tornádo s dôvodom, že všetky kopanické a moravské bohyne zrejme už vymreli. :)
Kniha byla co do tématu zajímavá, líbil se mi i originální způsob zpracování. Kniha mně tedy bavila, jen jsem si musela její čtení dávkovat neboť my z ní bylo dosti ouzko.
Trošku jinak podaný příběh, než jak jsme zvyklí, ale pro mě osobně to nebyl problém. Prvních pár stran jsem teda absolutně netušila, o co jde a co se děje a postavy se mi po celou knížku trochu pletly, ale i tak dílo nakonec hodnotím velmi kladně. Dokud se mi knížka nedostala do ruky, neměla jsem sebemenší tušení, že se v našich zemích (ještě k tomu poměrně nedávno) vyskytovaly ženy jako bohyně. Pro mě velmi poučné a zajímavé dílo.
Musím říct, že jsem nevěděla co mě čeká má první kniha od autorky.. půjčila jsem z knihovny a ne ne ji otevřít ..nakonec se ke mě dostala v podobě audioknihy a vtáhla mě okamžitě..nádherně namluveno a byla jsem unesena ... Nádherný román i když samozřejmě myslím ve velikosti autorčina psaní ne obsahem, ale to k bohování a magii myslím patří ...za mě zajímavé svižné neprůhledné
Pro mě dost velké zklamání. Čekala jsem úplně jinak postavený příběh. Některé části knihy mě ani nebavily. Ale zase oceňuji, že jsem se dozvěděla něco nového. Kniha velmi vychvalována, ale já ji přečtenou odložím a vracet se k ní nikdy více nebudu. Snad tedy nová kniha paní Tučkové bude lepší.
zacatek knihy precten jednim dechem, temer sem ji neodlozila, ale od cca pulky me to uz moc nebavilo, tema je zajimave, ale spis sem se koncem prokousavala
Zmínila jsem se v práci, že se chystám číst tuhle knihu. Kolegyně mě odrazovaly, že je to prý hrozný a že v půli děje musely přestat. Já teda nevím, asi jsem už na brutality zvyklá z knih i filmografie, ale nepřirozeně hrozné, i s ohledem na téma, mi to nepřišlo. Krutost byla taková předvídatelná a vlastně očekávaná po celou knihu. To na tom bylo i trošku odpudivé - napsáno čtivě, v zásadě i důvěrně, ale hlavní "hrdinka" je hlavně úzkostlivá a nic moc k tomu (mělkost postav mě nutí si vzpomenout na Lakomce)
Je ale pravda, že osudy bohyní jsou zajímavé, kniha mi zase o něco přiblížila "kult ženství", ale o dílo s nadějí se nejedná.
(SPOILER) Zajímavé a navzdory velmi těžkému tématu i poměrně čtivé, i když některými pasážemi jsem se prokousávala déle. Ovšem je to tak strašně strašně strašně moc pesimistické, osudově beznadějné a smutné, že to nějak nemohu hodnotit lépe, než třemi hvězdami. Nevadí mi pesimismus ani těžká témata, ale potřebuji z knihy cítit aspoň nějakou naději. A z téhle jsem jí necítila...
Námět a téma knihy mi přišly velice zajímavé a i ta linka, kdy se řeší zkoumání historie, nahlížení do archívů, to jsem četla jedním dechem, zbytek mě vůbec nezaujal a kolikrát jsem si pasáže přeskakovala. Knihu jsem si přečetla na základě tak skvělých hodnocení, ale ve výsledku jsem spíše zklamaná.
Tohle.Bylo.Totálně.....super :D
Ne vážně, pro mě je knížka od české autorky, jako je tato, (děj+archiv+noviny) úplně nová zkušenost. Četla jsem sice podobných knih, to ano, ale tady se mi prolínání všech "materiálů" líbilo úplně nejvíce. Téma pro mne také dosud neprobádané, nové, nevšední, avšak autorka mi jej podala tak, že mám tendence sbalit si batůžek a vyrazit na Žítkovou hned teď. :) Prostě krása. Když si tam někde v kopcích u chalupy představím stařenku, co ve větru zlézá strmé stráně za dunění hromu podzimní bouřky, aby natrhala "nějaké ty zeliny"- úžas.
Příběh celkově shledávám velmi zajímavým, leč smutným, snad i melancholickým. (Ten konec?????)
Nemám teď, co víc bych dodala, to se musí přečíst. ;)
Tahle kniha je nyní už kult. Chápu proč. Je zajímavé, že někdo v takovém obřím množství dokáže ocenit náročnější literaturu, která je někde na pomezí literatury a reportáže. To je skoro v něčem tak novátorské až je to na cenu. Ale na české poměry. Kniha se čte dobře. Tučková to umí, to ji nemohu upřít. Spíše ale můj zájem o dílo postupně klesal až jsem se nedokázal tolik s tématem a příběhem takovým ztotožnit nebo hlavně se do něj ponořit. Takže trochu na černou ovci mám sice dočteno, ale o oslovení či užívání si moc mluvit nemohu. Někdy příště. Audio ČRo: Později jsem zjistil, že je audio dost promazané. Naschvál, což kupodivu nevadilo. Připadalo mi to podezřele krátké. Nicméně dílo netratilo nijak extra na síle. Myslím, že to vůbec nebylo špatné a naopak mi to názor na knihu trochu zlepšilo. I když zásah do díla takovýmto způsobem není moc šťastný.
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Kniha Žítkovské bohyně je v
| Právě čtených | 185x |
| Přečtených | 10 277x |
| Čtenářské výzvě | 2 324x |
| Doporučených | 849x |
| Knihotéce | 1 567x |
| Chystám se číst | 1 728x |
| Chci si koupit | 315x |
| dalších seznamech | 42x |
Nezklamalo. O knize už bylo napsáno snad vše a ja ji mohu také jen doporučit.