Boris Hokr

Michal Tesáček · pseudonym

česká, 1984

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Ve stínu Říše
Ve stínu Říše
Ve stínu magie
Ve stínu magie
Ve stínu apokalypsy
Ve stínu apokalypsy
Kniha rozkoše a hrůzy
Kniha rozkoše a hrůzy

Nové komentáře u autorových knih

Ve stínu magie Ve stínu magie

„Mám za sebou další z řady vysloveně vydařených tematických povídkových sbírek z nakladatelství Fantastická Epocha a po přečtení knihy a otočení poslední stránky musím říct, že se jedná o zatím asi nejlepší kousek, který jsem si v mnoha ohledech vysloveně užil. Magie je obecně téma, které je hodně obecné. Hm, to je myšlenka za milion. Chtěl jsem tím ale říct, že se dá uchopit vysloveně všelijak, protože magie, když čtenář dobře kouká, může být všude kolem nás. A tak každá z povídek v této knize přišla s nějakou osobitou vizí, mnohdy i se světem, který daným autorům není cizí. A tak i já jsem se tu setkal s povídkami, které bych hodnotil pětihvězdičkovou dardou. Tyto povídky jsou dvě. První je Infernographia perpetua – hodně precizně napsaná loupež po vatikánsku s historickým přesahem. A druhá Vítejte v pekle. Ta je doslova nářez. Surrealisticky-realistický pohled na peklo a „život“ v něm. Každopádně jsou tu i ale i další povídky, které stojí za pozornost. Gienah, kde jsem si při čtení představoval, že autorka se inspirovala legendární počítačovou hrou Stíny nad Rivou. Lesy mají oči jsou takový teen horor. Muzeum zrůd pro změnu pracuje s pekingským prostředím s detektivním přesahem, na které jsem osobně také rád vzpomínal. Nájemné meče potvrzují autorkou vyhlášené dialogy mezi dvěma výraznými postavami, které prostě musí bavit. Obléhání je ryzí syrové fantasy, které bych si představoval klidně i v knižní podobě. Sitarane mě uvedlo do světa umírněného Koska a nalákalo na všechny jeho ostatní příběhy. A poslední, která z mého úhlu pohledu stojí za pozornost je Stáčení nevinnosti, která opět pracuje s hodně originálním nápadem v prostředí ryzího magického fantasy.“... celý text
— Malarkey

Ve stínu Říše Ve stínu Říše

„Velmi rozporuplná antologie povídek. Rozporuplná proto, že rozptyl kvality povídek je naprosto extrémní. Jsou zde úžasné skvosty, kousky, které neurazí ani nenadchnou i věci, které bych označil za "odpad", kdybych neměl úctu k autorům a editorům. Téma Říše a nácků znělo velmi lákavě, ale opravdu dobře ho využít se bohužel povedlo pouze některým autorům. Obecně se mi líbily spíše povídky žánrově směřující k fantasy, než sci-fi. Přeci jen psát sci-fi s historickou tématikou je asi obtížnější. Jako nejlepší hodnotím následující povídky: 1) Chlad věčnosti, 2) Dos grojse genareraj, 3-4)Dým nad Mnichovem, Argentinské probuzení. Celkově dávám průměrné hodnocení, protože jako celek kniha prostě více než průměr není. Nutno podotknout, že formát povídek mi příliš neseděl a preferuji ucelené romány či série. Přesto je docela pravděpodobné, že v budoucnu podobnou antologii ještě zkusím.“... celý text
— Slezadav

Ve stínu magie Ve stínu magie

„Soubor těchto povídek mě fakt bavil. Celkově mohu říct, že každá povídka více méně splnila očekávání.“
— Selve

Ve stínu magie Ve stínu magie

„Za mě příjemně pestrá směsice kvalitních povídek, kdy má každá co nabídnout. Mí oblíbenci nezklamali, u jiných jsem si udělal pomyslný puntík, abych si mohl sehnat a přečíst nějakou jejich knihu. Takže antologie splnila přesně to, co jsem čekal.“... celý text
— stanislav0373

Ve stínu apokalypsy Ve stínu apokalypsy

„Tuhle antologii jsem měl rozečtenou hodně dlouho, vždycky jsem si dal jednu povídku a pak ji zase strčil do knihovny, asi proto že jejich kvalita byla hodně různorodá, nebudu hanět ty co se mi moc nelíbili, a zmíním jenom ty na opačné straně spektra a to jsou Nemesis od Romana Bureše, Kód Zeta od Kotlety, Sliby se mají plnit od Kristýny Sněgoňové a Po Velké bouři od Jana Kotouče, kterou jsem vlastně četl dvakrát, ještě v jeho antologii Hrdinové českých zemí. Celkem bych to hodnotil tak na 70. procent, takže zaokrouhluji na čtyři hvězdy.“... celý text
— nero 13

Přejít na knížky autora