Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4155
901
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Sledování osudů Gerty Schnirch jsem musela krátkodobě odložit, protože jsem potřebovala něco méně deprimujícího. Na druhou stranu: není na škodu si připomenout, jak jsou mé vlastní problémy a trápení malicherné ve srovnání s utrpením jiných lidí v časech (či lokalitách) podstatně nelítostnějších.
Téma odsunu Němců po 2. světové válce mě zatím míjelo – tak nějak jsem žila v domnění, že si prostě na žebřiňáky naložili svých pár švestek a v krupobití nadávek, plivanců a sem-tam šutru odmašírovali „domů“. Přiznávám, netušila jsem, kolik bezpráví, bolesti a smrti se za tím zdánlivě „nevinným“ odsunem skrývá. Nezamyslela jsem se nad stínem kolektivní viny, který padl na všechny z národa poražených, i když třeba neměli s válečným běsněním nic společného a jejich kořeny v této zemi byly pevné, dlouhé, zdravé. Podcenila jsem, jak zběsilá nenávist se může v lidech nastřádat a zpustošit životy pouhých civilistů, včetně těch nejzranitelnějších.
A vůbec nejhorší je to, čeho se Češi dopustili sami na sobě.
Nevím, co z románu je fikce a co jsou zážitky pamětníků; být autentická i jen třetina, pořád jde o velmi ošklivou skvrnu v naší historii. Jasně, ten hnusák s knírkem rozpoutal v Evropě peklo, ale ne každý Němec si zasloužil potrestání, natož surovou pomstu zdivočelé lůzy.
Kateřina Tučková se nebála důkladně říznout do onoho zakamuflovaného boláku, nechala téct hnis a já se stala konsternovaným svědkem. Akorát mi po většinu četby bylo těžko na duši, zajisté autorčin záměr, přesto mi právě množství negativních emocí prýštících ze stránek brání dát pátou hvězdu. 80-85%
(SPOILER) Já nevím, asi jsem čekala víc. Zas tak drsná a surová mi kniha zdaleka nepřišla (asi proto, že jsem před ní četla od Kariky "Na smrt"). Byly pasáže, které se mi hodně líbily, u jiných jsem se musela nutit. Asi určitě to byl záměr, ale trochu mi vadila ta malost postav. Vykreslené byly vcelku dost dobře (skvělý protipól vnímání okolností Gerty a pak její (hloupé, sorry) dcery), ale prostě to, jak všichni zůstali zacyklení, jak v životech (protože okolnosti - německý původ, komunisti...), tak v myslích. Prostě jsem čekala nějaký přesah toho všeho a ono nic, už jen smrt na konci těžkého života plného hořkosti. Já vím, že to tak bylo i v realitě, ale tak v knižním příběhu jsem chtěla nějakou tu katarzi. :) Co Karel, co ten komouš, co chtěl, aby donášela... Jako, klobouk dolů, nic podobného bych nenapsala, ale přesto nemám po dočtení takový ten "plný" pocit završení. A asi to byl záměr, no.
Kniha o tématu, o kterém se dlouhá léta nemluvilo, jakoby nebyl, je napsána tak realisticky, syrově,...
Pohled na událost očima Gerty, německé Češky ? nebo české Němky ?, která vlastně až do konce života žila v zemi, která "nebyla" jejím domovem, já to tak alespoň cítila.
Kniha je rozdělena do části, některé se mi líbily více, jiné méně. Celkově je to výborná kniha.
V této knize sledujeme Gertu, brněnskou Němku, která, po skončení druhé světové války, je spolu s ostatními vyhnána pryč. Při dlouhém pochodu, kdy spousta lidí umře, se Gerta s několika dalšími ženami zachrání a je přidělena na nucené práce. Sledujeme situace i nálady té doby a nelehký život obyvatel Československa.
Toto je opravdu silná kniha o jedné části naší poválečné historie, o které se moc nemluví. Takováto témata mám ráda, bohužel mi však kniha nesedla tak, abych byla nadšená. I tak to ale bylo zajímavé čtení.
V první části knihy, kdy se ocitáme ve druhé světové válce, mě kniha neskutečně bavila, bylo to „akční“, text byl plný informací, pocitů, příběhů. Při některých situacích mi běhal mráz po zádech. Pak jsme se dostali do druhé části, kterou Gerta strávila na nucených pracích. Tato část mi přišla až rozvleklá, pomalá, hodně věcí se zde opakovalo a probíralo stále do kolečka. Poslední třetina, odehrávající se v komunistickém Československu až po současnost, mi přišla moc uspěchaná. Takže mé pocity při čtení byly jak na houpačce.
Ale jako celek to byla fajn knížka se zajímavých tématem a rozhodně musím vyzdvihnout jazyk, jakým autorka píše, to jsem si při čtení užívala moc.
Je to náročnější čtení jak co se týče jazyka tak tématu, ale fenomenální!
Dlouho o tom dějiny mlčely, pamatuji si, že jsme byli jedny z prvních ročníků, co se o poválečném vyhnání němců učili ve škole v dějepisu.
Původně jsem chtěla dát plný počet hvězdiček. Kateřina Tučková má velmi vytříbený styl, píše krásnou češtinou. Téma vyhnání Židů z Brna velmi zajímavé, opět jsem se dozvěděla o mně neznámých událostech naší historie. Část knihy pojednávající o Němcích, o pochodu, o životě v Perné byla výborná. Uzavření nebo spíš shrnutí života dalších postav románu bylo v pořádku, ale bleskové, uhnané projetí Gertina života ve 2. polovině 20. století mi úplně nesedlo. Také vstupy Barbory, a především závěr jejího smíření se s matkou, se mi nelíbily. Za to jedna hvězdička dolů. Kniha však stojí za přečtení a velmi ji doporučuji.
To bylo teda neco. O odsunu Nemcu jsem nevedela vubec nic a dostalo me to. Hrozne smutny pribeh o hodne smutne dobe. Vlastne ani nevim co napsat. Jak jedna temna doba muze neskutecne zamichat s lidskymi osudy. Co clovek vlastne vsechno vydrzi, aby prezil a jak se na nej stejne lidi divaji jinak. To me dostalo asi nejvic. Prezijes, vratis se a jsi jina, divna... a nikdo ti nerozumi a vycte ti uplne vsechno.
Mne naopak hrdinky byly sympaticke a jejich premysleni jsem rozumela, i Barbore, proc uvazuje jak uvazuje.
Knizku bych rozhodone doporucila zahrnout do povinne cetby.
Velmi strhující a silný příběh, netušila jsem,že odsun Němců byl tak dramatický a nic není černobílé..hlavní hrdinka s dcerou nebyly moc sympatické a druhá polovina knihy byla slabší, i tak doporučuji rozhodně k přečtení.
Kniha byla rozhodně zajímavá, hlavní hrdinka mě však svým přístupem "prudila" už od začátku války. Ale takových pasivně přihlížejících je bohužel všude a v každé době většina. Oceňuji, že jsem se dozvěděla mnoho nového, jednu hvězdu ale ubírám za zbytečné natažení děje až do současnosti. Nestalo se mi poprvé, kdy autor za každou cenu musí zmínit historii Československa za celé dvacáté století, a vždy je to spíše ke škodě věci.
Nestává se mi to často, ale musela jsem ji odložit, cca na 30 straně. Vím, že nejde zavírat oči před historií, ale bylo to pro mě tak těžké téma, že mi bylo při čtení fyzicky špatně.
Četla jsem od Kateřiny Tučkové i knihu Žítkovské bohyně a přemýšlím, která byla lepší. Každá úplně jiná, ale obě skvělé, četly se velmi dobře. Smekám před autorkou, nebylo to lehké psaní, spousta faktů, jsem rada, že jsem na ně narazila a mohla si je přečíst.
(SPOILER)
Tuckove Zitkovske bohyne se mi tenkrat moc libily, uz jen to tema bylo zajimave. Ale o teto knize jsem mela vazne jinou predstavu, neco ve smyslu zivota v koncentraku a pak stastneho navratu. Jak ja se spletla…
Timhle pribehem Tuckova dokazuje, ze si svoje literarni ceny vazne zaslouzi.
O pribehu jako takovem se rozepisovat nemuzu, jsem v tuhle chvili na strane 60 a jen hltam stranky…
22.8.
Pribeh plny ruznorodych, depresivnich, tragickych osudu od konce valky az po soucasnost. Gerta mne rozcilovala a Barbora taky, ale neni se jim co divit. Gerta nikdy s dcerou nemluvila o tom co bylo…stvalo mne, ze se nijak „neprala“ treba jako Teresa, porad jen ze byla vic Ceska, i kdyz polovicni a nijak se nesnazila, v te dobe by to asi k nicemu nebylo a ona by skoncila kdovi kde
Nasilnosti a zlociny, ktere se udaly byly opravdu silene, je pravda, ze nemuzeme vsechny hazet do jednoho pytle, ale taky nelze zapominat, ze nekteri se nechovali tak jak by meli, kdyz mohli. Valka je vzdycky hrozna…napadla mne vzpominka na film Habermanuv mlyn a vim, ze uz ho nikdy videt nechci…
Lide si nemaji v tomhle ohledu co vycitat
Moje uplne nejoblibenejsi kniha poslednich let. Syrova, poutava, propracovana do detailu a brutalni. Brutalni tim, ze tyhle veci se dely.
Poselstvi knihy je neuveritelne silne a nuti premyslet a vracet se k tematu jeste dlouho po precteni. Nic neni cernobile. A princip kolektivni viny je to nejhruznejsi, co "lidi" vymysleli. At je to jakymkoliv smerem.
Jsem z Brna, takže číst tuto knihu a znát ta místa, ulice a domy osobně, je silný pocit. Mohu-li to tak vůbec napsat, perfektní kniha.
Jsem do Brna pristehovana a o teto jeho kapitole jsem toho mnoho nevedela, vlastne vubec nic. Jake prozreni.... Chvala K. Tuckove za vyborne zpracovani a pripomenuti nasi historie. Knizku bych dala jako povinnou literaturu... Skvela ukazka chodu historie a lidskych charakteru.
Odvrácená stránka českých dějin.. velmi smutný a depresivní příběh.. nicméně hlavní hrdinka Gerta mi bohužel byla šíleně nesympatická. Ale i tak jsem vděčná, že jsem si mohla knihu přečíst a podívat se na válku i poválečné období i z jiného úhlu pohledu.
(SPOILER)
Dvě a půl hvězdičky...jak tady většina píše, že jim byla postava Gerty nesympatická, tak já nemohla naopak vystat jeji dceru Barboru, které naštěstí moc v knize věnováno nebylo... Projevovala se tak slabomyslně a hloupě, že byl opravdu poznat její původ :))
Jinak byla kniha kromě začátku příliš zdlouhavá a bez nějaké zajímavé zápletky, prostě už jen plynula až do téměř současné doby...
Skvělá kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem a poučila mě o událostech, o kterých jsem měla jen matné nebo žádné povědomí. Netušila jsem, jak nelidsky se Češi po konci války chovali.
Gerty a ostatních mi bylo líto, ale přesto si nemohu pomoci a nesouhlasím s jednostranným zaměřením a poselstvím knihy. Gerta pořád uvažovala jen stylem - já já já já - chyběla mi jakákoli zmínka, její zamyšlení nad tím, co za zvěrstva páchali Němci za Protektorátu na Češích a hlavně na Židech. Když se teda cítila tak moc jako Češka, proč se za Čechy nějak nepostavila? Kniha mě nutila přemýšlet, jak by se Gerta chovala, kdyby Němci válku vyhráli. Odmítala by s tím související privilegia a soucítila s nespravedlností páchanou na jiných? Nebo by byla opět jen pasivní a přijímala svůj "nadřazený osud s výhodami beze zbytku?" Hlásila by se i tak k Čechům? To, ať si každý promyslí sám.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Kniha Vyhnání Gerty Schnirch je v
| Právě čtených | 104x |
| Přečtených | 5 983x |
| Čtenářské výzvě | 1 537x |
| Doporučených | 603x |
| Knihotéce | 1 073x |
| Chystám se číst | 1 476x |
| Chci si koupit | 243x |
| dalších seznamech | 39x |
(SPOILER) Autorka se nebála pořádně kopnout do skrytého vosího hnízda našich dějin - a zbavit čtenáře iluzí ohledně jednoho z nejkontroverznějších témat naší novodobé historie. Jsem ráda, že se tak rozhodla a že ťala rovnou do živého. Válečnou historii si od školních let odnášíme z lavic jako jakýsi černobílý film - buď jsou "ti dobří" na jedné straně, nebo "ti zlí" na straně druhé. Jenže svět se skládá ze spousty odstínů různě pestrých barev; a stejně tak je to i s dějinami.
O poválečném odsunu Němců z našeho území se příliš nemluví, a když, tak ho automaticky vnímáme jako jediný spravedlivý trest. Jsem proto ráda, že se nám autorka rozhodla ukázat, co se vše se za takovým faktem může skrývat, a zprostředkovala nám osud ženy, která měla jen tu smůlu, že se narodila v manželství smíšeném. Utrpení Gerty je navíc o to horší, že na "cestu do nikam" s sebou bere i dcerku Barboru, stvořenou v nelásce z incestu. Přežije pochod smrti i neskutečná utrpení, jež ji nadosmrti poznamenají. Její exodus je o to horší, že ani po návratu nezíská klid a až do smrti si s sebou nese cejch své jinakosti.
Je to román o tom, jak silná může být nenávist a kam až může zajít touha po odplatě.
Oceňuji, že autorka používá pro vykreslení postav různých dialektů a též němčiny, i když právě ta může pro neznalé čtenáře představovat problém.
První polovina knihy je velice hutná a strhující - ve druhé části však děj plyne již jen z jakési setrvačnosti. Jako by se ten silný příběh v průběhu času vyčerpal, možná proto ten slabší závěr s křečovitou snahou o usmíření.