Infernographia perpetua
Povídka od:
Petr Stančík
Z knihy:
Ve stínu magie
Popis není zatím k dispozici.
Komentáře (6)
Přidat komentář
Prozatím asi nejlepší povídka. Od začátku do konce mě děj opravdu bavil. Dokázal bych si představit tuto povídku rozepsat na celou knihu.
Muž s temnou minulostí se snaží zbavit svého prokletí. K tomu potřebuje artefakt ukrytý ve Vatikánu. Bavily mě historické vsuvky a odkazy na známé události.
Co jest dole, jest jako to,
co jest nahoře, a to, co jest nahoře,
jest jako to, co jest dole,
aby dokonány byly
divy jediné věci....
Pobavil mě úvodní proslov pana Stančíka – Pivo, mák a satanomilství. Moc hezky řečený. I sama povídka je povedená, možná by to mohla být i kniha, ale stalo se a čtenář si tak může přečíst zajímavě provedenou studii na téma magie. A kde taky na světě najít nejvíc magie, když ne pod Vatikánem? Dobré téma a zajímavé dobrodružství. Mnohé určitě nepřekvapí pointa, na kterou možná během cesty přijdete, ale je originální a určitě vás, s trochou ironie, rozesměje.
Malá ochutnávka:
Jak sami dobře víte, Vatikánská banka patří k nejlépe střeženým místům na zeměkouli. Kromě švýcarské gardy a nejmodernější elektroniky ji chrání mocné kamenné stěny, a ještě mocnější papežská magie. Proniknout do jejího trezoru násilím je vskutku nad lidské síly......
Takový Italian job, partička lupičů se rozhodne vyloupit Vatikánskou banku a jen jeden z nich sleduje trochu jiný cíl, než si něco odnést. Rozuzlení mě hodně zaujalo, zajímavě vymyšlené, celý text byl dobře napsaný a četlo se to jedna báseň.
Tak nevim,ale mě povídka moc nenadchla. Nejdříve se seznámíme s plánem loupeže, pak se vše opakuje při průběhu loupeže a na posledních stránkách je docela zajímavý důvod, proč do toho organizátor šel. Tak aspoň ten konec měl nápad.