Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40482/smrt-je-mym-remeslem-40482.jpg
5
3863
3863
Kniha Smrt je mým řemeslem, která poprvé vyšla v roce 1953 popisuje život němce Rudolfa Langa v rozmezí let 1913-1945. jako syn bavorského obchodníka odmítl otcovy plány a vstoupil do armády. Sloužil jako dragoun v Turecku, po skončení války však nemůže najít práci, a tak vstoupí do Freikorps. V roce 1923 jako nacista je odsouzen do vezení na deset let za politickou vraždu, ale brzy je osvobozen, po propuštění jde pracovat na statek jednoho statkáře. Pro svoji nacistickou minulost je vyhledán aby organizoval bojůvky SS, a za tyto zásluhy se stane důstojníkem v Dachau, odkud je převelen do Osvětimi. O rok později, v roce 1942 je již velitelem tohoto tábora, a zde se podaří zvýšit novou metodou zplyňování, vyhlazování vězňů, kterých začíná bát v táboře přebytek. Kniha končí procesem v Norimberku.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1955 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
La Mort est mon métier , 1952
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejzásadnějších knih, které jsem v mládí četl - navedl mě na ni učitel češtiny na učňáku. Chladné, nelidské a strohé uvažování hlavního "hrdiny", které v něm vypracovala přísnost jeho otce při vymýšlení lepších a účinnějších způsobů likvidace lidí deníkovou ichformou se čte samo a je to mrazivé čtení. A přitom se člověk s Hössem člověk nechtěně ztotožní a chápe jeho jednání, vždyť on jen co nejlépe plnil rozkazy.
Autentické a mrazivé až do morku kosti. Psychologické vykreslení zrůdy od výchovy přísně chladného otce až po stvoření koncentračních táborů. Velice sugestivní...
Díky této knize jsem si tématiku 2. světové války "oblíbila". Ne že by se mi líbily popisy smrtících scén, ale Merle vás svým poutavýmm popisem příběhu tak vtáhne do děje, že knihu nemůžete odložit, dokud ji nedočtete, ačkoliv nad některými stránkami mi běhal mráz po zádech.
Opravdu dobře napsaná kniha. Moc tuto tématiku nemusím, ale po jejím přečtení nelituji a každému k přečtení doporučuji!!
Co vedlo Merleho k ještě většímu očernění Rudofla Hösse? Lze to ještě víc? Nevypovídají skutky a historické souvislosti mnohem víc, než kniha, kterou můžeme zařadit spíš do historických románů než do literatury faktu? Ve své knize - Smrt je mým řemeslem předvádí Rudolfa jako psychopata - člověka bez citů a pocitů. Například incident se smrtí jeho rytmistra roku 1918. Neuvádí sám Rudolf Höss ve své autobiografii, že ho smrt jeho rytmistra velice zasáhla? Dále by bylo hodno podotknout, že sám Rudolf se vždy cítil být spíše vojákem a tuto práci si nevybral. Jak jste se mohli sami dočíst - několikrát podal odvolání na frontu, nikdo jeho přání nevyslyšel - uměl příliš mnoho v mašinérii smrti. Vzpoura proti této práci by ho stála život. Nechci být zlá, ale málokdo by zemřel sám, jen proto, aby ušetřil ostatní. Jistý pud SEBEzáchovy v sobě máme a ruku na srdce - přehnaná lítost nad lidmi nevykazuje ani známku důkazu, že by kdokoliv z vás jednali jinak. Navíc, kdybyste se vzbouřili, příjde na vaše místo někdo jiný...
Kniha byla sama od sebe dobrá a četla se lehce, když jsem se odprostila od skutečnosti, že se má jednat o Rudolfa H. Bohužel v honu za senzací Merle napsal historicky zcela bezvýznamnou knihu. A to ze dvou důvodů - prvním je, že už autobiografie Rudolfa existuje a je běžně sehnatelná. A druhým je, že jen málo informací z knihy se zakládá na historických faktech a reálných pramenech.
Asi jsem divná - nebo jen nemám potřebu tak děsně zveličovat, ale nic zase tak brutálního se tam nedělo. O lidech se mluví jako o jednotkách, nic přesně naturalistického se zde neodehrává...
Ale nehodnotím úplně negativně. Díky častému umístění v povinné četbě mají lidé alespoň nějaký náhled na události minulého století.
Opravdu hodně „silná“ kniha. Každopádně musím souhlasit s komentáři, které doporučují, že knihu by si měl přečíst opravdu každý. Navíc mě tato kniha utvrdila v mém letitém názoru, že fanatické náboženství je svinstvo a politika je jen určitý druh náboženství. A pokud se k tomu přidá ještě despotická výchova a nezlomné přesvědčení, že plnění jakýchkoli příkazů a rozkazů je vždy správná a jediná možná alternativa, tak potom vzniká až taková zrůdná osobnost jako je hlavní hrdina této knihy.
Merle bravurně převedl do románové (nebo spíš novelové?) podoby Hossovy paměti, sepsané po válce ve vězení. To ukřivděné a bolestínské nepochopení, co mi mají vlastně za zlé, když já jsem konal jen svou povinnost... Ta neschopnost nazírat lidi z transportů jinak než coby "jednotky, které je třeba zlikvidovat podle požadavků Berlína". Fanatický úředníček, posedlý vykonáváním rozkazů, o nichž nepřemýšlí.
Děsivé, šílené... a v jistém spodním plánu i částečně pochopitelné. Ne omluvitelné, to proboha ne!!! Prostě mě tato kniha (a jiné, jí podobné, třeba Laskavé bohyně) přivádějí vždy k myšlence: kdyby byl nějaký šedivý ouřada dneska vybaven podobnou mocí a prostředky, opravdu nehrozí, že by se zachoval jako Rudolf Hoss?
Ze začátku má člověk tendenci klučinu litovat - otec despota, fanatická výchova, ale jak čas postupuje, je člověk znechucen a hlavně šokován bezcitností, plytkostí a systematičností hrdiny. Pro mě je to člověk bez duše, bez citů. Kniha se čte dobře, jen z vlastní zkušenosti nedoporučuji číst před spaním...
Naprosto výborná kniha, která šokuje a nutí čtenáře přemýšlet nad mnoha věcmi. Doporučuji přečíst opravdu každému, je to jedna z knih, které si dávám k maturitě, a která patří mezi ty, co bych si rád přečetl i bez té povinnosti číst k maturitě. Je napsaná velmi dobře ! Poslední věta v knize mě nutila ještě 2 dny přemýšlet nad hlavní postavou tohoto úžasného díla (na motivy skutečné osoby).
Hrůzná, šokující, mrazivá zpověď nechutného, zvráceného nacisty. Ale přesto výborně napsaná kniha, která se vám vryje pod kůži, a jen tak na ni nezapomenete.
Silná kniha pro silné povahy.......tato tématika mě zajíma a tudíž jsem nemohl knihu vynechat. Jelikož jsem i Osvětim měl možnost navštívit, tak jsem si představoval místa na kterých se děj odehrával v poněkud živějších barvách, než kdyby tomu tak nebylo.
Vřele doporučuji. Už za to, že při popisu jedné scény jsem si to dokázala tak živě představit až se mi udělalo nevolno (byl to zápach) a tak intenzivní pocit ve mně dokáže vzbudit málokterá kniha.
Je to zvláštní čtení. Vše o hrůzách a poučnosti už tu bylo řečeno, takže to vynechám. Nejdivnější je asi fakt, že jsem zvyklá si v románu postavy více či méně oblíbit. Tady to vážně není možné. Dámy a pánové, on byl to prostě blázen. Je ovšem dost pravděpodobné, že ho z něj udělal otec. Možná by to tedy mohla být i poučná literatura pro některé dnes dost pošahané rodiče.. Každopádně stojí za to přečíst...
Hodnocení není úplně jednoduché. Kniha je výborná, ale popisuje jeden z nejnechutnějších činů našich dějin a je sondou do osobnosti člověka (kterých bylo bohužel nacistické německo na vedoucích postech prostoupeno), který bral vyhlazení takového množství lidí stejně, jako dnes bere majitel jakékoliv firmy problematiku zvýšení své výroby. Rozhondě by si ji měl přečíst každý, kdo má natolik dostatečný intelekt a vysokou inteligenci k tomu, aby pochopil, jaká zvěrtstva knina popisuje, a že čistě technický přístup hlavní postavy k plnění svého úkolu byl snad ještě děsivější, než samotný čin.
Její přečtení, stejně jako návštěvu koncentračních táborů, považuji za nezbytnost k tomu, aby si člověk dokázal udělat obrázek, co za obludný úkaz III. říše byla...snad si to jednou uvědomí i každý vyholený adolescent, co v partě jemu podobných zvedá pravici aniž by věděl, co doopravdy propaguje.
Z hlediska výpovědní hodnoty této knihy bych ji osobně doporučila pro přečtení všem. Každý si může udělat obrázek o zrůdnostech, které probíhaly, jak se oběti odlidštily na pouhé položky, které je možné jednoduše odepsat a jak jejich smrt pomáhala statistikám pro kvalitnější likvidaci zbylých mas. Je to opravdu holá a děsivá výpověď o člověku, který byl veden ke stoprocentnímu plnění plánu a dává možnost nahlédnout do hloubi celé eliminační mašinerie.
Doufám, že lidstvo se poučí a historie se nebude opakovat, protože pak by mohl být stejnou odepsatelnou položkou seznamu kdokoliv z nás...
Čerstvě dočteno. Kniha je psaná velmi čtivým jednoduchým jazykem. První polovina mě sice moc nebavila, ale pro vykreslení psychologie hlavní postavy byla nezbytná. Konec knihy jsem ale zhltla bez sebemenší přestávky. Téma je skutečně mistrovsky zpracované. Tak jak jste na tom, přemýšlíte teď také více o morální odpovědnosti za vaše činy a jejich následky? A co svědomí - myslíte si, že je podmínkou lidství? Velmi obohacující kniha, kterou bych doporučila všem.
Jak již bylo řečeno,hrůzné,ale poučné.Nakonec se člověk přistihuje při myšlence,že to byl docela hodný člověk,a to je právě ta zrůdnost,kterou nám skvěle Marle popsal.On to opravdu umí.
Přemýšlím, jaký vhodný superlativ pro tohle dílo použít... Ačkoliv je plné hrůzy, nelidskosti a neuvěřitelného fanatismu, působí lehce, přímo graduje a nabírá na atraktivitě. Nespornou předností je mnohokrát zmiňovaný "pohled z druhé strany". "Promiňte, ale myslím, že nechápete moje stanovisko. Není na mně, abych přihlížel k tomu, co si myslím. Mou povinností je poslouchat."
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Hodnotit tuto knihu není vůbec jednoduché. V podstatě každý si v ní najde "ten svůj" správný názor a postoj. A to opravu od extrémního prava až po extrémní levo. Od tvrdého odsouzení až po milosrdnému politování. Lze přemýšlet, jestli režim vytvořil tyto kreatury nebo naopak takové kreatury tento režim vytvořily. Kam až má vést smysl pro povinnost a kdy vzepření se tomu je právě tato povinnost? Vzhledem k tomu, že autor je jen vypravěčem příběhu a nevnucuje čtenáři nějaká rychlá řešení a závěry, je vše ostatní naloženo na bedra čtenáře. A to je dobře. Jinak se kniha čte jedním dechem a nejsou v ní žádná lichá místa. Já dávám plný počet hvězdiček.