Ve stínu magie

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Magie je bezvadná věc. Můžete si přičarovat štěstí, zdraví nebo sukubu, která vám bude po vůli. Ale taky se může všechno v jednom okamžiku zvrhnout a vy proti sobě poštvete síly, které jsou tak staré a temné, že vás mohou přivést k šílenství. Magie tvoří základ fantasy kánonu, ale tahle sbírka vám ukáže, že i tak tradiční téma vás v mnohém dokáže ještě zatraceně překvapit. Antologie dua Hokr – Kyša si prorazily cestu k tisícům čtenářů a ukázaly jim kouzlo české fantastiky. Ve stínu magie jejich představení nové generace českých autorů završuje a vy prostě chcete být u toho. Lákadlem rozsáhlého povídkového souboru jsou nová nadějná literární jména, která s autoritou a zdravým sebevědomím usedají na trůn současné literární fantastiky vedle již etablovaných slavných kolegů. Originální příběhy o rozpolcenosti užívání magie, která na jedné straně sice dává, ale hned také druhou rukou vybírá svou zhusta krutou daň, jsou doplněny medailonky autorů a jejich úvodním slovem k příběhům....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/411322/ve-stinu-magie-DlP-411322.jpg 4.562
Žánr
Povídky, Literatura česká, Fantasy
Vydáno, Epocha (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (15)

Kniha Ve stínu magie

Přidat komentář
Kamic
10. ledna

Jak to už u sbírek povídek různých autorů bývá, působivost jednotlivých povídek na čtenáře je různá. Na mě nejsilněji zapůsobily povídky (bez pořadí):
Roman Bureš - Vítejte v pekle
Jan Kotouč - Obléhání
Julie Nováková - Cech čmuchalů
Kristýna Sněgoňová - Stáčení nevinnosti
František Kotleta - Sitirane
Celkem je kniha určitě nadprůměr.

Ronnie68
26.07.2020

Docela zajímavá kniha, která se skládá z povídek českých spisovatelů ... je fakt, že některé příběhy mě zaujaly méně, ale většina se celkem povedla ... takže jsem ráda, že jsem na ni narazila ...


Terva
22.07.2020

Magie je magie,
ale lidské tělo,
to je hlavně fyzika.
(Sitarane)


Rozjíždí se to velmi pomalu. První povídka je spíše takovým průměrem a „Nájemné meče“ tak trochu připomínají spíše fantasy, než magii. Ano, je tam, ale je divná. Ostatně i v mnoha dalších příbězích je magie pojatá jinak a každý spisovatel se s tím popasoval po svém. Co mě však zklamalo, je fakt, že skoro každý, co přispěl do této sbírky, vidí v magii spíš to špatné a jako břemeno toho, kdo jí využívá. Snad jen dvě povídky berou magii jako zábavu, dar, a magie je hodnocena kladně.

Citát: Satan se zazubí: Jedinej Bůh o kterém vím, jsem já. (Vítejte v Pekle)

Až v desáté povídce se konečně objevuje humor. Zatím všichni berou magii jako prokletí a smutek a břemeno. Musel přijít Kotleta/Kosek a vložit do sbírky klasickou humornou, sexuální a krvavou povídku, aby všem ukázal, co je to vůbec magie. A světe div se, našel v tom i nějaké klady. Příběh o Koskovi je nejlepším počinem v této knize. A taky proč ne, vždyť já to koupil hlavně kvůli jeho povídce. Nemít v tom povídku on, hodně bych váhal.

Citát: Kolega je odborník na leccos, zejména v kurvení vyniká, ale v magii se nevyzná určitě. (Torgeho jaro: Jarní panic)

Při čtení této sbírky jsem si musel dát tři dny pauzu. Ono přeci jenom, číst povídky v jednom kuse, to nedělá dobře. A ještě, že jsem tak učinil. Po desáté povídce „Sitarane“, bych možná byl v dalších povídkách ovlivněn a hodnocení by nebylo tak „rozumné“. A díky tomu jsem mohl ocenit i další nastávající příběhy. Další velmi povedené povídky jsou „Ranní spoj“ od Viléma Koubka. (Čekal jsem spíš nasraný lítající tramvaje, ale i hybrid postačí.) nebo příběh „Nejdelší sbohem“ mistra Šinka. (Velmi povedený magický sci-fi)

Citát: Slova se dotýkají našich myslí, vůně se dotýkají našich srdcí. (Případ pro cech Čmuchalů)

Nejhorší povídkou, nebo povídky, abych nejmenoval jen jednu, jsou Mrně (Theo Addair), Bez konce (Dalibor Vácha) nebo Kdo zabil Daniela Wilsona? (Petra Lukačovičová). Poslední jmenovanou povídku jsem málem ani nedočetl, stejně jako měla na mále „Bez konce“. A je tu konec, úděl sbírek je takový, že ne vše se bude líbit a ne vše bude nečitelné. Ale s tím už každý vydavatel i spisovatel prostě musí počítat. Jo a taky záleží na čtenářově pohodě a rozpoložení.

Citát: Chtěl jsem se stát Bohem. (Sitarane)

Nemohl jsem jmenovat všechny spisovatele, kteří se učastní tohoto svazku a tak jsem ke všem povídkám napsal samostatné komentář, přidal malou ochutnávku a nebo citát. Každý příběh jsem zvlášť ohodnotil. To vše si můžete přečíst v kolonce „povídky“ u této knihy.

Citát: Vykrvácet naběhlým penisem trvá asi půl minuty. (Ranní spoj)

QEDS
22.06.2020

Z knihy jsem přečetl pouze povídku od Františka Kotlety, takže nebudu pro hodnocení knihy používat hvězdičky.

Na začátku Kotleta píše že je to poslední dílo s Koskem a máme si ho pořádně užít. Já jsem si ho teda užil neskutečně. Velice karatičká povídka (kratičká na moje poměry, kdy by jsem si představoval povídku s Koskem na 250 stran minimálně), ale o to více napínavá a na konci s překvapením, jak to mám rád. Za mě nemůžu jinak než doporučit a zmáčknout slzu pokud je to opravdu poslední dílo s Koskem.

Jolana.b
23.04.2020

Tuhle knihu jsem si vzala s sebou do karantény a po přečtení první povídky jsem přemýšlela, zda to byl dobrý nápad. U třetí jsem stále tápala, jestli uvěřit, že něco takového skutečně čtu a ke konci knihy jsem byla nadšená. Nejsem stálým čtenářem a znalce fantazy, ale tenhle výběr se mi líbil. Díky medajlonkům autorů mám možnost najít si další zajímavé knihy. Chtěla bych oběma iniciátorům za tento nápad poděkovat a autorům též za zajímavé čtení. Nevím, co jiného bych o této knize napsala, protože vše podstatné bylo již popsáno níže.

cirruska
18.04.2020

Po přečtení úvodu, kdy jsem byla ujištěna o své líbeznosti a dobrém vkusu, jsem se pustila do "Epochálních" povídek, kde se mi dostalo divoké jízdy a magického čtení plné fantazie. Jedno téma, ale ztvárnění opravdu pestré. Doplněno o osobité předmluvy a medailonky spisovatelů. Nevšednost protkaná kouzly, jedinečnými bytostmi, místy, sexem, brutalitou. Netekla jenom krev, našla jsem tu i lásku, zamyšlení i podtext. Všechny povídky se mi líbily, většina byla dosti parádních a originálních, jen pár jich bylo slabších, ale pořád stále dobrých. I když pozornost si zaslouží všechno, nejvíce mě zaujaly a za sebe bych vyzdvihla: Lesy mají oči, Mrně, Ranní spoj, Stáčení nevinnosti, Vítejte v pekle, Infernographia perpetua.

NemmamSlov
27.03.2020

Z trojce, Ve stínu, mágia určite vedie. Sám som bol prekvapený ako dobre sa to číta, každá poviedka v niečom vynikala. Dokonca tu zažiarili poviedky od autoroch, s ktorými som sa stretol len vďaka tejto sérii.

Veľké prekvapenie od Romana Bureša a Petra Strančíka. Obaja sa zamerali na peklo. Fascinujú ma trošku knihy, kde sa nachádzajú cirkevné tajomstvá. Za touto dvojcou nezaostávajú ani dobre známe osoby tejto série, a to je pán Kotleta a pani Sněgoňová. František sa tu lúči zo svojou sériou Swinger párty, kde Koska čaká jeho posledný magický príbeh. U Kristýny je príbeh trošku temnejší, ale o to zase zaujímavejší. Od Marka E. Pochu som čítal hodne príbehov, či tých kratších, alebo dlhších, no tu ukázal svoj vrchol. V hororoch sa vyzná, aj keď to nie je žiadny King, či Nebso. V poslednom rade by som chcel spomenúť aj Jána Kotouča. Výborné spojenie vojenského ťaženia a mágie. Samozrejme aj zvyšok spisovateľov drží tempo, pričom každý príbeh bol v niečom originálny, len možno o niečo slabší.

rimar
29.02.2020

Říká se do třetice všeho dobrého a tady to platí bezezbytku. Po výborné jedničce trochu slabší dvojce přišla naprosto skvělá trojka. Námět autorům sednul a byla to neskutečná jízda za kterou nezbývá než autorům poděkovat. A být rád že se nám zde urodili takový skvělí spisovatelé.

1