Ve stínu Říše

Ve stínu Říše https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356874/bmid_ve-stinu-rise-7mE-356874.jpg 4 212 52

I více než sedmdesát let po skončení druhé světové války tvoří třetí říše a vše s ní spojené nedílnou součást naší historie, ale také popkultury. Dokonalí padouši, slizcí gestapáci, hororové obrazy koncentračních táborů, brutální řežby na bitevních polích od Atlantiku po Pacifik, od Evropy přes Afriku po Asii…, ale i bláznivé černé komedie nebo svérázné městské legendy. Jen máloco kdy podnítilo tolik rozmanitých příběhů. Málokdo dokáže představovat tak dokonalé bezcharakterní zlé postavy nebo naopak terče parodie a posměchu jako nacisté. Právě proto jsme dali nacisty na hraní těm nejlepším spisovatelům a spisovatelkám domácí fantastiky napříč generacemi. Připravte se na popkulturní blitzkrieg, jaký jste ještě nezažili! Obsah: První část - Boj začíná Oni (Markéta Klobasová) Opona padá, hra skončila (Julie Nováková) Jitro po zlé noci (Tomáš Bandžuch) Dým nad Mnichovem (David Šenk) Druhá část - Boj zuří Dos grojse genereraj (František Kotleta) Tenkrát na Ukrajině (Pavel Fritz) Ahaswehrmacht (Petr Stančík) Meyrink (Petr Schink) O lidském dobytku (Roman Bureš) Chlad věčnosti (Jakub Mařík) Dokud nás smrt nerozdělí (Míla Linc) Část třetí - Boj nekončí... Argentinské probuzení (Jan Kotouč) Digimengele (René Vaněk) Stroj na výrobu havranů (Petra Lukačovičová) Na vlastní kůži (Kristina Sněgoňová) Jediný člověk (Lucie Lukačovičová) Nacimars (Dan Černý)... celý text

Komentáře (52)

Komentáře 52 Recenze 4

Claudius
Claudius
31.12.2023 3 z 5

Jako ostatně všechny povídkové antologie je i tato kolísavé kvality. Na jednu stranu zde máme nesporně nejlepší povídku od Kotlety, u které se přiznám, že jsem o něm v kontrastu s ostatními povídkami přestal smýšlet jako o autorovi zábavných ptákovin, a zařadil jej mezi kvalitní autory zábavných ptákovin. Dále bych chtěl zmínit povídku pana Fritze, ve které autor opět prokazuje, že povídky umí, a stejně tak umí na krátkém prostoru vytvořit působivou atmosféru. Potěšila i Sněgoňová, které jsem přes její všeobecnou oblíbenost zatím na chuť nepřišel.
Na druhou stranu tu máme ten zbytek. Zejména Stroj na výrobu havranů je příšerný, ale bohužel i Oni, úvodní povídka sbírky, je slabá až hanba. Zde se dostávám k další výtce směrem k celkové koncepci sbírky - kdyby editoři nešli po poměrně zbytečném chronologickém řazení, ale třeba tradičněji, tj. otevřít něčím energickým, pak zařadit mladé autory a experimenty a na závěr dát Kotletův bonbonek, byl bych spokojenější a nebyl bych odrazen hned na začátku. Zároveň je tím zbytečně potlačena jinak velmi svěží žánrová a tématická různorodost jednotlivých povídek.
V podrobnostech zdvořile odkazuji na komentáře k jednotlivým povídkám.

PierRe Vesper
PierRe Vesper
22.09.2023 2 z 5

Potenciál nacistů mohl být daleko lépe využit. V knize, ne v minulosti. :-D

Velké zklamání v podstatě od většiny autorů, některé povídky stačilo zakončit jemným cligghangerem a hned by vyzněly jinak.
A asi sborníku neprospělo ani uspořádání povídek, kdy jsou prostě první tři příběhy neskutečně nudné a nazáživné.

Ano, chtěli jsme prostě kýč. Okultismus, vlkodlaky, bezbřehé vraždění a násilnosti, orgie na perníku, alternativní historii, kdy Áda vládne světu z Oválný pracovny. Aspoň tak jsem si podle názvu knihy představoval obsah povídek.


kalache
kalache
14.09.2022 2 z 5

myslím si,že téma mělo rozhodně větší potenciál...

PastorMal13
PastorMal13
03.07.2022 3 z 5

No nebudu lhát, jsem poněkud zklamán. Na antologii jsem se poměrně těšil už jen díky propojení tématu nacismu a fantastiky. Některé povídky jsem tak tak dočetl, jednu nakonec ne, a opravdu jsem se musel překonávat, abych pokračoval. Více povídek bylo průměrných a jen pár výborných.

Maud22
Maud22
25.05.2022 5 z 5

Baví mě ta směsice nápadů, stylů, tajemna i humoru. Každý z autorů se s tématem vyrovnal po svém a z mého pohledu originálně. Našla jsem tu zárodek Inferia Romana Bureše, oceňuji černý humor v povídce Dým nad Mnichovem Davida Šenka a šílenost Digimengeleho Reného Vaňka. Výborná byla parodie reality show Na vlastní kůži Kristýny Sněgoňové (kam se hrabe Výměna manželek a Survivor :-D) a pobavila mě crazy reportáž Nacimars Dana Černého. Mám ráda povídky, takže celý počin antologie spojené výzvou "zabij si svého nácka", jak píší editoři, je prima.

Eicherik
Eicherik
10.04.2022 5 z 5

Vyhledávám spojení nacizmu a okultismu v literatuře a to jak v odborné, záhadologické tak beletristické. Proto muselo dojít i na tuto antologii, v které se povídky tohoto typu také vyskytují. Tahle sbírka je velmi povedená a za nejlepší považuji povídky Argentinské probuzení, Dokud nás smrt nerozdělí, Dos grojse genereraj a Tenkrát na Ukrajině. Nebylo by špatné, kdyby došlo i na druhý díl.
Citace z povídky Argentinské probuzení: Když se sklonil a olízl jí krk, vrazila mu střep přímo do krku.
Zachrčel, teplá lepkavá krev začala vytékat na její nahé tělo.
Němec na ni hleděl s výrazem naprosté nevíry.
"Promiň, dneska ne, bolí mě hlava," řekla mu ve španělštině. Shodila ho z postele. Několik minut chrčel na podlaze, než dodýchal. Nedokázal ani zakřičet o pomoc.

Radesan
Radesan
12.08.2021 2 z 5

Těšil jsem se na první sbírku podobného typu, ale byl jsem z některých povídek zmatený, unavený a bylo to.... slabé. S odstupen času, když už mám přečteny i další dva díly, které mne opravdu bavily jsem z téhle sbírky povídek zklamaný. Dva následující díly doporučuji, tenhle....i když byly dvě povídky skvělé.... spíše ne.

duben
duben
18.07.2021 2 z 5

Už dlouho se mi nestalo, aby mě knížka takhle moc nebavila a abych se do jejího dalšího čtení musel nutit. Víceméně půl roku, když jsem se vždy extrémně odhodlával nakousnout další povídku. Kotleta tam převyšuje svojí povídkou ostatní asi jako paprskolet převyšuje dřevěný dvoukolák. Našlo se tam sice několik celkem zajímavých povídek, jedna dokonce hodně dobrá, ale ten zbytek to bylo prostě trápení, jak brát si ke čtení Chvilku pro tebe. Ještě mám možnost přečíst si druhou Antalogii, ale po téhle zkušenosti vlastně nevím, jestli na to mám vůbec chuť a sílu ... spíš asi ne. Možná si z ní jen přečtu povídku od Kotlety a nebudu se znovu takhle trápit další Antalogií.

Vidlička
Vidlička
14.06.2021 4 z 5

Stančík nezklamal - LOL!

biki
biki
18.03.2021 3 z 5

Opravdu jsem v tomto tématu nečekala tolik fantasy či duchařských příběhů (i když některé byly výborné), předpokládala jsem spíše větší podíl alternativní historie. Na rozdíl od Apokalypsy, kdy jsem nedočetla pouze jedinou povídku, mám zde ale podstatně horší bilanci. Omlouvám se autorům, ale poměrně dost povídek mě vůbec, ale vůbec neoslovilo a k jejich četbě jsem se přinutit nedokázala. Naproti tomu si ale docela dost povídek vysloužilo nejvyšší hodnocení. Ale vezmu to popořadě:

1.část - Boj začíná:
Oni (M.Klobasová) - je to jediná povídka z tohoto okruhu, kterou jsem se zaťatými zuby dokázala jakž takž přečíst. V úvodu mě zaujal motiv yettiho; ovšem záhy se stal z povídky nepřehledný guláš a téma Třetí říše bylo podle mého názoru do povídky napasováno hodně krkolomně. 1*
Další tři povídky z tohoto okruhu se mi přečíst nepodařilo.

2.část - Boj zuří:
Dos grojse genereraj (F.Kotleta) - povídka autora prostě nezapře. Mega černý humor i mimořádně vydařené fantasy prvky s nápaditou pointou. Co jiného než 5*
Tenkrát na Ukrajině (P.Fritz) - velmi příjemné překvapení, přestože je to povídka duchařská. Ovšem na smutné hořké téma - nenávist až za hrob. A když k tomu ještě zneužijete nevinné zvíře ... 5*
Ahaswermacht (P.Stančík) - nedočteno, nepochopeno.
Meyrink (P.Schink) - podle mého názoru nejoriginálnější povídka z celé sbírky. Vydařená kombinace tentokrát se sci-fi prvky. 5*
O lidském dobytku (R.Bureš) - tak tohle byla síla. Rozhodně si musím sehnat Inferium. 5*
Chlad věčnosti (J.Mařík) - opravdu originální myšlenka prolínajícího se světa lidí a duchů, kde nemilosrdný boj zuří na obou stranách. Zábavná představa ducha admirála Nelsona. Ale i tak na mně povídka působila, jak název napovídá, dost chladně. 4*
Dokud nás smrt nerozdělí (M.Linc) - nebylo to špatné, ale nijak zvlášť mě to neoslovilo. 3*

3.část - Boj nekončí ...
Dvě povídky od sester Lukačovičových jsem nečetla, témata mi vůbec nesedla.

Argentinské probuzení (J.Kotouč) - povídka, která na mně zapůsobila asi nejvíc. Jak se to vůbec může přihodit, že se ze slušného obyčejného člověka stane bestie? 5*
Digimengele (R.Vaněk) - slibný začátek, dokonce jsem se i párkrát zasmála. Pak se ale povídka začala neúměrně natahovat, takže k očekávaného konci jsem už hodně přeskakovala. 2*
Na vlastní kůži (K.Sněgoňová) - hodně nezvyklá reality show a nečekaný osud jejích účastníků. 5*
Nacimars (D.Černý) - originální a naprosto bizarní hořká groteska. 5*

Závěrem: i když jsem sedmi povídkám ze sedmnácti dala nejvyšší hodnocení a dvě povídky pro mne byly o něco slabší, zbylých osm mě prostě neoslovilo, nebavilo. Celkově tedy sbírku hodnotím 3*.

QEDS
QEDS
22.01.2021

Z knihy jsem přečetl jen jednu povídku a to od Františka Kotlety. Jsem velký fanda a chtěl jsem podpořit i ostatní autory. Ostatní povídky jsem nečetl a ani číst nebudu. Bestak by jsem byl naštvaný, že chci více a je to jen povídka ;-) K hodnocení tudíž nedám žádné hvězdy.

Gematria
Gematria
15.12.2020 4 z 5

Většina z prvních povídek je tak slabá a špatná, že mě to takřka odradilo knihu dočíst. Nakonec jsem se ke knize vrátil, a byl jsem celkem rád, neboť dále se v knize vyskytuje několik opravdu dobrých povídek.

MartinProtschke
MartinProtschke
15.11.2020 4 z 5

Tak mě celkem překvapilo, jak máme kvalitní autory. Kromě Bureše a Kotlety jsem od nikoho ze zúčastněných nic nečetl, ale většina povídek je skvělá.

Finskej
Finskej
04.08.2020 4 z 5

Dobrá antologie se stylově různorodými povídkami. Většině čtenářů se patrně nebudou líbit všechny, na druhou stranu většinu čtenářů zaujmou alespoň některé. (Osobně mi jich přišla zajímavá většina a ta jedna mě prostě jen nezaujala. Tak vysoké procento zájmu u většiny antologií nemívám.)

Fuckenbrau
Fuckenbrau
29.05.2020 3 z 5

Ve finále u mě nastal po přečtení trochu rozpačitý pocit. Některé povídky mě dost nebavily nebo nudily a to procento bylo bohužel pro mě docela vysoké.
Jako jó, našlo se tam pár "kulervoucích" a objevil jsem nějaké pro mě neznámé domácí autory, ale celkově jsem se na čtení tak moc netěšil a pak to četl docela dlouho.

Takže tak 30 procent za ****, 40 procent *** a 20 procent pouze za **.

Marketplace
Marketplace
27.04.2020 4 z 5

4*, ale když jsem udělal průměr, tak 3,5. Dle mého top 5 - Dým nad Mnichovem; Dos grojse genareraj; Tenkrát na Ukrajině; Chlad věčnosti a Argentinské probuzení (všech pět *****) Moc dobrá byla i povídka Na vlastní kůži, ale mírně mne zklamal konec. Nakonec nejslabší povídky byly hned v první části - Opona padá, hra skončila a Jitro po zlé noci.

kure91
kure91
09.02.2020 3 z 5

Pokud bych bral hodnocení antologie čistě aritmetickým průměrem jednotlivých povídek, tak su skoro přesně na rozhraní 3* a 4*, ale budu zlý a dám nižší hodnocení. A důvod hned přidám. Ze současné trilogie Antologií dua Hokr, Kyša jsem Říší četl až po Apokalypse a musím říct, že kdybych je četl v opačném pořadí, tak si nejsem jistý, jestli by mě Říše nalákala na čtení pozdějších sbírek. U několika povídek mi v Říši přišlo, že se jedná o duchařiny, celkově mi žánrové či lépe tématické rozpětí nepřišlo tak velké jak u Apokalypsy a proto hodnocení, jaké jsem dal. K jednotlivým povídkám v jejich kartách, kdybych měl vyzvednou jednu, která za to dle mě absolutně stojí, tak je to (bacha, nebude to Kotleta) Chlad věčnosti, který mi přišel super svým námětem a byť šlo o duchařinu, tak tu z mého pohledu byla využitá opravdu zajímavě.

jockel
jockel
18.11.2019 4 z 5

Nejvíc se mi líbila povídka Na vlastní kůži od Kristýny Sněgoňové, nejméně Jitro po zlé noci od Tomáše Bandžucha.

kethy
kethy
05.11.2019 3 z 5

Ne, nebylo to ono. Jen prostě průměr. Povídky jsou ošemetné a individuální. Proto se snad nikdy nedostane antologie tolika povídek na 100%. Nejde to! Nejlepší "O lidském dobytku" a "Chlad věčnosti". Nejhorší a to jednoznačně, je příběh, který napsal Tomáš Bandžuch "Jitro po zlé noci".

Ashermind
Ashermind
25.08.2019 4 z 5

Áno, nájdu sa tu aj slabšie poviedky ale väčsina je nadpriemer a pár ich stojí za prelúskanie celou touto bichlou.

Poviedka ktorá sa mi čítala hrozne ťažko bolo Argentinské probuzení, hoci ona ako jediná mala príbeh, ktorý by sa dal označiť za hlboký, avšak autor nepíše moc dobre (minimálne táto poviedka mi prišla byť napísaná na silu.

Stroj na výrobu havranů bol zaujímavý avšak okrem jedného hákoveho kríža do tejto zbierky podľa mňa nepatrí.

Poviedky čo musím vyzdvihnúť sú: Tenkrát na Ukrajině, Digimengele a osobne som si pošmákol aj na Meyrinku.

Nacimars hoci absolútne plytký, bol výborným zakončením tejto antológie a áno zasmial som sa pri ňom najviackrát (možno trošku menej než pri Digimengele ale aj tak som v tejto zbierke očakával hlavne ponuré poviedky, no je fajn mať aj niečo čo sa neberie tak vážne.

Za mňa 4*.