Vlk samotář
Jodi Picoult
Když vlk v divočině ví, že nadešel jeho čas, že už své smečce není k užitku, rozhodne se vytratit. Zachová si hrdost a zemře tak, jak žil. Lidé takové štěstí nemají. Luke Warren strávil celý život výzkumem života vlků, dokonce s nimi nějakou dobu i žil – rozumí jim lépe než vlastní rodině.
Literatura světová Romány Příroda, zvířata
Vydáno: 2013 , Ikar (ČR)Originální název:
Lone Wolf , 2012
více info...
Přidat komentář
Live and let die..... jedna z prvních věcí co mě napadla po přečtení tohoto příběhu s vlčím nádechem i výdechem aneb jak by řekl Borat jedná se o takové "Nakůkanie do vlčej kultúry". Pocity při četbě se u mě odehrávaly v jakýchsi vlnách kdy k největšímu odlivu došlo zhruba uprostřed, kde jsem nejspíš přišel na to, co mě celou dobu jaksi lezlo na nervy..... překlad a celkově způsob vyjadřování postav , to je oč tu běží! Působilo to uměle jako mix Káji Maříka s výkladem Gutha-Jarkovského, proloženo nějakou tou nadávkou "zemři, ty hajzle!". Když pominu, že 17-ti letá holka běžně rozjímá v termínech jako "altruismus" a její bratr zhruba ve stejných letech trávil večery četbou Dantovy Božské komedie a konverzoval při tom s otcem v jakém kruhu pekla se zrovna nachází, hvězdičky z hodnocení se začaly rozpadat jak vlčí smečky bez alfy i bety. Nu což, příběh byl celkem zajímavý, občas jsem si i popřemýšlel nad rozdílem mezi tlupou a smečkou, ale víc jak průměr za mě zkrátka ne.
Jodi Picoutová opět potvrdila pravidlo, že když se sáhne po její knize, tak se to prostě vyplatí. Krásný příběh, kde se objevuje dilema, zda nechat zemřít nebo nechat žít, ale za jakou cenu.... Zároveň tak ocenuji, jak je zachycen život vlků a jejich soužití.
Tohle je moje nejzamilovanější knížka od Jodi Picoultové. Je to hodně silný příběh, který se nečte vůbec lehce, a během čtení budete nesmírně vděční, že jste se (alespoň doufám) neocitli ve stejné situaci jako naši dva mladí hrdinové, a nemusíte učinit ono závažné rozhodnutí. Oba dva jsem svým způsobem chápala, byli mistrně napsaní. Taky jsem si moc užila části s vlky, dozvěděla jsem se toho o nich opravdu spoustu, a moc mě to bavilo.
To co jsem si já odnesla z knihy, nebyl příběh o otci a dvou dětech, které se nemohou rozhodnout, zda otce odpojit od přístrojů, či ne, ale nahlédnutí do života vlčí smečky. To mě opravdu fascinovalo a autorce za toto moc děkuji.
Přesto mi na konci chyběl nějaký nečekaný zvrat, moment překvapení, na který jsem u Jodi zvyklá.
Jodi jako vždy nezklamala. Parádní vyprávění o rodině, která volí mezi neplnohodnotným životem nebo smrtí. Do toho vsazené vyprávění o vlcích, které bylo velmi poutavé. Jodi píše knihy vážně skvěle, příběh vás od první stránky vtáhne do děje. Jen mi na konci chyběl "moment překvapení", který ve svých knihách často mívá. I tak hodnotím 5*, Jodi prostě psát umí a témata vybírá a kombinuje naprosto pefektně.
Příběh se mi moc líbil, nejvíce vyprávění Luka o vlcích. Na konci mi ukápla slza dojetím. Jodi umí psát, vybírá si složitá témata. Opět mě nezklamala.
Velmi rozporuplná kniha, která ve mně vyvolala velmi rozporuplné pocity: zaujaly mne popisy života vlků, ale nelíbila se mi plánovaná a zrealizovaná snaha klíčové postavy s nimi žít - jako vlk. Člověk je člověk a nemůže žít jako vlk, není k tomu určený, stejně jako nemůže létat jako pták, nebo žít pod vodou. Brala jsem to sice tak, že autorka zvolila extrémní přístup ve své knize pro zvýraznění extrémní situace, o niž v knize jde, ale rodina jako vlčí smečka to zase bylo moc. Povedlo se jí celkem vzato postavu, o niž jde především, zošklivit, sympatie jsem poztrácela záhy. Ostatní hrdinové, aspoň ti výrazní, si moje sympatie také nezískali - zejména dcera byla příšerná, nesnesitelný sedmnáctiletý rozumbrada vzteklý a tvrdohlavý jako tříleté děcko.
Eutanázie nakonec nebyla nosným tématem, tím zůstala psychologie a (jak to tak v Americe bývá) nejrůznější právní tahanice, obvinění, spory, soudy, které mě taky dost štvaly: právník se ujme zastupování nevlastního syna proti nevlastní dceři? Zase extrém, který by možná ani v reálu neprošel.
Zkrátka autorka nastolila tolik témat a pepřila příběh novými informacemi tak, že pro mě bylo čím dál těžší knihu dočíst (a epilog už jsem nestrávila vůbec) a rozhodně ji nemohu hodnotit.
Kniha mi taky vadila odlišováním stylu písma pro jednotlivé aktéry (což nakonec stejně nestačilo) - rušilo mne to, fyzicky se mi některé pasáže pak četly hůř a oddělování nebylo nutné, každá pasáž jasně naznačila, kdo mluví.
Knihu Vlk samotár zaraďujem medzi čitateľské TOP delikatesy.
Páčil sa mi originálny námet, jeho spracovanie, vyprofilovanie charakterov, ale hlavne prerozprávanie dejovej zápletky z pohľadu viacerých postáv.
Fascinovali ma opisy zo života vlčej svorky s prísnou hierarchiou, kde každý jeden člen ma stanovené svoje postavenie a pravidlá zaručujúce ich prežitie. Koľkokrát sa môžeme my ľudia od nich učiť a je až neuveriteľné, aká múdra dokáže byť naša matka príroda.
V prípade hlavného hrdinu to však bol extrém, ktorý bol do určitého okamihu na škodu nielen jemu, ale aj jeho "ľudskej štvorke"....
Autorka se nebojí rozebírat témata, která nejsou úplně jednoduchá a jednoznačná. Nejedná se o první knihu, kterou jsem od této autorky četla a byla jsem opět spokojená.
Vyhovuje mi styl psaní, kde je příběh vyprávěn z pohledu několika osob. A dozvěděla jsem se také spoustu informací o vlcích, o kterých jsem netušila.
Autorčino psaní jsem si zamilovala. Krásná kniha se silným tématem a poznatky o vlcích jsou plusové body k hodnocení :)
Poutavý příběh. Sice se mi Vypravěčka líbila zatím nejvíce, ale kniha stojí přesto za doporučení.
Když jsem knihu poprvé otvírala, moc jsem nevěděla co čekat a celkem si byla jistá, že vyprávění nějakého samotáře o vlcích mě bavit nebude. Od začtku až do samého konce to je ale drama, kdy se několikrát změní to hlavní, a tak to furt člověka nutí číst. 300 stran jsem přečetla během pouhých tří dnů, což je u mě opravdu výkon. Většinou mám 300 stran cca na měsíc. Musím ale srazit jednu hvězdičku, protože samotné vyprávění Luka o vlcích mě nebavilo. Zbytek knihy je ale naprosto perfektní.
Byla to moje první knížka od této spisovatelky. Byla jsem z ní nadšená. Konec byl sice takový až moc komplikovaný, ale dobrý.
Je to již třetí knížka o autorky, a opět nezklamala. Krásně líčí život a vztahy v rodině. Jejich křehkost a drobnosti, které mohou ve vteřině všechno zničit. A potom následnou cestu zpět. A to vše ve srovnávíní se smečkou vlků, postavením jednotlivých členů smečky. o dělání závažných rozhodnutí a následném se vyrovnávání s nimy. Moc hezké, dojemné a poučné. Tahových příběhů více.
Krásná kniha s tématem, které mne často rozbrečelo a také s nádherným psaním o vlcích- od té doby zbožňuji vlky :-)
Štítky knihy
příroda psychologické romány vlci
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Příběh jako takový vůbec nebyl špatný. Chybělo mi v něm ale něco, co by ve mě vzbudilo nějaké hlubší emoce, ať už kladné nebo záporné. Nemůžu si pomoci, ale působilo to na mě poněkud šablonovitě a kniha jako taková ve mě nezanechala hlubší dojem. Tím ale knihu nechci vůbec zatracovat. Co hodnotím velice pozitivně, a to platí obecně u všech autorčiných knih, je její výběr často kontroverzních témat, její erudovanost a snahu si danou problematiku co nejlépe nastudovat. Její knihy jsou pro mě velmi poučné a z každé se dozvím něco nového, v tomto případě o vlcích a jejich funkci ve smečce.