Hranice věčnosti

30.06.2015

Kdybych věřila v nebe, tak se v něm chci sejít právě s Kenem Follettem, protože tenhle chlap je borec. Bavili bychom se spolu o knížkách, o životě. Chodili na procházky a do hospody, kde bych se mu nad pivem svěřila, že Hranici věčnosti jsem hodnotila ctyrkou. Přiznán, přiznala bych to pouze pod hrozbou zbraně největší - alkoholu. Rozhodla jsem se totiž hodnotit poslední díl dokonale série, ne celou dokonalou sérii. Přestože to bylo těžké. Kniha se mi četla dobře, protože KF roztancuje i návod na sestavení skříně z ikeii, přestože že všem dílu je tohle moje nejmíň oblíbené období. Ale sérii jako takovou hodnotím maximem.

08.06.2015

Bohužel jedno velké zklamání :( Na tuto knížku jsem se opravdu moc těšil, o to horší byl pocit po přečtení této knihy. Do prvních dvou knížek, zvláště do té první (Pád titánů), jsem se opravdu zamiloval. Skvěle napsané postavy, některé byly sympatické jiné nikoliv ale všechny na Vás svým způsobem zapůsobily. V této knížce se objevují v celku nezajímavé, nesympatické postavy, které nemají absolutně žádnou morálku. Nejhorší dle mého názoru je fakt, že na dříve tolik sympatické a oblíbené postavy se prostě už nenašlo místo :( a dokonce některé postavy, které byly v předešlých dílech důležité, prostě zmizely - úplně (například bratr od Carly Erik a členové rodiny Fitzherbetových). Bylo mi jasné, že tato doba už nebude tak atraktivní jako první polovina 20. století, ale přesto jsem se těšil na válku ve Vietnamu, popis velkolepých bitev, upřímné a opravdu vřelé vztahy (Walter a Maud v parku u Ty Gwyn, Gus a Rosa :) ), lásku a také hezké přátelské vztahy apod. místo toho .... ??? Jenom samý sex, ČERNOŠI, faleš, drogy, sex, sex a ČERNOŠI jo a málem bych zapomněl, zase ČERNOŠI a sex... a drogy. Pořád to samé. Nejzajímavější byla kapitola o raketové kubánské krizi. Přesto přese všechno je tato kniha dle mého názoru velmi kvalitně napsaná a čtenářům nabízí spoustu nových informací o druhé polovině předešlého století. Po přečtení této knihy mám pocit, že s touto společností to jde pěkně do kytek....a to pořádně. Muži jako byl Walter von Ulrich a jemu podobní už se nikdy nenarodí.

05.06.2015

Tak jsem tuhle bichli konečně dočetl. Jednoznačně je to dobré čtení, procházka naší minulostí. Ale je tady ale. Je, podle mého, škoda, že pan Follet neuchopil tuto látku jinak. Skoro půl knihy se řeší práva černochů, ale jen z politického hlediska a nijak do hloubky.Např. o Ku-Klux-klanu se jen zmíní slůvkem, přičemž tady by to bylo zajímavé čtení.Celkově se mi tato kniha zdá spíše jako ochutnávka, jako obsah knihy. Od jednoho historického tématu pohopsává na jiný a jen tak klovne do tématu a zase pryč. Některé velké věci popsal šmahem ( např.pád komunismu, Vietnamskou válku, Koreu ). Je to škoda. Tento díl knihy, se dal uchopit mnohem zajímavěji a čtivěji, proto jen čtyři hvězdičky. Ale i tak doporučuji přečíst, hlavně pamětníkům.