Text

16.01.2020

Kniha se čte dobře. Už z obálky mi bylo tak nějak jasné o co v ní půjde. Musím však přiznat, že mě kniha mile překvapila. Stejně jako například knihy od čínských autorů, které v poslední době čtu se zde setkáváme s pohledem na jinou kulturu? Řekněme střed mezi nechvalně známou tváří ruské společnosti, jaké si nadřazenější vrstvy (dosti prolezlé podsvětím) a nižší – běžné vrstvy společnosti. I když počáteční zápletka není úplně nic převratného, rychle uvede do děje a člověk pak s hlavní postavou čeká na každou další smsku, mail. V jednu chvíli jsem začal častěji kontrolovat telefon, zda mi taky něco nepřišlo. Naštěstí nic. Určitě tu nejde hledat příběhy jako Metro, které autor též napsal. Jak již v komentářích zaznělo (Mynny) přirovnal bych to spíše ke knize Soumrak, kde byla též autorem rozehraná zajímavá hra s textem.

Tak zas u další Glukhovského knihy :-)

03.11.2019

Dobrý nápad, ale děsivě bezvýchodné a depresivní. Zločin a trest v zimní nevlídné Moskvě roku 2017 ("pyšná ve dne, nešťastná v noci"), mezi feťáky, organizovaným zločinem a policajty, s moderní technologií umožňující dozvědět se o člověku vše z textových, hlasových a obrazových stop zanechaných v kyberprostoru. Zkratkovité jednání, smutek, nejistota, nerozhodnost, žádná budoucnost. Amorální, nemravné, zločinné jednání a myšlení na všech stranách (vyjma snad maminky, i když i ta - učitelka - kluka učila obdrženou ránu rozhodně vrátit, i s úroky).

75% - nikoli za depresivnost, ale spíš mnohomluvnost, spousta textu se dala přeletět (tudíž i autorem vymazat) bez ztráty pochopení věci

"Ze záplavy velkých písmen a vykřičníků ohluchl na obě oči."

06.10.2019

Glukhovského mám v oblibě už od Metra 2033, a doposud mě nezklamal. Nad tímto počinem jsem váhala, jelikož nejsem příliš velký příznivec realistické četby, ale věřila jsem autorovi. Chápu, že to není čtení pro každého, ale za sebe musím říct, že mě to neskutečně strhlo a za dva dny jsem měla přečteno. Mrazilo mě, když jsem si uvědomila, že do situace, kterou Ilja prožíval, se může dostat kdokoli, na jeho předchozí činy nehledě. Stačí být ve špatnou dobu na špatném místě a zničí vám to celý život.

17.09.2019

Dost dlouho jsem nemohla uvěřit, že čtu Glukhovského. Bylo to úplně jiné než Metro. Pak jsem se začetla a ... skvělé. Oceňuji nápad, dozvídat se minulost přes smartphone. Postupně a pomalu se vracet a zjišťovat, co a proč je dost dost dobré.
Škoda pomalého začátku.

07.09.2019

Autor postapokalyptické sci-fi série Metro se pustil do thrilleru ze současné Moskvy.
Měla jsem za to, že není nic nudnějšího než příběhy odehrávající se z velké části formou textových zpráv a konverzací v aplikacích sociálních sítí.
S Textem jsem trochu bojovala, ale příběh jako takový mě zajímal. Taková hodně hluboká sonda do jedné mysli a zkaženého života, člověka, co zkazil život dalším...no prostě nic veselého. Ale funguje to a kniha nabídne i několik zvratů a vcelku logický konec.
Opravdu zvláštní kniha...jak špatně se hledají hranice , když člověk ztratí všechno.
Při čtení jsem si několikrát vzpoměla na Soumrak....v něčem tak trochu podobné.
Po mě to je zatím nejslabší román od Glukhovského, co jsem četla.

"Jsou lidé, po kterých něco zůstane a jsou lidé, po kterých nezůstane vůbec nic."

22.08.2019

Má první kniha plná kriminality a korupce, která se odehrává v Rusku. Kniha mně zaujala svou obálkou je opravdu moc hezká! Co se týká obsahu, už to tak slavné nebylo. ¾ děje se odehrávalo v prohledávání mobilu a psaní zpráv za mrtvého… Nejsem zvyklá na tento styl psaní, ale nemůžu říct, že by se mi četla špatně. Jen jsem s ní měla problém a to ten, že mě nenutila číst dál, klidně jsem knihu odložila a necítila jsem to známé nutkání…jak to bude dál. Myslím, že kniha oslní spíše chlapské publikum.

19.08.2019

Tuhle knížku, se zlatou "samolepkou" označující světový bestseller, jsem úplnou náhodou našla v knihovně. A jelikož ráda čtu a hodnotím bestsellerové knížky, vrhla jsem se do čtení.
Od začátku jsem měla jasno, že jde o odpočinkovou četbu (Po složitém přelouskání předchozí knížky jsem za to byla velice ráda).
Zápletku nečekejte ohromnou, ale chvilky napětí a překvapení vám v knížce chybět nebudou.
Na druhou stranu mě příběh celkem zaujal, donutil přemýšlet a nenechal mě knihu jen tak odložit.
Jediné, co bych vytkla, byl konec. Celou dobu se příběh natahuje a množí se a až na posledních stránkách šup šup vše rychle dokončit! Rozhodně jsem od konce čekala víc.
Takže podtrženo sečteno, za mě je to průměr.

10.08.2019

Nevím, co si o knize myslet. Na jednu stranu zajímavý příběh, který mě nutil číst dál a dál, abych věděla co se stane, ale na druhou stranu žádná akce, nic co by mě nějak zaujalo. Jedná se spíše o odpočinkovou četbu, aspoň pro mě. Každopádně autor výborný, chválím nenásilnou formu vracení se z přítomnosti do minulosti. Za mě povedené dílo. :)

07.07.2019

Chtěla jsem dát původně méně, protože od určité chvíle mě štvalo, kterým směrem autor příběh směřuje, ale i to bylo jeho záměrem a neměla bych mu to vyčítat.
Knihu jsem poslouchala a musím uznat, že autor umí, i když mým favoritem zůstává stále první "Metro."

Týden života propuštěného vězně, který se do vězení dostal kvůli pitomosti, nadávkoval pěkně. Nechybělo napětí, nějaké to popuštění představivosti, i svědomí chlapec měl...

Jen jsem hrdinovi moc nebaštila, s jakou jistotou přijal cizí identitu. Nevím, nezdálo se mi pravděpodobné, že by mu to tak dlouho vydrželo.

05.06.2019

Absolutní bomba. Spíš než Metro a Budoucnost připomíná Soumrak a Povídky o vlasti. Příběh se zajímavým námětem plyne docela předvídatelně, ale vlastně to vůbec nevadí. Živé dialogy, bizarní postavy moskevského světa a podsvětí, hloubavý vnitřní monolog, proložený cynickým humorem. Antihrdina jako v obrovském svěráku, který se neustále utahuje. Určitě se nebude líbit každému, pro mě jednoznačně kniha roku. (posloucháno ve velmi povedené audioverzi).

13.05.2019

Tak tato kniha mě tedy vůbec nenadchla. Několikrát jsem se přemluvil, abych pokračoval dále.
Celý příběh je psán, jako by jej vymyslel nějaký puberťák. Možná to je tím, že to je má první kniha od novodobého ruského autora, a možná i posledního... Někomu se třeba bude líbit, ale za mě žádná sláva. A to má zlatou medajli.

11.05.2019

Na podobný námět jsem ještě nenarazila, což je v současné záplavě knih a filmů docela umění. Když ale porovnám to, jak unesená jsem byla z Metra a Budoucnosti oproti Textu, prosím prosím další dystopii.

02.05.2019

Má jediná dosavadní zkušenost s DG byla v knize Metro 2033, která mi úplně neučarovala (proto se nějak nemohu dokopat k zbylým dvěma pokračováním), ale Text mi zase sedl do čtenářského vkusu. Ano, místy bylo konání hlavního hrdiny přitaženo za vlasy, ale příběh byl aspoň originální a neotřelý. Od Dmitryho mám doma ještě knihu Budoucnost, kde se definitovně rozhodne, zda s tímto autorem navážu bližší styk a poohlédnu se po jeho dalších dílech.

01.05.2019

Snažila jsem se, ale nezvládla jsem to.

27.03.2019

Tak to vezmeme popořádku. Začátek knihy, resp. jeho prvotní zápletka, je tak jednoduchá a naivní, jako by byla okopírovaná z béčkového filmu ze země někde za oceánem ve stylu Karate Kid, Rambo a jiné trapárny. Od setkání hlavního hrdiny se svým úhlavním nepřítelem mě kniha bavila...ano jsme uprostřed děje...myšlenka děje je neotřelá, ač krapet skřípe po technické stránce, i tak mě děj pořád bavil a zajímalo mě jak se hlavní hrdina, Ilja, popere s danou situací.A přichází velké finále, Iljo proč? Jen mi řekni proč a pak si dělej co chceš. Abych nespojloval nenapíšu k závěru víc, ale zklamal mě celkem dost.
Pokud odmyslím začátek a konec, mimochodem tohle jsem nedávno psal u jiné knihy, kniha je čitelná a dá se přežít. Musím uznat, že mi prozatím v žádné knize nebyly postavy tak lhostejné jako zde, což ale neubírá na čtivosti a člověk tak nějak proplouvá dějem jako Ilja svým zpackaným životem. Pokud by se z hlavní postavy stal totální záporák, vůbec by mi to nevadilo a asi bych mu i začal fandit, ale takhle mi bylo úplně jedno, co se s hlavním hrdinou stane, protože si za to mohl tak akorát sám.

13.03.2019

Není to úplně můj šálek čaje. Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale nakonec se to pomalu rozjelo. Nakonec jsem se začetla a byla jsem zvědavá, jak se z toho Ilja vyhrabe :)

06.03.2019

(SPOILER) V Povídkách o vlasti mě jakýmsi divným způsobem Glukhovsky zklamal. Kniha mě až tak nebavila, i když na druhou stranu, své kouzlo měla. Možná proto jsem k Textu přistupoval docela skepticky. Co když Dmitri zapomněl, jak napsat solidní knihu, který vtáhne a čtenáře absolutně nepustí? Co když už to nebude jako dřív za dob Metra a nebo Budoucnosti?
Skepse ale nebyla vůbec na místě. Glukhovsky na to vůbec ale vůbec nezapomněl. Ba naopak. Po odpočatých Povídkách přináší Text, jenž je plný zvratů, pochybných činů a bojácné a zároveň bezprizorní mysli Ilji.
Ilja je obyčejný kluk, kterého křivě obviní v mládí. Odpyká si celý trest, vrací se domů za mámou, který dva dny před jeho příjezdem umírá. Nemá nic, nemá ani co ztratit. Najde policajta, kvůli kterému skončil v lochu a bodne ho, vezme mu telefon a sám se v následujícím týdu stává Péťou. Řeší jeho kšefty, vztahy s rodiči i s jeho těhotnou Ninou. Sám se chvilkama stává Péťou a zamotává se.
A když se orzmotá, stojí před ním morální otázka. Zachránit sebe a zdrhnout s prachama, nebo zachránit platonickou lásku?
Příjemně nepříjemný konec.

20.02.2019

Metro,Soumrak a laťka hodně vysoko. Text jsem louskal skoro měsíc a půl skoro s donucením. Autor by se měl držet scifi.

18.02.2019

(SPOILER) Tato kniha na mě hluboce zapůsobila , je to žánr ,který běžně nečtu -opravdu mrazivý příběh z této doby, který nám přiblíží současné Rusko. Příběh úspěšného studenta Filozofické fakulty MGU Ilji ,který je neprávem odsouzen za dealerství drog a je uvězněn na 7 let , jeho matka na kterou se tak těšil se jeho návratu z vězení nedožila . Ilja poznamenaný celkovým děním se začíná pouštět do pomsty všem ,kteří mu ukřivdili.Za mě to byl spíše psychologicko - realistický román , výborně napsaný.