Bez konce
Povídka od:
Dalibor Vácha
Z knihy:
Ve stínu magie
Vyřizování účtů mezi bossy kriminálního podsvětí bývá většinou pořádně krvavou záležitostí, při které se na nějakou tu kulku či časovanou nálož pod autem nehledí. Když se ale k tomu všemu připlete magie, je všechno ještě tisíckrát horší. To se pak začne bát i sám kmotr František Mrázek.
Komentáře (8)
Přidat komentář
I když jsem teprve v polovině povídky, už se k tomuto dílu vyjádřím. Námět je sice skvělý nápad, ale dle mého je povídka blbě uchopena a musím se do čtení bohužel nutit. Každopádně své příznivce si povídka objektivně najde.
Což o to, námět, zasazení i princip magie (založená na krvi a vyvolávání démonů) špatné nejsou. Objevuje se však bohužel pro kratší literární útvary celkem typický neduh, kdy autor svým pojetím jen klouže po povrchu a načrtnuté nápady nejsou dotažené. Celé to navíc působilo, jako vytržené z kontextu. Jasně, na malém prostoru se svět a postavy rozpracovávají těžce... Bez konce však trpí zejména ve svém závěru. Povídka totiž plně dostává svému jménu a konec jí vlastně chybí. To bohužel nepůsobí ani zdaleka jako geniální autorský záměr jako spíše bezradnost a textu samotnému tak citelně chybí pointa. No a pocit, že jste to vlastně četli dost zbytečně, je u povídky vážně průser.
Čteno v časopise Pevnost.
Ze začátku jsem byl z povídky nadšený, kor když mi na stole ve frontě leží román Šedá. Vše vypadalo strašně nadějně, Mrázek a Káčko, vyřazování mafiánských sporů, do toho nadpřirozeno, skoro by se chtělo říct, že to trochu připomíná sérii Kladiva. Ale nějak to nefungovalo, děj nedržel a celkové rozuzlení bylo také takové podivné.
Je to sice teprve osmá povídka v této sbírce, ale už teď mohu prohlásit, že pro mě je nejhorší. A mám pocit, že horší povídka už tu nebude. Tady jsem dokonce přemýšlel, že jí nedočtu a prostě přeskočím. Celé to prostředí a pojetí příběhu mě neoslovilo. Moc hesel, moc politiky a hlavní hrdina....vlastně ani nevím, kdo to byl a komu fandit. Už jsem se těšil až Bez konce bude na konci.
Malá ochutnávka:
Mrázek kývnutím hlavy pozdravil ředitele, tázavě se podíval na jeho doprovod: Kejklíři?
Jandera nechápavě zvedl obočí, ale Matyáš přikývl. Kejklíři patří ke slangu podsvětí pro lidi, co dokáží manipulovat, pro kouzelníky, pro mágy. Slang dobře vyjadřuje nedůvěru, pohrdání a možná i strach........
Naprosto perfektní, ale ten konec to pohřbil. Za ten jedna hvězda dolů. Je to škoda. Druhá za neuvěřitelné množství překlepů a jiných chyb v textu. Nechce se mi ani věřit, že povídka prošla redakcí.
Autor popisuje alternativní realitu, kde české zákony oficiálně uznávají existenci magicky nadaných jedinců a kde kmotr Mrázek přežil atentát a jeho sok Káčko uprchl z vězení. Za ten konec nekonec dávám jen tři hvězdy.
V textu povídky je spousta překlepů, ale jinak za mě je povídka ok. Spousta akce, magie + Krejčíř vs Mrázek.... doufám, že z Afriky neuteče...