Dešťová hůl
Jiří Hájíček
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/294939/bmid_destova-hul-HCr-294939.jpg
4
964
237
Venkovská trilogie morálního neklidu série
< 3. díl
Po úspěšných románech Selský baroko a Rybí krev završuje Jiří Hájíček svou volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu“. Předešlé literární sondy obrácené do minulosti české vesnice následuje nyní román ze současnosti. Opět silný příběh, v němž kromě lidí tentokrát hrají důležitou roli pozemky — zděděná pole a spory kolem jejich vlastnictví. Venkovská krajina jihočeských blat je vůbec v textu silně přítomna a kromě jedinečné atmosféry dodává příběhu i historický kontext a také nepřímo vstupuje do osudů hlavních postav. Zbyněk, profesí správce pozemků, se po mnoha letech setkává se svou dávnou láskou, aby jí pomohl se zdánlivě jednoduchým majetkoprávním problémem. Vrací se na venkov, na místa svého dětství a dospívání, a zamotává se do nejasných okolností pozemkového sporu, ale také do osobní a manželské krize. Potýká se s nespavostí, bloudí krajinou a katastrálními mapami a nad ním se jako přízrak vznáší bláznivý venkovský aviatik z osmnáctého století. Ve zlomovém okamžiku jde Zbyněk s tváří pomalovanou válečnými barvami do boje. Za to, co považuje za správné, za sny dětství a „aby se jednoho rána neprobudil jako někdo jiný“.... celý text
Přidat komentář
Od Hájička som už prečítal knihu Rybí krev a keď som mal možnosť čítať aj túto, neváhal som, lebo Rybí krev sa mi veru páčila veľmo. A to isté môžem napísať i o Dešťovej holi. Veľmi dobré, súčasné, konkrétne, pravdivé, dobre napísané. Rád si prečítam aj ostatné knihy tohto pána autora.
Líbilo se mi téma knihy i způsob vyprávění příběhu.Neříkám, že je to sázka na jistotu,že to bude bavit každého, ale já se určitě nenudila a četlo se mi to velmi dobře. I když je Dešťová hůl avizovaná jako závěrečný díl trilogie, pevně doufám, že se Jiří Hájíček k tématům spojeným s odkazem předků, půdou a vyrovnávání se minulostí znovu vrátí.
Nejsem si jistá zda bych přečetla celé, kdyby se to neodehrávalo v Českých Budějovicích a okolí
str. 100 "Ze zpětného zrcátka se na okamžik stal fotorámeček "
Proč mě tak obyčejné slova dokážou tak zaujat až k slzám, proč si někdo dokáže takto zapamatovat okamžik, který se stává tísíckrát a ještě tisíckrát stane ? Tuto odpověď hledám knihách, i to je čas chycený pod krkem.
Hájiček umí. Venkovský román ze současnosti - tak jasně, že můžete čekat depku, ale až takovou? :) Ale vážně: píše moc dobře, jeho chlapské hledání smyslu života, nebo překonávání krize středního věku , chcete-li, působí opravdově, až někdy se mi chce dát mu pár facek a pořádně s ním zatřást, aby si uvědomil, že má štěstí, ohromné štěstí . Nádherná jihočeská příroda a vzpomínka na chuť letních jablek. Hajíček umí.
Takové typicky civilní. Intriky mezi příbuznými, nenaplněné sny, návrat do rodné oblasti, kde jsme zanechali své příbuzné a kus svého života, přemítání o životě, o práci, o tom kam směřujeme a co jsme si přinesli z mládí a dětství do dospělého života, ve kterém se možná nechováme úplně dospěle. Celý příběh zasazený do jižních Čech je vlastně tak obyčejným ale přesto perfektně nadčasovým kouskem.
Krize středního věku, boj s větrnými mlýny. Tahle kniha se mi četla hůř, asi úplně nerozumím chlapskému myšlení.
Na celé trilogii mě bavilo spousta věcí. Znám Libějovice, Vodňany, Hlubokou, znám práci s matrikami, práci s katastrem, znám i potíže s nespavostí, ale nejvíc mě prostě bavily ty návraty do osmdesátek. Hájíček mě zkrátka dostal :-)
Zbyněk mi připadá trochu jako by nebyl ve své kůži, přesazen z venkova do města. Pak se chopí nabídky prozkoumat plány rodné vesnice při navracení pozemků, zaplete se při zjištění o machinacích s pozemky a dostává se do nepříjemných situací. Opět se v něm ozývá stará láska k venkovu a pomáhá napravovat chystané křivdy. Krásné čtení dovršuje autor touto knihou celou trilogii.
Ještě na 65. straně jsme si nebyl jist, zda knihu dočtu. Vytrval jsem a kniha se mi odměnila. Je psána jako spirála, která se neodvratně blíží k jednomu bodu. Fungovalo by to, kdyby byl konec tragický? Nevím.
Upřímně závidím Jihočechům, že mají Jiřího Hájíčka a moc bych si přála, abych mohla být na někoho takhle pyšná i na Vysočině :)
Poslední díl do trojlístku "venkovské trilogie morálního neklidu". Český venkov, vyrovnávání se s minulostí, problémy jak se najít... Super román.
Takový zvláštní rozjezd, ale pak ta setrvačnost stála za to :). . Hájíček to tak prostě má :-), alespoň dle mě. Dýchne na vás zvláštní atmosféra, ten popisovaný venkov doslova cítíte. Co oceňuji jako Budějčanda, že popisy nejen města jsou dokonalé :-), to pro obyvatele je možná poloviční zážitek :-) . .i ta jména. ..David Žák s maringotkou opravdu je!!... .:-). .. .. .. . ...A plno dalších. Prostě a jasně: doporučuji, jen Rybí krev na mě zanechala větší následky :-)!!!
PS. mě vadilo jméno "Bohuna".. takové hrubé, nelibuji si ve zdrobnělinách, ale tohle na mě tak působí. . Spojuji si to s Marunama, Jarunama..to jen tak na okraj a poznámku pod čarou. . :-)
Já jsem se k této knížce dostal tak trochu náhodou, ale když jsem viděl hodnocení, tak jsem si ji zakoupil a neprohloupil.
Ano jak píší některé komentáře, pan Hájíček má velmi pomalý rozjezd, ale na druhou stranu se nasnáží povrchně nastínit jednotlivé charaktery postav.
K tomu motiv vesnice a pozemků. Kolik podobných křivd se zde asi v devadesátkách událo, raději o tom ani nepřemýšlet.
Mě se moc líbilo téma úředníka, který se stále hledá, snaží se najít tu správnou věc, a když ji najde, tak neuhne z cesty, i když za to příjde trest. Mám pár známých z jižních čech a sám tam rád jezdním, což umocňuje tato kniha.
Autor krásně rozdmýchává ty správné ohýnky vášně, vztahů a hledání pravdy, které je nikdy nekončící proces. Pěkné a pohodové čtení.
Ani třetí díl autorovy volné trilogie nezklamal. Všichni víme, jak se do životů lidí míchá minulost, mylné představy, dezinformace, ztráta smyslu... a některé příběhy to ukazují v celkem čisté podobě. Nakonec se možná ale i spravedlnost a smysl ukážou... tak jako tady. Doporučuju k přečtení!
Mně je to pomalé tempo Hájíčkových knih velice sympatické, krásně to koresponduje s atmosférou Jižních Čech. Líbí se mi ten barevný jazyk, zdánlivě obyčejné postavy a pokaždé zajímavý příběh, vypovídající o nás a naší nedávné minulosti. Děj posledního románu trilogie se sice odehrává v současnosti, ale tématem je mimo jiné opět proměna vztahu člověka k půdě a společenských poměrů na venkově během posledních desetiletí. Vzhledem k tomu, jak vypadá hospodaření s půdou v současnosti, se mě téma velice bolestně dotýká. Happyend linky partnerské krize je milý a vyvažuje tu melancholii ze zániku několik staletí trvající tradice.
Další výborná kniha tohoto autora, osobně se mi asi líbila z "jihočeské trilogie" nejvíce. Velmi čtivě psaná, opravdu čtenáře vtáhne do děje. Sugestivně propojené popisy krajiny, vzpomínky z dětství dokreslené řadou detailů, postavy, které nejsou černobílé... Hájíčkovy romány mají vždy své osobité kouzlo.
Na knihy tohoto autora se vždy těším, Dešťová hůl mi připadá, že je úplně nejlepší. Nádherný popis krajiny, pocitů hlavního hrdiny. Úplně jsem se našla.
"Vrata byla otevřená ... zkoumal tu bránu do selské usedlosti, jedno křídlo starých dřevěných vrat bylo vyvrácené ... prsty pohladil ručně kovaný kolík. Stará poctivá práce. Vešel do dvora a měl pocit, jako by se tam vůbec nic nezměnilo."
... pomalu a pozvolna jsem se potřetí vrátila do jižních Čech, potřetí si vyslechla příběh skládající poetický obraz české vesnice, a malebné krajiny ...
„Noční zvuky a záhadné šelesty si mě rozebraly, rozkradly, kousek po kousku"
... soustředily se především na pocity a na vnitřní prožitky, trochu melancholicky vyprávěly o silných citových poutech k místům plným vzpomínek na dětství, na mládí, na místa v životě, kde máte pocit blízkosti, a která dokážou vytvořit uklidňujícím pocit obyčejnosti a všednosti.
Příběh, který jsem si vyslechla, byl tedy především o hledání sebe sama, o hledání klidu v duši, a to bývá těžký úkol ... projít vzpomínkami na léta minulá, vyslechnout si příběhy .. o nenávisti, ale taky o obětavosti, o pokrytectví, anebo ... o uspěchané době ...
Příběh, který jsem si vyslechla nepostrádal to, co se mi na Hájíčkových příbězích líbí, ... lyrické popisy přírody Novohradských hor se střídaly s detektivním pátráním, ve kterém hrály hlavní roli složité vlastnické struktury a vazby na podnikatelské aktivity a nátlak, vysvětlující tak proměny jihočeského venkova. Tohle vyprávění jsem ale vnímala spíš jen jako pozadí pro velký příběh ... o vazbě člověka k půdě a tradicím, k přírodě a vlastním kořenům, o relativnosti štěstí a radosti ze života ... ¨
Pan Hájíček je dobrým vypravěčem takových "obyčejných" příběhů ... těch velkých i těch malých ...
"Podvědomé zvuky se rozléhaly prázdným ránem. Do pekárny na rohu naváželi zboží. Ozvěny, ... jako střepiny ze soustruhu, zalétaly k jeho uším ... a rozrušovaly ztišené, utlumené vědomí."
Pro mě, žijícího v Jižních Čechách ještě větší atraktivnost příběhu.Představuji si Budějovice, Vodňany a okolí.Pane Hájíček opět za pět hvězdiček.Moc se mi líbil děj, našel jsem se i v té nespavosti,postavy parádně vykreslené, prostě jsem si knihu moc užil.
Ve srovnání s Rybí krví pro mě trochu zklamání, ale svůj účel kniha splnila. Příjemná relaxace.
Štítky knihy
česká literatura první láska rodinné vztahy dědictví poruchy spánku, nespavost neplodnost venkovské romány krize středního věku jižní Čechy český venkov
Autorovy další knížky
| 2012 |  Rybí krev |
| 2005 |  Selský baroko |
| 2020 | Plachetnice na vinětách |
| 2016 | Dešťová hůl |
| 2015 | Zloději zelených koní |
Kniha Dešťová hůl je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 1 366x |
| Čtenářské výzvě | 211x |
| Doporučených | 55x |
| Knihotéce | 291x |
| Chystám se číst | 295x |
| Chci si koupit | 55x |
| dalších seznamech | 4x |
Vůbec by mě nenapadlo, že mě tahle tématika bude tak bavit. Ale Hájiček prostě umí. Líbí se mi, jak jednoduše a úderně jsou jeho knihy psané. Je super vidět v knize chlapské uvažování. Zbyňkovi jsem fandila ve všech jeho problémech - byl mi svou obyčejností a přirozeností hrozně sympatický. Taky chválím rychlé přechody mezi jednotlivými dějovými linkami.
Doporučuju! A chystám se na jeho další knihy..