Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4155
901
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Obsah knihy je výborný. Popis pocitů a nesravedlnosti z vystěhování německé menšiny po 2.sv. válce je výstižný a pravděpodobně i celkem přesný. I dnes, po 75 letech jdou na Brně vidět důsledky komunistického režimu (Zábrdovice by mohly povídat). Jediné co bych knize vyčetl je místy nudnější styl a poněkud nepřehledné rozvržení, kdo kdy zrovna vypráví.
Já mám z knihy rozporuplné pocity. Na jednu stranu velmi zajímavý příběh, vůbec jsem netušila, že německé obyvatelstvo bylo po válce odsunuto takhle špatným způsobem.
Na druhou stranu se mi kniha špatně četla, několikrát jsem byla ztracená ve jménech nebo němčině (to je ale asi tím, že u knizek často usínám po pár stránkách). Děj byl občas hrozně utahany a vlastně se nic nedělo.
Ke konci knihy mi už Gerta lezla vyloženě na nervy.
Knížku jsem četla relativně dlouho. Ne, že by mě nebavila, děj je více než zajímavý a naučný. Popravdě jsem neměla ani tušení, že odsun Němců po válce probíhal až takhle krutým a nelidským způsobem. Bylo to asi spíše stylem psaní, které mi přišlo takové stručné a emočně strohé. Ani k postavám jsem si nedokázala vytvořit nějaký bližší vztah a všechny události jsem prostě brala, jak to leží a běží, bez nějakých hlubších pocitů.
Žádné jiné výhrady ke knížce asi nemám. Styl psaní mi hodně připomínal knihy od Aleny Mornštajnové, takže pro ty, kdo mají rádi tvorbu této autorky, Kateřina Tučková by se Vám mohla také zamlouvat.
Kateřina tučková je moje oblíbená autorka. Líbilo se mi že celou cestu své postavy Gerdy prošla sama. Úžasné! Násherně napsané.
Velmi věrohodný a téma vyhnání brněnských Němců dobře zobrazující román. Líbí se mi, že kniha má velký časový záběr. Od druhé světové války, až něco málo přes rok 1989. Také oceňuji dobře popsané postavy tohoto drsného, ale autentického příběhu. A neméně taky jeho psychologickou hloubku.
Citace: Nyní se dáme hned do práce. A budeme dělat pořádek mezi námi, zejména také i zde v městě Brně s Němci a všemi ostatními. (Potlesk.) Můj program je - já to netajím -, že otázku německou musíme v republice vylikvidovat. (Potlesk volání: „Výborně“) V této práci budeme potřebovat všech sil všech vás.
(Projev pana prezidenta dr. Edvarda Beneše z balkonu radnice 12. května 1945 v Brně)
Těžké a temné téma, k jehož zpracování je třeba nastudovat mnoho podkladů, ale i sebrat odvahu. Osud Grety a jejích soupoutnic napříč válkou, poválečnou a komunistickou dobou ve mně zanechal silný dojem. A tak jako vždy, největší rány dopadly na obyčejné lidi.
Děkuji Svijanskýmu za jeho recenzi. Vyjadřuje přesně i mé pocity z četby. Nestačí být jen talentovanou autorkou, ale je nutné být v historických faktech co nejvěrnější. Jinak takové čtivé dílo hlavně manipuluje a zanechá škodu, místo aby vedlo k česko-německému porozumění. Taková díla nelze oceňovat vysokým počtem bodů, protože je lživé.
"Z doby kamenné"
Příběh nejen těžký na čtení, ale pro mladší čtenáře možná i na pochopení dějových událostí.
Vyprávění Grety a jeji rodiny je dalším svědectvím, že odsun Němců opravdu proběhl. Hezké, ale smutné zároveň.
Kniha se silným tématem, o kterém se bohužel (jak čtu v komentářích) málo ví, což mě rozesmutnilo snad ještě víc, než samotná kniha. Není jen o části historie naší země, ale i o vině, odpuštění, naději, zlobě, nenávisti, vítězství i prohře. O věcech, které ač jsou neodpustitelné a neschvaluji je, jsou i pochopitelné. Ruku na srdce, ví někdo, jak by se v těchto pohnutých časech zachoval? Doufám, že to nikdy nebudeme muset zjišťovat.
Literárně si myslím, že by neuškodilo pár odstavců seškrtat, hlavně v poslední čtvrtině. Proto ubírám jednu hvězdu.
P.S. Také jste byli v šoku, když jste zjistili, kdo je otec Barbory? Mně to hned nedošlo.
(SPOILER) Kniha ve mně vyvolávala rozporuplné pocity. Na jedné straně je objektivně velmi dobře "řemeslně" zpracovaná a na papíře tomu není moc co vytknout, ale kupodivu mi tam zkrátka "něco" chybělo, abych mohla ohodnotit pěti hvězdami. Možná to bylo hlavní hrdinkou, která mi přišla moc jednodimenzionální a čtení mě tak tolik netěšilo, jelikož byl děj postaven z její perspektivy - celá řada dalších postav mě tam zaujala víc a četlo se mi o nich dobře, takže to bude mít zřejmě na mém dojmu větší podíl, než jsem původně myslela. Protože ač nelze Gertě upřít, že její život byl nesmírně náročný a bylo v něm málo důvodů k radosti, tak její vnitřní nastavení atmosféru beznaděje, jež čišela téměř z každé stránky jí věnované, výrazně umočňovalo. Tento dojem ale velmi pravděpodobně byl autorčiným záměrem, což bylo patrné v poslední kapitole psané z pohledu Barbory, takže byť se kvůli tomu 90 % knihy hůře četlo, tak to nebudu dílu vyčítat, neboť bylo v textu promítnuto zřejmě přesně to, co autorka zamýšlela. Co se mi na knize moc nelíbilo, je, paradoxně, jazyková stránka. Autorka má velmi bohatou slovní zásobu, nicméně jsem se nemohla zbavit při čtení dojmu, že je někdy užívaná trochu na sílu a křečovitě. Místy jsem se musela zastavit, protože mi spousta užitých obratů zkrátka neseděla a text neplynul přirozeně. Takže popisné části a vnitřní monolgy se mi tolik nelíbily, nicméně v dialozích, kde přirozeně přejde autorka do lehčího stylu, je text mnohem příjemnější. Ale teď už k silným stránkám knihy. Asi nejvíce oceňuji velmi dobře uchopenou mozaikovitou kompozici děje, protože si myslím, že je to jeden z nejtěžších postupů, který je jen málokdy proveden zdařile, nicméně zde to knihu velmi pozvedlo. Dále bych ocenila velmi dobře napsané vedlejší postavy - řada z nich děj významně dokreslila. Zejména u postav Jecha a Hanáka, které ve mně dokázaly vyvolat plamenně nenávistné pocity nebo postavy dalších německých žen a Karla, které zase do textu vnesly ducha lidskosti. Někde jsem, myslím, četla komentář, kde čtenář chválil první polovinu knihy a druhá, kam se více přidávaly vložené příběhy z perspektivy dalších postav, už je neoslovila. U mne to bylo paradoxně naopak. Protože "vložené" kapitoly ukázaly kontrast mezi myšlenkami a představami protagonistky a tím, co dané postavy prožívaly ve skutečnosti. To bylo nejlépe vidět u kapitoly z pohledu bývalé kamarádky Jany, kde se Tučkové podařilo dosáhnout mrazivé atmosféry z toho kontrastu nostalgické lásky, jež Gerta k "Janince" chovala a palčivé (Gertou zcela netušené) nenávisti, kterou k ní chovala Jana. Další velmi zdařilou vsuvkou byla kapitola z pohledu Hermíny, která ukázala, jak obrovský rozdíl v kvalitě života dělá vnitřní postoj, neboť Gerta s Hermínou měly srovnatelně tragické osudy, nicméně jedna se rozhodla vidět sklenici zpola plnou a druhá zpola prázdnou. Stejnětak se mi líbila poslední kapitola z pohledu Barbory, v níž bylo střízlivě dcerou zhodnoceno to, co mě napadalo celou knihu (zejména Gertina zatvrzelá snaha vymezovat se proti svému němectví, které ale přitom jakoby stejně nechávala prostupovat celou svou identitou a všechno příkoří si jím omlouvala a odůvodňovala). Kapitola s manželem Johanny pro mne byla tak naturalistická, že jsem určité věty musela přeskákat, ale její poselství ve mně zanechalo jedny z nejsilnějších dojmů z celé četby. A kapitola s dopisem od Friedricha měla velmi dobrý potenciál, ale přijde mi jako nevyužitá příležitost, protože nebyla pak v knize nijak konfrontována/reflektována s postavou Gerty, takže její zařazení trochu postrádalo smysl. A stejnětak vyšumění linky s Karlem, o kterém vlastně vůbec netušíme, jak dopadl, což je dle mého velká škoda. Kdyby alespoň některé volné nitky příběhu byly svázány, myslím, že by byl o něco uspokojivější, aniž by musel překročit do teritoria banality. Samozřejmě že ve skutečném životě je dost pravděpodobné, že se člověk nedopátrá odpovědí na spousty otázek, ale v románu to považuji za nevyužitý potenciál. V neposlední řadě bych každopádně ocenila určitou nejednostrannost. Kdy v knize byla správně zdůrazněna kritika k tomu, jak byl celý odsun proveden, ale zároveň sem tam v myšlení německých postav probleskuje přiznání sympatizování či spolupráce s nacisty za války nebo pocity nadřazenosti i v době poválečné, takže to knihu nedělá tak černobílou. Nakonec vyzdvihnu poslední větu románu, která byla zvolena mistrně a shrnuje mé dojmy z celé knihy - "Nemůžu si pomoct, ale mám prostě dojem, že kromě těch dvou tří let se strýcem Karlem máma žila úplně nenaplněný a zbytečný život."
Román mě nadchnul, možná to bylo tím, že jsem ho četla v době pandemie, kdy mě všechno děsilo, v porovnání s útrapami, které musela snášet hlavní hrdinka, ale o nic nešlo. Líbí se mi jazyková vybavenost Tučkové i stal vyprávění.
Výborný historický román. Moc ráda jsem si přečetla něco o situaci Němců po válce u nás. Výborně psychologicky propracované postavy. Líbilo se mi čtení jsem si užila, přesto že to není nic veselého.
Je nepřeberné množství knih o nacismu a o druhé světové válce. Spousta je napsáno co byli němci za zlo a všudypřítomná zkáza. Málo kdy je někde podotknutno, že ne všichni a že ti kteří tací nebyli to pak schytali v plné parádě za ty kterým už bylo vše jedno, neboť byli buď mrtví či ztracení. Znám lidi kteří se dostali k majetku stylem přidělení po němcich....odsunutych,zlikvidovanych či jinak zmizelych... Ono se to opravdu tak dělo. Díky za tuhle knihu. Díky, že ukazuje zas jiné ozubené kolečko naší historie. Doporučuji přečíst.
Dávám za 5*.
Hezké čtení o skutečně těžké době.
Mohu doporučit.
Kniha by si zasloužila doslov. Tolik zmařených životů a život jde dál. Smutné.
Téma odsunu Němců je pro nás stále velmi citlivé a záměrně ho z naší mysli vytěsňujeme. Proto jsem se rozhodla si knihu přečíst. Nemůžu říct, že by mě jako taková až tak chytla, nicméně se četla dobře a byla pro mě poučná.
Díky za tuhle knihu. O válce je napsáno hodně, různé pohledy, intenzity, podle skutečných událostí i beletristických. Tento pohled mi chyběl. Syrová ukázka tabuizovaného tématu odsunu Němců. I po desítky let vykreslený dopad tohoto činu. Neveselé avšak výborné čtení.
Syrové, drsné, místy dechberoucí. Jako Pražák jsem poslouchal od prarodičů pražské hrůzy a zážitky té doby, přečíst si takto realisticky o věcech, které se udály v Brně a přilehlém okolí a měly by být do jisté míry velmi věrohodné, protože autorka hodně čerpala z archivů, je silný zážitek. Kontroverzní téma poválečné doby a chování Čechů k Němcům vzbuzuje otázky, jak by to dopadlo dnes. Poučili jsme se a jsme humánnější? Ač v to člověk doufá, už dlouho jsme nezažili nějakou velikou tragédii, nechtěl bych tedy někdy dojít k situaci, kdy dochází takzvaně k lámání chleba, protože se přes všechnu naději obavám, že bychom nebyli o moc lepší než naši předci. Máme se sakra dobře, ikdyž ne vždy dokonale, ale stejně buďme za to rádi. Ať už je u moci ten nebo ten, nebuďme malicherní.
Zpět ke knize, závěr byl možná poněkud uspěchaný, ale je jasné, že měl být pouze dokreslením toho hlavního, co zde chtěla autorka vyzdvihnout.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Kniha Vyhnání Gerty Schnirch je v
| Právě čtených | 104x |
| Přečtených | 5 983x |
| Čtenářské výzvě | 1 537x |
| Doporučených | 603x |
| Knihotéce | 1 073x |
| Chystám se číst | 1 476x |
| Chci si koupit | 243x |
| dalších seznamech | 39x |
Příběh, který měl obrovský potenciál. Bohužel se místy autorce nepodařilo držet se úchvatného tématu, se kterým jsem takto zpracovaným zatím neměla možnost setkat.