Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté. Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a hašteřivá babizna. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Britt-Marie var här , 2014
více info...
Přidat komentář
Tohle je opravdu krásný příběh:-)
Budete se smát a budete plakat a obojí vás zasáhne prudce a hluboko. Britt - Marie je krutopřísně hustá jako FAKT maso :)
Mojí sociálně nekompetentní maličkosti se ten příběh strašně líbil :-).
Smích skrze slzy, jak se říká. ǔsměvné a přitom smutné. Na začáku jsem nevěděla zda mám více litovat slečnu z UP nebo Britt-Marie.
Ke konci trošku moc protahovaná, ale holt věci srdce jsou občas protáhlé a kompikované... Konec potěšil!
Mám ráda zvláštní Backmanův styl psaní...smutek i radost ze života zároveň...mě se kniha líbila. I když babička je jeho top.
Měla jsem s tou knihou velký problém... dokonce takový, že to už už vypadalo, že ji odložím a nedočtu... ale zvědavost mi nedala a četla jsem dál a udělala jsem dobře...
Fredrik Backman je prostě zárukou nádherné knížky, úsměvu i dojetí a zamyšlení se nad každodenním životem, nad lidmi kolem sebe a nad radostmi i strastmi. Knížka se četla úplně sama a moc jsem si ji užila. Kouskovala jsem si ji jen proto, abych si ji déle užila
Pokud si chcete pobrečet, ale potřebujete u knihy dobrý konec, sáhněte po tomhle kousku. Je to sluníčkový příběh! :)
Britt-Marie jsem nečetla, ale posluchala (hlavně při přípravě cukroví a vaření) jako audioknihu, kterou načetla Valerie Zawadská. Bylo to příjemné setkání s osobitou Britt-Marie - někdy smutné, někdy úsměvné, někdy dojemné. Nemůžu říct, že by mě to úplně vtáhlo, ale na jedlou sodu, seznamy úkolů, hovory s krysou, přerovnávání příborů atd. i díky hlasu V. Z. jen tak nezapomenu :)
Ove mě uchvátil, S Babičkou jsem bojovala a Britt-Marie? Třetí Backmanova kniha pro mě byla návrat k jednoduchosti a čistotě vyprávěni. U Babičky mi vadilo, že se příběh malého vyděděnce ztrácel v kupě dalších, měl sklony k patosu a tudíž nezbýval prostor pro to, v čem je Backman nejlepší. Britt-Marie má blíž k Ovemu, je temnější, méně efektní, ale o to silnější!
Tohle už nefungovalo. Nejméně oblíbená postava z knihy minulé, se stává hlavní hrdinkou knihy třetí a já se s ní mám ztotožnit, pochopit, že za její "zvláštní" povahou je také kus normálního lidství a já bohužel revoltuji a tvrdím, že o Britt-Marii bych si přesto kolo neopřel. Jinými slovy tomuto příběhu nevěřím a měl jsem co dělat, abych to dočetl.
Ze začátku byla kniha vtipná a odlehčená, ale ke konci už se postupně měnila spíše v drama. A konec byl, jak by řekla hlavní hrdinka, poetický. Bylo to docela působivé, ale stejně by se mi asi líbilo trochu jiné zakončení. Každopádně příběh hodně připomíná Muže jménem Ove, hlavní hrdinka je taková jeho ženská verze.
Britt-Marii a její jedlá soda - zvláštní osůbka, která jde všem pěkně na nervy . Já měla u této knihy opačný problém ,líbila se mi na začátku, připadala mě velmi vtipná ,ale jak se začala motat do fotbalu, tak mě již kniha nebavila. Za mě tři hvězdičky-nebyla jsem z ní nijak unešená.
Ach jo, Britt-Marie, chvilku jsem se s Tebou teda potrápila. Ale nakonec jsi to dokázala a získala sis mě :)
Musím přiznat, že ze začátku jsem se sama sebe lekla, když jsem přemýšlela, jestli se mi ta kniha vlastně líbí, nebo nelíbí. Zvlášť, když předešlé dvě jsem si naprosto zamilovala. Ale po dočtení musím uznat, že to zase pan Backman dokázal. Je to nádherné, je to strašně milé a možná by bylo lépe na světě, kdyby byl aspoň trochu podobný Borgu!
A omlouvám se, že jsem během čtení uvažovala o slabším hodnocení... Za to, kolikrát mi přeběhl mráz po zádech a vrhkly slzy do očí, by si to tato kniha rozhodně nezasloužila...
Naklaďme si otázku, prečo dávam Backmanovej prvej knihe 5* a jeho tretej knihe iba 3*?
Prečo Britt-Mary nefunguje rovnako ako Ove v sukni? Veď má podobnú schému, rovnaké črty, podobného outsiderského a navonok nepríjemného hlavného hrdinu...
Má dokonca všetkého VIAC: viac efektov, viac postáv, viac zápletky, viac citov, viac hlášok a hlavne – viac jedlej sódy!
Odpoveď by vo futbalovom žargóne bola jednoduchá:
Backmanov team, sa tentokrát precenil, začal príliš opatrne a hoci v prvom polčase mal slušne našliapnuté, nedokázal zápas doviesť do úspešného konca. Určite nepomohol ani rozhodca, ktorý hru nezvládol, ale domácich zlomil až gól do vlastnej siete v druhej polovici 2.polčasu. Psychický tlak už neuniesli a dohrávalo sa v oddychovom tempe. V závere mali síce ešte na kopačkách vyrovnanie, ale stredný útočník opäť nedokázal prelomiť streleckú mizériu... Otázka kaučovi je teda jasná: Postaví sa váš tým znova na nohy a dostanete ho do formy? Odpoveď poznáme: "Tak určitéééé!"
Môj podrobnejší komentár k tomuto zápasu najdete tu na DK:
http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/ove-britt-mary-velka-laska-az-postel-praska-6840
ODPORÚČANIE:
Pre rodičov školopovinných detí, bývajúcich v okrajových štvrtiach alebo na vidieku, ktorí majú radi futbal, málo zarábajú, zároveň nemajú už vlastných rodičov (čiže ich deti nemajú starých rodičov) a majú radi opakujúce sa frázy a koktavých ľudí – tak presne pre túto cieľovú skupinu je táto kniha vhodným vianočným darčekom. Ostatným ľuďom, nespĺňajúcim ktorúkoľvek podmienku, kúpte radšej predchádzajúce autorove knihy. Ku knihe odporúčam pribaliť aspoň kilo jedlej sódy a balíček prášku do pečiva. Dostanete zľavu vo výške môjho hodnotenia: 60%
Štítky knihy
děti švédská literatura úklid mezilidské vztahy vesnice nový začátek stereotypy fotbal, kopaná
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Obávala jsem se fotbalového prostředí, které moc nemusím. Ovšem a jako obvykle - Backmanův styl mě strhl. Nechci, aby to znělo banálně, ale je to asi nejkrásnější kniha, kterou jsem v posledních letech četla. Přiznávám řadu kapesníků.
PS: Po týdnu jsem knihu přečetla podruhé a s důrazem na každou scénu a celek. Stále deset hvězd:)