Továrna na absolutno

od:


KoupitKoupit eknihu

První Čapkův utopický román o vynálezu stroje na využití energie, jenž však z hmoty kromě ostatní energie uvolňuje i "absolutno"- boha a způsobí tím převraty v citech a myšlení lidí i národů. Kladem díla zůstává jeho kritika: kritika nacionalismu, klerikalismu a společenského systému, na jehož pozicích autor stál.

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/32121/tovarna-na-absolutno-32121.jpg 3.9699
Žánr:
Romány, Literatura česká, Sci-fi
Vydáno:, Růže České Budějovice
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (72)

Přidat komentář
Ailee
10. ledna

Uf... Kromě školních let asi moje první setkání s K. Čapkem a... na delší dobu nejspíš i poslední. Nevím, co k tomu dodat. Pro mě to nemělo žádný kloudný děj, spousta třpytných slov okolo, která nám vlastně nic neříkala... V tomhle ohledu asi zůstanu kulturním barbarem :-( Ta doba mi je moc vzdálená, i když tehdy musel být příběh určitě velmi nadčasový. Zajímavé myšlenky s pohledem na společnost, to je pravda.

lukas9608
06. ledna

Stejně jako Krakatit mě toto Čapkovo dílo vůbec nenadchlo. Hvězdu navíc ale dávám za dialog národů v závěrů knihy, kdy se každý z nich určitým způsobem postavil k Absolutnu. Čapek zde geniálním způsobem vystihl charakter jednotlivých národů, jak ukázaly věci budoucí.

Cink262
29.12.2018

V Továrně na Absolutno nám Čapek znovu předkládá problémy dovedené ad absurdum, společenské problémy, které jsou schopny rozvrátit zdárné směřování lidské civilizace i celého světa.

Stojí za to se za myšlenkami ohlédnout.
Celou knihou prosvítá motiv náboženství, vždyť "Absolutnem" je myšlen Bůh, jehož esence vychází z Karburátorů. Můžeme to brát jako kritiku náboženského fundamentalismu, klerikalismu nebo - a toho chci ve svém komentáři docílit - můžeme přemýšlet dál a pod Absolutnem si představit jakoukoli ideu, která se dá uctívat. Nemusí jít tedy o Boha ve smyslu ryze náboženském, ale může jít o ideu národa, ideu politického zřízení - ideu, kterou si člověk může zbožštit a při jejím uctívání zapomenout na lidi ve své blízkosti.
Záměrně používám slova "lidi" a ne celé "lidstvo", protože je v tom neodmyslitelný rozdíl. Lidé ovlivnění Karburátory totiž často měli na mysli blaho celého lidstva - rozdávali vše chudým, dali své továrny do rukou dělníků a všichni společně bratrsky uctívali své Absolutno. A díky tomuto Absolutnu jim byla dána hojnost všeho - Absolutno uzdravovalo, dělalo zázraky a samo vyrábělo produkty - dělníků již nebylo třeba. Přátelé mi jednou povídali o Čapkově kritice komunismu - kritice "zleva" - při četbě "Továrny" jsem se asi alespoň trochu přiblížil tomu, co tím myslel(i). Lidé v mém okolí a - co si budeme nalhávat - lidé obecně často povídají: "jo, jo, ten komunismus, je to skvělá myšlenka - jen kdyby to tak fungovalo" - tedy neinklinují ke komunismu pouze pro to, že je nemožné ho dosáhnout. Čapek činí něco úplně jiného - ukazuje, že kdyby to fungovalo, bylo by to hrozné - tedy že to vůbec spásná myšlenka není. Ukazuje, že pokud se lidé přimknou k nějaké "spásné" myšlence, ať už je jakkoli skvělá a jakkoli na první pohled směřuje ke prospěchu lidstva jakožto celku, zapomenou na lidi kolem sebe - na jednotlivce - ačkoli třeba milují celý svět, na své blízké zanevřeli pro něco "je přesahujícího". Kritika komunismu se v knize projevuje i jinak (Absolutno a lid mu sloužící neví, co s přebytkem určitých produktů, když jiných má na druhou stranu nedostatek - nezbývá nic jiného než je vyhodit - kritika centralizovaného hospodářství; lid sloužící Absolutnu ruší peníze a uvrhuje svět do absolutního chaosu atd.), pro mě ale nejdůležitější je kritika upnutí se k nějaké idei - a na příkladu ideje pomoci bližním/celému světu to jde ukázat krásně.
Důležitým faktem je, že Karburátorů je mnoho a jejich uctívači se dostávají do sporů o to, jaké je tedy to pravé - jaký je ten pravý Bůh, ta pravá idea. Velmi se mi líbil náboženský konflikt mezi uctívači "kolotočového" Boha a "bagrového" Boha, protože ukazoval v plné kráse tu nesmyslnost takových bojů mezi lidmi.

Bohužel ale musím říci, že způsob kompozice byl dosti rozpačitý. Ačkoli se mi velmi zamlouval způsob střídání míst děje a rychlé skoky z místa na místo, některé kapitoly byly příliš rozvláčné, plné pro hlavní myšlenky zbytečných až snad těmto myšlenkám ubližujících popisů. Taky se mi zdálo, že Čapek se při vypuknutí Karburátorových událostí na celém světě nedokázal rozhodnout, zda dát přednost popisu světa jakožto celku nebo znovu událostí lokálního významu - nakonec tato místa zůstala taková "nemastná, neslaná". Nicméně i stránky naprosto vybočující z myšlenkové linie jsem si sem tam dokázal velmi prožít - velmi se mi zamlouvala kapitola, která se téměř celá skládala ze začátků novinových článků referujících o událostech na různých místech světa.

Kniha by mohla být redukcí zbytečných kapitol o pár desítek stránek kratší a pointa/Čapkovy myšlenky by tak pro každého čtenáře značně nabyly na významu - je nutno přidat slovní spojení "podle mě", protože každý to může vnímat jinak.

I přesto myslím, že poselství knihy je tak silné, že stojí za přečtení. Čapek totiž činí něco velmi specifického - slovo dystopie získává teď v mé mysli i zcela jiný význam než ten "orwellovský" - Čapek ukazuje, že to, co lidé vnímali/vnímají jako utopii - jako splněný sen o spravedlivé a bůhví jaké ještě společnosti - je vlastně dystopie, že ideje svou podstatou často zrazují samy sebe a to, co stojí za to propagovat - jít za tím - nejsou podrobně promyšlené sny - stroje na štěstí, ale prostá (řekl bych "vesnická" - v tom dobrém slova smyslu) láska a úcta k druhým.

rutto45
27.12.2018

U tohto diela by som skôr preferoval formu divadelnej hry, než pri R.U.R a Bielej nemoci. Zábavné a určite aj nadčasové, o tom niet pochýb.

nanana
12.12.2018

"Nastala na světě neomezená hojnost všeho, čeho je lidem třeba. Všeho je však lidem třeba, jenom ne neomezené hojnosti."

"Člověk si třeba může myslet, že druhá víra je špatná, ale nemá si myslet, že ten, kdo ji má, je špatnej a sprostej a podvodnej chlap."

"Každá víra a každá pravda má něco dobrýho, a kdyby to bylo jen to, že ji ten druhej má rád."

"Je v povaze lidí, že když zažijeme něco tuze špatného, najdeme zvláštní uspokojení v tom, je-li to "to největší" v řečeném nepříjemném oboru, co svět světem stojí. Tak například uhodí-li vedro náramné, zavděčí se nám noviny, sdělí-li, že to je nejvyšší teplota dosažena od roku 1881, a přitom ještě máme trochu vztek na ten rok 1881, že nás přetrumfl."

koubi
05.12.2018

Jednoduše super!

amaenium
04.07.2018

Čekala jsem něco jiného, ale genialita pana Čapka mě zase překvapila. Už jsem na podobnou atmosféru narazila u Věc Makropulos, ovšem zde autor píše o utopické budoucnosti a o negativních myšlenkách či činech, jenž se člověku mohou vymknout z rukou. Kam až se to může dostat, když si každý stojí za svojí pravdou a co je schopen pro ni udělat. Doporučila bych přečíst každému!

Snails
30.06.2018

Továrna na absolutno bylo moje shledání s Čapkem po mnoha letech. Naposled jsme se setkali během povinné četby k maturitě.
Továrna mě moc příjemně překvapila. Celou dobu mi styl, kterým byla kniha napsána, připomínal Zeměplochu Terryho Pratchetta - způsob vyprávění z pohledu více postav, popis nestranného pozorovatele, komické postavičky a dokonce samotný nápad s "přebytkem víry", který se objevuje i v Pratchettově Otci Prasátek. Nikdy bych neřekl, že najdu podobnost Pratchetta s Čapkem. Svět knih je nekonečný. :)

zuzka894
27.06.2018

Jako audiokniha perfektní, ale po přečtení Krakatitu bych knižní podobu Továrny na absolutno nedala.

Ellen16
27.06.2018

Poslouchala jsem ji jako audio. Skvěle propracováno, má to myšlenku.. ale jako tištěnou knihu bych ji asi nedokázala dočíst.

aardvarka
19.06.2018

„...Místo toho by s větší chutí vykreslil například příjezd beduínů v bílých turnusech do Ženevy s napíchanými hlavami nepřátel na dvoumetrových kopích; nebo milostné příběhy francouzského chlupáče v Tibetě; kavalkády ruských kozáků na Sahaře; rytířské půtky makedonských komitů se senegalskými tirailleury na březích finských jezer. Jak vidíte, látka je velmi rozložitá. Bobinetovy vítězné pluky doletěly; abych tak řekl, jedním elánem po stopách Alexandra Velikého přes obě Indie do Číny; ale zatím žlutá záplava čínská dorazila přes Sibiř a Rusko do Francie a Španělska, čímž odřízla musulmany operující ve Švédsku od jejich mateřských zemí. Ruské pluky, ustupující před drtivou převahou čínskou, octly se v severní Africe, kdež Sergej Nikolajevič Zločin založil své carství; byl však záhy zabit, protože jeho bavorští generálové se spikli proti jeho pruským atamanům, načež nastoupil na carský trůn v Timbuktu Sergej Fjodorovič Zlosin.“
Hravé vylíčení té největší (ale opravdu ze všech, potěší-li to přeživší) náboženské války ve světových dějinách. Jako vždy trefné a mistrovsky zpracované, velkolepé i komorní, i když to nedosahuje té mrazivé realističnosti děl z let třicátých.

haWranka
17.06.2018

Běhal mi mráz po zádech.

čtenářka301
07.04.2018

Čapek je prostě Čapek, vizionář a skvělý stylista a vůbec všechno. Jeho velikost dokazuje to, že Továrna na Absolutno je, stejně jako většina jeho ostatních knih, stále aktuální.

G-Rea
01.04.2018

Karel Čapek je bezesporu jedním z nejvýznamějších světových spisovatelů, bez ohledu na jazykové znevýhodnění. Troufám si tvrdit, že kdyby Továrnu na Absolutno napsal H.G.Wels, patřila by k jeho nejlepším dílům, zrovna tak jako, přestože nevelká obsahem, patří k nejlepším dílům Čapkovým.
Možná by se dala zařadit do žánru sci-fi, není jím však nijak vymezená. Perfektní logika děje, virtuózní práce s jazykem a mistrovské vykreslení postav jsou prozářené mimořádnou lidskostí a pochopením pro člověka ve všech jeho podobách, což je u Čapka neodmyslitelné. Filozoficko-psychologická jasnozřivost a kritičnost k němu patří s nenásilnou samozřejmostí, stejně tak jako jemný a nesarkastický humor, který dotváří charakteristiku postav a dějů k naprosté dokonalosti.
Poskytuje mi stejný čtenářský požitek, jako Povídky z první a druhé kapsy, tedy minimálně o stupeň větší, než některá Čapkova "vážnější" díla.

Pokud bych chtěla parafrázovat výrok z jedné jeho eseje o CH. Dickensovi: když si chce člověk určitě pořádně počíst, tak je tu "starý dobrý Čapek"

RyonMathrin
20.02.2018

Úžasný nápad a jeho bravurní zpracování. Nejvíce mne bavilo, jak Čapek trefně odhadoval, jak by se který národ, skupina či církev chovala v nastalé situaci. Naprosto nadčasové a velmi poučné.

indyka
02.02.2018

Mrazivě aktuální a na svou dobu geniální - jenomže co dělat, když vás to po první třetině až polovině přestane bavit? Oceňuji nápad i myšlenky, vážím si díla Karla Čapka, ale...ale.

agatha2
21.01.2018

Tuto knihu jsem četla poprvé na střední, nyní po letech jsem se k ní vrátila. Je stále stejně výborná, bohužel i stále stejně aktuální. Za mě je to jedna z knih, kterou by si měl každý přečíst.

Lector
19.01.2018

Už dlouho jsem nečetl nic od Čapka, řekl jsem si, a odskočil si z povrchu Měsíce (od knihy „Limit“) zpátky na Zem, ale jak se záhy ukázalo, nikoliv na zem.
„Absolutno“ jsem měl v rukách poprvé a jen matně tušil, o co v něm jde (no jo literární vzdělání u mne pokulhává).
Byl jsem překvapen obsahem i formou díla. Při čtení „Absolutna“ jsem si vybavoval rozverné příběhy Jaroslava Žáka, proslulého to prvorepublikového humoristy a satirika. Některé pasáže jakoby perem Žáka napsány byly.
Nutno však podotknouti, že vše se jen jako optický klam jeví, neboť kniha páně Čapka byla drahně let před příběhy Žákovými sepsána a publikována. Jako originální a původní jest tudíž tuto knihu posuzovati a na pana spisovatele Čapka netřeba kvůli ní zle pohlížeti. Laskavý čtenář nechť mi shora uvedenou opovážlivost promine a svoji přízeň zachovati ráčí.
Nejsem znalcem Čapka, byť jsem jako student několik jeho děl přečetl a mám je v knihovně. Přesto mne ten styl překvapil. Lehký, plný nadsázky a příjemného humoru.
Řekl bych ale, že forma až příliš dominuje nad obsahem, který rozhodně stojí zato. Čapek velmi rychle zareagoval na Einsteinovy objevy a stejně jako v pozdějším Krakatitu „stvořil“ nový zdroj energie. Sice jen v literatuře a jeho podstata je jiná, než ve skutečnosti, ale pochopil, o co v „nové vědě“ jde.
Propojil boha s vědou. Bůh se stal vedlejším produktem atomových reakcí, vystoupil z matérie, aby lidstvu ukázal, že on je ten pravý a jediný. Jeho Absolutno jako duchovní – božská - substance zvolna prostupující svět má moc obrátit lidi na dobro a lásku, aby je vzápětí přiměla obojí si přisvojit – privatizovat – poměřovat s dobrem a láskou, či chcete-li s bohem, těch ostatních a nakonec za toho svého jediného boha bojovat.
Čapek nechává lidstvo zdecimovat ve světovém válečném konfliktu o toho jediného a správného boha, aby v závěru konstatoval, že člověk zapomněl na to jediné podstatné – na víru člověka v sama sebe.
Tady osobně Čapka poznávám. To je to, co na něm mám rád. A to je to, co spoustu lidí tolik irituje. Nesnaží se (lidé, nikoliv Čapek) hledat člověka, to je sprosté. Hledají vyšší ideje, hledají bohy, bůžky, modly, aby se o ně mezi sebou porvali. Ve jménu víry, ve jménu lásky a dobra.
Pardon, zase trochu patosu na závěr.

Delirium
28.12.2017

Tak já nevím. Asi nejsem hodna toho číst knihy od někoho tak inteligentního a působivého jako je pan Čapek. U tohoto díla to platí obzvláště - první část se mi líbila, měla rychlý spád. Pak však přišla druhá část, to už takový sešup nebyl. Označila bych ji jako spoustu informací v krátkém úseku, který se však nedal vůbec překlenout. Zde bylo vidět, jak sám autor v předmluvě uváděl, že se ke psaní musel nutit. Nu, a poslední část, abych to zúplnila... nu... závěrečná válka byla vymyšlena opravdu dobře, to musím uznat.

Sajdak
17.12.2017

Příběh a celkové téma se mi velice líbilo. Od Čapka jsem četla již několik knih a tak se mi tato, jako ty předtím, líbila. Opět zde bylo spousta myšlenek, o kterých se dá přemýšlet..:) To , co jsem si z knhy vzala já, tam možná ani není, ale mě se nejvíce líbila kritika chybějící tolerance mezi lidmi. Asi jediné, co bych knize vytkla, byl poněkud rozvleklý závěr.

pavel6016
26.11.2017

Námět byl velmi zajímavý, první půlka svižná. Druhá půlka měla daleko větší potenciál k rozvinutí tématu, bohužel byla dosti nudná.

Morgause
06.11.2017

Čapkovo antiutopistické dílo, z nějž prýští nejen autorova inteligence, ale i úžasný smysl pro jazyk, považuji za jeden z nebroušených diamantů české literatury. Sem tam si ale něco protiřečí a ne všechno je stoprocentně domyšlené, myslím si, že tak skvělé dílo by si bylo zasloužilo více času a možná i převedení do podoby "klasického" románu, ale i takto bylo neskutečné. Z boje bagrového a kolotočového Absolutna mě mrazilo, stejně jako z neuvěřitelných hald neupotřebitelných cvočků a z představy války, jejíž smysl se dávno vytratil (nebo nikdy pořádně neexistoval?). Možná bychom opravdu měli konečně začít trochu popřemýšlet a uvěřit v sebe, ne v cokoli, co nám kdo podstrčí.

Lindas01
12.07.2017

První půlka napsaná velice poutavě. Čte se to samo. Zajímavý nápad s netradičním pojetím Boha. Ve druhé, ale příběh přestává být čtivý. Několik drobných fejtónu nedbale provázaných, ubírají knize původní geniální myšlenku.

zlatka2001
28.06.2017

Bylo to takové rozvláčné, ale na to, že tam šlo o nějaký transformátory a já tedy fakt na fyziku nejsem, tak jsem to přečetla už za tři dny. Mám Čapka ráda, ale budou prázdniny, dám něco opravdu zábavného.

IchLiebeLesen
02.06.2017

Tato kniha je hodně propracovaná. Doopravdy dobrá zápletka. Díky klasické Čapkově čtivosti se četla dobře. Bohužel ten humor se mi nelíbil. Sice bezva ... narážky na všechna možná náboženství, ale všechno má svoje meze. V této knize je humor trochu přepísknutý. Jinak velice dobré varování proti utopiím .

Zednář
21.04.2017

Než román to spíš vypadá jako sbírka feuilletonů na jedno téma; Vypuštění nespoutaného Všehotvůrce, Božské částice, Prvotního hybatele, Absolutna do světa, jež na něj není ani zdaleka připraven a z jeho široširosti zešílí v horečce snažení se o jeho pochopení a vnucení svého chápání Boha všem ostatním. Výjimečně utopie končí "štastně" (i po dvou stech miliónech padlých v bratrovražedném boji za jediného pravého Boha), v pepíkovské sešlosti v hospodě kdy je Absolutno opět vypuzeno ze světa tím že se "samo" zničilo. Skvělá Čapkovská fantastika, uvažuje o skromnosti, empatii člověka k člověku, hravá s jazykem, poutavá svou poly-subjektivností náhledu na řádící Absolutna.

Karketa.von.st
31.03.2017

Kniha humorně napsaná i když hlavní zápletka je velmi vážná a je dobré se nad ni zamyslet. Zejména se mi líbila poslední kapitola, kdy hlavní hrdinové spekulují o víře v lidi a sebe sama, místo v Boha a zázraky.

"Každej to myslí náramně dobře s lidstvem, ale s jedním každým člověkem, to ne. Tebe zabiju, ale lidstvo spasím. (...) Svět bude zlej, dokud nezačnou lidi věřit v lidi."

Hana3441
22.02.2017

Skvělá kniha

globetrotter
16.02.2017

Poslechnout tento román lze zde: https://youtu.be/qOwUw11Pm-U

hellena1523
04.02.2017

Neskutečně nadčasové dílo! Až děsivě...Hodně těžké, ale přitom vtipné! Čapek byl mistrem slova a géniem!