Tiché roky

Tiché roky https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402756/bmid_tiche-roky-yGd-402756.jpg 5 6555 1585

Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text

Přidat komentář

Monty966
15.11.2019

Alena Mornštajnová je skvělá spisovatelka a úžasná vypravěčka. Její knihy jsou velice čtivé a nebojí se nabídnout obsah, který jiní spisovatelé obloukem obcházejí.

Roberta
15.11.2019 5 z 5

Bavilo mě. Politické události tvoří kulisu pro životy lidí, zároveň i ty životy ovlivňují.


Lily101
15.11.2019 5 z 5

Kniha, která vás nadchne a nepustí, dokud ji nedočtete. Dokonce mi, jakožto čtenáři, jenž otevřené konce nesnáší, styl ukončení nevadil, protože vše podstatné bylo řečeno. Možná se trošku vlekl závěr, ale nějak bytostně jsem to nepocítila, a i kdyby, musela bych stejně zohlednit název knihy (viz SPOILER).

SPOILER: Autorka brilatně zastírala, proč se kniha jmenuje tak, jak se jmenuje. A to se považuji za bystřejšího čtenáře. (Když jsem listovala zpětně, tak mi nic neuniklo, jen vše bylo hezky zastřené slovy tak, aby to čtenáři nebylo na první čtení jasné hned.)

iviska
14.11.2019 5 z 5

První kniha od paní Mornštajnové a musím říci, že mi došla slova. Je úžasná a opravdu čtivá. Tři večery a náraz jsem otáčela poslední list.

Ronnie68
14.11.2019 5 z 5

Páni .. tak tahle kniha byla jedna z nejlepších, které jsem kdy četla ... tak silný příběh, jaký má ... mě doháněl až k slzám ... vypadalo to až šíleně reálně popsaná totalitní doba ... také se mi líbilo, jak byl příběh rozdělen na část vyprávěnou Bohdanou a část, která se věnovala Svatoplukovi ... a jak se následně tyto části dějově propojily .. a následně dojemný konec ... no, nemůžu jinak ... musím doporučit všem ... je právem Knihou roku

technolog
13.11.2019 5 z 5

Asi bych nemel takove veci cist, vzdy me to zasahne a musim premyslet zda vedu takovy zivot aby to stalo za to. Nadruhou stranu prave takove knihy z nas delaji lidi a ne stroje. Knizka je moc krasne napsana se silnym pribehem. Precteno jednim dechem.

mirka71
12.11.2019 5 z 5

Tleskám.Neuvěřitelně citlivě napsáno, s laskavostí autorce vlastní.Ačkoli se jedná o příběh smutný od začátku do konce, přesto bych toto vyprávění nazvala pohlazením po duši. Opakovaně jsem pustila slzu. Je to příběh obrovského lidského zoufalství ale i životaschopnosti, příběh otce a dcery, kteří k sobě celý život nedokážou najít cestu. Navíc je zde poměrně dobře vylíčen život v socialistickém režimu. Prostě za mě knížka, o které vím, že se k ní určitě vrátím, a ráda.

Surikata369
12.11.2019 4 z 5

Nemám moc co dodat k této knize - je (možná až moc:D) čtivá, děj zajímavý, chování hlavních postav dostatečně vysvětleno. Já říkám 4* :)

lizz8119
12.11.2019 5 z 5

Jsem vděčná za den, kdy se paní Mornštajnová rozhodla, že bude psát knížky :) její příběhy jsou krásné a styl psaní mě dokáže tak pohltit, že jsem každou její knížku přečetla za maximálně 2 dny.
Tichým rokům dávám 5* za poslední a první slova kapitol, za způsob objasnění názvu knihy, za spoustu emocí a za to, že jsem asi poprvé v životě litovala komunistu....
Jediné, co mě mrzí je otevřený konec, jelikož si myslím, že moje vlastní fantazie není tak dobrá jako paní Mornštajnové. Každopádně se těším na další knížky této PANÍ spisovatelky!

Cornelie
12.11.2019 4 z 5

Z řady knih skvělé spisovatelky se mi líbila nejméně. Od předchozích knih se trochu odlišuje, což paní spisovatelka sama potvrdila v jednom rozhovoru. Přesto se moc těším na další knihu.

Susanne94
12.11.2019 5 z 5

Pro mě nejlepší a nejsilnější kniha od autorky.

ŠárkaStrnadová
12.11.2019 5 z 5

Brilantní

čef
12.11.2019 5 z 5

Knihy paní autorky se mi líbí. Je to takové hladké čtení o uplynulém čase v době, kterou jsme plně prožili. Události jsou mnohdy dramatické, ale nepřehnané ani moralizující, jakoby jen konstatování – takový je život. Život hrdinů této knížky nebyl jednoduchý. Otec zarytý komouš, který až pozdě pochopil, jaké byl po většinu času hovado. Dcera postižená podivnou atmosférou světa, do kterého se narodila. A je zde toho samozřejmě mnohem víc, ale to si už objevte sami.

helenkan
11.11.2019 5 z 5

No teda,paní spisovatelka vážně umí člověka připoutat ke knížce. Hodně silnej příběh. A doufám,že se můžu těšit na další její vyprávění.

joshuagrey
11.11.2019 5 z 5

Obecně moc nečtu české autory. Paní Mornštajnová je ale absolutní špička, takhle mají vypadat knihy. Silný příběh, skvělé tempo vyprávění, bohatý jazyk. Těším se na další knihy, spisovatelka umí psát skvěle.

Markushka
10.11.2019 5 z 5

Kniha, která se čte sama - opravdu s úplnou lehkostí a přirozeností v táhne od samého začátku. Je vyprávěním životních příběhů dcery a otce, které se po kapitolách střídá. V jistém momentě dožene příběh otce dceřino vyprávění a poskytuje jeho úhel pohledu. Ke konci knihy se příběhy prolnou. Moc hezké, niterné, výjimečné. Řadím mezi své nej knihy.

oskarina
09.11.2019 4 z 5

Po dlouhé době kniha, do které jsem se začetla hned na první stránce. Nadruhou stranu mne ale moc nebavil závěr knihy. Prislo mi, ze uz se poradně nic nedeje a navic me nastval otevreny konec.

zuzana4291
08.11.2019 4 z 5

Po prvních stránkách jsem si nebyla jistá, zda jsem si vzala knihu, kterou chci číst. Ale jakmile jsem se začetla, tak jsem nemohla přestat. A ten konec? .... sice se říká, že v nejlepším je třeba přestat, ale pár desítek stran bych ještě zvládla

maris123
08.11.2019 5 z 5

Kniha se mi líbila víc než Hana. Důvody jsou už rozebrané v předchozích komentářích. Pro mě osobně hraje velkou roli to, že s "pachateli dobra" z minulého režimu mám osobní zkušenost. Věřím, že to s lidstvem mysleli dobře, ale zapomněli na člověka.

Eleanor-ka
07.11.2019 5 z 5

Tak tohle byl snad nejsmutnější a nejvíce empatický příběh z pera Aleny Mornštajnové. Samozřejmě, že největší tragédii přinesla kniha Hana, ale Tiché roky mě zanechali zcela šokovanou. Bylo mi neskutečně líto nedoceněné Bohdanky, ale i zahořklého Svatopluka, který přes všechny strasti svého života nedokázal vést šťastný život. Tato kniha je vskutku odlišná než předešlé autorčiny knihy. Je zde pouze jedna dějová linie, omezený počet postav a není tu žádná nadsázka jako třeba u Hotýlku či Slepé mapy. Opět však námět s vysokým potenciálem. Budu se opět opakovat, ale paní Mornštajnová nezklamala. Otevřený konec zde mě trošku zamrzel, ale musím říct, že byl nejspíše na místě.