Dešťová hůl
Jiří Hájíček
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/294939/bmid_destova-hul-HCr-294939.jpg
4
965
238
Venkovská trilogie morálního neklidu série
< 3. díl
Po úspěšných románech Selský baroko a Rybí krev završuje Jiří Hájíček svou volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu“. Předešlé literární sondy obrácené do minulosti české vesnice následuje nyní román ze současnosti. Opět silný příběh, v němž kromě lidí tentokrát hrají důležitou roli pozemky — zděděná pole a spory kolem jejich vlastnictví. Venkovská krajina jihočeských blat je vůbec v textu silně přítomna a kromě jedinečné atmosféry dodává příběhu i historický kontext a také nepřímo vstupuje do osudů hlavních postav. Zbyněk, profesí správce pozemků, se po mnoha letech setkává se svou dávnou láskou, aby jí pomohl se zdánlivě jednoduchým majetkoprávním problémem. Vrací se na venkov, na místa svého dětství a dospívání, a zamotává se do nejasných okolností pozemkového sporu, ale také do osobní a manželské krize. Potýká se s nespavostí, bloudí krajinou a katastrálními mapami a nad ním se jako přízrak vznáší bláznivý venkovský aviatik z osmnáctého století. Ve zlomovém okamžiku jde Zbyněk s tváří pomalovanou válečnými barvami do boje. Za to, co považuje za správné, za sny dětství a „aby se jednoho rána neprobudil jako někdo jiný“.... celý text
Přidat komentář
v této části volné trilogie se Hájíček nejzřetelněji opírá o tradiční schéma "amatérský detektiv s osobními problémy řeší na vlastní pěst promlčený/odložený/zapomenutý případ", nejvýrazněji jsou taky v příběhu konfrontovány rozdíly vesnického a městského prostředí; poutavé vyprávění s charakteristickou autorskou zkratkou a nečekaným závěrem (nedokážu se rozhodnout, jestli optimistickým, nebo deziluzivním - v každém případě jsem od začátku do konce trpěl s hlavním hrdinou)
Styl psaní je dobrý, postavy uvěřitelné, přestože ne moc sympatické, ale po mém prvním setkání s Hajičkem v Rybí krvi, která mě nadchla, jsem si tentokrát čtení tak neužívala. Navíc na mě hlavní hrdina Zbyněk skoro fyzicky přenášel svoji únavu a nevyspalost. Hodnotím 3,5 hvězdami.
Audiokniha: čte Martin Pechlát, osobitě, trochu rozpačitě, přesto poutavě
,,Nemovitý majetek z pozemkových knih je nesmrtelný."
Muž, co hledá křídla v minulosti.
Minulost, co vzlíná do přítomnosti.
Fantazie, co se toulá po fjordech.
Hluboká sonda do nespavosti, té neodbytné milenky.
,,Recitál kapek na plechové stříšce maličkého balkonu.
V kalužích se lesklo bláto. Studené bílé kafe z dešťové vody pro ty, kdo mají v noci oči dokořán."
Půda, mapy, katastry nemovitostí, pozemkové reformy, majetkové restituce a podvody s tím spojené.
Krize dvou unavených bloudících srdcí.
Krásná vzletná čeština, přímo poetické, sugestivní popisy přírody, okolí, intimních nálad.
Kniha o životě se vším všudy.
Kniha nostalgických vzpomínek.
,,Prchavé chvilky z dětství a mládí. Milimetr krychlový dávné nálady a atmosféry. Jako když je v jantaru vzduchová bublina s patnáct milionů let uchovaným ovzduším."
Pan Hájíček pro mě do příběhu z Českých Budějovic zasadil Bludný kámen. Při čtení jsem ztratila pojem o čase.
Poprvé Hájíček hodně depresivní, asi jediná kniha od něj po které podruhé nesáhnu. Jak ze všech jeho knih na mě dýchala ta zvláštně poklidná jihočeská atmosféra tak tady ani ťuk.I když problémy s nespavostí nemám, při čtení Zbyňkových dennodenních probdělých nocí mě málem postihla taky. Rybí krev byla dokonalá, Selský baroko výborné a třetí díl "jenom" dobrý.
Knihu jsem přečetla ušima na procházkách za 3 dny. Přišla mi skvělá, čím dál víc se mi ty Hájíčkovy knihy líbí. Audio je krásně namluvené, zvukové kulisy mezi kapitolami je moc hezky provedené.
Zpět ke knize, kniha je velmi čtivá, téma zajímavé, nic nemůže sourozence více rozdělit než dědictví....
Otázka nespavosti je v knize také reálná a neshody v manželství vykreslené mezi Terezou a Zbyňkem věrohodné.
Asi nejvíc se mi na knize líbila ta opravdovost. Žádná pohádka, ale skutečný, nepřikrášlený život. Doporučuji.
(SPOILER) Další kniha od Jiřího Hájíčka z trilogie o jihočeském venkovu, o hledání v minulosti a odkrývání temných skutků. Opět napínavé pátrání, tentokrát v mapách katastrů obce Lešice. Hlavní téma knihy opět protkané milými, vzácnými detaily, jako hedvábí zlatou nití. Zbyněk Polecký pomáhá své lásce z mládí vyřešit majetkový spor o pozemky. Jeho návštěvy v Lešicích u něho vyvolávají vzpomínky na dávné doby...obrazy v mlhách, jak píše autor...vzpomínky vyvolávající pocit pomíjivosti a marnosti. Příjemné čtení, které se mi z celé trilogie líbilo nejvíc...
Příjemné oddychové čtení z českého prostředí. První kniha od autora, určitě ho znovu vyhledám.
Pro mě víkendová kniha za hnusného počasí. Od autora jsem už přečetl skoro všechno a myslím že se k jeho knihám budu rad vracet. Pro me sicece z cele trilogie nejméně zajímavá, presto přečten na skoro jeden zátah. Hájíček prostě umí. Můžu jen doporučit
Jiří Hájíček už je nyní pro mě sázkou na jistotu. Jeho příběhy z českého prostředí (z jižních Čech), které mapují některé zdánlivě méně významné etapy našich dějin, mají něco do sebe. Tentokrát nás zavádí do doby zavedení nového občanského zákoníku, se kterým se pojily velké čachry s pozemky na úkor nic netušících obyčejných lidí. Jeden takový podvod Zbyněk rozplétá na žádost své kamarádky z dětství Bohuny. Dešťová hůl je knížka o hledání podstaty života. Moc se mi líbilo, jak urputnou postavu Hájíček vytvořil, Zbyněk mi byl sympatičtější, než všechny jeho ženské hlavní hrdinky. Moc se mi líbilo, že velkou roli hrál v knížce katastr nemovitostí, byť ne vše se zcela shoduje s realitou, jak už podotkli někteří čtenáři přede mnou. I tak mě ale Dešťová hůl oslovila ze všech knih autora asi zatím nejvíc. Audioverze se povedla.
Ctiva kniha, osobity Hajickuv styl vypraveni, uveritelne postavy... Kdyz se me kamarad s diagnozou zacinajici krize stredniho veku zeptal, jakou knihu bych mu doporucil, nemusel jsem dlouho premyslet.
Kniha se čte velmi dobře, téma mě oslovilo.
Hezky se poslouchá i audiokniha - doporučuji.
Příběh se mi moc líbil, příjemné, čtivé, poutavé... Psychologické úvahy, popisy nálad, prostředí, všeho tak akorát na jednu část života hlavního hrdiny... Za mě skvělé, pan Hájíček se mi trefuje do noty.
V knihovně jsem šla cíleně hledat k,, HA,,... A knihovnice říká:,, Hartl je tady,,... Jenze já jsem nehledala Hartla, ale Hajicka, neboť po přečtení Zlodějů zelených koní a Rybí krve vím, že je tento autor můj a šálek kávy a potvrdila to i tato kniha,, Dešťová hůl,,. Skvělá!!! Zase trochu jiná a přesto dost podobná. Už se těším na Selský baroko.
Z trilogie pana Hajicka pro me byla asi nejmene poutava, ale bude to tim, ze se velka cast odehrava ve meste a ja mam asi na vypraveni pana Hajicka nejradeji, kdyz me prenese do krajiny. Co se mi ale na jeho knihach libi je ta civilnost postav. Hlavni hrdina je proste normalni chlap se spoustou chyb a clovek vlastne cte, jako kdyby kamarad vypravel, co proziva. Vsechna velka dramata se odehravaji bez jakehokoliv patosu, presprilisneho dramatizovani, a to se mi moc libi a je to velmi osvezujici cist neco tak jineho.
Vlastne takova jednohubka, ale jeji precteni mi trvalo docela dlouho. Ne ze by byla kniha spatne napsana (i kdyz Rybi krev se mi libila vic), ale pribeh si tak jaksi poklidne plyne a na cteni jsem vzdycky potrebovala tu spravnou naladu. Hlavni hrdina se v tom pekne placa, bojuje s nespavosti (kdo ji nekdy trpel, tak jako ja..., ma tu dalsi rozmer navic) a "vraci" se do doby sveho mladi. Pri cteni komentaru jsem si ted vsimla jednoho, kde se uvadi, ze ctenare stvalo, jak hrdina o nespavosti stale mluvi a neni vlastne vysvetlena. No a pro me se to "vysvetleni" tahlo celou knihou. A mluvi....ano....protoze poradne nekolik dni nespat Vas uplne odrovna, fungujete jako automat, ovlivni to uplne vsechno ve Vasem zivote. (Zajimalo by me jestli ma autor osobni zkusenost - rekla bych ze ano.) Zpet k tomu "vysvetleni". On neni vzdycky jeden uplne racionalni duvod. To by bylo moc jednoduche. Ale to vysvetleni tam celou dobu bylo: krize stredniho veku, pocit marnosti toho co delam/co jsem vystudoval, kym jsem se stal. Nevyrizene resty shlizejici z police v kancelari. Skoro plna mailova schranka. Krize ve vztahu...nedobrovolna bezdetnost. Touha zmizet v divocine, odjet na Spicberky. Ztrata neceho co bylo a zmizelo - mladi....idealu....nevinnosti. Pocit, ze zivot proteka mezi prsty a na neco si hrajeme. Ze se snazime zakorenit nekde kam nepatrime. A okoli, ktere Vam muze tvrdit, jak se mate skvele a vy to tak necitite. Celkove pekna depka. Tuhke "atmosferu" vystihl autor skvele. Presto dam "jen" 4 hvezdicky. Rozjezd byl mozna az prilis pomaly a konec zase naopak zrychleny. Nektera temata/postavy sly mozna vice rozvest.
Z venkovské trilogie - SELSKÝ BAROKO, RYBÍ KREV, DEŠŤOVÁ HŮL - se mi tato kniha líbila nejméně.
Nespavost, vztahová krize, návraty ke kraji, kde člověk vyrůstal. Tři hlavní ingredience příběhu, který se nese v typickém Hájíčkovském stylu vesnického jihočeského románu s prvkem pátrání v minulosti. V Selském baroku se pátralo v rodokmenu, nyní v katastru. Nejvíc mě oslovilo téma krajiny mládí. Nejen krajiny, ale i lidí, prostředí, nálad, chutí, atmosféry a vztahů. Jako bych se poznával, když jsem v patnácti nutně potřeboval odjet pryč, protože už mě naše vesnice tlačila jako malé boty. A nyní při návratech cítím, že ty neviditelné kořeny stále rostly, nepozorovaně hluboko pod zemí, nikdy úplně nezmizely a s věkem nabírají na síle.
Člověk je spjatý s prostředím, ze kterého vzešel. Může se odstěhovat nebo se ztratit ve světě, ale stejně bude existovat jen jedno místo, kde do sebe všechno dokonale zapadne. Otčina. Tam to také táhne Hájíčkova hrdinu, který si nemůže pomoct a je vtažen vírem událostí do míst a k lidem, které kdysi opustil a kteří se mu nyní připomínají. Musí se poprat se svou vlastní vykořeněností a možná jednou bude moci zase klidně spát.
Štítky knihy
česká literatura první láska rodinné vztahy dědictví poruchy spánku, nespavost neplodnost venkovské romány krize středního věku jižní Čechy český venkov
Autorovy další knížky
| 2012 |  Rybí krev |
| 2005 |  Selský baroko |
| 2020 | Plachetnice na vinětách |
| 2016 | Dešťová hůl |
| 2015 | Zloději zelených koní |
Kniha Dešťová hůl je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 1 367x |
| Čtenářské výzvě | 211x |
| Doporučených | 55x |
| Knihotéce | 292x |
| Chystám se číst | 295x |
| Chci si koupit | 55x |
| dalších seznamech | 4x |
Ta krize středního věku byla ukázková. Každonoční koukání do stropu už mě ale unavovalo. Autor umí psát čtivě, to nepopírám, ale zrovna tato kniha mi moc nedala. Bylo to celé takové moc obyčejné, jednoduché, pomalé, hlavní postavy bez radosti ze života. Asi to byl záměr, ale mě to nepohltilo.